Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 62

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 62

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 66

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 66

Notice: Undefined variable: zdravi in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705

Notice: Undefined variable: energie in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705

Notice: Undefined variable: stesti in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705

Notice: Undefined variable: kaminky in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705
Gallirea - Profil

Jaimie



Tento vlk je čtvrtým charakterem uživatele Haruhi.
avatar

Poznámka

7.5. vzhled

Informace

Uživatelské jméno jaimie
Zobrazované jménoJaimie
Skupina Vlci
Zaregistrován od 25.4.2020 11:20
Naposledy aktivní 24.5.2020 21:38
Webwww.vlcidenik.webnode.cz
Příspěvků 5, zobrazit >
Počet přihlášení 25
Pohlaví vlka:Samice
Postavení ve smečce:Kappa
Partner:... nemá partnera ...
Smečka:Maharská smečka
Datum narození:5.3.2020
Matka/Otec:Lorelei (†) /Jimmy
Sourozenci:Lorenzo
Potomci:... nemá žádné potomky ...
Úkryt:Skála Mahar

Povaha

Jaimiein charakter je zatím zcela nerozvinutý. Často se chová nevyzpytatelně a nemá vždy na všechno stejné reakce. Často se to odvíjí zrovna od její nálady, takže když je happy a usměvavé sluníčko, má dobré reakce. Když je naopak na někoho nazlobená, má trošku agresivnější reakce. Opravdu většinou nejde odhadnout, jak se v daném momentu zachová. Charakter se jí pomalu utváří a v dospělosti se může hodně věcí změnit.
Obecně je ale Jaimie akční a energický tvor se smyslem pro detail – vše do hloubky zkoumá. Zkoumá i to, do čeho jí vlastně vůbec nic není. Snaží se vše pochopit a chce všemu rozumět, i když většinou se do všeho jen zamotá a vůbec pak nechápe, o čem je přesně řeč. Často tak dokáže jedince i rozčílit, protože neví, kdy je dost a furt rejpe, aby jí vlk řekl, o co jde, i když ten o tom vůbec nechce mluvit. Je velmi společenská, nevadí jí cizí vlci a miluje pozornost, takže dělá vše proto, aby byla jejím středem. Je jí všude plno, pořád běhá sem a tam jako torpédo a snaží se na sebe všelijak upozornit. A to klidně i tak, že přiběhne ke skupince jí neznámých vlků, a začne jim skákat do řeči a mlet o nesmyslech, které nikoho nezajímají. Ráda otravuje vlky a baví ji, když někoho může štvát a prudit. Baví se tím. Je to navíc i velká rušimilka, takže se rozhodně nehodí do „tajných akcí“ nebo jako společník k lovu. Lov není zrovna její silná stránka. Jednak je to prostě trošku nešika a nejde jí to, a druhak zvěř dřív nějak svými hlasitými pohyby a mluvou vyděsí, než ji uloví. Ohledně té nešikovnosti, je to prostě taková malá patla. Nemá na moc věcí talent a většinou pokazí vše, k čemu přiloží tlapku. Ale nikdy ji to nijak nedeprimovalo a nedělalo jí to problém, je to prostě ona. Nikdy nad tím moc neuvažovala a nezabývala se tím. Nad čím ale hodně uvažuje je to, když slyší urážky od cizích vlků na svoji maličkost. Je to malá urážlivka, nafoukne tvářičky a je to! Nerada poslouchá výčitky od někoho, lépe se jí poslouchá chvála. Občas (dle aktuální situace) se jí i těžko poslouchají rady, které třeba jedinec myslí dobře. On jí chce poradit, ale ona se nafoukne, protože jí vadí, že s ní on není spokojený. Co se prostě týká chyb, ohledně kterých ji někdo cizí napomene, většinou se naštve a nerada to poslouchá. Když si chyby uvědomí sama (ale jak už bylo výše uvedeno, obvykle nad tím sama nepřemýšlí), tolik jí to nevadí a dokonce se někdy nad tím i zamyslí. Dalším jejím ne moc dobrým povahovým rysem je její sobeckost. Většinu věcí si chce uzurpovat jen sama pro sebe, nenabídne a nedaruje (hlavně co se jídla týče, i když většinou ho ani ona sama neulovila a lovu se ani nezúčastnila). Chce toho všeho mít prostě co nejvíc. Je dost „hamtyhamty“, prostě si ráda schová šnicl na později, než aby se rozdělila, i když její kámoš od vedle padá hlady. Ale zase pozor! Když ji zrovna osvítí a má dobrou náladu, dokonce i sama nabídne a rozdělí se. Uvnitř je ale Jaimie zatím nezkažená a nevinná, a úmyslně by nikdy nečinila velké zlo. Rozhodně by neubližovala až do bolesti jakýmkoliv jiným tvorům. To ne. Není hádavá a nevyhledává konflikty. Neumí se hádat (většinou se jen nafoukne). Raději stáhne uši a ocas, urazí se a jde pryč.
Když se to tedy shrne kolem a kolem, Jaimie je vlastně neškodný tvoreček žijící si svůj jednoduchý život. Často ještě, jakožto mláďátko, propadá své fantazii. Sní o blbostech a přeje si, aby to tak, jak si to vysnije, nakonec i bylo. Co se týče samců - čeká na svého dokonalého prince, který ji bude neskonale milovat a zařídí ji všechno, co si bude přát. Naivita je v jejím věku ale zcela normální, ne?

Příběh a zajímavosti

Maminka malinkou Jaimie přivedla na svět spolu s jejím bráškou začátkem března, kdy vše živé začínalo vystrkovat po tuhé zimě růžky. Samice rodily mláďata, ptáčci hlídali svá nakladená vajíčka, aby se jim nic nestalo, a celkově se příroda začínala pomalu vzpamatovávat a probouzet zpět k životu. Společně obývala tříčlenná rodinka menší jeskyňku poblíž rozlehlého moře. Na zvuky šumících vln tak Jaimie nezapomene do konce svého života, protože to bylo (hned po láskyplném hlase maminky) skoro to první, co chvíli po narození vůbec zaznamenala. Prostředí to bylo klidné, ideální přesně na výchovu malých vlčat. Pláž byla písčitá, sem tam nějaký kamínek či přímořská potvůrka. Prašnou cestu sem přímo z okolních zelených luk lemovaly jakési keře, které byly obsypané různobarevnými květy kompletně přes celé jaro. Byla to uzoučká a zároveň i jediná cesta vedoucí k pláži. Jinak se sem nedalo dostat, protože pláž byla obklopena různě vysokými skalkami, které bylo těžké překonat. Rodina tak byla v naprostém bezpečí před nezvanými návštěvníky. A to bylo to hlavní.
Vlčata tedy prožívala poklidné dětství přesně tak, jak se v náručí milující matky sluší a patří. Postupně je učila mluvit, ťapkat a taky utíkat. Povídala jim, jak správně poskládat tlapičky jednu před druhou tak, aby si nenabíjeli pořád dokola čumáček. Při prvních krůčcích jim byla stále na blízku a dokonce je i svojí tlapkou přidržovala zespod pod bříškem, aby ani jedno z dětí zbytečně nezažívalo šok z případného pádu. Byla to něžná a pečující vlčice, která by pro své potomky udělala opravdu cokoliv. Naslouchala jim. Snažila se rozvíjet jejich dovednosti. Hrála si s nimi. Poučovala je o životě „tam venku“. Povídala jim příběhy ze svého mládí a také říkala, jaké to je za tou prašnou cestou, která vede ven z jejich osamoceného obydlí. Popisovala jim, jak to za cestičkou vypadá, co tam vše najdou, a že život rozhodně není peříčko. Pořád dokola je varovala před všemožnými nástrahami a před nebezpečím, které na ně všude za rohem číhalo. Přes predátory. Před zlými vlky, kterých bylo na světě habaděj. Zároveň je ale učila, že ne všichni jsou zlí a chtějí jim ublížit. Povídala jim o tatínkovi, se kterým se vzájemně moc milovali, a který by na ně právě teď byl moc pyšný. Nevynechala ani příběhy o tom, jak se s tatínkem poznávali a jak společně našli tohle překrásné místo. A tak mrňousci postupně rostli a rostli. Postupně se jim zoceloval rodinný vztah. Milovali svoji maminku a společně měli skvělý vztah. Pořád dělali blbosti. Hry byly opravdu na denním pořádku, ale to se koneckonců od vlčat očekává. Až se, jakožto skoro měsíční mláďata, důkladně naučili veškeré důležité věci (hlavně tedy chodit a běhat), začala je matka učit plavat. Moře bylo nádherné, ale i nebezpečné. Matka věděla, že pokud se nestanou dobrými plavci hned od mala, ve světě moc nepochodí. A tak je učila. Hezky od nejlehčích věcí až po ty nejtěžší. Postupně jim vše pečlivě vysvětlovala. Vlčata poznávala vodu nejdřív na souši tím stylem, že si namočila sotva tlapičky. Potom jim sahala až do půli těla, a nakonec mrňousci zvládli i plavat. Bylo to sice ve velmi brzkém věku, ale tím, že od narození žili poblíž vody, bylo to prostě úplně jiné, než u vlků, kteří se narodí běžně v lese, na louce a jinde. Vlčata už teda byla detailně seznámena s vodou a věděla od matky o plavání vše, co věděla ona. A že toho bylo! Velmi vzdělaná a moudrá vlčice.
V podstatě se v jejich životě nedělo tedy nic moc neobvyklého. Oba rošťáci vyrůstali v klidu, rozvíjeli svoje schopnosti, charakterové rysy a užívali si. A to až do chvíle, kdy se během jedné z tmavých nocí šíleně zatáhlo, a následně přišla silná bouře. Všichni zůstali ukrytí, ale matka jim začala vysvětlovat, že v této oblasti jsou takzvaná „bouřlivá období“. Vždy je venku nádherně, a pak z ničeho nic převezme nad sluncem a teplíčkem vládu chlad, silný vítr a bouře. A to tedy znamenalo, že se rozbouřilo i moře. Najednou se stalo opravdu nebezpečné, bylo absolutně nezkrotné. Divoké vlny se lámaly o skály či o břeh. Největším problémem ale bylo, že maminka už delší dobu neměla co žrát. Tihle „přímořští“ vlci měli úplně jiný styl života. Neběhali ven za své teritorium, nelovili vysokou, zajíce a dokonce ani malé hraboše ne! Pokud ano, tak velmi zřídka. Živili se především rybami a mořskými potvorami. Byli to prostě takoví „vodní živočichové“. A až to jednou nemohla vydržet, poručila vlčatům „zůstaňte!“ a sama šla do moře lovit. Snažila se držet se poblíž břehu nebo tam, kde dosáhla, samozřejmě. Vybrala si i den, o kterém měla dojem, že byl v rámci této obrovské a dlouhotrvající bouře klidnější. Že se moře krapet uklidnilo. Čím šla ale hlouběji, tím menší měla kontrolu nad svým tělem, a nakonec ji stáhly vlny. Moře ji odneslo od malých vlčat někam daleko, a nakonec ji pohřbilo ve svých hlubinných útrobách. A když se matka dlouho nevracela, vlčata měla obavy. Hlad a neklid je nakonec donutil porušit matky zákaz, a vydali se ji hledat. Matka je totiž odjakživa učila, že společnými silami dokážou opravdu velké věci. A tak ty velké věci chtěli dokázat už teď a chtěli maminku najít. Proto se vydali jim neznámou prašnou cestičkou lemovanou rozkvetlými keříky ven, a zamířili daleko od svého domova.

Vlastnosti

Síla 10%
Vrozená síla: 10% / Bonusy: 0%
Rychlost 10%
Vrozená rychlost: 100% / Bonusy: 0%
Vytrvalost 10%
Vrozená vytrvalost: 50% / Bonusy: 0%
Obratnost 10%
Vrozená obratnost: 20% / Bonusy: 0%
Taktika lovu 10%
Vrozená taktika lovu: 20% / Bonusy: 0%

Magie

Vrozená magie


1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
Bonusy: //

Doplňující magie

1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
...
...
...
...
...