Jessie is a friend
Yeah, I know, he's been a good friend of mine

Jesaiah, pro přátele Jess nebo Jessie, je přátelské vlče, které by nikdy nenapadlo dělat nějakou levotu, ať už na vás nebo na někoho jiného. Ne, že by na to neměl úplně povahu, ale on na to nemá no… řekněme, že na to nemá úplně rozum. Je to malinký vlček nevelkého rozoumku. Od koho podědil tuhle přirozenou důvěřivost a nezákeřnost, těžko říct. Matku ani otce nepoznal, to samé platí o jeho sourozencích. Něco málo mu ovšem v genech předali.

Jesaiah je rád součást nějaké skupiny. Nejspíše za to může fakt, že je sirotkem od raného věku, a tak si prostě tuhle prázdnotu nahrazuje snahou být vždy součástí party. Je občas až přehnaně přátelský a ostatním tím může lézt na nervy. Pokud je ve společnosti jiných vlků svého věku, nikdy nebude tím, kdo by přejal inciativu a byl největším možným borcem v okolí. Ne. On bude spíše poskokem toho největšího borce dětského hřiště, bude mu pomáhat rozbíjet ostatním bábovičky nebo vykopávat cizí kosti, ale nikdy nepřijde s plánem, jak nějakou takovou kost získat.

Nejradši je tedy ve společnosti, ale co v také společnosti dělá? Vtipkuje, směje se nepatřičně nahlas a každý náznak trapného ticha musí vyplnit nějakou tou hláškou. Pokud se vám zdá, že vás občas nepustí ke slovu, máte naprostou pravdu. Jessie si neuvědomuje, že by taky mohl někdy přestat mlít pantem. V jeho vlčkovském věku je to ještě roztomilé, ale prosme boha, aby z toho vyrostl, jinak ho jeho ukecanost rozhodně dovede do maléru.

Tak dál… co ještě by se dalo o tomhle malém vykouleném klubku chlupů říct. Z nějakého pošahaného důvodu nemá rád rybinu. Smrdí mu. Stejně tak se nerad koupe, protože mu přijde, že koupání je plýtvání pitnou vodou. Takže ho dost často potkáte dost zanedbaného. Zatím se nemůže případným úpravám svého zevnějšku bránit, je přeci jenom malé vlče, ale v dospělosti by z něj mohl taky vyrůst pořádně zapáchající vagabund, pokud s tím někdo něco neudělá.

Co rád dělá kromě neustálého otravování všech v okolí? Nicnedělání. Ano jeho oblíbenou kratochvílí je spát nebo lelkovat. Dost často se tedy někde vyvalí a odpočívá. Pokud mu někdo vyloženě neřekne ať jde něco dělat, tak klidně proválí celý den. Ale je to přece jenom malé vlče, tak mu trocha toho flákání se prochází. Třeba by ho mohl někdo naučit smysl pro zodpovědnost a přiložení tlapky k dílu, když už nic jiného.

Jesaiah je tedy takovým obyčejným vlčetem, které si sice prošlo neobyčejným startem do života, ale které rozhodně nezanevřelo na život.

Jak chcete popsat příběh někoho, kdo si jej vůbec nepamatuje? Těžko, ale i tak se to dá nějak vykreslit i bez jeho přičinění. Jesaiah se narodil do poměrně stabilního zázemí. Jeho matka během březosti dělala všechno pro to, aby měla její vlčata, co možná největší šanci na přežití. Společně se svým partnerem žila v rozpálené stepi. Jejich smečka se skládala jen z několika málo blízkých rodinných členů. Nebyl tu žádný Alfa pár, nebyla tu žádná pevná hierarchie. Všichni žili, pracovali a umírali na tom samém místě, kde se narodili. A stejně tak, to mělo být s Jessem a jeho sourozenci.

Ještě, než se vlčata narodila, jejich otec vykopal fungl novou noru, kterou představil své družce. Společně ji potom vybavili vším, co by mohla malá vlčátka potřebovat. Nanosili sem kožešiny a dárky od zbytku rodiny, která se na nové přírůstky velmi těšila. Nora byla malá a útulná, a tak když nadešel den porodu, vešla se tam skoro jenom rodička a porodní bába, kterou zavolali z nedaleké velké smečky. Dorazila tak akorát v čas, aby přivedla na svět několik malinkatých uzlíčků radosti. Novopečená matka byla při síle, a tak nebylo zapotřebí dělat jakákoli opatření. Všichni se postupně u vlčat vystřídali, aby se s nimi seznámili. Obrovská radost a úleva dopadly na všechny členy nevelké rodiny.

Na rozehřátém písku s občasnou travou bylo jednodušší nechávat vlčata v noře, dokud nebudou schopna se aspoň rozkoukat kolem sebe. Matka je učila všechno podstatné. Jako například to, že nemají nikdy nikde běhat sama, nebo že nemají žrát hady, protože se umí bránit. Jesaiah ještě, než otevřel očka tak věděl všechno o nebezpečných tvorech, kteří žili kolem jejich nory. Takovéhle prkotiny si zapamatoval, ale jak se jmenovala jeho máma to ne.

Že tenhle vlk má do vínku dánu smůlu se ukázalo hned první den, kdy je matka vyvedla z nory. Bylo to na večer. Slunce už začínalo zapadat za obzor, a tak vyhodnotila vlčice, že je dostatečný chlad, aby se vlčata nepřehřála, ale ještě ne taková zima, aby zmrzla. Vlčata si užívala toho, že se mohou poprvé pobatolit i jinde, než jen v noře. Očka se jim rozlepovala jenom na půl, takže viděla svět ještě ne v úplné kráse. Jeden z bratrů nebo možná jedna ze sester se obrátila na Jesse s prosbou o kost, která byla v noře. Jesaiah už měl očka rozlepená obě a jelikož byl od přírody gentleman, rozhodl se přání splnit. Rozešel se k noře, našel kost a už se s ní vracel zpět k matce a sourozencům, ale….

Najednou ucítil, jak ho něco čaplo za srst na krku. Myslel si prvně, že je to táta nebo někdo z příbuzných. Reflex velel pustit kost a zamotat se do klubka, což taky poslušně udělal. Jenomže pak se země začala vzdalovat víc, než bylo normální. Na takovou výšku nebyl zvyklý a začala se mu motat hlava. Viděl, jak se dole máma i zbytek sourozenců proměnil jenom v podivné tečky v písku. Jenomže, co se mu to stalo?

Abyste tohle pochopili, musíme se vrátit o kus zpět.

Když se Jesaiah a jeho sourozenci vydali ven, na nedalekém stromě seděl zrovna sup. Podivný opeřený draveček měl hlad, a tak když se kousek od něj objevilo vlče s kostí, rozhodl se, že by nemuselo být od věci mu tu kost šlohnout. Jenomže, už jste někdy chtěli sebrat vlčeti kost? Není to tak jednoduché, jak se to může zdát. Sup tedy sletěl k vlčeti a rozhodl se, že popadne vlče. To se lekne a uteče, pustí kost a kost i se zbytkem masa bude jeho. Rozletěl se tedy s majestátnými křídly roztaženými a popadl živé vlče do spárů. Jenomže to místo toho, aby uteklo, tak se zabalilo do klubka a kost pustilo. Sakra práce! Jenomže to už se k supovi hnala rozdivočelá mamina, takže nemohl vyměnit vlče za kost a s prázdnou se mu taky nechtělo odletět. Co naplat. Z jednoho živého vlčete, tak musel někde cestou vyrobit mršinu, aby se taky mohl spokojeně najíst. A jak jinak to udělat, než hodit vlče z velké výšky na zem.

Chudák Jesaiah poprvé otevřel očka, poprvé se prošel z pelechu ven, poprvé se proletěl a taky se stihl poprvé ztratit. Otázkou zní, kde se ho rozhodne ten zlotřilý pták pustit ze svých spárů.


Zajímavosti:
- Bojí se výšek
- Nesnáší ryby
- Je to flákač
- Má poměrně dobré znalosti ohledně jedovatých a nebezpečných zvířat