
//Mahtaë sever přes jih
Řeka klopýtala přes kamení a já ji následoval. Míjel jsem v krajině zajímavá místa, ovšem ještě jsem nechtěl vodní tok opustit. Naděje, že by mne mohla řeka dovést k moři, byla pravděpodobně bláhová. Jistě, každý vodní tok si k němu svou cestu najde, tak či onak, mohl bych však jít ještě hodně, hodně dlouho, než bych k němu dorazil. Prozatím mne však nohy ještě příliš nebolely, v letním dni zbývala ještě spousta světla a směr podél řeky byl směr jako každý jiný. Šlo se mi s ní dobře a tak jsem nepociťoval příliš touhu se od ní odklonit. Častokrát už mne voda zavedla právě tam, kde jsem chtěl být. Nebo měl.
A kde bych teď chtěl být? Nemusel jsem příliš usilovně přemýšlet, obraz zlatých očí se mi v mysli vynořil tak jasně, jako by Hyetta stála přede mnou. Chtěl bych být s ní a s Lalií. Alespoň se ujistit, že jsou v pořádku. Byly však v této zemi? Z toho, co jsem zatím viděl, by se jim mohla líbit. Jistě by tu Hyetta nalezla pěkné místo, kde založit oltář pro Annan...
Ztratil jsem se v myšlenkách na poměrně dlouho dobu, nicméně náhle jsem se zarazil. Koryto řeky už se delší dobu rozšiřovalo, ovšem mou pozornost upoutalo to, co jsem viděl před sebou. Na obzoru se netyčily hory, ba ani tam nečekaly další lesy. Přede mnou leželo moře. Poryv větru s sebou přinesl jeho vůni a křik racků. Srdce mi poskočilo a rázem jsem zapomněl na to, že se o mě začínala pokoušet únava a chtěl jsem jít hledat úkryt na noc. Nerozběhl jsem se, přidal jsem však do kroku. Chtěl jsem k moři dojít, ještě než slunce zapadne.
//Mušličková pláž
Řeka klopýtala přes kamení a já ji následoval. Míjel jsem v krajině zajímavá místa, ovšem ještě jsem nechtěl vodní tok opustit. Naděje, že by mne mohla řeka dovést k moři, byla pravděpodobně bláhová. Jistě, každý vodní tok si k němu svou cestu najde, tak či onak, mohl bych však jít ještě hodně, hodně dlouho, než bych k němu dorazil. Prozatím mne však nohy ještě příliš nebolely, v letním dni zbývala ještě spousta světla a směr podél řeky byl směr jako každý jiný. Šlo se mi s ní dobře a tak jsem nepociťoval příliš touhu se od ní odklonit. Častokrát už mne voda zavedla právě tam, kde jsem chtěl být. Nebo měl.
A kde bych teď chtěl být? Nemusel jsem příliš usilovně přemýšlet, obraz zlatých očí se mi v mysli vynořil tak jasně, jako by Hyetta stála přede mnou. Chtěl bych být s ní a s Lalií. Alespoň se ujistit, že jsou v pořádku. Byly však v této zemi? Z toho, co jsem zatím viděl, by se jim mohla líbit. Jistě by tu Hyetta nalezla pěkné místo, kde založit oltář pro Annan...
Ztratil jsem se v myšlenkách na poměrně dlouho dobu, nicméně náhle jsem se zarazil. Koryto řeky už se delší dobu rozšiřovalo, ovšem mou pozornost upoutalo to, co jsem viděl před sebou. Na obzoru se netyčily hory, ba ani tam nečekaly další lesy. Přede mnou leželo moře. Poryv větru s sebou přinesl jeho vůni a křik racků. Srdce mi poskočilo a rázem jsem zapomněl na to, že se o mě začínala pokoušet únava a chtěl jsem jít hledat úkryt na noc. Nerozběhl jsem se, přidal jsem však do kroku. Chtěl jsem k moři dojít, ještě než slunce zapadne.
//Mušličková pláž