Příspěvky uživatele

< návrat zpět

110, 3/5

Lůli byl zase pěkně mrzutý, nemyslete si, že jsem si toho nevšimla! Ale měl mě a já věřila ve své schopnosti. Byla jsem si jistá, že ho za chvíli přiměju tu mrzutost zase ze sebe setřást. A tak jsem se raději pustila do veledůležité polemizaci o funkcích.
"Hledat vlky?" zopakovala jsem po něm, protože to jsem neřekla. Ale zasadil mi brouka do hlavy. "To můžu? Hledat nové vlky a přivést je sem? Do smečky? Jen tak?" Docela mě to zajímalo, jak to s tím přijímáním do smečky vlastně je. Já to měla snadné, prostě jsem přišla, ale tušila jsem, že s velkými vlky to bude něco jiného. Přijali by mě vůbec, kdybych přišla jako velká? Pak jsem se ale zamračila, protože něco v Lůliho řeči neštimovalo. "Jaký nebezpečí si může najít rovnou celou smečku?" nechápala jsem a trošinku jsem ho podezírala, že si ze mě chce střílet, ale to teda ne! Já se jen tak nedám!
Ukázalo se, že děda Acanus by nám mohl pomoc a dokonce takovou funkci vymyslet! To bylo ideální, protože s námi stejně chtěl mluvit a taky jsme mu teď vyrazili na pomoc. "Tak jo!" vyskočila jsem na nožky hned po Lůlim. "O čem si myslíš, že s námi chtěl děda mluvit?" nezavřela jsem tu svou upovídanou zvědavou tlaminku ani cestou z úkrytu.

// les

109, 3/5

"Hmm..." Lůli mi podrobně objasňoval, co myslel těmi funkcemi a já poslouchala a zároveň se hodně důkladně zamýšlela, jaké by to asi bylo vyzkoušet si každou jednu z nich. Vlastně jsem nemusela přemýšlet o každé. Lůli se dost jasně vyjádřil, že učitelská a pečovatelská funkce jsou podle něj podřadné, takže jsem je rychle vyřadila z výběru, protože já přeci nic podřadného dělat nebudu! Chtěla jsem nějakou hustou funkci, nějakou, se kterou bude legrace. Byla jsem přesvědčená, že po menším výcviku bych byla ve funkci vůdce fakt dobrá, ale tenhle domeček z karet mi můj černý kamarád taky zbořil, když odsouhlasil, že to místo už je obsazeno.
"Lovec zní jako zábava. Protože lov je zábava. Jsem v něm dobrá, nemyslíš?" zeptala jsem se, ale bylo znát, že duchem ještě pořád bloudím mimo tuhle jeskyni. Pak jsem vzdychla. "Já nevím, není nějaká dobrodružná funkce? Však víš, nějakýho vlka, co by... vyrážel objevovat neobjevené a neohroženě se postavil výzvám a vyhledával nebezpečí a pak by o tom všem vyprávěl a..." spustila se mi z tlamičky lavina slov, kterou jen tak nešlo zastavit. Popsala jsem tak svou ideální funkci ale dost přesně. Protože já nechtěla pořád jen lovit a hlídat hranice znělo jako nuda. Já chtěla objevovat. Žít. Poznávat! Tázavě jsem na Lůliho zamrkala. "Tak co myslíš? Je něco takovýho?"
Úkryt se zatím dost vyprázdnil. A zrovna, když k nám mířil poslední z vlků, co tu zůstal, zastavil se, zatvářil se děsně vážně a taky zmizel do lesa. "Cizáka?" zvedla jsem zvědavě hlavu. "Neměli bychom jít Acanusovi pomoc?" nadhodila jsem svému černému společníkovi, protože on se v těhlech smečkových věcech pořád ještě vyznal o trochu lépe.

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

VZHLED


POVAHA

108, lotka 3/5

"Chtěla jsem se zahřát," opravila jsem ho vychytrale, aby si nemyslel, že se mého užvaněného já v dohledné době zbaví. I když se asi špatně poslouchají cizí rozhovory, když vám do toho někdo mluví. Ale měl by být rád, alespoň nebude tak nápadný! ospravedlňovala jsem si pro sebe a věřila, že udržuji konverzaci i pro jeho dobro. "Hmm! Už je to mnooohem lepší, taková zahřátá jeskyně dělá úúúplně divy," dramatizovala jsem to trochu naschvál a rozvalila se tak, až jsem se o Lůliho úplně opřela. Otočila jsem hlavou vzhůru k němu a neviňoučce se na něj zazubila. Hotový andílek.
"Funkce?" podivila jsem se. O tom jsem ještě nepřemýšlela. Nehledě na to, že jsem pořádně ani netušila, co to je. "Hm... Sionn vůdce je vůdce, to už je zabrané. Děda Acanus je děda, to už je taky zabrané," přemýšlela jsem nahlas. "Co bych ještě mohla být? A co jsi ty, Lůli? Ty jsi nějaká ta funkce?" zakoulela jsem na něj zvídavě očima v naději, že mě třeba něčím inspiruje, protože popravdě jsem téhle problematice sama ještě úplně nerozuměla.