Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 62

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 62

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 66

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 66

Notice: Undefined variable: zdravi in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 708

Notice: Undefined variable: energie in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 708

Notice: Undefined variable: stesti in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 708

Notice: Undefined variable: kaminky in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 708
Gallirea - Profil

Lilith



Tento vlk je druhým charakterem uživatele Sionn.
avatar

Poznámka




Zadané úkoly
1. Navštiv 5 zalesněných území a na každém území okusuj stromy (tvůj vlk si myslí, že je bobr) (1/5)
2. Navštiv Mušličkovou pláž, seber pár mušlí a ty následně předej dvěma cizím vlkům (1/2)
3. Navštiv 2 smečky a zjisti, která z nich je dle tebe lepší (Co se členů týče, polohy, území, systému)
4. Jdi k neznámému vlku a dva posty na něj štěkej jako pes
Vlastní úkoly
1. Přidat se do smečky
2. Vyznat Makadi svoje city a v tu nejméně vhodnou chvíli si prdnout
3. Udělat si alespoň 2 nové přátele
4. Dozvědět se, že už je v Galliree a zjistit o ní nějaké informace

Informace

Uživatelské jméno lilith
Zobrazované jménoLilith
Skupina Vlci
Zaregistrován od 18.3.2020 18:26
Naposledy aktivní 7.4.2020 19:47
Příspěvků 21, zobrazit >
Počet přihlášení 42
Pohlaví vlka:Samice
Postavení ve smečce:Tulák
Partner:... nemá partnera ...
Smečka:... nemá smečku ...
Datum narození:3.7.2015
Matka/Otec:Neznámá / Neznámý
Sourozenci:Elohim, Adiram, Evira, Abeloth a další
Potomci:... nemá žádné potomky ...
Úkryt:... nemá úkryt ...

Povaha

Lilith by o sobě ráda řekla že je divoká a nespoutaná. Že je to nezkrotný živel, před nikým se nesklání a nikomu neřekne ano, dokud to sama nechce. Je samostatná, užívá si svou nezávislost a na nikom není vázaná. Je paní svého času a svého života. Říká přesně to, co si myslí a za svými názory si vždy stojí, i kdyby se měla porvat. I když je takto sama sebou, má věrné přátele, o které se může opřít. Rodinu, kterou miluje. To vše z ní dělá silnou vlčici, kterou je.
Jak to už ale bývá, to, co si přejeme, je pouhým přáním právě z toho důvodu, že to momentálně nedokážeme dosáhnout. Lilith má strach. Velmi dobře ví, že nepochází ze standardního zázemí. Když odtamtud utekla, bylo pro ni nové vše. Ve všem byla špatná, nic jí nešlo a ten pocit se v ní táhne dál, i když mimo Skupinu žije skoro delší dobu než v ní. Jejím hlavním strachem je selhání. Ať už selhání před někým blízkým, cizincem nebo i jen před sebou. Mohla by být tou sebevědomou vlčicí, o které sní, ale její strach ze selhání ji brzdí.
Když jsme už u těch cizinců. Ty Lilith většinou moc nemusí. Na jednu stranu jsou zajímaví a vzrušující, ale nikdy neví, co od nich čekat. Nemá ráda nečekané věci, nepovažuje sebe za vlka, který umí rychle přemýšlet v krizových situacích. A ano, krizovou situací občas považuje setkání s úplně cizím vlkem. Někdy je to tak nečekané, že ji úplně obemkne strach z toho, že sebe udělá pitomce, až toho pitomce ze sebe opravdu udělá.Lilith ráda přemýšlí. Tato vlastnost se u ní vyvinula pravděpodobně ještě ve Skupině, ale k plnému rozvinutí došlo v dobách, kdy dlouho cestovala sama. I dnes ráda přemýšlí, každou myšlenku obrací na jazyku, uvažuje o ní v různých úhlech. Pokud se jí něco nedaří, vede vnitřní monolog. Když si takto povídá sama se sebou, nevnímá svět bývá pro to označována za snílka, čemuž se směje, ale uvnitř jí to vadí. Snílek je většinou osobnost, která žije bezstarostným životem a věci ji netrápí. Lilith ale sebe tak nevidí. Kdykoliv si sebe představí, vidí se zatížená minulostí.
Její vnitřní omílání věcí by se skoro dalo označit za overthinking. Tuší, že by nad věcmi neměla tolik dumat, ale nemůže si pomoct. Ve výsledku je jí to ale na škodu. Říká se, kdo hledá, ten najde. A Lilith hledá na ostatních náznaky, že jim vadí, že ji nesnášejí a že opět udělala nějakou chybu, za kterou ji v duchu soudí. Pro to často vidí věci, které ve skutečnosti neexistují. Zkuste jí to ale vymluvit.
Už jsem se zmínila, že je pokrytec? Ne? Tak to říkám teď. Lilith je pokrytec. Mluví o věcech, které nesnáší a sama je dělá. V duchu odsuzuje vlky za jejich chování a za půl hodinu bychom ji našli dělat úplně to samé. Část z těchto předsudků vznikla, když utekla ze svého rodného společenství a uvědomila si, jak odporné jejich chování bylo. Přesto se ale nedokázala zbavit všech návyků. Rozhodla se je, ať už vědomě nebo ne, nevnímat tak, aby si pomohla od pocitu viny, který i dnes cítí poměrně často. Chování, které je podle ní ale nejodpornější, je manipulace. Ne vraždy, ne pojídání vlčat, a dokonce ani opouštění svých milovaných. Ne. Manipulace, ať už názorová nebo citová, je nehorší zločin, kterého se vlk může dopustit, v Lilithiných očích. Ale já mluvila o pokrytectví, že? Lilith vlky manipuluje. Docela často. Někdy plně vědomě, jindy nevědomě, ale faktem zůstává, že dělá přesně to, co odsuzuje. Vždy to ospravedlňuje tím, že to v jejím případě je přece něco jiného. Ona k tomu má pádný důvod.
To vše negativní ale neznamená, že by byla jen zahořklou nabručenou a vztahovačnou vlčicí. Má i své světlé stránky. I když je pro ni těžké se na někoho navázat, je silně loajální. Pokud si k ní vlk najde cestu. Opět může vyvstat otázka, zda to není její kodependentní tendencí, ale nebuďme pesimisti. Vlky, kteří to s ní nevzdají a dostanou, OPRAVDU dostanou, se přes její mnohé slupky, bezmezně miluje a je odhodlaná je bránit i svými životem.Z čeho ale strach nemá, je sarkasmus. Vybudovala si pozoruhodný smysl pro humor, pro některé poněkud drsný. Sarkasmem odpovídá na celou řadu situací. Někdy jen pro odlehčení napjaté nálady, nebo pro rozesmání. Jindy sarkasticky odpovídá ve chvílích, kdy se cítí pod tlakem, je pro ni lepší odseknout něco nepříjemného než se začít vztekat. Z vlastního hněvu má hrůzu.
Většina z těchto věcí ale není běžnému pozorovateli viditelná. Mnoho z Lilith pouze bublá pod povrchem a navenek se dostávají jen ty nejsilnější emoce. Lilith totiž částečně dosáhla toho, co si přála. Navenek je poměrně sebevědomá a odvážná, ale ta tenká slupka hrozí kdykoliv prasknout.
Asi je už jasné, že Lilith rozhodně není dokonalá. Příliš dlí na minulosti a své chyby přisuzuje vlkům, kteří na tom nemají plnou vinu. Není ideální hlavní hrdinkou příběhu, protože její špatné vlastnosti nedovolují ostatním prohlédnout až do nitra, kde se skrývá její pravé já. Uvnitř je ale stále tou mladou dospívající vlčicí, která jen touží po lásce a pocitu, že je žádaná a milovaná.

Příběh a zajímavosti

Byl jednou jeden les, za divokými horami, nespoutanými řekami a nekonečnými propastmi. V té zemi slunce svítilo jinak. Ta vzdálená země byla opravdu exotickou krajinou. Voda se tam sypala a písek tekl, vodní pára tála a rampouchy se měnily v prach. Takhle začínají všechny pohádky, že? Navodí se atmosféra, tajemná a magická, aby se čtenář naladil na tu správnou vlnu a hned se vrhl do čtení. Tento příběh ale není pohádkou. Čí příběh vlastně je, že? Pohádky mají být něco nedosažitelného, k čemu můžeme vzhlížet bez ohledu na to, jaký jsme život prožili. Vždy ten ideál bude nedosažitelně za horizontem, ale i tak se o to každý snaží. Možná tomu neříká pohádka. Možná tomu prostě říká dobrý život. Všichni se ženou za svým cílem a věří, že právě za tím dalším kopcem už to bude. Ještě kousek. Ještě pár kroků.
Lilith se narodila v naprosto obyčejný den, v obyčejném doupěti. Nedá se říct, že by na ní bylo něco neobyčejného. Vlk jako každý jiný. Je zajímavé přemýšlet, co by z ní vyrostlo, kdyby i ta smečka byla obyčejná. Pravděpodobně by pokračovala ve svém obyčejném životě, možná by ani ze své rodné smečky nikdy neodešla, našla by si obyčejného partnera a úplně obyčejné přátele a zůstala by obyčejně, ale naprosto báječně, šťastná. Snad o této variantě sní ještě dnes. O tom ale nikdy nikomu neřekne.
A jaká byla tedy její smečka? Byla odlehlá. Zvláštní. Její předci se usídlili v nehostinných horách, protože je z jejich původně plodného teritoria vyhnala nějaká katastrofa. Velmi pravděpodobně to bylo něco úplně obyčejného. Možná to byly záplavy, divoká řeka se vylila ze svého koryta rychleji, než čekali, a tak se vlci vydali na zoufalý úprk. Také to možná byl požár. Třeba jejich teritorium leželo blízko horám, ale na špatné straně. Srážkový stín v kombinací s horkým létem byl smrtelnou kombinací pro floru na jejich území. Možná to ale byli lidé. V jejich roztahovačné hamižnosti bych se tomu vůbec nedivila. Jak tomu ale bylo doopravdy, už nikdo neví.
To, co je ale jasné, je fakt, že po útěku z teritoria se něco stalo. Zoufalé situace žádají zoufalé činy. Vyhublí a unavení vlci se octli ve vysokých horách. Po cestě nejspíše ztratili svého vůdce. Zemřel ještě na území smečky? Smetla ho povodeň? Zastřelili lidé? Zahynul v požáru, když se snažil zachránit pomalá, unavená vlčata? Nebo se mu nehoda stala až cestou? Byla to vůbec nehoda? Ať tomu bylo jakkoliv, tonoucí se i stébel chytá, a tak se na vůdčí pozici vyšplhal vlk, o kterém by to nikdo nečekal. Zazářil prudce jako požár, před kterým uprchli. Jeho charisma poblouznilo všechny přeživší, kteří, aniž by si to uvědomovali, zahodili veškerou svou dřívější soudnost, aby následovali někoho, kdo je téměř jistě dovede do záhuby. Co hlad a bída udělá i s tou nejsilnější myslí.
Jeho sladká slova se jim vetřela do myslí a už zůstala. Pro to si už v nynější době nikdo nepamatuje, co se stalo. Všichni, kdo to zažili, na to pod nátlakem Vůdce zapomněli. Zapomněli i na jeho staré jméno. Dříve ho častovali posměšky a zlými slovy, ale nyní byl jejich Zachránce. Vlk, který je vyvedl z temnoty. Posel jejich Pána. Mesiáš. Uvěřili, že katastrofa, která se jim přihodila, byla magickým znamením, aby dorazili do Země zaslíbené, která je stvořená jen pro ně a životem v ní dojdou k vykoupení. Muselo to tak být. Nikdo se zdravou myslí by nebyl ochotný žít na takto bídném místě.
Když Lilith dospívala mezi svými sourozenci, museli se často rvát i o ty nejmenší kousky masa. Sladké řečičky jejího nejstaršího bratra ale vždy zapůsobili na starší, aby je nakrmily víc. Za to ho ostatní milovali i nenáviděli. Už i v útlém věku věděli, že jsou mu zavázáni a Elohim to velmi dobře věděl. Takovéto chování ale bylo žádané a naprosto nezbytné k udržení tenké rovnováhy, která držela celou komunitu pohromadě. Už v době Příchodu a vlády Prvního byla tato nepsaná (a velmi často i nevyslovovaná) pravidla ustanovena. První totiž věděl, jak podat informace, aby je nemusel vyslovit. Přesto všichni pochopili. Co bylo ale na tomto způsobu geniální, byl fakt, že pokud je vlci přímo neslyšeli, nikdy se kvůli tomu necítili tak bídně. A bídy bylo opravdu na rozdávání. Lilith ve věku jednoho roku viděla mladého vlka, o něco málo staršího než ona, ukrást flák masa, který mu nepatřil. V hloubi duše mu to nemohla zazlívat. Byl kost a kůže, a i samotná chůze ho po pár krocích zanechávala třesoucího. Trest byl krutý. Přesto s tím všichni souhlasili. Okradl přeci je. Celou smečku. Ale především okradl Třetího. A to nebylo přípustné.
První kdysi vytvořil sofistikovaný systém přijímaní do smečky, který by se za jiných okolností rozhodně nazval vymýváním mozků. Tato okolnost ale byla jiná. Nebyl v okolí totiž jediný vlk, který by ji tak nazval. Všichni to totiž přijímali jako důkaz toho, že jsou Vyvolení. V průběhu času se tento systém vylepšoval a ve chvíli kdy skupině vlků (název smečka totiž kategoricky odmítali) vládl Třetí, byl tento systém již téměř dokonalý.
Mláďata byla už od narození podporována v kompetici mezi sebou. Nezáleželo na tom, kdo vlčata porodil. Od okamžiku, kdy je vlčice vypudila ze svého těla, již nepatřili jí, ale celé smečce. A celou smečkou se rozuměl Nejvyšší. O tom ale také nikdo nemluvil. Nejvyšší je prozkoumal, zda nemají žádnou vadu a jestli již byly od narození viditelně postižené, Nejvyšší je pozřel. Síla mladých mu dodávala na vlastní Síle. Zbylá vlčata byla ale odnesena do Hnízda. Tam se shromažďovali všichni narození potomci. V kojení se střídaly všechny schopné vlčice. Od okamžiku, kdy porodily svůj první vrh, jejich laktace nepřestala, dokud nezahynuly nebo dokud je Nevyšší neuznal jako nehodné předávat svou Sílu nové generaci. To bylo pro vlčici nejhorší potupa. Některé takové ponížení neunesly a raději se obětovaly pro Komunitu, aby jí naposledy předaly svou životní Sílu.
Lilith nikdy nezjistila, kdo jsou její opravdoví sourozenci a kdo jsou pouze kukaččí bratři a sestry, kteří byli do Hnízda přineseni v jiný čas. Koncept sourozenců ani neexistoval. Prostě byli. Společně se učili. Mluvit, lovit, bojovat. Řeč, jak tomu říkal Třetí, byla nejhorší. Lilith ji nenáviděla. Neuměla se vyjadřovat tak dobře, jako jiní. Adiram i Evira v tom byli dobří. Vzájemně se doplňovali a ač to nebylo úplně obvyklé, když byli představeni před Třetího, jeho oči pobaveně jiskřily a tento tandem byl povolen. Lilith a Abeloth nikoliv. Možná to bylo kvůli tomu, že Lilith byla ta slabší. Že jejich spojenectví bylo spíše založené na ochraně slabší a méně schopné Lilith. Abeloth byla schopná se postarat o sebe sama.
Ať to už bylo jakkoliv, ať Třetí v té chvíli myslel na cokoliv, jejich křehké pouto tím značně utrpělo. Lilith měla pocit, že se od toho okamžiku na ni Abeloth nikdy nepodívala stejně. Zkouška před Třetím byla jakási jedna z prvních vstupenek do dospělosti. Ta vyvrcholila početím nové generace s vybraným vlkem. Už ale i tato první zkouška nedopadla pro Lilith dobře. Velmi rychle se přiblížila dnu společenského žebříčku v rámci mláďat v Hnízdě, ale Abeloth ji utěšovala. Slibovala, že jí pomůže s Řečí a ukáže jí triky, které používá. Lilith byla v těchto krátkých chvílích šťastná, Abeloth byla jako druhá půlka její duše. Pomáhaly si, kdykoliv mohly, a i přes hyenovitou podstatu Skupiny, Lilith cítila, že v přítomnosti Abeloth je něčím víc než jen jedním nepotřebným členem Skupiny.
Nejvýraznějším členem Hnízda byl ale bez pochyby Elohim. Už jako mladý se vyznačoval ostrým umem a s děsivou obratností zvládal veškeré překážky, které před ně Nejvyšší kladl. Ve tmě se ve Skupině šuškalo, že Elohim bude nástupcem Třetího. Samozřejmě, nikdo se to neodvážil říct nahlas, ale ti vnímavější si všimli, že Třetí začíná stárnout. Stárla jen jeho vnější schránka. Jeho vlastní Já už bylo dávno spojeno s Pánem. Třetí byl jeho vyslancem na zemi; toto spojení se s časem prohlubovalo, až tělesná schránka nebyla schopna pojmout veškerou božskost a proměnila se v Nebeského ptáka, který se vznesl k nebi a spojil se s Pánem. Říct, že Třetí stárne ale bylo stále rouhání.
V dětství se ale vlčata neměla až tak špatně. Jako úplně malá si hrála společně, ale vždy nad nimi stál vlk, který bedlivě pozoroval veškeré činy mláďat, aby dokázal Třetímu následně referovat o vývinu nového potěru. Třetí tyto informace schraňoval a posléze je využil k určení správného místa pro vlka. A také k tomu, aby je mohl manipulovat k ještě agresivnější kompetici. Protože silnější přežije a slabší je jen koule na noze.
Abeloth byla pro Lilith vším. Byla její důvěrnice, nejlepší přítelkyně a spojenec proti celému světu. V pozdějším věku si už mláďata spolu nehrála, ale brojila proti sobě. Po Elohimovi byla nejschopnější Abeloth, ale právě kvůli tomu se nesnášeli. Věděli, že proti sobě nemůžou jít přímo, a tak používali jiné způsoby. Elohim původně plánoval odlákat Lilith od Abeloth. Chvíli mu trvalo, než přišel na efektivní způsob, jak to docílit. Lilith byla už od přírody věrná a Abeloth tuto schopnost šikovně posilovala. Naskytla se mu ta správná příležitost, když byla Evira zvolena jako učedník vlčice, která měla na starosti lov. Adiram byl nejdřív z Lilith nadšený. Vypadala úplně jinak jako jeho sestra, a to se mu zdálo zajímavé a vzrušující. Nějakou dobu spolu trávili čas a Abeloth tiše zuřila. Lilith se jí tolik nevěnovala, a tak přišla o nejvěrnějšího následovníka, který pro ni dělal, co si zamanula. I přes své nové přátelství s Adiramem Lilith na Abeloth nikdy nezanevřela a stále pro ni byla nejlepší přítelkyní. To ale Abeloth nestačilo. Chtěla být tou jedinou.
Lilith byla novým přítelem nadšená, ale nešťastnou náhodou, kterou zapříčinila Abeloth, se Eviře několik lovů nepodařilo a když se vrátila zpět, Adiram opět šťastně zapadl do známých kolejí s Evirou. Toto kolo Abeloth vyhrála.
V průběhu dospívání mezi nimi proběhlo mnoho takovýchto tichých potyček, které si žádné jiné mládě neuvědomovalo, ale Třetí to se zvráceným potěšením sledoval. Lilith se postupně vylepšovala ve Zkouškách, a i když byla laskavější než většina vlků, byla plně oddaná systému. Na rozdíl od Elohima, Abeloth a dalších neprohlédla přes závoj lží a neuviděla pravou podstatu věcí. Oba dva její soukmenovci to ale chápali a věděli, jak celé soukolí otáčet, jak si zamanuli.
V tomto prostředí vyrůstali a rivalita mezi dvěma charismatickými mladými vlky se stupňovala. Kolem nich umírali sourozenci na hlad a neléčená zranění a z původního množství jich nezůstávalo mnoho. Lilith, k překvapení některých, přežila. Abeloth si i přes jejich toxické přátelství k tmavé vlčici vytvořila zvráceně láskyplný vztah, kdy jí chránila před mnohým zlem, které se ve Skupině dělo, ale zároveň ji vystavovala nadměrnému tlaku a trestala ji, když se jí znelíbila. Lilith za ní i tak běhala jako pejsek, na celém světě totiž nebyl nikdo, kdo by jí byl bližší. Obě vyrostly ve statné vlčice a když se o Lilith ucházel vlk, který již dříve padl do oka Abeloth, Lilith ho tvrdě odmítla. Tato zalíbení byla ve Skupině relativně častá, neměla však dlouhého trvání. Partnery mohl totiž spájet pouze Třetí.
Lilith začínala tušit, že k ní Abeloth není úplně upřímná. Nikdy si to ale doopravdy nepřipouštěla. Poslední dobou totiž mnohem radši trávila čas s jinými vlky, spojenci, které za téměř dva roky svého života kolem sebe shromáždila. Její novou oblíbenkyní byla především Alethina, útlá vlčice, kterou si předtím velmi nevšímala. Alethina se ale začínala rapidně zlepšovat v Řeči a Lilith tušila, že spolu něco plánují. Věřila ale Abeloth natolik, že se neptala. Doufala, že jí to nakonec řekne sama.
Abeloth jí to neřekla.
Všechny přípravy začaly kulminovat s blížícími se třetími narozeninami některých vlků z Hnízda. Tyto narozeniny nebyly přesné, často se už nikdo nepamatoval, kdo se kdy narodil. Třetí určoval, kdy budou vlci konečně přijati mezi dospělé. Kdo ví, kdo měl být původně v této skupině. Lilith se nikdy nedozvěděla, co se stalo, ale pravděpodobně to bylo výsledkem Elohimových intrik. Abeloth přirozeně předpokládala, že bude v té skupině. Pokud by nebyla, byla by to pro ni potupa. Být až za Elohimem. Do té skupiny se ale nedostala. Kromě Elohima a dalších vlků byli vybráni i Adiram s Evirou. Abeloth zuřila. Tiše, nenápadně, ale zuřila. V té době se už Lilith nesvěřovala a pro to ubohá vlčice neměla tušení, co se kolem ní děje. Jen se těšila, že uvidí další Zasvěcení.
Abeloth už ale dávno připravovala protiútok. To byl důvod jejího nenadálého spolčení s Alethinou. Tato vlčice, nenápadná, ale obratná v Řeči se vemlouvala do přízně Eviry a Adirama. V den zasvěcení je přesvědčila, aby nahlédli pod pokličku toho, co se ve skutečnosti děje. Co Nejvyšší dělá těsně před zasvěcením. Nikdo to totiž nikdy netušil. Abeloth věděla, že se pravděpodobně prozradí, ale to bylo jejím primárním záměrem. A pokud by se neprozradili, velmi pravděpodobně by to narušilo jejich představy o světě, ve kterém ve skutečnosti žili, a to by je zničilo. Tak jako tak by Elohim ztratil své dva nejvěrnější a s trochou štěstí by také ztratil na svém výsadním postavení.
Pokud by měla Lilith říct, co se ten den stalo, nebyla by toho schopná. Všechno se událo hrozně rychle. Věděla, že se něco stalo. Ten den nastal chaos. Evira a Adiram udělali něco hrozného, něco nemyslitelného. Něco, co se trestá životem. Stalo se ale i něco dalšího. Co, to si nebyla jistá. Přišli si pro ni. Křičeli na ni. Všichni. Byli neskutečně rozzuření a ona si nebyla jistá, co se děje. Proč se to děje. Ona přece neudělala nic špatného! Chtěla utéct za Abeloth, ta ji přece ochrání, ta jí pomůže. Z dálky zahlédla svou nejlepší přítelkyni, jak na ni zírá s chladnýma očima a malým pousmáním. Lilith to v té chvíli došlo. Za to může Abeloth. Už jí nebyla pohodlná. Jediné, čím jí mohla ještě prospět bylo, že zemře. Bude obětovaná. Za co měla položit život, se nikdy nedozvěděla. Z celého dne si jasně pamatovala jen na Abelothin výraz. Dodnes ji z toho mrazí na zádech. Co si nepamatuje, je útěk. V hlavě má úplné prázdno a kdykoliv si na to chce vzpomenout, vybaví se jí jen naprostá hrůza.
Pamatuje se už jen na chvíli, kdy celé dny cestovala neznámými lesy, každou probdělou chvíli na nohou, aby ji nedostihli. Už nikdy nikoho ze své Skupiny neviděla.
Ani nevěděla, jak dlouho putovala krajinou. Pohublá, vyděšená a bez jakékoliv představy o tom, jak má normálně fungovat. V té době si promítala v hlavě vše, co se jí za celý život stalo, ale nic nedokázala pobrat. Celá duše ji hrozně bolela a měla pocit, že ji na hrudi tíží neskutečně velký balvan. Pomalu začínala chápat, jaké hrozné prostředí její Skupina byla a věděla, že tato samota je mnohem lepší než to, co by ji čekalo doma. I když stále prchala z domova, toužila se vrátit mezi své blízké, kteří ji tak podle zradili a téměř zapříčinili její popravu. Trhalo jí to srdce. Už její stav doma nebyl velmi dobrý, nepatřila mezi oblíbence a nedostávalo se jí tolik potravy jako Elohimovi s Abeloth. Teď to ale bylo ještě horší. Hlad měla úplně pořád.
Uměla lovit, a to ji zachránilo. Umožnilo jí to tančit na hranici života a smrti o něco déle. Takto ji našel postarší vlk, celoživotní tulák s dobrým srdcem, Dargo. Lilith mu zprvu nevěřila. Čekala, že bude úplně stejný jako všichni vlci, které za svůj život poznala. Nebyl. Dargo už byl opravdu starý veterán, který viděl, že si mladá vlčice prošla něčím, co si nedokáže představit. Netlačil na ni a nebyl na ni tvrdý, když nebyla schopná některých základních úkonů, které uměla už i vlčata. Byl s ní trpělivý a za tu dobu, co spolu cestovali, ji naučil mnohému, o co kvůli životu ve Skupině přišla. Nikdy se nedozvěděl, co si přesně prožila, ale tu a tam mu něco prozradila. On sám, ještě než Lilith potkal, slyšel řeči o prazvláštních vlcích ve vysokých horách. Nikdo je nikdy pořádně neviděl, když už je zahlédli, pohybovali se jako duchové a jejich vytí vzbuzovalo hrůzu ve všech, kdo ho zaslechli.
Z toho mála, co od Lilith pochytil, mu došlo, že nějaké takové společenství by nemělo existovat a dal si za cíl odvést mladou vlčici co nejdál od toho místa, kde se narodila. Mezitím jí učil všemu, co by měla umět a Lilith se pomalu otevírala světu. Dargo jí také vyprávěl o světu zaslíbeném vlkům jako je ona, vlkům, kterým se v životě udála křivda a ten svět existuje pro to, aby mohli konečně žít život, jaký si zaslouží. Dargo ale věděl, že nemůže žít věčně. Tušila to i Lilith. Myslela si, že je připravená žít bez svého ochránce a mentora, ale když přišel ten den, nic ji na to nedokázalo připravit.
Zemřel při lovu, když se pokoušeli skolit zraněného jelena, kterého stopovali už několik dní. Jindy by si na něj netroufli, ale jelen toho zjevně měl už hodně za sebou. Měl roztrhaný bok, zjevně ho zřídila nějaká smečka, ale musel ji už nechat dávno za sebou. Teď byli oni jedinými lovci schopnými ho skolit. Nepovedlo se jim to. V zoufalém návalu strachu se jelen vzepřel a zpomalujícímu Dargovi propíchnul hruď. Jeho parohy se pravděpodobně dostaly až do plic, kam se nalila krev a už mu nebylo pomoci.
Lilith u něj několik dní seděla. Návyky ze Skupiny jí říkaly, ať ho sní. Byl sice starý, ale přeci jenom byl dobré maso. A to by mohla využít. Na druhou stranu si pamatovala jeho špatně skrývaný výraz odporu, když se chystala pustit do mršiny vlka, na kterou narazili po dlouhém hladovém putování. On to odsuzoval. Nejenže to teda bylo zjevně špatné chování (stejně jako mnoho věcí, které kdysi považovala za přirozené), ale také by se mu asi nelíbilo, kdyby mu udělala to, co by on neudělal cizinci.
Nechala ho tedy dál hnít na lesní půdě a vydala se slepě na další pouť. Nevyskytovala se ale ve velmi populačně husté oblasti a nestávalo se jí moc často, aby potkávala jiné vlky. Postupem času se přesvědčila, že jí to zas tak moc nevadí. Že je spokojená sama. Začala si sama se sebou povídat a v hlavě si vytvářela fantaskní scénáře o životech, které mohla prožít, kdyby byly okolnosti jejího narození jiné. Dalo by se říct, že jí tato izolace doopravdy nevadila. Líbilo se jí, že není na nikoho navázaná, protože pokud by byla, mohla by se zase zranit. Věděla už, že neví, jak prohlédnout přetvářku a v hloubi duše se děsila, že ji další milovaný zradí nebo opustí jako všichni v jejím životě.
Chvíli cestovala se skupinkou mladých vlků, které hlad vyhnal z jejich starých smeček, a kteří se vydali hledat svůj domov jinde, kde budou mít více potravy. Žertovně se nazvali Poutnickou smečkou a přibrali k sobě kohokoliv, kdo přiložil tlapu k dílu. I když si většinu z nich Lilith oblíbila, k nikomu nepřilnula tak, jak by si to přála. Ráda se smála s Viggem, který byl šašek skupiny, ale neměla pocit, že ví, jak si k vlkům najít cestu.
V průběhu jejího soužití s nimi v ní ale vzrůstal pocit, že k nim nepatří. Jak se smečka postupně rozrůstala, všichni si nacházeli nové a nové přátele a už neměli na Lilith tolik čas. Noví vlci se jí zdáli nepřátelští a nepřístupní. Z větší části to byl pravděpodobně jen její pocit, ale postupně se sama sebe přesvědčila, že už mezi nimi není vítaná. To, že se jí jeden z jejích přátel, Faben, dvořil, vůbec nezpozorovala. Byla tolik přesvědčená, že je jim přítěží, až se přítěží doopravdy stala.
Život v Poutnické smečce ji dal mnoho, ale nakonec se rozhodla, že by měla jít dál. Zbytek vlků se stejně rozhodl, že zamíří do lesa, o kterém slyšeli, že je plný zvěře a prázdný; chystali se tam usadit. Lilith se na život ve smečce necítila. Nebyla si jistá, jestli se ještě někdy cítit bude. S těžkým srdcem se s nimi rozloučila a pro jistotu se vydala úplně opačným směrem, aby ji náhodou nenapadlo změnit názor a vrátit se za nimi.
Tentokrát se už ale necítila tak ztracená jako po smrti Darga a už vůbec nebyla tou mladou vyděšenou duší, která prchala ze svých rodných hor. Nyní byla už stovky kilometrů daleko, a i když ji její původní rodila stále pronásledovala v mysli a ve snech, cítila se mnohem sebevědoměji než kdy dřív. Měla pocit, že konečně drží život pevně ve svých zubech a nehodlá se nikomu podřídit. Už jí nevadilo, že se točí kolem území smeček, pokud by ji někdo konfrontoval, byla odhodlaná mu prostě vysvětlit, že jen prochází okrajem území a nemá v úmyslu dělat problémy.
Párkrát na tyto přehnaně horlivé ochránce narazila a brzy si uvědomila, že jí to za tu námahu nestojí. Dokázala si, že dokáže být dostatečně drzá, aby jim něco odsekla a pak se smíchem utekla pryč. Chvíli ji to bavilo, poté ale adrenalin z těchto drobných potyček přestal stačit poptávce, a tak mírně zklamaně znova přešla na vyhýbání se teritoriím smeček. A také si konečně připustila, že ji tyto legrácky baví především pro to, že je osamělá. Také si nemohla povšimnout, že ač byla na sebe hrdá, že se o sebe dokáže docela slušně postarat (Dargo by na ni byl pyšný), jsou tito ochránci mnohem více vypasenější než ona. Postupně i posměšky o jejich váze jí ztrpkly na jazyku. Musela si to přiznat: byla vyhublá. Zhruba v době, kdy dokonce začala uvažovat, že její přesvědčení, že se nechce přidat do žádné smečky, potkala Makadiho. Teda Makadi.
Relativně blízko hranicím docela malé smečky potkala okouzlující milé stvoření. Bylo natolik milé, aby se odhodlala s ním zapříst rozhovor. Tento vlček ji hned pobavil svým přístupem k životu. Lilith to trochu fascinovalo. Přesně tak veselá si v nitru přála být. Jaké její překvapení ale bylo, když si uvědomila, že je tento vlk přesvědčený, že je ve skutečnosti vlčicí. Nejdřív se začala hrozně smát. Makadi si ale vůbec neuvědomil, proč se mu směje a v čiré naivitě jí nabídnul, aby se přidala k nim do smečky. Ani si neuvědomila, jak rychle na to přikývla. Zpětně pak tuto volbu odůvodňovala neodolatelností Makadiho kukuče a faktu, že byla doopravdy zvědavá, v jaké smečce vlček žije, nevěří v něco takového.
Smečka ji skutečně přijala a pro Lilith nastala podivná doba. Úplně všechno bylo pro ni nové a neznámé a docela děsivé. Nechápala, jak fungují vztahy mezi vlky a stálo ji to několik trapných okamžiků, než pochopila hierarchii. V těch okamžicích si ale přála se propadnout pod zem a litovala, že vůbec kdy zatoužila po smečce. Několikrát už byla blízko odchodu. Její fascinace Makadim ji ale nepřecházela. Naopak. Aniž by si to uvědomila, přetvořila se v přátelství a vzájemný respekt. Stále se jí zdálo zvláštní, že se vlk rozhodne být někým jiným ale na druhou stranu, nedělala to samé i ona? Tvářila se, že nikdy nevyrůstala ve Skupině a nikdy nemusela utéct z domova, aby ji nezlynčoval zuřivý dav, který na ní poštvala její nejlepší přítelkyně.
Sice to rozhodnutí stále nechápala, ale uvědomila si, že nemá to srdce jí říct, že je samcem. Rozhodla se to respektovat. Ve smečce se ale stále necítila úplně příjemně a pro to spíše pozorovala, než že by se zapojovala do sociálních interakcí. Všímala si různých malých gest, které jednotliví členové dělali a postupně je začala spojovat ve větší obraz. Uvědomila si, že Rollo, horlivý obránce této smečky, vidí přesně, co se děje. Velmi dobře si uvědomoval, že Makadi je samcem a byl odhodlaný to dokázat jí i ostatním. Největší překvapení ji ale čekalo u matky Makadi. Do té doby si myslela, že je to všechno Makadino rozhodnutí. Uvědomila si ale, že to všechno má na svědomí právě její matka. V Lilith se vařila krev. Už dávno byla rozhodnutá, že ze smečky odejde, ale Makadi ji stále držela na místě. Lilith si vzpomněla na to, co s ní dělala Skupina a uvědomila si, že ji v tom nemůže nechat. Nemohla vystát fakt, že ubohý Makadi byl manipulován matkou, aby byl svým naprostým opakem. Nemohla v tom svou přítelkyni nechat.
Jediným problémem bylo, že nevěděla, jak ji přesvědčit, jak to udělat. Na Lilith se ale usmálo štěstí v den, kdy za ní Makadi přišla. Zmatená, ublížená a se slzami v očích. Vyprávěla jí o tom, že viděla svou matku se hádat s Rollem a konečně pochopila, že nevraživost mezi nimi je její vina. Lilith věděla, že je tohle přesně ta šance, na kterou čekala. Ani jí nemusela přesvědčovat, aby někam odešli, Makadi to sama navrhla. Začala jí vyprávět o bájné zemi, o které slyšela od Darga. Země, kde se každému vlku dojde zaslouženého klidu a míru a hojnosti. Makadi ta představa nadchla stejně jako kdysi Lilith, která se tentokrát vroucně modlila, aby to místo bylo skutečné. Ať už bylo či ne, společně se ho vydaly hledat s vidinou lepšího života.
Lilith opět udělala věc, o které byla přesvědčená, že je jednou z nejhorších věcí, které se vlk může dopustit. Někde v nitru si to moc dobře uvědomuje. Byla by lež říct, že jí to netíží, ale viděla Makadinu matku a viděla, jak se k ní chová. Věří, že tím Makadi prospěla. Teď je mladší vlčice šťastnější a volnější než kdy dřív. A Lilith má sobecky stále svou kamarádku pro sebe.

Vlastnosti

Síla 10%
Vrozená síla: 40% / Bonusy: 0%
Rychlost 10%
Vrozená rychlost: 50% / Bonusy: 0%
Vytrvalost 10%
Vrozená vytrvalost: 30% / Bonusy: 0%
Obratnost 10%
Vrozená obratnost: 30% / Bonusy: 0%
Taktika lovu 10%
Vrozená taktika lovu: 50% / Bonusy: 0%

Magie

Vrozená magie


1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
Bonusy: //

Doplňující magie

1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
...
...
...
...
...