Arcanus býval a i je dost zvláštní svoji povahou. Je těžké ji popsat, ale určitě se to dá. Je to složitá osobnost, které se může zničehonic nálada změnit. Někdy to vypadá dost zvláštně. Býval téměř vždy uzavřený do sebe a málo komunikoval, ale teď se změnil. Smečka ho změnila. Stává se z něj dosti komutativní a společenský typ. Ale zase přítomnost mnoha vlků na jednom místě zase tak nemusí. Tak ideální je pro něj společnost tak 3-5 vlků, popřípadě vlčic. Víc už je moc a on se ve větší společnosti necítí moc dobře. Přece jenom mu něco z jeho „bývalé“ povahy zůstalo. Strašně rád se směje a je pro každou srandu. Pro to, aby se ostatní bavili je schopný zatancovat i taneček BULA BULA. Ale někdy má i takovou divnou náladu, kde by se nesmál ani za nic. Ovšem to se nestává moc často, spíše naopak, skoro vůbec. Ale někdy takový den prostě nastane, třeba když je unavený, nebo něčím podrážděný. Je prostě takový zvláštní. Dalo by se to popsat jako náladový. Stále mu zůstává jedna vlastnost. A to uzavřenost. I když už je hodně potlačena a pomalu mizí. Někdy bývá zamyšlený a někdy působí i smutně, i když se to mermomocí snaží zakrýt. V noci se prochází a pozoruje noční oblohu. Při tom vzpomíná na vlčí období a rodinu. Rád by zjistil něco více o matce, ale nemá tu možnost. Zpátky do Dominia se totiž vrátit nemůže. Jeho země je celá zpustošená a žijí v ní jen krutí vlci. Po otci zdědil lásku k lovu. Otec mu vždycky říkal, že po matce má zděděnou chladnou hlavu i v těžkých chvílích, ale on si to nemyslí. Připadá si jako kdyby pořád jen nějak zmatkoval. Odrazili se na něm i projevy agrese kvůli původu zlých vlků. Občas může být i výbušný a protivný, ale k přátelům se snaží chovat mile. Avšak žádný temný vlk to není. Jednou se mu stalo, že se ošklivě pohádal se svým přítelem, ale brzy se mu potom omluvil. A tohle se snaží napravit, chce zapřít pudy Temných vlků a také se mu to daří. Opravdu ho dokáží vyprovokovat paličatí tvorové, kterým se nedá nic vyvrátit. Rád něco někomu vysvětluje a obhajuje svoje názory. Prostě má rád diskutování. Velmi touží po pomstě vlkům, kteří mu zničili život, nejraději by jim přelámal vazy. I tak se v jeho duši ukrývá milost a přátelskost, a pokud se opravdu prokážete, jako dobrý kamarád, získáte si u Arcanuse dobrý dojem a důvěru. Stanete se jeho přítelem. A pro dobré přátele by udělal cokoli. Třeba i obětoval svůj život. Vždycky když přítel potřebuje pomoc, tak ho vyslechne, poradí mu a snaží se co nejvíc pomoct. Takové věci, jako přelámání vazů, by provedl pouze těm, kteří mu, nebo jeho rodině ublížili.
Také je velmi temperamentní a nedůvěřivý. S tím, že se zlepšil ve své vrozené magii a může téměř komukoli vlézt do hlavy tato nedůvěřivost opadává. Když potká někoho nového, nejdříve se na něj trochu nedůvěřivě kouká a v duchu si ho prověřuje. Pokud se dotyčný projeví přátelsky, tak se k němu chová jako k příteli. Oceňuje samotu, ale je velmi rád s přáteli v kolektivu. Rád se jen tak poflakuje a přemýšlí nad novinkami. Někdy se mu může stát, že si vás nevšimne. To však nedělá schválně. Prostě se jen nechá unést do jiného světa. Do jeho světa. Arcanusova tajemnost podporuje i jeho magie – Myšlenky, ale jak už bylo řečeno, tajemnost mizí z jeho povahy. Nikdy ale nevymizí zcela. Je to vrozená vlastnost a ta se nedá úplně vyrušit. V oblibě má potulování se lesem a pozorování ostatních bytosti, při jejich běžných životech. Nejraději pozoruje ptáky, odmala toužil létat jako oni. Avšak ví, že takový sen se mu bohužel asi nesplní.
Přímo nesnáší, když mu někdo uloví kořist přímo před očima, ale udobřit si ho můžete společnou procházkou po krajině nebo omluvou. Tohle se ale stává jen, když loví sám, protože ve smečce mu tohle nevadí. Nesnáší podvod a pomluvu, protože když byl ještě vlče, byl jeho nejlepší přítel terčem výsměchu, kvůli tomu, že mu moc nešel lov, ale to se brzy změnilo. Jako každý syn vůdce smečky je na svůj původ hrdý, ale se svým bolestným příběhem plným ztráty se nikomu nesvěřuje.

Zajímá vás příběh, vlka jménem Arcanus? Tak tedy čtěte, ale není moc veselý...
Alfa Dominijské smečky - vlčice Serena se zamilovala do obyčejného vlka Odrina. On jí tuto lásku opětoval, ale když už měli žít společně a Odrin se prokázal jako dobrý Alfa vlk, zjistilo se, že Odrinův otec byl temný vlk ze smečky Oscuro. Tato smečka byla už od pradávna nepřítelem Dominijské – uměli totiž jen ničit a brát životy, takže byla jejich láska zavržena a to smečkou, která s tím nesouhlasila. Báli se, že jeho otec přijde a nadobro smečku zničí.
Oba se neskutečně trápili, a proto se Serena rozhodla, že se budou tajně scházet. Uběhl jeden rok, co se scházela s Odrinem, když vyšlo najevo, že čeká vlče. Celá smečka se jí ptala, kdo je otcem až to nevydržela a přiznala se. Nikdo z nich z toho nebyli zrovna nadšení, ale stejně po vážném rozhovoru, Odrina přijali jako Alfa samce. To, že Odrin měl za otce temného vlka, se brzy zapomnělo, díky jeho přátelskému chování. Odrin nadobro zavrhl smečku Oscuro. Jenže všechno nebylo podle jejich plánu a Serena pár dní po porodu zemřela. Odrin pojmenoval svého syna jménem Arcanus, na památku po zesnulém, prvním vůdci Dominijské smečky. Malý Arcanus, si žil docela šťastně a rychle se učil všemu novému. Chvíli bylo docela obtížné, se o něj starat bez mléka vlčice, ale nakonec to však zvládli. S ostatními vlčaty si velice rád hrál, stejně jako všechny vlčata. Vždycky ale byl potom smutný, že oni mají matku a on ne. Ale jinak byl velice nezbedné a neposedné vlče. Nejvíce měl rád, svého nejlepšího přítele Tecuma. S ním také trávil nejvíce času a vyváděl s ním ty největší hlouposti jaké kdy vymysleli. Stalo se, že se ošklivě pohádali kvůli úplné hlouposti, ale Arcanus se mu hned poté omluvil a opět byli nejlepšími kamarády. Mohla za to krev Temných vlků a snažil se toto všechno potlačit. Jednou v noci v lese zaslechl hlas, který ho volal. Nevěděl, proč ho volá anebo kdo by to mohl být. Byl nesmírně zvědavý. Proto se vydal za tím tajemným hlasem, aby to zjistil. V jednu chvíli už myslel, že se hlas vytratil, ale on se ozval znovu. Dovedl ho až k jezeru, o kterém neměl Arcanus ani tušení. Nikdy tady nebylo a on ani netušil, jak se sem dostalo. Z jezera se vynořila zlatavá silueta postavy člověka. Na chvíli se zalekl, zda to není lovec a je s ním amen. Naštěstí to byla žena s dlouhými zlatými vlasy. O té už párkrát slýchal, říkalo se, že je to strážný anděl anebo dobrá jezerní víla. Tím se teď nezabýval, hlavně že konečně našel zdroj, onoho tajemného, ale krásného hlasu. Postava ženy se k němu neustále přibližovala, až byla těsně u vlčete. Náhle z ní vyšla zlatavá záře, která pak splynula s Arcanusem. Ten se na ženu vyděšeně podíval. ,,Brzo, budu muset odejít z tohoto světa. V mé mysli, tkví magie, stejně jako v té tvé. Ty však ještě nevíš, jaká magie bude ta tvá, o tom rozhodují vyšší síly, stejně jako já. Přemýšlela jsem o mnoho vlčatech, kteří budou moci nést, mou magii. Rozhodla jsem se pro tebe a tímto, ti předávám mou magii. Odhalíš jí, zítra ráno,.“ řekla laskavým hlasem žena. Hned jak to dořekla, jezero zmizelo, stejně jako ona žena. Arcanus se toho lekl a raději rozeběhl se zpátky do bezpečí smečky. O svém nočním dobrodružství nikomu neřekl a nechal si jej pro sebe. Tak, jak řekla žena, druhý den ráno Arcanus svou magii odhalil. Jeho oči, nabraly místo jasně žluté, tajemnou a krásnou šedo - stříbrnou. Arcanus rostl a sílil, až se jednoho dne Odrin rozhodl, že má věk na předání pozice Alfy. Bohužel, v den Arcanusova zasvěcení, se stal osudný den Arcanuse, i smečky. Temní vlci ze smečky Oscuro, je napadli. Nastala dlouhá bitva, ve které vyvraždili nepřátelé všechny vlky a nakonec i samotného Odrina. Ten mohl žít, ale temní ho zabili za zradu smečky. Dominium navždy padlo. Přežil ale jeden člen. Byl to Odrinův syn. Potomek krve Temných. Arcanuse nechali jít, protože v něm vycítili starou krev temných vlků. Arcanus opustil kdysi krásnou krajinu Dominia a nyní už jen vyprahlou pustou zemi. Temní totiž použili i své silné magie, hlavně oheň a vzduch a zemi zpustošili. Dlouhé měsíce se sám toulal po lesích, snad i v jiné zemi, až jednoho dne potkal vlčici Laurelii. Byla to láska na první pohled. S Laurelií se rozhodli, že nadále budou putovat spolu a hledat nový domov, kde by mohli žít spolu a vychovávat vlčata. Uběhl asi jeden měsíc, když se stala strašná věc. V momentě, kdy Arcanus lovil, Laurelii postřelili. Nebyl moc daleko, ale to už jeho milovanou vlčici dali na dodávku. Arcanus v té chvíli nic neudělal, riskoval by tím svůj život a možná by ho také chytili. Proto se rozhodl se dodávku stopovat, ale po dvou dnech se mu ztratila stopa lidí a on to vzdal. Nešťastný nad další velkou bolestnou ztrátou se vydal na sever. Naprosto se uzavřel okolnímu světu a snažil se vyrovnat ze dvou bolestí. Nemluvil, pořádně nejedl, byl jako tělo bez duše. Netrvalo však dlouho a potkal vlka, který ho po dlouhé době rozveselil a pomohl Arcanusovi alespoň zčásti zapomenout a vyrovnat se. Arcanus získal dobrého přítele. Nějakou dobu pobýval v blízkosti jeho smečky. Jednoho dne se rozhodl, že půjde zkusit štěstí a přišel do lesa smečky jeho přítele. Setkal se s Alfou smečky, ale ta ho ke vší smůle nepřijmula. Arcanus nechtěl být vtíravý a proto šel dál na sever, až také konečně došel do nádherné vlčí země, chráněné před zlou mocí a lidmi. Od toulavých vlků zjistil, že jméno této krásné země, s mnoha smečkami, které byly v příměří, bylo Silmarion. V této zemi, se mu zalíbilo a rozhodl se, že zde také zůstane. Chtěl zde začít žít nový život. Prozatím, se nepodíval po nějaké smečce. Doputoval až do Veronského hvozdu, kde si našel jeskyni a nějaký čas tam pobýval. Se svou magií, zde plně splynul, ale neměl na kom jí trénovat. Netrvá však dlouho a Arcanus se rozhoduje, najít si novou smečku.
Došel do Klímového lesa. Zavyl a čekal na hranicích. Začali se k němu sbíhat ostatní vlci z Klímové smečky. Pak přišla i zdejší Alfa – Nerssie. Přijala Arcanuse do smečky. Arcanus zapadl do smečky a naše si mezi vlky spoustu přátel. Pak ale Nerssie odchází a jeho novými Alfami se stávají Savior se Sianou. Zatím je v Klímové smečce spokojený a doufá, že si časem najde partnerku, kterou by měl z celého srdce rád…

Zajímavosti:
• U Arcanuse je jedna velice zvláštní zajímavost. Ostatní vlci mívají 42 zubů, avšak Arcanus má pouze 40 zubů. Nikdo neví jak je to možné, ale on se s tím již narodil. Je to jeho velká zvláštnost.
• Arcanus nemá až zas tak výborný čich. Nejednou se mu stalo, že si spletl muflona s kamzíkem…
• Má výborný zrak i za dne, nejen v noci a za soumraku.