Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 62

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 62

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 66

Notice: Use of undefined constant username - assumed 'username' in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 66

Notice: Undefined variable: jsemmulti in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 640

Notice: Undefined variable: zdravi in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705

Notice: Undefined variable: energie in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705

Notice: Undefined variable: stesti in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705

Notice: Undefined variable: kaminky in /data/web/virtuals/165597/virtual/www/require/mod/profile.php on line 705
Gallirea - Profil

Izumi



avatar

Poznámka







Informace

Uživatelské jméno izumi
Zobrazované jménoIzumi
Skupina Vlci
Zaregistrován od 18.3.2020 19:50
Naposledy aktivní 19.4.2020 13:49
Příspěvků 51, zobrazit >
Počet přihlášení 11
Pohlaví vlka:Samec
Postavení ve smečce:Tulák
Partner:... nemá partnera ...
Smečka:... nemá smečku ...
Datum narození:28.2.2015
Matka/Otec:Nana / Kenshin (†)
Sourozenci:Sayuri, Chiko
Potomci:... nemá žádné potomky ...
Úkryt:... nemá úkryt ...

Povaha

Porcelánová panenka, na níž je třeba dávat pozor, protože se i při sebemenší ráně může roztříštit na milion kousků. Přesně tak by Izumiho popsali jeho nejbližší a svým způsobem by měli pravdu. Izumi je totiž velice citlivý vlk, na kterém se odráží úplně vše, co se kolem něj děje. Pozorně vnímá celý svět jakožto tichý pozorovatel, naslouchá druhým a prožívá s nimi jejich problémy. Snaží se všechny učinit šťastnými, a když se mu to daří, jemu samotnému to přináší štěstí. Pokud ovšem někomu nedovede pomoci, nese to těžce a trápí se. I kdybyste ho však nechtěli svými trablemi zatěžovat a předstírali, že se nic neděje, pravděpodobně by vám nenaletěl. Dokáže u ostatních skvěle rozpoznat smutek, a to i u vlků, které moc dobře nezná. Nesnaží se ale ihned ze všech vytáhnout zdroj problémů, naopak. Nevyptává se a nechá vás, dokud sami neuznáte za vhodné svěřit se. Do té doby se pokouší vykouzlit vám úsměv na tváři, nebo zkrátka jen stočí konverzaci na bezpečné téma, které vám pomůže přemýšlet o něčem jiném. Je trpělivý a nijak na vás nebude chvátat.
Ačkoli se Izumi rád soustředí především na ostatní, sám potřebuje hodně uznání a lásky. Často o sobě pochybuje a domnívá se, že v ničem není dost dobrý. Nesnáší, když je středem pozornosti, jelikož si myslí, že si to nezaslouží, a proto v takových situacích raději nechává jiné vlky, aby zazářili. Jeho největší obavou je, že si jednoho dne všichni jeho milovaní uvědomí, že za nic nestojí, a opustí ho. Kvůli tomuto strachu si vybudoval sklony k perfekcionismu. Vše, co činí, musí být dokonalé a bez chybičky, aby nikdo nikdy neodhalil, jakým zklamáním Izumi doopravdy je. Pokud byste mu ovšem ohledně těchto problémů chtěli promluvit do duše, musím vás zklamat. Nejspíš vám nesvěří, co si o sobě ve skutečnosti myslí, protože o své maličkosti nerad mluví, a kdybyste to snad odhalili sami, rychle udá jiný směr rozhovoru. Přestože se však vyhýbá této formě pomoci, jiná cesta funguje celkem osvědčeně. Komplimenty. Sice o ně nikdy nepožádá ani náznakem, ale vždy mu udělají ohromnou radost, obzvlášť když pocházejí od jeho blízkých. K lichotkám se ovšem váže taky jeden celkem velký problém.
Pro společensky zdatné vlky není příliš těžké Izumiho prohlédnout a zjistit, jaký doopravdy je, a právě díky komplimentům je lehké dostat ho na svou stranu. Ne že by se vyžíval v ódách na své jméno, ale bojí se, že mu hezká slova nikdo jiný neřekne, tudíž se mnohdy upne na zcela špatné vlky. Navíc je až přehnaně důvěřivý. Někdo by ho dokonce popsal jako naivního, jelikož v ostatních vidí pouze dobro a zlo většinou ignoruje. Muselo by jít o vskutku temného a nenávistného jedince, aby si Izumi uvědomil, s kým má tu čest. Paradoxně si však vždy všimne, když je špatně zacházeno s jeho rodinou či přáteli. V takovém případě se za ně pokaždé postaví a brání je, ať to stojí, co to stojí. Svou rodinu by si přál v budoucnu určitě rozšířit, touží po partnerce a roztomilých vlčatech. Obává se ale, že by nebyl schopný pro ně zajistit dobré podmínky k životu, nejspíš se tedy k takovému kroku odhodlá teprve v momentu, kdy bude mít stabilní místo v prosperující smečce.
Izumi je docela submisivní, poslušně poslouchá rozkazy a je dobrým lovcem, tím pádem by byl nejedné smečce velkým přínosem. Poněvadž by se nicméně o svých kvalitách nezmínil ani v krajní situaci, mohlo by jeho přijetí být komplikované. Ne každá alfa totiž ve smečce chce jedince trpící nedostatkem sebevědomí.
Třebaže Izumi nedokáže vystát sám sebe, ostatní mu přijdou úžasní. Rád se seznamuje s novými vlky, protože se mu líbí, že je každý úplně jiný, individuální. Rozmanitost ho fascinuje i v přírodě, skrz kterou často cestuje, aby objevil všechny její tajné krásy a půvaby. Je plný lásky k celému světu, a možná právě proto mu nezbyla láska pro sebe samotného. Zjistí brzy, že se nemusí nesnášet, nebo ho toto prokletí bude doprovázet do posledního dechu?

Příběh a zajímavosti

Všechno to začalo 28. února 2015. Tou dobou už mělo začínat jaro, ale příroda si zřejmě řekla, že svět naposledy potrápí krutými pařáty zimy. V Lunaském hvozdu mrzlo a z nebe padal sníh, přesto se členové zdejší smečky radovali. Alfa páru se totiž narodila tři vlčata, která dostala jména Sayuri, Chiko a Izumi. Asi už víte, jaký uzlíček chlupů se stal právě naším hrdinou. Byl to ten nejmladší a nejmenší. Izumi.
Vlčata rostla a jejich rodiče Kenshin a Nana si začali všímat prvních povahových rysů. Sayuri byl odhodlaný, vysmátý a rád dělal problémy. Chiko zdědila tvrdohlavost své matky, snadno se rozčílila a vymýšlela se Sayurim různé vylomeniny. A Izumi? Ten byl tichý, nevýrazný a vždy následoval ostatní. Ničím nevynikal, dokud se Kenshin nerozhodl, že své potomky naučí lovit. Každý den se vydávali hluboko do lesa, ale trvalo dlouho, než byl před otcovy tlapky předložen první úlovek. Oním šťastlivcem, který ovládl umění lovu jako první, byl právě Izumi.
„Výborně, chlapče,“ chválil ho Kenshin a musel se hodně přemáhat, aby se samou pýchou nerozbrečel. „Vedl sis skvěle.“ S těmito slovy se vydal za Chiko, aby zjistil, jestli se daří i jí.
Izumi ani nemohl být víc šťastný. Do této chvíle všechny pochvaly směřovaly pouze na jeho sourozence, a teď konečně něco dokázal i on! Radostně zavyl, aby svůj úspěch oslavil.
Sayuri mu úlovek přál, a tak se na něj usmál a rozhodl se ho pochválit též. „Táta má pravdu, Izi, byl jsi úžasný. Musíš mi prozradit, jak to děláš! Přede mnou vždycky všechna zvěř uteče, než vůbec zjistím, že tam nějaká je,“ řekl a oba se rozesmáli. Izumi se mu chystal odpovědět, jenže to už k nim doklusala Chiko, na jejíž tváři panoval naštvaný výraz. Většinou na své sourozence byla milá, takže se jí teď docela lekli.
„To musíš tak hlasitě výt, když něco ulovíš? Kvůli tobě jsem si nechytila večeři, a to mi to dnes tak šlo!“ zařvala na něj, z očí jí sršel vztek. Izumi se zamračil a vydal se za otcem, aniž by Chiko cokoli odpověděl. Její slova ho silně zasáhla a mrzela ho. Odjakživa pochyboval o svých schopnostech, jenže teď si začal myslet i to, že má příšerné vlastnosti. Jak by taky ne, když sebral úspěch své vlastní sestře?
Brzy přišly první narozeniny sourozenců. Zcela náhodou v ten samý den nastal i úplněk, který byl pro Lunaskou smečku velmi důležitý. Každý měsíc na něj uspořádali smečkový lov, během nějž se ulovilo hned několik jelenů, aby se později dosyta najedli všichni členové. Tento úplněk se však zapsal do paměti všech něčím jiným než hostinou při měsíčku. Sotva se totiž všichni pustili do jídla, doběhl za Kenshinem vlk z hlídky, Daisuke. „Před chvílí překročily hranice dvě vlčice. Jsou vyhublé na kost a tvrdí, že nám hrozí nebezpečí,“ řekl alfě a čekal, jaké rozkazy dostane. Nakonec mu byl přidělen úkol přivést vlčice za Kenshinem.
Jedna z nich byla očividně velmi stará. Izumi si pomyslel, že toho za svůj život musela zažít mnoho, protože její tělo bylo pokryté snůškou jizev. Druhá vlčice, pravděpodobně dcera oné stařenky, sice byla mnohem mladší, jenže jizev měla možná ještě víc. Požádaly o krátký pobyt a trochu jídla, čehož se chopila Chiko. Dovedla je ke zbytku úplňkového hodování a zajistila jim místo k přespání. Starší z nich, Akira, se později znovu setkala s Kenshinem a prozradila mu, jaké nebezpečí Lunaské smečce hrozí. „Říkají si Lerronové a zotročují si všechny smečky, na které narazí. Chtějí získat jejich území. Alfa je krutý, jeho družka jakbysmet. Určitě na vás zaútočí.“ Nikdo jejímu varování skutečně nevěřil, dokud neuplynuly dva měsíce a Lerronové se rozhodli, že chtějí pod svá křídla získat i Lunaský hvozd.
Zaútočili na smečku, když spala. Sayuriho hluk zvenčí probudil jako prvního, a tak zburcoval otce i ostatní a všichni se pustili do boje. Izumi se chystal prorvat se do vřavy taky, ale matka ho zastavila, sotva vyšel z jeskyně. „Kam to jdeš?“ zeptala se ho a nesouhlasně do něj žďuchla čenichem. Potom se vydala směrem k odlehlé louce a naznačila Izumimu, aby ji následoval.
„Ale já chci pomoct, mami,“ protestoval statečně Izumi, jenže mu to nebylo k ničemu platné. Nana už se rozhodla, že svého slabého syna ochrání před jakýmkoli střetem.
„Ne. Nejsi dost silný, Izi. Zůstaň tady, dokud se nevrátím, dobře?“ Izumi zaraženě přikývl, načež se Nana obrátila a ve vteřině byla zase pryč. Věděl, že se nedokáže rvát tak dobře, jako jeho sourozenci, ale byl opravdu tolik špatný, aby nemohl pomoct své rodině? Nechápal to. Čekal na louce příšerně dlouhou dobu a nudil se. Nevěděl, co se právě děje, a bál se o svou smečku. Co když už dávno všichni zemřeli? Co když se něco stalo?
Z hvozdu se najednou ozvalo zoufalé vytí. Izumi ihned poznal, že se nejedná o nikoho cizího. Vyla jeho rodina, jeho přátelé. Chtěl za nimi vyrazit a zjistit, zda jsou v pořádku, jenže nakonec nad ním zvítězila potřeba poslechnout rozkaz. Byl zkrátka takový. Vždy dělal, co se mu řeklo. Zůstal tedy na místě, dokud pro něj skutečně nepřišla jeho matka. Až tehdy se dozvěděl, že nad Lerrony vyhráli, ale Chiko je zraněná.
Hned ráno ji navštívil. Byla v bezvědomí, a kdyby Izumi neviděl, jak se jí zvedá hrudník, myslel by si, že zemřela. Toužil jí něco říct, nějak se s ní rozloučit, pokud by došlo na nejhorší. Nedokázal ze sebe ale nic vypáčit, zcela přišel o hlas. Zase jsem k ničemu, pomyslel si. Nezvládnu ani mluvit na svou sestru!
Později toho dne se Chiko probrala a její oči byly rudé. Sice bojovala o holý život, ale objevila svou magii. Oheň. Izumi jí její objev přál, ale začal se bát, jestli na svou magii vůbec někdy přijde i on. Sayuri přece magii už taky měl, ne? Tak proč je Izumi zase pozadu?
Trvalo téměř rok, než se dala Lunaská smečka zase do pořádku. Z bitvy si všichni vlci odnesli těžká zranění, která se dlouho hojila. Izumi si vedle ostatních členů připadal špatně, nemístně. Trpěli, aby on mohl žít. Nebylo to fér. Domníval se, že i oni to tak vnímají, a proto začal plánovat, že smečku opustí. Nechtěl být pro své milované trnem v oku. Než se ovšem rozhoupal k uskutečnění naplánovaného odchodu, zasáhla smečku obrovská rána.
Do Lunaského hvozdu se jednu noc připlížila družka zesnulého lerronského vůdce. Byla nenápadná, tudíž se jí povedlo projít okolo hlídky a zaútočit na Kenshina, který ukončil život jejímu partnerovi. Alfě se povedlo vlčici porazit, z boje si však odnesl smrtelná zranění a několik dní nato zemřel. Všichni to nesli těžce a nikdo se s jeho smrtí nedokázal smířit. Nana byla naprosto zdrcená a zcela ztratila schopnost normálně fungovat, což přimělo Izumiho, aby jí ve všem pomáhal a vykonával po určitou dobu všechny povinnosti za ní. Chiko brzy smečku opustila a přitížila tak matce ještě víc. Izumimu sestra velmi chyběla, musel se ale soustředit na to, aby dal svou matku do pořádku.
Postupem času se smečka začala vzpamatovávat a na pozici alf nastoupil bývalý beta pár. Izumi tuto změnu přivítal, protože ho dočasná funkce stresovala, a znovu si začal říkat, že by měl smečku opustit. Jeho matka byla v dobrém stavu, protože dostala post pečovatelky a měla tak způsob, jak mohla zaplnit svůj život. Jenže Izumi? Izumi ve smečce neměl nic. Jen stísněný pocit, že ho tam nikdo nechce.
Zcela se odhodlal až v den, kdy smečku opustil Sayuri. Věděl, že toto je jeho šance. Hned další týden se se všemi rozloučil, a ačkoli mu trhalo srdce opustit svůj domov, vydal se z Lunaského hvozdu do světa. Nemohl tušit, že ho tlapky zavedou do Gallirei.

Zajímavosti: Izumi není moc vysoký a patří mezi hubenější jedince. Působí ale spíše mohutným dojmem, protože se, jako celá jeho rodina, pyšní huňatým kožíškem. Jeho oči mají hnědou barvu, v nejasném světle až černou, a překvapí vás svou nezvyklou velikostí. To ovšem není jediná zajímavá věc ohledně oněch hnědých kukadel. Izumi má skvělý zrak, mnohem lepší než ostatní vlci. Vidí jako ostříž, což mu pomáhá při lovu.

Vlastnosti

Síla 10%
Vrozená síla: 20% / Bonusy: 0%
Rychlost 10%
Vrozená rychlost: 40% / Bonusy: 0%
Vytrvalost 10%
Vrozená vytrvalost: 20% / Bonusy: 0%
Obratnost 10%
Vrozená obratnost: 40% / Bonusy: 0%
Taktika lovu 10%
Vrozená taktika lovu: 80% / Bonusy: 0%

Magie

Vrozená magie


1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
Bonusy: //

Doplňující magie

1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
1. level 2. level 3. level 4. level 5. level 6. level 7. level 8. level 9. level 10. level
...
...
...
...
...