Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Mýtina (26.10.2020 18:15)
Kolegové na povrchu se rychle rozběhli k relativnímu bezpečí stromu. Udělali dobře, protože drápy sekaly sem a tam, jako by snad po něčem pátraly. Byli to nějací vlci na roztrhání? Kdo ví, nikomu ze Sarumenských se to nechtělo riskovat. Dokonce byli tak laskaví, že o nebezpečí zpravili i vlky pod zemí. A najednou kde se vzal, tu se vzal, přihnal se Duncan a vůbec se nestaral o nebezpečí kolem, prostě hrdinsky skočil do díry za ostatními. Snad to bylo k nejlepšímu, protože Shadow nebyla ve stavu se o vlčata postarat. Těm to vlastně bylo docela jedno, dozor zřejmě malí vlci vůbec nepotřebovali.
Vlčata byla velmi odvážná a pustila se do větší chodby, než je Duncan stihl dohnat. Brodila se mazlavou lepkavou směsí, jejíž hladina se pomalu zvyšovala. Jako by to nestačilo, byla také slepá, neboť pod zemí nebyl jediný zdroj světla. Mohlo jim to připadat, že se vláčí chodbou celé hodiny – dost to tak malé vlky vyčerpá, když je substance nechce pustit dále.
Celá podzemní výprava už by to snad vzdala nebýt toho, že je náhle oslepilo světlo. Nebylo nijak ostré, ale jejich oči už si příliš zvykly na temnotu kolem. Když se rozkoukali, spatřili před sebou monstrum. To z jeho očí svítilo ono nažloutlé světlo, které nyní ozařovalo také jeho protáhlý růžový čumák. Mohli si všimnout lesklé černé srsti a placatých tlapek s dlouhými drápy zabořených v míze. Krtek? Zíral na ně stejně překvapeně jako oni na něj. A najednou zase oslepli, jak obr zavřel oči.
„A jéje, to se mi zas něco povedlo…“ zabručel si pod fousem. Bez varování se vrhl k vlkům a popadl je všechny do jedné pracky. Chvilku poté čapl i Shadow, která se mu ani přes svou snahu nemohla v míze schovat. Dost se na sebe lepili a vůbec je krtek dost drtil, naštěstí jejich nepohodlná cesta skončila tak rychle, jako začala. Krtek se vynořil na mýtině a slepě pustil vlky na zem. Nacházeli se kus cesty od stromu, jistě to však bylo lepší než být uvnitř něj.
„Omlouvám se, vlčci! Já už jsem starý, to víte, a tohle panděro mi moc nepomáhá,“ poplácal hlínu nad místem, kde se skrývalo jeho břicho, „Trochu jsem se vám zamotal do kořenů toho zpropadeného stromu a než jsem našel cestu ven, spadli jste dovnitř a já vás tam přece nemohl nechat! Tak jsem vás šel zase hledat a zamotal se do svých chodbiček.“ Povzdychl si smutně. „Strom bude v pořádku – na to dohlídnu! A povězte vlčci, mířím za svým známým, co bydlí v takovém temném lese, myslel jsem si, že je to tenhle, ale nikde jsem ho tu nepotkal,“ poškrábal se na hlavě a začenichal ve vzduchu. Dal vlkův chvilku na odpověď, než se s vervou vrhl zase pod zem. Půdou otřásaly vibrace, jak se krtek snažil dát vše do pořádku a postarat se o to, aby měl strom dost hlíny, ze které čerpat výživu. Nakonec vše utichlo a mýtina byla zas, jak má být… jen celá od krvavé mízy.
Vlčata byla velmi odvážná a pustila se do větší chodby, než je Duncan stihl dohnat. Brodila se mazlavou lepkavou směsí, jejíž hladina se pomalu zvyšovala. Jako by to nestačilo, byla také slepá, neboť pod zemí nebyl jediný zdroj světla. Mohlo jim to připadat, že se vláčí chodbou celé hodiny – dost to tak malé vlky vyčerpá, když je substance nechce pustit dále.
Celá podzemní výprava už by to snad vzdala nebýt toho, že je náhle oslepilo světlo. Nebylo nijak ostré, ale jejich oči už si příliš zvykly na temnotu kolem. Když se rozkoukali, spatřili před sebou monstrum. To z jeho očí svítilo ono nažloutlé světlo, které nyní ozařovalo také jeho protáhlý růžový čumák. Mohli si všimnout lesklé černé srsti a placatých tlapek s dlouhými drápy zabořených v míze. Krtek? Zíral na ně stejně překvapeně jako oni na něj. A najednou zase oslepli, jak obr zavřel oči.
„A jéje, to se mi zas něco povedlo…“ zabručel si pod fousem. Bez varování se vrhl k vlkům a popadl je všechny do jedné pracky. Chvilku poté čapl i Shadow, která se mu ani přes svou snahu nemohla v míze schovat. Dost se na sebe lepili a vůbec je krtek dost drtil, naštěstí jejich nepohodlná cesta skončila tak rychle, jako začala. Krtek se vynořil na mýtině a slepě pustil vlky na zem. Nacházeli se kus cesty od stromu, jistě to však bylo lepší než být uvnitř něj.
„Omlouvám se, vlčci! Já už jsem starý, to víte, a tohle panděro mi moc nepomáhá,“ poplácal hlínu nad místem, kde se skrývalo jeho břicho, „Trochu jsem se vám zamotal do kořenů toho zpropadeného stromu a než jsem našel cestu ven, spadli jste dovnitř a já vás tam přece nemohl nechat! Tak jsem vás šel zase hledat a zamotal se do svých chodbiček.“ Povzdychl si smutně. „Strom bude v pořádku – na to dohlídnu! A povězte vlčci, mířím za svým známým, co bydlí v takovém temném lese, myslel jsem si, že je to tenhle, ale nikde jsem ho tu nepotkal,“ poškrábal se na hlavě a začenichal ve vzduchu. Dal vlkův chvilku na odpověď, než se s vervou vrhl zase pod zem. Půdou otřásaly vibrace, jak se krtek snažil dát vše do pořádku a postarat se o to, aby měl strom dost hlíny, ze které čerpat výživu. Nakonec vše utichlo a mýtina byla zas, jak má být… jen celá od krvavé mízy.
//Kdo chce, může v postu poradit krtkovi s cestou, ale jinak už vás tu nebudu držet a jste volní! ^^ Snad se vám akce aspoň trochu líbila, i když se to trochu protáhlo
Vrchol Narrských kopců (23.10.2020 12:27)
Odněkud zhloubi jeskyně se vynořil Život. Tiše, moudře, klidně. Elisa si vlka nevšimla, neboť zůstala zahloubána ve svých nepříliš veselých myšlenkách.
Ačkoliv by bůžek ocenil společnost na dlouhé a osamocené dny, moc dobře si uvědomoval, že by Elisa tam dole zkrátka chyběla. Narrské kopce sice působily konejšivě a i pro ty nejsmutnější pozitivně, nicméně Život toto dovolit nemohl. Věděl, že by si to vyčítal. Nemohl to Elise - ani nikomu jinému - udělat. Sobecké pohnutky musely stranou.
Posadil se, stále nepovšimnut, a podobně jako šedá vlčice strčil kousek přední packy do jezírka. Rozvířil vodu a zaujal tím smrtelnici. Ta však zrak stočila jen k vodě. Život se tedy začal soustředit a hledat v dosavadním životě Elisy ty hezké vzpomínky. A pak je jemně promítal do jezírka. Dával si pozor, aby se vyhnul jakýmkoliv negativním zkušenostem. Pokaždé, když rozvířil tlapou vodu, objevila se v ní nová vzpomínka. Týkaly se Elisiny rodiny, smečky, známých. Mnohdy to ani nemusely být extrémně jasné a šťastné vzpomínky. Život totiž promítal i roztomilé maličkosti, které se sice na první dobrou nemusely zdát jako to nejdůležitější, ale na pohled druhý si Elisa uvědomila, že o tom přeci ten život je. Radovat se i z maličkostí a být vděčný za to, co mám. Držet pospolu s rodinou. Opětovat lásku těm, kdo ji upřímně milují a mají rádi...
Postesklo se jí. Hlavou jí probleskla myšlenka, že tu přeci nemůže zůstat. Že se nevzdá tak snadno. Že nechce ztratit to, co má tam dole, pod kopci.
Zvedla se a konečně pohlédla na Života. Ten se na ni jemně pousmál, ale nic neříkal. Věděl, že to pochopila. Věděl, že to všechno nevzdala.
Ageronský les (20.10.2020 23:55)
Jak se tak Ragarská smečka urputně snažila zachránit Alastora před splašenými soby na Západním Galtavaru, velmi účinně si nahnala stádo na své nové - ještě neznačené - území. Zvířata se v lese cítí bezpečně a ani jim nevadí nepříliš výrazný vlčí pach nedávných návštěvníků. Mnohá z nich si konečně po divokém běhu potřebují odpočinout a právě v Ageronském lese se jim velmi líbí. Je tedy třeba všechny do jednoho vyhnat. A pokud možno bez ztrát (vlčat i kohokoliv jiného 
). Dávejte pozor na na kopance a mohutná paroží! Zmatené zvíře v podobě loveného býložravce je nebezpečnější, než by jeden čekal. Kor v prostředí lesů.
//Na vyhnání ze všech zákoutí je potřeba minimálně 6 příspěvků. Můžete se též pokusit nějaké znevýhodněné zvíře, kterému stěžují úprk kmeny stromů, ulovit. (Kdybychom jakože toho žrádla na zimu chtěli fakt echt hodně 
). Na lov je potřeba minimálně 12 příspěvků. Celá akce je bez nároku jakékoliv odměny do inventáře.
Mýtina (18.10.2020 13:30)
I přes vlastní krizi se Maple snažila orientovat ve zmatku okolo. Její volání o pomoc zachytila Wolfganie, která se bez velkého váhání změnila ptáčka a vlétla k uvězněné Pippě. Malá vlčice však měla více zachránců, než by snad čekala! Shadow se za ní už také vrhla do podzemí, a to s pomocí Alfieho. Aby předešla zraněním, ptačí Wolfganie se snažila Pippu zahnat dále, ale ouha! Gallireou se prohnala vlna změn a magie přestaly fungovat. Smůla. Malá vlčice se však díky její pomoci jistě vyhne újmě.
Jak se dva vlci prodírali dírou ve stromu, uvolnili více kůry a ztvrdlého jantaru, čímž se otvor rozšířil a do jámy se dostalo více světla. Mohli si tedy všimnout, že jen krok či dva za Pippou se nacházela vyhloubená cesta víc než dost velká pro ně všechny, aby se nemuseli nepohodlně mačkat. Jestli si troufnou pokračovat podzemní šachtou dále, možná všimnou si, že některé z kořenů stromu jsou zpřetrhané a poškozené, i z nich tedy teče míza, která se jim lepí na tlapky. Tekutina ve větší chodbě se také vlní, vibruje, jako by hladinu cosi dále po cestě vířilo. Mohou okolo sebe slyšet hluk, jako by se někdo velmi entuziasticky probíral bahnem. Zvuk se hýbal z místa na místo okolo nich.
A co vlci na povrchu? Aseti stála od stromu nejdále z přítomných, což by se jí mohlo vymstít, pokud nebude rychlá. Zatímco ujišťovala zničenou rodinku, že vše bude v pořádku, zničehonic se jí pod nohama začala chvět země a jen o vteřinku později se před ní ze země vynořil ostrý dráp, který ji tak tak neškrábl po čumáku. Zase se schoval pod zem a znova se objevil o kousek dále, to se pořád opakovalo v okolí stromu, který skřípal a z hlubin pod ním se ozýval podivný rachot. Už není moc bezpečné se jen tak prohánět po povrchu – ale co uvěznění vlci? Varují je jejich kolegové, kteří tuší, že s nimi v podzemí něco je?
Jak se dva vlci prodírali dírou ve stromu, uvolnili více kůry a ztvrdlého jantaru, čímž se otvor rozšířil a do jámy se dostalo více světla. Mohli si tedy všimnout, že jen krok či dva za Pippou se nacházela vyhloubená cesta víc než dost velká pro ně všechny, aby se nemuseli nepohodlně mačkat. Jestli si troufnou pokračovat podzemní šachtou dále, možná všimnou si, že některé z kořenů stromu jsou zpřetrhané a poškozené, i z nich tedy teče míza, která se jim lepí na tlapky. Tekutina ve větší chodbě se také vlní, vibruje, jako by hladinu cosi dále po cestě vířilo. Mohou okolo sebe slyšet hluk, jako by se někdo velmi entuziasticky probíral bahnem. Zvuk se hýbal z místa na místo okolo nich.
A co vlci na povrchu? Aseti stála od stromu nejdále z přítomných, což by se jí mohlo vymstít, pokud nebude rychlá. Zatímco ujišťovala zničenou rodinku, že vše bude v pořádku, zničehonic se jí pod nohama začala chvět země a jen o vteřinku později se před ní ze země vynořil ostrý dráp, který ji tak tak neškrábl po čumáku. Zase se schoval pod zem a znova se objevil o kousek dále, to se pořád opakovalo v okolí stromu, který skřípal a z hlubin pod ním se ozýval podivný rachot. Už není moc bezpečné se jen tak prohánět po povrchu – ale co uvěznění vlci? Varují je jejich kolegové, kteří tuší, že s nimi v podzemí něco je?
Nad kopci (16.10.2020 17:35)
Ne nebylo to jen v Duncanově hlavě. Opravdu viděl, to co si myslel, že vidí. Jednorožec se přišel napít z jezírka, které si v kraji velmi oblíbil. Škoda jenom, že Duncanův hlad byl silnější. Možná, že kdyby poležel ve křoví ještě chvilinku, zahlédl by, že se jednorožec dívá přímo na něj. Vlk, podivně zkroucený pod křovím, se jednorožci líbil. Už dlouho tady neviděl nikoho z čtyřnožců, kterými se to tu jenom hemžilo. Málo kdo si dal tu práci přijít sem a navíc v noci. Na jednorožce to udělalo velký dojem. Zaržál Duncanovi na pozdrav a sledoval jak odchází pryč. Pak se sám jednorožec vydal na svou večerní pouť dál.
Duncan získává 1 bonus štěstí.
Duncan získává 1 bonus štěstí.
Mýtina (8.10.2020 14:45)
Vlci se začali shlukovat na paloučku. Mnoho z nich si povšimlo ponuré nálady, která panovala na mýtině jakoby zalité krví. Jiní zase obdivovali krásu místních dam. Tak či tak, strom stále bez ustání krvácel, míza se začala hromadit a tvořit vybouleniny pod provizorními bandážemi z listů a strom vypadal o to nemocněji. Skřípání se občas zdálo téměř vřískotem, jak vítr lomcoval větvemi. Byla to jen optická iluze, nebo se třásl celý opuštěný javor? Těžko říct, vlci však mohli cítit, že se třásla i celá země. Od tlapek výše jimi prostupovaly vibrace, někdy slabší, někdy silnější, jakoby řízeny rytmem, který chlupáči neznali.
Jediná statečná, či nerozvážná?, Pippa se vrhla k díře vedoucí dovnitř stromu. Pro její malé tělíčko nebyl žádný problém, aby se dostala dovnitř. Měla si to snad lépe rozmyslet, ve tmě si nemohla všimnout, jak hluboko se pustila. Naštěstí nepadala moc hluboko, nahoru se však sama již nedostane. Nejen kvůli své malé výšce, ale také proto, že vyhloubený prostor pod stromem byl plný rudé mízy. Půda však byla nasáklá deštěm a ani lepkavá hmota tedy nebyla tak hustá, ačkoli pohybovat se v ní rozhodně nebyla žádná hračka.
V díře byla tma a zatuchlý vzduch, hlavně to tam však žilo hlukem. Pippa si mohla připadat, jako by se někdo opodál snažil rozervat zem ve dví. Vlci venku si na druhou stranu mohli všimnout, že blíže u stromu ten zvuk slyší také. Co budou dělat? Zůstanou v bezpečí pod měsíčním svitem nebo se vrhnou na pomoc Pippě?
Jediná statečná, či nerozvážná?, Pippa se vrhla k díře vedoucí dovnitř stromu. Pro její malé tělíčko nebyl žádný problém, aby se dostala dovnitř. Měla si to snad lépe rozmyslet, ve tmě si nemohla všimnout, jak hluboko se pustila. Naštěstí nepadala moc hluboko, nahoru se však sama již nedostane. Nejen kvůli své malé výšce, ale také proto, že vyhloubený prostor pod stromem byl plný rudé mízy. Půda však byla nasáklá deštěm a ani lepkavá hmota tedy nebyla tak hustá, ačkoli pohybovat se v ní rozhodně nebyla žádná hračka.
V díře byla tma a zatuchlý vzduch, hlavně to tam však žilo hlukem. Pippa si mohla připadat, jako by se někdo opodál snažil rozervat zem ve dví. Vlci venku si na druhou stranu mohli všimnout, že blíže u stromu ten zvuk slyší také. Co budou dělat? Zůstanou v bezpečí pod měsíčním svitem nebo se vrhnou na pomoc Pippě?
Mýtina (5.10.2020 17:36)
Poklidný palouk uprostřed lesa dnes působil ještě pochmurněji, než bylo zvykem. Snad za to mohlo podivné skřípání, které se malou pustinou neslo i přes hřmění bouře, snad za to mohly karmínové listy povlávající ve větru. Vlastně to bylo nejspíše krvavě rudou mízou tvořící spletitou síť žil na kmeni osamoceného javoru uprostřed mýtiny. Z něj už nějakou dobu pomalu ale jistě stékala lepkavá tekutina až na hlínu pod sebou. Půda byla rudá a připomínala ztichlé bitevní pole zalité krví. V mělkých nepravidelnostech povrchu se dokonce tvořily loužičky, avšak v dohledu nebyla jediná veverka, ačkoli si tak rády pochutnávaly na sladké míze stromu. Na mýtinu byl žalostný pohled a s blížícím se večerem vypadala o to strašidelněji. A co ty zvláštní zvuky? Táhlé skřípání a praskání dřeva bylo slyšet i v hvozdu obklopujícím malý rudý plácek v jeho středu. Mohutný javor se téměř neznatelně chvěl jako snad mrazem.
Není ovšem zvláštní, aby strom tolik krvácel? Pozorné oko by si i v šeru všimlo, že z jedné strany je v kmeni javoru díra jako tržná rána. Právě z ní teče většina mízy, jak se strom snaží zacelit své zranění či si přivolat pomoc. Spoléhá snad na vlky, že mu pomůžou? Díra ve kmeni je dost široká na to, aby se jí vlk protáhl, pokud je dostatečně obratný nebo drobný. Risknou to vlci? Poslechnou volání stromu nebo ho nechají jeho osudu?
Není ovšem zvláštní, aby strom tolik krvácel? Pozorné oko by si i v šeru všimlo, že z jedné strany je v kmeni javoru díra jako tržná rána. Právě z ní teče většina mízy, jak se strom snaží zacelit své zranění či si přivolat pomoc. Spoléhá snad na vlky, že mu pomůžou? Díra ve kmeni je dost široká na to, aby se jí vlk protáhl, pokud je dostatečně obratný nebo drobný. Risknou to vlci? Poslechnou volání stromu nebo ho nechají jeho osudu?
Maharské močály (1.10.2020 17:32)
A jéje! Co se to sneslo na Maharské močály! Nejprve to vypadalo jako velký černý mrak, který se přihnal odněkud z bažin. Jenomže to není mrak. Je to spousta malinkatých tvorečků, kteří mlátí křidélky a otravně piští. Prostředí v bažinách jim nejspíše velmi vyhovovalo a nyní se rozhodli expandovat.
Všichni co můžete spaste duši! Nebo se připravte na dost nepříjemné a otravné kousance od komárů.
//Pro všechny obyvatele Maharských močálů, jelikož vaše hranice nebyly označeny, přihnala se na vás pohroma v podobě obřího komářího hejna.
Opět máte volbu ze dvou možností.
1. Varianta vyhnání - Pokuste se komáry vyhnat. Je to sice velmi namáhavé, ale zase vás tolik nepoštípou. Na vyhnání je potřeba 12 postů, ale bolestné kousance vašeho vlka budou sužovat jen po dobu vyhánění!
2. Varianta boje - Varianta boje je méně náročná, ale zase vás to bude stát trochu toho zdraví. Na poražení komárů je potřeba celkem 8 postů, ale bolestné kousance budou vašeho vlka sužovat ještě týden (reálný) po vyhnání!
Všechna akce je bez nároku na odměnu.
Poprosím, abyste předem napsali do prvního postu, jakou variantu volíte. Jde hlavně o možnost kontroly.
Všichni co můžete spaste duši! Nebo se připravte na dost nepříjemné a otravné kousance od komárů.
//Pro všechny obyvatele Maharských močálů, jelikož vaše hranice nebyly označeny, přihnala se na vás pohroma v podobě obřího komářího hejna.
Opět máte volbu ze dvou možností.
1. Varianta vyhnání - Pokuste se komáry vyhnat. Je to sice velmi namáhavé, ale zase vás tolik nepoštípou. Na vyhnání je potřeba 12 postů, ale bolestné kousance vašeho vlka budou sužovat jen po dobu vyhánění!
2. Varianta boje - Varianta boje je méně náročná, ale zase vás to bude stát trochu toho zdraví. Na poražení komárů je potřeba celkem 8 postů, ale bolestné kousance budou vašeho vlka sužovat ještě týden (reálný) po vyhnání!
Všechna akce je bez nároku na odměnu.
Poprosím, abyste předem napsali do prvního postu, jakou variantu volíte. Jde hlavně o možnost kontroly.
Bažiny (18.9.2020 19:11)
Tolik nenávisti a tolik mrtvých. Stín se sesunul k zemi pod náporem dvou vlčic. Jeho tělo ochablo jako by ztratil vědomí. Jeho bezsrstnatý spolubojovník na tom nebyl o moc lépe... ne byl na tom dokonce hůře. Evelyn roztrhala masitého Stína na kousíčky, ze kterých se řinula rudá krev. Jeho tělo přestalo klást odpor. Dokonce se odhalila tepna a krev začala stříkat Evelyn na kožich. Ze zadní části Stínovi mrtvoli se navíc začal do vzduchu dostávat smrad posledního... No to je jedno...
Evelyn začala bojovat se svou mrtvolnou dojnicí, ale naštěstí se jí na pomoc již hnala Lilith. Modrooká vlčice byla momentálně v ráži a tak se rovnou vrhla na nepřítele. Mrtvolná Evelyn se zlomenou tlapkou seskočila z té živé a zakňučela... Chvíli zmateně koukala po vlcích. Nikdo z jejích masitých společníků tento souboj nepřežil.
"Jednou se pro tebe vrátím," zasyčela na Evelyn v jejím roztomilém kožichu a pak se odbelhala lesem pryč. Vlci uslyšeli žblunknutí, jak se masitá Evelyn navrátila odkud přišla. Nad hlavami se jim ovšem rozezněl pištivý smích. Něco prozrazovalo, že se schyluje k něčemu velkému, někdo by mohl říct až Mrtvolně nebezpečnému...
Celkově z toho nikdo nevyvázl zdráv. Rez je momentálně mimo z toho, že málem vykrvácela. Lilith se pod špínou objeví několik velkých ran od drápů, ke kterým přišla během souboje v bahně. Evelyn je naprosto vyčerpána bojem, na lopatce má hluboký kousanec a její záda jsou samá modřina od nárazů, které obdržela v boji. Stín má na sobě několik oděrek a fyzicky je také vyčerpán, ovšem jeho hlavním problémem je, jak se dostat v celku od vlčic, které právě zradil.
//Tímto oznamuji konec akce. Děkuju vám za rychlost a pohotové odpovědi
Všichni máte nějaká zranění, ale nebojte se pokud nebudete chtít nebudou trvalá (všechna omezení ať už vyčerpanost, malátnost atd. vám vydrží do prvního pořádného jídla a spánku).
Pokud stojíte přeci jen o nějakou tu jizvu, obraťte se do knihy dotazů a žádostí, ať vám ji někdo z kreslířů přidělá, neb nevím, jak na tom kdo je s časem
Jako odměnu všichni získáváte procento/a do vlastností. Kam mají přesně putovat prosím napiště do odpovědi pod tento post
Evelyn začala bojovat se svou mrtvolnou dojnicí, ale naštěstí se jí na pomoc již hnala Lilith. Modrooká vlčice byla momentálně v ráži a tak se rovnou vrhla na nepřítele. Mrtvolná Evelyn se zlomenou tlapkou seskočila z té živé a zakňučela... Chvíli zmateně koukala po vlcích. Nikdo z jejích masitých společníků tento souboj nepřežil.
"Jednou se pro tebe vrátím," zasyčela na Evelyn v jejím roztomilém kožichu a pak se odbelhala lesem pryč. Vlci uslyšeli žblunknutí, jak se masitá Evelyn navrátila odkud přišla. Nad hlavami se jim ovšem rozezněl pištivý smích. Něco prozrazovalo, že se schyluje k něčemu velkému, někdo by mohl říct až Mrtvolně nebezpečnému...
Celkově z toho nikdo nevyvázl zdráv. Rez je momentálně mimo z toho, že málem vykrvácela. Lilith se pod špínou objeví několik velkých ran od drápů, ke kterým přišla během souboje v bahně. Evelyn je naprosto vyčerpána bojem, na lopatce má hluboký kousanec a její záda jsou samá modřina od nárazů, které obdržela v boji. Stín má na sobě několik oděrek a fyzicky je také vyčerpán, ovšem jeho hlavním problémem je, jak se dostat v celku od vlčic, které právě zradil.
//Tímto oznamuji konec akce. Děkuju vám za rychlost a pohotové odpovědi
Všichni máte nějaká zranění, ale nebojte se pokud nebudete chtít nebudou trvalá (všechna omezení ať už vyčerpanost, malátnost atd. vám vydrží do prvního pořádného jídla a spánku).
Pokud stojíte přeci jen o nějakou tu jizvu, obraťte se do knihy dotazů a žádostí, ať vám ji někdo z kreslířů přidělá, neb nevím, jak na tom kdo je s časem
Jako odměnu všichni získáváte procento/a do vlastností. Kam mají přesně putovat prosím napiště do odpovědi pod tento post
Bažiny (15.9.2020 12:54)
Na Evelyn si to hnal masitý Stín, jako by byla nějakou jednohubkou. Ano dva vlci na jednu je přesila, ale jí se dařilo celkem obstojně udržet na nohou. Naštěstí mrtvý Stín byl stejně ukecaný jako jeho živý dvojník, ale zároveň byl i stejně slabý. Evelyn se podařilo v jeden okamžik vyhnout jeho útoku. Měla jedinečnou šanci zabít mrtvolného Stína. Její kopie by jí v tom však mohla zabránit. Nebude to trvat moc dlouho a i živé Evelyn dojdou síly. Je důležité, aby jí někdo hned přišel na pomoc!
Bohužel po té co živý Stín vyměnil strany byla situace celkem nečitelná. Za svou oběť si vybral Lilith. Možná si myslel, že má větší šanci u ní než u Rez, ale to se přepočítal. Lilith se s pomocí Rez podařilo Stína zahnat do rohu. Byl sám proti dvěma vlčicím. I když byla Rez poraněná a silně krvácela, byla silnější než on. Stín se ocitl v ne moc dobré pozici. Momentálně mu hrozilo, že ho dvě vlčice roztrhají na kusy. Co dvě, stačila by i jedna.
Vydá se druhá na pomoc Evelyn, která ji už opravdu moc potřebovala?
A co Stín? Vezme rychle do zaječích nebo se pokusí bojovat, i když šance na výhru jsou minimální?
Bohužel po té co živý Stín vyměnil strany byla situace celkem nečitelná. Za svou oběť si vybral Lilith. Možná si myslel, že má větší šanci u ní než u Rez, ale to se přepočítal. Lilith se s pomocí Rez podařilo Stína zahnat do rohu. Byl sám proti dvěma vlčicím. I když byla Rez poraněná a silně krvácela, byla silnější než on. Stín se ocitl v ne moc dobré pozici. Momentálně mu hrozilo, že ho dvě vlčice roztrhají na kusy. Co dvě, stačila by i jedna.
Vydá se druhá na pomoc Evelyn, která ji už opravdu moc potřebovala?
A co Stín? Vezme rychle do zaječích nebo se pokusí bojovat, i když šance na výhru jsou minimální?
Bažiny (13.9.2020 14:15)
Stínův plán byl prostý. Přeci jenom se mohl vlichotit někomu do přízně. "Fajn. Tvou nabídku beru, vem si jednu z nich," zavrčel masitý Stín a rozeběhl se směrem k Evelyn. Stín zůstal na chvíli sám a mohl se rozhodnout. Buď může splnit, co řekl a pomoci masitým. Nebo může vyrazit na pomoc Evelyn. No a nebo se může pokusit skrze bažiny utéct do bezpečí a nechat problém ať se vyřeší sám.
Ale co tři vlčice?
Evelyn se podařilo bleskově vyřešit situaci s nedostatkem času, když svou pozornost přesunula na mrtvolu podobající se jí samotné. Tím umožnila Rez, aby se přesunula a zachránila z bažinatých vod Lilith. V bažinaté vodě zůstala jen masitá Rez, která se ponořila s několika bublinami pod hladinu.
Jenomže nic není tak příjemné jak se zdá. Rez stále krvácí ze svého pozadí a teď už dosti masivně. Celá její záď je obalená v krvi.
Lilith, která byla celá umazaná do smrduté bahnité vody na tom byla lépe, ale přesto měla na pravé straně několik ran od drápů. Pravděpodobně je způsobila masitá příšera, která se ji snažila stáhnout ke dnu.
Evelyn zápasila se svou masitou dvojnicí a navíc se k ní zezadu valil masitý Stín. Její situace nevypadala moc nadějně.
Co teď? Někdo by mě ošetřit Rez nebo to zvládne sama? A Evelyn by se asi hodila pomoc... A co vůbec Stín?
//Můžete očekávat maximálně jeden či dva další posty od Osudu, podle vašich nynějších rozhodnutí
Bažiny (10.9.2020 8:16)
Sín se pustil do boje, který skončil sprškou bahna a hlíny všude kolem. Masitý Stín se do boje taky pustil se vší vervou, ale bylo to náročné. Oba byli přece stejní. Stejně silní, rchlý, obratní. Měli dokonce i stejné uvažování. Jak tedy jeden porazí svou vlastní kopii. Jak tak leželi v bahně vymrštil se Stín jako kobra a pokusil se skočit Masitému po krku. Ten ovšem stihl uhnout a tím se dostal Stínovi na kobylku. Zakousl se mu jako kobra do krku a pustil jen s kusem chomáčů a masa v tlamě. Pak se masitá hrouda rychle zvedla a přesunula se do stoje vedle stína. Chroptěla a syčela. Už toho měl plné zuby a nechtěl si poničit kožíšek, který teď patřil Stínovi. Silou to asi nepůjde? Jenže jak se ho tady zbavit jinak?
Masitá Lilith naposledy vydechla, když ji chlupatá Lilith a Evelyn v podstatě roztrhaly na kousky. Poměr se konečně změnil na 4:3 pro místní! Hurá!
Jenomže výhra sebou nesla i poměrně zajímavou prohru. Rez krvácela zádel poměrně silně, portože náraz, kterým Evelyn strhla masitou Rez zapříčinil následující. Masitá Rez se stisklou čelistí v zadku Rez stisk nepovolila a to ani v momentě kdy je převálcoval motorák zvaný Evelyn. Takže si dovedete představit jak velké rýhy a jak hluboké se táhly od ocasu přes levou stranu Rezina zadku. Rez se však hned pustila do boje s masitou Evelyn, která stála před ní. Bohužel ta zvolila jinou taktiku. Před každým výpadem Rez uskočila na stranu a jenom čekala. Krev valící se Rez ze zadku jí na energii nepřidávala, takže čím více výpadů učiní, tím více bude unavená. Sama to pravděpodobně nezvládne.
Lilith se rozhodla vrhnout na pomoc Evelny, která se pustila do masité Rez. Vybrala si správně, protože masitá byla silná. Silnější než samotná Evelyn. Ve dvou měli opravdu větší šanci, ale rozhodně neměli výškovou převahu. Lilith si to uvědomovala a tak narazila do masité Rez z boku a tím ji vyvedla z rovnováhy. Jenže ouha. V Bažinách byste neměli jen tak bezesmyslu padat. Lilith i masitá Rez dopadli těli do hlubokého bahna, ze kterého se sami nevyškrábou. "Jestli mám jít ke dnu, tak ty jdeš se mnou couro!" zařvala masitá Rez a začala se chytat toho, co bylo vidět z Lilith, aby ji stáhla pod sebe a rychleji ke dnu.
Pomůže Evelyn vytáhnout Lilith z bahna? Nebo půjde zachránit Rez, která krvácela? Nebo snad nabídne pomocnou tlapku Stínovi, který to zatím jako jediný zvládal celkem dobře?
Masitá Lilith naposledy vydechla, když ji chlupatá Lilith a Evelyn v podstatě roztrhaly na kousky. Poměr se konečně změnil na 4:3 pro místní! Hurá!
Jenomže výhra sebou nesla i poměrně zajímavou prohru. Rez krvácela zádel poměrně silně, portože náraz, kterým Evelyn strhla masitou Rez zapříčinil následující. Masitá Rez se stisklou čelistí v zadku Rez stisk nepovolila a to ani v momentě kdy je převálcoval motorák zvaný Evelyn. Takže si dovedete představit jak velké rýhy a jak hluboké se táhly od ocasu přes levou stranu Rezina zadku. Rez se však hned pustila do boje s masitou Evelyn, která stála před ní. Bohužel ta zvolila jinou taktiku. Před každým výpadem Rez uskočila na stranu a jenom čekala. Krev valící se Rez ze zadku jí na energii nepřidávala, takže čím více výpadů učiní, tím více bude unavená. Sama to pravděpodobně nezvládne.
Lilith se rozhodla vrhnout na pomoc Evelny, která se pustila do masité Rez. Vybrala si správně, protože masitá byla silná. Silnější než samotná Evelyn. Ve dvou měli opravdu větší šanci, ale rozhodně neměli výškovou převahu. Lilith si to uvědomovala a tak narazila do masité Rez z boku a tím ji vyvedla z rovnováhy. Jenže ouha. V Bažinách byste neměli jen tak bezesmyslu padat. Lilith i masitá Rez dopadli těli do hlubokého bahna, ze kterého se sami nevyškrábou. "Jestli mám jít ke dnu, tak ty jdeš se mnou couro!" zařvala masitá Rez a začala se chytat toho, co bylo vidět z Lilith, aby ji stáhla pod sebe a rychleji ke dnu.
Pomůže Evelyn vytáhnout Lilith z bahna? Nebo půjde zachránit Rez, která krvácela? Nebo snad nabídne pomocnou tlapku Stínovi, který to zatím jako jediný zvládal celkem dobře?
Bažiny (8.9.2020 8:38)
Stín jako jediný projevil zájem o jakousi takousi konverzaci, i když to nebylo úplně dle jeho plánů. "Hele jestli ty chceš chcípnout, není problém. Zabiju tě, vezmu si tvůj kožich a ty si můžeš užívat ve věčném zatracení, dohodnuto?" odsekla mu jeho masitá kopie, která taky vypadal, že má v plánu všechno vyřešit během několika málo vteřin. Masitý stín se "podíval" na svého dvojníka a jeho kostnatý nos se zachvěl. Chrupavka se nepříjemně zaklepala než se vlk rozeběhl proti svému chlupatému dvojčeti. Co Stín udělá? Uteče nebo vymyslí nějaký bojový plán?
Nahromaděná energie a strach se ve všech rozdmíchali a nešlo je zastavit. Vlčice se vrhli na masité nepřátele. Rez se vrhla na masitou Evelyn. Ta se pod její vahou složila k zemi, ale než mohla Rez dotáhnout svůj plán a zakousnout se masité příšeře do zátylku, ta se jí vysmekla a silně jí sekla do tlapky. Masitá Evelyn krvácela černou krví ze zraněné tváře a snažila se sebrat ze země.
Evelyn, ta chlapatá, se rozhodla vyrazit z boku po mrtvolné Lilith. Srazila ji na zem a tak ji odtrhla od modrooké vlčice. Lilith se nakonec musela sama pustit do boje se svou vlastní dvojnicí, která na ni vrčela a cenila zuby, i když byla přišpendlená pod váhou Evelyn. Překousnout jí tepnu bylo ovšem těžší, než by se dalo čekat. Lilithina dvojnice nejen, že stejně mluvila, ale měla i stejnou sílu a v podstatě všechno. Lilith se zakousla své masité polovičce do krku a snažila se trhnout, ale to už se jí do boku zaryl dráp vlčice, která se zmítala na zemi. Naštěstí díky Evelynině pomoci nedokázala masitá Lilith napáchat moc škod. Podaří se Evelyn a Lilith zabít masitou?
Všichni byli v jendom boji. A nikdo nijak nedával pozor na masitou Rez. Jako by vůbec neexistovala. Chudák byla naštvaná, že o ni nikdo nemá zájem a rozhodla se to změnit. Masitá Lilith už to měla nejspíše spočítané, když na ní vysely dvě vlčice. Masitý stín zatím celkem zvládal a tak se rozhodla, že se pokusí sehnat svou lastní kůži. Masitá Rez se rozeběhla a zakousla přímo do srstnatého pozadí živé Rez. Co bude Rez dělat když jsou na ní teď masité příšery dvě?
Zvolí někdo jinou taktiku nebo se prostě pokusí je zabít hrubou silou?
Nahromaděná energie a strach se ve všech rozdmíchali a nešlo je zastavit. Vlčice se vrhli na masité nepřátele. Rez se vrhla na masitou Evelyn. Ta se pod její vahou složila k zemi, ale než mohla Rez dotáhnout svůj plán a zakousnout se masité příšeře do zátylku, ta se jí vysmekla a silně jí sekla do tlapky. Masitá Evelyn krvácela černou krví ze zraněné tváře a snažila se sebrat ze země.
Evelyn, ta chlapatá, se rozhodla vyrazit z boku po mrtvolné Lilith. Srazila ji na zem a tak ji odtrhla od modrooké vlčice. Lilith se nakonec musela sama pustit do boje se svou vlastní dvojnicí, která na ni vrčela a cenila zuby, i když byla přišpendlená pod váhou Evelyn. Překousnout jí tepnu bylo ovšem těžší, než by se dalo čekat. Lilithina dvojnice nejen, že stejně mluvila, ale měla i stejnou sílu a v podstatě všechno. Lilith se zakousla své masité polovičce do krku a snažila se trhnout, ale to už se jí do boku zaryl dráp vlčice, která se zmítala na zemi. Naštěstí díky Evelynině pomoci nedokázala masitá Lilith napáchat moc škod. Podaří se Evelyn a Lilith zabít masitou?
Všichni byli v jendom boji. A nikdo nijak nedával pozor na masitou Rez. Jako by vůbec neexistovala. Chudák byla naštvaná, že o ni nikdo nemá zájem a rozhodla se to změnit. Masitá Lilith už to měla nejspíše spočítané, když na ní vysely dvě vlčice. Masitý stín zatím celkem zvládal a tak se rozhodla, že se pokusí sehnat svou lastní kůži. Masitá Rez se rozeběhla a zakousla přímo do srstnatého pozadí živé Rez. Co bude Rez dělat když jsou na ní teď masité příšery dvě?
Zvolí někdo jinou taktiku nebo se prostě pokusí je zabít hrubou silou?
Bažiny (6.9.2020 16:19)
Všem rezonovalo v hlavinkách přesvědčení, že v masitých vlcích vidí své vlastní odrazy. Někomu se podoba zdála jasná více, někomu méně.
Prvním, kdo se pustil do hovoru se svým protějškem byl Stín, který napomenul Lilith a hned se pustil do řeči se svým "dvojníkem".
"Tady hledám tebe!" zasmál se masitý Stín na kožešinového Stína. Víc už říct nestihl, protože byl přerušen Evelyn, která se pustila do přáteské konverzace se svou dojnicí... Co ji to pro kristovi rány jen napadlo? Pustili ji jako malé vlče na hlavičku? Nebo je od přírody bez pudu sebezáchovy?
"Jistě, že chci kožich. Budeme nejlepší kamarádky... Jen si kousínek vezmu," zakňučela masitá Evelyn a už už se tlapkou s drápy začala natahovat po kožichu své dvojnice. Rez chtěla odejít a měla svou intuici poslechnout, ale přece nenechá svou kamarádku na pospas těm příšerám... Navíc... kudy se to vlastně jde z bažin pryč? Evelyn si zachovala svůj kožich jen proto, že si Rez stoupla přímo mezi ní a tu masitou příšeru, co byla Evelyn podobná. Masitá jen zavrčela a zaujala bojovný postoj. "Tvůj kožich nechci ty čubko! Chci ten její!" zavrčela masitá Evelyn.
Lilith měla utéct... Měla se prostě zdejchnout, když měla tu možnost. Blbka ovšem promluvila a přitáhla tak na sebe pozornost. "Chceme vaše kožichy, co jiného. Žijeme několik let v těchto bažinách a nemůžeme z nich ven, protože nemáme kožich. Ty vaše patří nám! A my si je vezmeme!" zachroptěla masitá hrouda, která mluvila jako Lilith. A vykročila ke své kožichem pokryté přítelkyni.
Co teď? Vyjednávat? Zaútočit? Utéct? Zjistit více informací? Nebo se nechat stáhnout z kůže?
Prvním, kdo se pustil do hovoru se svým protějškem byl Stín, který napomenul Lilith a hned se pustil do řeči se svým "dvojníkem".
"Tady hledám tebe!" zasmál se masitý Stín na kožešinového Stína. Víc už říct nestihl, protože byl přerušen Evelyn, která se pustila do přáteské konverzace se svou dojnicí... Co ji to pro kristovi rány jen napadlo? Pustili ji jako malé vlče na hlavičku? Nebo je od přírody bez pudu sebezáchovy?
"Jistě, že chci kožich. Budeme nejlepší kamarádky... Jen si kousínek vezmu," zakňučela masitá Evelyn a už už se tlapkou s drápy začala natahovat po kožichu své dvojnice. Rez chtěla odejít a měla svou intuici poslechnout, ale přece nenechá svou kamarádku na pospas těm příšerám... Navíc... kudy se to vlastně jde z bažin pryč? Evelyn si zachovala svůj kožich jen proto, že si Rez stoupla přímo mezi ní a tu masitou příšeru, co byla Evelyn podobná. Masitá jen zavrčela a zaujala bojovný postoj. "Tvůj kožich nechci ty čubko! Chci ten její!" zavrčela masitá Evelyn.
Lilith měla utéct... Měla se prostě zdejchnout, když měla tu možnost. Blbka ovšem promluvila a přitáhla tak na sebe pozornost. "Chceme vaše kožichy, co jiného. Žijeme několik let v těchto bažinách a nemůžeme z nich ven, protože nemáme kožich. Ty vaše patří nám! A my si je vezmeme!" zachroptěla masitá hrouda, která mluvila jako Lilith. A vykročila ke své kožichem pokryté přítelkyni.
Co teď? Vyjednávat? Zaútočit? Utéct? Zjistit více informací? Nebo se nechat stáhnout z kůže?
Bažiny (5.9.2020 7:11)
Co jenom mohla ta masitá těl chtít. Evelyn a Stím se snažili vymyslet plán, jak se těch nepřirozených kreatur zbavit. Rez navrhla odejít a nechat je na pospas bažinám. Vlec si nevšimla, že jsou v centru bažin a dostat se odtud zpátky bude opravdu náročné. Lilith začala mluvit o nových návštěvnících bažiny velmi nelichotivě. A jim se rozhodně nelíbilo, že je někdo označil za "to".
"Slyšeli jste? Řekla že jsme to?" zavrčelo poslední stvoření, co vylezlo z bažiny, chraplavým hlasem, jako by mělo porušené hlasivky. Přesto bylo rozpoznatelné, že je to hlas vlčice.
"My ale nejsme mrtví..." dodala vlčice, která měla rozšklebenou ránu na hrudi. Jejich hlasy zněly povědomě. Možná až moc známé....
"Kašlete na ně, seženem si kůže jinde..." zabručela ta vysoká, která měla vykousnuté ucho.
"Ne, ne"obořil se na ni vlk bez čenichu."Tohle jsou naše kůže! Je to naše vstupenka sem! Že jo chlupáči?" prohodil a důlky obrátil přímo na Stína.
Přijde někdo na to, koho jim masitá těla a jejich hlasy připomínají? Budou se snažit zjistit, proč vlastně přišly? Zkusí vzít nohy na ramena, jak navrhovala Rez?
"Slyšeli jste? Řekla že jsme to?" zavrčelo poslední stvoření, co vylezlo z bažiny, chraplavým hlasem, jako by mělo porušené hlasivky. Přesto bylo rozpoznatelné, že je to hlas vlčice.
"My ale nejsme mrtví..." dodala vlčice, která měla rozšklebenou ránu na hrudi. Jejich hlasy zněly povědomě. Možná až moc známé....
"Kašlete na ně, seženem si kůže jinde..." zabručela ta vysoká, která měla vykousnuté ucho.
"Ne, ne"obořil se na ni vlk bez čenichu."Tohle jsou naše kůže! Je to naše vstupenka sem! Že jo chlupáči?" prohodil a důlky obrátil přímo na Stína.
Přijde někdo na to, koho jim masitá těla a jejich hlasy připomínají? Budou se snažit zjistit, proč vlastně přišly? Zkusí vzít nohy na ramena, jak navrhovala Rez?
Zákaz kopírování. Veškerý obsah je chráněn autorským právem.
Obrázky a texty náleží jejich právoplatným autorům.