Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Amos byl evidentně zaujatý tím, jak to tady funguje. To se mi líbilo, měl jsem rád,když někdo byl schopný projevit zájem o to, co ho zaujalo. Netušil jsem ještě, co je on úplně zač, ale aspoň jsem v něm viděl potenciál, což se nedalo říct o všech. "Poslední? Myslíš asi Cháva. Ten je neřízená střela, ale moje střela, takže bych být tebou na něj moc nekoulel očima nebo ti je taky vydloubne," varoval jsem ho a zachechtal se. Chávo by byl schopný ho zakousnout i za míň než jenom pohled. Dokonce jsem byl přesvědčený, že by dokázal umřít u toho, kdyby se rozhodl, že někoho ukousne.
Veverčák se rozhodl taky ukázat. Nechal jsem ho ležet, když jsem se sám zvednul. "No nic, měl bych jít zkontrolovat hranice, pokud se chceš přidat," sdělil jsem mu. Bruna jsem nechal na místě, nebylo proč se snažit ho vytáhnout ven z teplého pelechu. Tenhle by se nehnul ani kdyby venku svítilo sluníčko a bylo dvacet stupňů.

//Ven

Amos vypadal jako vlk na dobrém místě. Možná, že když se trochu osvědčí při jarním lovu, mohl by zaujmout místo někde výše v hierarchii. Není tak nespoutaný jako Chávo, ale aby mu taky neruplo v bedně, když se požene za kořistí jako tomu malýmu smradovi. Podíval jsem se směrem ke vchodu, kde jsem Cháva cítil. Nejspíše došel někam do jeskně a tam se utábořil, stín mi zabraňoval vidět všude v jeskyni. Venku možná ještě byla zima, ale už to chtělo vyrazit zase ven a něco ulovit. Kožešina tu byla jenom ta od soba a ta i když se rozpůlila dala na dvě. Na jedné jsme ležel já a na druhé Amos. A jestli v létě přivede Jasnava kluky všechny, bude kožešin potřeba mnohem více. "Pokud se ti podaří nějakou vlčici přesvědčit aby sem došla nebo ji rovnou uneseš je na tobě, ale byl bych rád, aby se nám to tu minimálně do dvou let hezky zaplnilo," prorokoval jsem svou vizi.
"Jsme tři bojovníci a ta šedá smradlavka, ale rozhodně si nemysli, že proti nám mají šanci. Do hor se celá smečka nevyškrábe," zavrčel jsem. Cítil jsem snad v jeho hlase něco jako váhání? Strach? Nechtěl jsem si k sobě pouštět někoho, kdo se bojí rány dostávat, protože to by znamenalo, že je nebude umět ani pořádně dát. "A navíc do jara je čas, třeba ještě nabereme nějakou novou krev." Usmál jsem se a v očkách mi zablesklo. Náhle se ve vchodu objevil veverčák. Dohopkal až ke mně. "Je tam zima, že bych chcípl a váš oheň dohořel pane. Se jdu ohřát sem," pronesl a vyskákal ke mně. Lehl si a zachumlal se do teplé kožešiny blízko ohně, který tu pořád hořel na větvičkách a příjemně hřál. "Tohle je mimochodem Bruno. Můj veverčák a špeh. Je poměrně neškodný, ale rozhodně není dobré ho pokoušet," zabručel jsem a hladil veverčáka automaticky tlapou.

Těžko říct, jestli se venku dělo něco příšerného nebo ne. Do krásné a celkem vyhřáté jeskyně schované uvnitř hory nedosahovala skoro žádná vlna chladna. Možná u stěn trochu táhlo, nebo v té díře na konci, ale rozhodně ne tady. Uprostřed kamene se mi leželo na kožešině celkem příjemně. Protáhl jsem se a zívl. Kdy jsem asi naposledy spal? Amos mluvil. Nebo spíše se ptal. Vážně tu asi není úplně dlouho. Mírně jsem naklonil hlavu. "Smeček je tu několik. U velkého jezera je jedna, ale pokud nechceš jejich Alfovi lést do zadku až ho polechtáš čenichem na mandlích, tak bych se jim vyhnul," zhodnotil jsem první ze smeček. "Pod sopkou je taky jedna, ale nikdy jsem tam nebyl. Místní jsou celkem fajn. Dál na jih jsou dvě smečky u řeky. Jedna se jmenuje Asgaar a tu druhou absolutně netušim, ale vlci tam páchnou dost sladce... No a na jihu skoro u pouště je Sarumenská smečka," shrnul jsem mu to, co jsem o smečkách věděl. "Ale hádám, že jich tu bude víc. Celý kraj jsem neprošel," dodal jsem ještě, abych ho možná varoval, protože se zdálo, že smeček tu bude opravdu jako hub po dešti. Otázka jen byla jak dlouho, než si je všechny podrobíme.
Ohledně partnerek byl nejspíše více zaujat. "Jistě že můžeš, je přece potřeba zaručit si nejsilnější předání genů a jak jinak to rychleji udělat, než mít více partnerek? Navíc je větší šance, že se ti narodí i syn a budeš tak mít komu odkázat svůj majetek a svou funkci, pokud nějakou ve smečce budeš zastávat," vysvětlil jsem mu. Přesně tak to fungovalo u nás doma. Funkce se dědila z otce na syna. Na toho, který byl nejlepší a nejvhodnější. Občas se povolilo, že funkci zdědili dva, to když se třeba stala nehoda a bylo potřeba doplnit lovce nebo zajistit lepší ochranu smečky. "Momentálně ne, ale na jaře mi přijde nevěst a přivede mi i moje syny. Chtěla se chudinka schovat ve své smečce a myslela si, že ji nenajdu, ale to se spletla. Když její smečka nedodrží, co slíbila, bude válka, ale té bych se neobával. Ona je celkem outlocitná, takže přijde," odvětil jsem laxně. Nepochyboval jsem, že se tu Jasnava objeví a syna donese.

Vypadalo to, že Amos tu mnoho přátel neměl nebo spíše vůbec nikoho, když se rozhodl následovat tu smradlavku až sem. Nesoudil jsem, taky jsem začínal, ale dávalo mi to alespoň nějakou informaci o něm a o tom, jak on sám to má s postavením v tomhle kraji. "Na lov vyrazíme jen co se to venku trochu umoudří, nerad bych nechal všechna dobrá stáda smečce, která sídlí dole pod kopcem," řekl jsem mu celkem s klidem. Bylo mi jedno, že se teď dozví o možnostech, které má, protože já bral to, že někoho přijmu do smečky jako závazek. Pokud by se rozhodl tenhle závazek přetnout, pronásledoval bych ho až na samotný konec světa, jen aby za to zaplatil. "Co se týče nových členů, tak bych rád upozornil, že upřednostňujeme vlky, vlčice v tomhle kraji jsou až moc svéhlavé a nevědí, kde je jejich místo," podotkl jsem a trochu si tak testoval, jak se on staví k rovnosti mezi vlky a vlčicemi. "Samozřejmě pokud si najdeš jednu, dvě nebo tři, které by se ti zamlouvali, tak je klidně přiveď sem, ale musí si uvědomovat své místo a ty jako chlap budeš mít na starost je případně usměrnit, pokud by se chovaly jinak," dodal jsem ještě razantněji. "Jako delta můžeš mít dvě partnerky, gamma může mít tři, bety a já kolik budu chtít," zasmál jsem se. Mohla to být pro něj motivace, proč na svém postavení ve smečce zamakat.

//hory

Vešel jsem do jeskyně a ponechal tak oheň za sebou. V jeskyni naštěstí bylo charačí, které jsme sem natahali když bylo lepší počasí. Rozhodl jsem se, že je využiju. Ohnivé jiskry se proběhly po dřevě a já se tak mohl nadechnout tepla a potěšit se světlem, které ozářilo vnitřní prostory úkrytu. S kožešinou na zádech jsem vykázal na kámen ve středu jeskyně. Položil jsem soba na vrcholek a položil jsem se na něj. "Moc nás tu není, smečka je nová," sdělil jsem mu s klidem. Nebylo třeba nic zasahovat. "Práce je tu hodně, chce to jít na lov a pak taky projít ostatní smečky a zajistit si informace. "
"Stín je taková karikatura, dříve vedl smečku v bukovem lese a já mu ji sebral a přesunul sem, protože ten les měli všichni jako výletní místo," vysvětlil jsem s mírou nevole v hlase, ktera jasne stanovila můj postoj k courání se po smečkách.

Vlk nevypadal jako takový tele jako Chávo. Ten byl natvrdlost sama, ale tenhle vlk se aspoň snažil působit inteligentním dojmem. A co já vím, třeba opravdu inteligentní byl? Nezbylo než to zjistit časem. Naslouchal jsem jeho chvástání. Nepřišlo mi to nijak přehnané a tak jsem se tedy rozhodl. "Hmm dobrá, tak tedy vítej, zatim jako delta, ake když přežiješ do jara klidně ti z toho kápne něco víc, hodila by se ji beta..." sdělil jsem mu. Už jednou jsem se s výběrem bety sekl a nehodlal jsem to opakovat, ale to vědět nemusel. Teď vyl ve zkušební době, tak proč se tim zatěžovat. Uvidíme, co přinese jaro. Třeba tu nevydrží a měkoty nepotřebujeme.
Ohledně magie se ptal. Zájem byl dobrý. "Ti z nás ido mají extra takent, mají oči v barvě, ale pokud si tě žádná jagie nevybere nebo pro ni nemáš extra talent, nemusí to tak být a oči ti zůstanou žluté, ale...." Sníh se mi vmetl do ksichtu a já si sprostě zanadával. "Jdem, ukážu ti úkryt, tady je hnus," zabručel jsem, Popadl kožešinu a zamířil dovnitř.

//chřtán

Vypadlo to, že se tenhle vlk dostal do kraje nedávno, protože úplně nevěděl, jak to tady funguje. Mírně jsem zavrčel, ale ne nepřátelsky, spíše s trochou té dávky roztrpčení, že budu muset někoho do místních tajů zasvětit. Poté, co odešl Chávo a jeho kdo ví co, jsem tu zůstal s tímhle nováčkem, který se představil jako Amos sám. "Fajn, ukaž mi co umíš," ponoukal jsem ho se zájmem. Nebyl to zájem hraný, opravdu mne zajímalo, co tenhle vlk dokáže a zda mi bude stát za tu námahu, abych ho tu ubytoval nebo minimálně ho nevykopnul zase na mráz, který v dálce od mého ohnivého tepla hrozil. "Nechci ti úplně nic nalhávat, jsme celkem malá smečka a teprve se tu zabydlujeme, takže nepotřebujeme někoho, kdo nás bude jenom vyžírat," dodal jsem suše, protože přesně tohle by řekl nováčkovi můj táta a já to považoval za správné.
Pohledem jsem zabloudil někam do dálky, kde se Chávo a ta šedá nejspíše nacházeli, ale neviděl jsem ani jednoho. "Takže? Co mi předvedeš? Něco magického zkusíš, nebo máš snad jinej talent?" obrátil jsem se zpět k Amosovi. "Já jsem Waristood," dodal jsem jen tak, mimochodem, jako by to nebylo vůbec podstatné.

Ledový paprsek
Jako každé vlčí uskupení v Gallireiském kraji i An'sidar má svou vlastní magii. Zubatá hora proůjčila kus své magie místnímu osazenstvu a to se díky této magii zhostilo chladu, který se prohání po jejím vrcholku. Místní vlci na pozici kappa a delta jsou schopni využívat ledu a zimy k vlastní obraně. Dokáží tak nasměřovat mírný ledový paprsek, který protivníka ochromí chladem (drkotání zubů, ztuhlé svaly, neudržení myšlenky na nic moc jiného, než aby se pokusil zahřát). Vlci na pozici gamma a výše, pak dovedou mnohem lepší čáry. Jejich parpsek dokáže na území smečky přimrazit vlka k podkladu. Gammy tak mohou přimrazit jen jednoho vlka či jiné zvíře, bety dva a alfy až tři najednou. Zda se vlk vymaní z ledového sevření záleží na jeho či její síle a tom kdo paprsek seslal. U gammy je nutná síla 70 %, bety 80 %, alfy 90 %.

P.S. S limbem by to bylo jako u všech ostatních magií, po dohodě s hráčem. Většina magií na gall je smrtící ve svém posledním levelu.

Sjel jsem ty dva pohledem. Vlčice byla kost a kůže a vlk vypadal, že taky zažil lepší dny. Na druhou stranu by se mohl hodit, vypadal silně a slibně. "Pche," odfrkl jsem si, že neovládá magie. "Pokud tu chceš zůstat, budeš se muset naučit, " řekl jsem vlkovi a vlčici jsem ignoroval. Chávo se s ní trochu vybavoval. Nějaký nesmyslný rodinný drama? Zastříhal jsem ušima. "To je tvoje bába nebo snad ošklivý dvojče?" zeptal jsem se se smíchem, který byl rýpnutím do mladého Cháva. Věděl jsem, že možná vypění, ale bylo mi to putna. Jeho plán, že se mají pozabíjet byl lákavý, ale...
Ucítil jsem pach toho, komu patřila buková smečka předemnou. Uchechtl jsem se. Cítil jsem z toho směru i smrt. Hory neodpouštějí. "Řekl bych, že ten váš Stín se sem konečně taky doplazil. Chávo běž to zkontrolovat a tu piz*u si vem sebou," řekl jsem mladšímu vlkovi a upřel pohld na šedivou. Pokud chtěla mohla vypadnout, na mláďata byla moc stará a i kdyby, musela by být noc a já to přehnat s kvašeným ovocem, abych se jí vůbec dotkl. Teď mne navíc zajímal spíš ten vlk, co přišel s ní. "Magii má v sobě každý silný vlk, vlčice ne, jsi snad baba?" zeptal jsem se.

Seděl jsem a čekal. Bylo to jednoduché. Přijdou k nám a buď nám řeknou, co chtějí a nebo je zabijeme. Popravdě neviděl jsem žádnou variantu, ve které se budou moci jen tak vrátit zpátky dolů pod horu a roztrubovat všude, že tady našli smečku a vědí, kde je její jádro. Zabijeme je, pokud se nám nebudou hodit. Jenže už z dálky puch přinášel informaci, že minimálně jednoho z příchozích znám. Byla to ta vypelichaná šedá lúza, která sem ne pokusila napadnout, když jsem lovil. Jenže to vypadalo, že je pořád tak nějak zaseknutá v tom, že nějaký Stín vede tuhle smečku. Vycenil jsem na ni zuby. Ten druhý vlk mluvil mnohem přijatelněji, ale měl krapet čenich nahoru. "Zaprvé žádný Stín tu není, tahle smečka je teď moje... A zadruhé, proč bych vás neměl zkopnout dolů ze stráně, za to že sem lezete?" pronesl jsem drsně a od tlamy se mi vznesl obláček páry. Oheň prasakal a hořel. Oni museli být zmrzlý na kost, jestli sem v téhle zimě stoupali, což bylo evidentní. "Šedivka je otravná a smrdí, ale už mi aspoň ukázala, že dokáže pořádně zabrat, když jí jeden napoví zuby, ale ty mi přijdeš jako naprostý ňouma? Co by z tebe mělo jako dělat někoho, koho chci ve své smečce?" Sjel jsem je pohledem oba dva a doufal, že bude alespoň nějaká zábava. Poočku jsem pohlédl na Cháva, který si kousal svou kost.

Posílám na schválení a přidání magii pro Ansidar.

Nový návrh na magii:
Ledový paprsek
Jako každé vlčí uskupení v Gallireiském kraji i An'sidar má svou vlastní magii. Zubatá hora proůjčila kus své magie místnímu osazenstvu a to se díky této magii zhostilo chladu, který se prohání po jejím vrcholku. Místní vlci na pozici kappa a delta jsou schopni využívat ledu a zimy k vlastní obraně. Dokáží tak nasměřovat mírný ledový paprsek, který protivníka ochromí chladem (drkotání zubů, ztuhlé svaly, neudržení myšlenky na nic moc jiného, než aby se pokusil zahřát). Vlci na pozici gamma, pak dovedou mnohem lepší čáry. Jejich parpsek už vlka na místě přimrazí k podkladu. nemůže se tak pohnout ani bránit fyzicky případnému útoku. Vlci na pozici bety a alfy dokáží ledovým paprskem daného vlka úplně zmrazit. Stačí pak jen malé ťuknutí, aby se vlkova končetina nebo hlava proměnily na ledové střepy. Každý stupeň použití paprsku jde jen na jednoho vlka na post.

2.1. 2026 - http://gallirea.cz/index.php?p=zubata-hora&r=1#post-247554
Další: 2. 3. 2026

Dodělal jsem kožešinu a strčil ji do úkrytu. Už bylo načase, abych se taky zahřál a to nejen protažením. Tohle tlachaní mne maximálně tak přivodi omrzliny. "Tak to jsem zvddavej, jak ji nalakaš," pronesl jsem s neskrývaným smíchem a pohrdáním. Jeho odhodlání se mi líbilo, ale jeho ignorace už méně. "Myslíš si, že by někdo chtel takovýho vypelichanýho skrčka? Nejdřív musíš nabrat svaly a získat postavení," rozumoval jsem dal. Z nidy a zimy jsem vytvořil ohnivou kouli, která plapolala a jasně zářila do zimního okolí. Nebál jsem se, že někoho přilákame. Jen blbec by lezl v téhle zimě do hor. "Hahaha," zasmál jsem se nad jeho plánem naznačit vlčeti. "Takovej hrdina, ha ha, jdu chcát, povzdechla jsem si a pustil se do protažení, než jsem vyrazil na obhlídku hranic. Potřeboval jsem ulevit vlastní nádrži, tak proč nespojit dobré s užitečným, že.
Pustil jsem se po svahu trochu dolu a zanechal tak Cháva s ohněm u jeskyně. Hezký výhled trochu odčinil tu klendru, co tu byla. Já měl zimní kožich a i tak to nebylo nic příjemného. Dokončím to tady a půjdu spát. Chtělo by to ideálně ještě jeden lov, ale ve dvou jsme měli pech a v téhle zimě bez šance. Ohnačkoval jsem, co bylo třeba. Stopa byla čitelná pro každého, kdo by se sem zatoulal. V dálce jsem uviděl něco... ne někoho. Drali se do kopce a skoro nebyli ve sněhu vidět. Byli dva. Že by Sarumenská smečka poslala zvědy? Otočil jsem se a zamířil zpět k Chávovi. Trochu to trvalo. Sněhu bylo víc než dost. "Připrav se, máme návštěvu, " řekl jsem Chávovi a posadil se před jeskyni.

25 oblázků
3 hvězdičky do jedné libovolné vlastnosti -> prosím taktiku
Hvězdička do magie pod 5* ->
30 drahokamů
Nová magie od Smrti bez hvězd -> nechám se překvapit od Varji, co mu dá
3x teleportační lístek
3 hvězdičky do libovolné (i výjimečné) magie -> myšlenky
Vymaxování jedné magie -> vítr
25% sleva na modifikace

Připsáno a děkuji za účast :>

Vydělal jsem kůži a pak ji rozprostřel na kámen, který porůstal ledem. Doufal jsem, že slunce, které pomalu vystupovalo na oblohu, udělá svoje. Bál jsem se, že bych se mohl s tímhle vším patlat zbytečně, ale sluneční paprsky si pomalu začaly hledat cestu až k nám. Vypadalo to na krásný den. Dokonce bych řekl, že možná až na magicky a pohádkově krásný. Teplo bylo tak akorát a to i tady v hodách. Nefoukalo a nesněžilo, což bylo fajn. Chávo hlodal svou kost a vypadalo to, že jeho se tahle pohádková nálada ještě nedotkla. "To já nevím, každý má něco jiného, nemůžu ti říkat, co máš chtít,," shrnul jsem to a celou tuhle debatu jsem se rozhodl odložit. Chávo nebyl asi nejrchytřejší, ze všech vlků. A na blbce jsem já osobně náladu a čas neměl.
"Sám jsi řekl, že chceš bejt válečník, takže trénink by asi byl to nejlepší co dělat," pronesl jsem a pak se pustil do sledování své sobí polévky. Kosti už se začínaly bělat a tak jsem věděl, že nebude dlouho trvat a budeme mít hotovo.