Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Únor 5/10 • Jerry


Varja se zasmál - kdyby mohl, plácl by se packou do čela. "A kdo by se, prosím tebe, taky rád nudil? Nikdo. Docela určitě nikdo," ujistil Jerryho vesele. "No, bludiště v hoře zní teda vážně hrozně. To se ti vůbec nedivím. To já, když jsem tady byl jen chvíli, bylo to někdy loni zjara, jsem se skoro utopil v moři. Zachránila mě moje partnerka Badri, ale kdybys věděl jak! Normálně mě proměnila v mořskou pannu. Měl jsem ocas, a tak," vysvětloval Jerrymu, sám se ještě cítil trochu jako blázen, když mu o tom povídal.
"Přesně. Pak jsou tu takové věci, které jsou krásné a které jinde nenajdeš. Třeba letos jsem se setkal s Vlčíškem. To bylo také hrozně zvláštní," řekl Jerrymu. Znal také Vlčíška? Kráter? Jaký kráter?" ptal se svého nového přítele zvědavě.
Varja následoval Jerryho z lesíku. Už přestalo sněžit - zdálo se, že už bude klid, a tak se nemuseli bát žádné další vánice. Blížilo se jaro? Kéž by tomu tak bylo!
Varja se však zarazil, když se Jerry ptal na Borůvku. Zastřihal ušima. "Ty Borůvku znáš?" ptal se Jerryho zvědavě. "To víš, že se máme dobře. Podle mého skromného názoru je to vůbec ta nejlepší smečka," ujistil ho.

Únor 4/10 • Jerry

Varja přisvědčil. To rozhodně - magie si s místní krajinou pohrávala jako by nebylo nic jednoduššího. "To jsem si všiml. A asi mě to ani nepřekvapuje. Navíc se jeden ani nestihne nudit," uchechtl se a zastřihal ušima. "A co máš na mysli? Jsou tu nějaké magické zvláštnosti o kterých jsem neslyšel?" zajímal se hned. Už viděl leccos - ostatně on sám se na chvíli stal mořským vlkem. To také určitě nebylo jen tak.
"Tak to zní hrozně. Zvlášť, když je taková zima. A v létě nevím, to mi přišlo jako peklo, ale přeci jen mám hustější kožich než ty, třeba to nebylo tak hrozné," nadnesl Varja zamyšleně. Vlastně nevěděl, jaké léto skutečně bylo, ale říkal si, že letos už byl lépe připravený. Alespoň doufal. "Snad se nějaká jednohubka ukáže. Přeci nepůjdeme domů s prázdnou," prohlásil vesele a rozhlédl se po okolí. Neviděl však ve sněhu ani jednu známku toho, že by se venku potloukal ještě někdo jiný než oni dva.
"No, mám pocit, že také říkal, že tam dlouho nebyl, tak jste se třeba minuli," řekl jen a souhlasně přikývl. "To jo, asi se za chvíli vyčasí," kývl než nadšeně zavrtěl oháňkou. "Ano, přesně tak. Z Borůvky," přikývl hrdě.

Únor 3/10 • Jerry


Varja se uchechtl a přikývl. "Popravdě? To i já. Nečekal jsem, že tady jsou takhle chladné zimy. Asi mě to mělo po tom létě napadnout, že tady prostě není nic normální. To všechna ta magie kolem," prohlásil a rozhlédl se jako by snad tu magii mohli vidět kolem sebe. Nemohli, ale přeci jen jí Varja skoro cítil na špičce jazyka. "ale jo, je to tak. Zima mi je rozhodně milejší než mi kdy byla ta vedra v létě," otřásl se. Děsivá myšlenka. Léto přijde už za pár měsíců a on bude po tomhle počasí ještě truchlit.
"To není vůbec špatný nápad," řekl Jerrymu nadšeně. "Pokud teda v téhle zimě něco najdeme, ale tak nemělo by to být zase tak hrozné. Tohle přeci není sever," poznamenal - připomínal to částečně i sám sobě, ale přeci jen, jak těžké by mohlo být něco ulovit, kořist si rozdělit a donést do smečky? Jistě by to nebylo na škodu, ač Borůvka, podle toho, co viděl, měla velké loviště.
"Jo! O Sarumenské smečce jsem už slyšel. Setkal jsem se tady zrovna před pár měsíci s Nicosem," řekl Jerrymu. Těžko říci, jestli se znali - přeci jen, ani on neznal každého z Borůvkového lesa.

Únor 2/10 • Jerry

Varja se k cizinci připojil. Rád si dělal nové přátele, a pokud tohle počasí mohlo sloužit alespoň něčemu, pak alespoň tomu, že pozná někoho nového. "No, je zima. Asi se dalo čekat, že o sobě dá ještě trochu vědět," poznamenal Varja pobaveně, přestože tahle zima k smíchu příliš nebyla. "Není to zrovna počasí na lov, to je pravda," přisvědčil. "Asi budu znít jako blázen, ale já se byl projít. Ale na mojí obhajobu, já jsem ze severu, tam tyhle zimy máme docela běžně. Ale jestli chceš, tak až přestane ta vánice, můžu ti s lovem pomoci. Jsem v tom docela dobrý a ve dvou se vždy loví lépe," nabídl se Varja, který byl zkrátka příliš laskavý na to, aby zkrátka nenabídl pomocnou packu.
"Já jsem Varja," představil se a přátelsky se na Jerryho zazubil. "Těší mě, Jerry," řekl přátelsky. "A ty bydlíš někde tady poblíž?" zajímal se. Rád si rozšiřoval obzory.

Převod prostředků na jiného vlka
• Juniper > Varjargar – převod 200 květin – 20 poplatek (180 květin, Juniper nezbyde nic)
• Juniper > Morgoth – převod 100 mušlí – 10 poplatek (90 květin, Juniper zbyde 5 mušlí)
• Juniper > Morgoth – převod 90 oblázků – 9 poplatek (81 oblázků, Juniper zbyde 55 oblázků)
• Juniper > Odine – převod 50 oblázků – 5 poplatek (45 oblázků, Juniper zbyde 5 oblázků)
• Odine > Morgoth – převod 180 mušlí – 18 mušlí (162 mušlí, Odine zbyde 10 mušlí)
• Odine > Morgoth – převod 200 květin – 20 poplatek (180 květin, Odine zbyde 81 květin)
• Varjargar > Morgoth – převod 150 oblázků – 15 poplatek (135 oblázků, Varjovi zbyde 10 oblázků)

Převod křišťálů
(50 květin z účtu Morgotha)
• Odine > Morgoth – 20 křišťálů – 2 poplatek (18 křišťálů, Odine zbyde 27 křišťálů)
• Juniper > Morgoth – 15 křišťálů – 2 poplatek (13 křišťálů, Juniper nezbyde žádný)
• Varjargar > Morgoth – 20 křišťálů – 2 poplatek (18 křišťálů, Varjovi zbyde 20 křišťálů)

Magie
ID - M01/Vzduch – 20 křišťálů + 200 mušlí
ID - M02/Iluze 4* - 120 květin
ID - M02/Vzduch 4* - 120 květin
ID - M03/Iluze 5* - 250 květin
ID - M03/Vzduch 5* - 250 květin
CELKEM = 20 Křišťálů + 200 mušlí + 770 květin

Barvírna
Naceněno Maple 3
ID - B02/Změna jednoho oka na barvu magie vody – 50 mušlí
ID - B04/Drápky obarvit v rámci magie vody – 40 mušlí
ID - B06/Modré linky pod očima (na začátku lehce vzduch modré, ale spíše voda) + modré (kombinace magie vzduchu a vody) pidi hvězdičky / třpytky / stříkance (co bude vypadat dobře :D) na nohách (na levé zadní výš až nahoru do tmavé části srsti, na levé přední vůbec, na zadní kolem jizvy) + na tvářích méně (více voda, kolem linek) – 310 mušlí + 70 květin
ID - B10/Delší srst – 30 křišťálů + 250 mušlí
ID - B10/Copánek pod bradou, "vikingský styl" – 20 křišťálů + 200 mušlí
ID - B10/Modrý (voda) pramen v copánku – 80 mušlí + 30 květin
ID - B10/Malé světle fialové runy – do výšky přívěšku na levé přední noze – zářící efekt? – 140 mušlí + 40 květin
CELKEM = 50 křišťálů + 1070 mušlí + 140 květin

Vlastnosti
ID - V02/Smysly/10* - 1000 květin
CELKEM = 1000 květin
Cena
70 křišťálů + 1270 mušlí + 1880 květin
Uplatňuji slevu 75% sleva k libovolnému božstvu
Cena po slevě = 18 křišťálů + 318 mušlí + 470 květin

Varja nemohl přestat myslet na to, že se mu od Života vlastně nechce. Jeho packy se cestou na Savanu obrátily zpátky a on – nehledě na to, co mu Život ještě před chvílí říkal – mířil zpátky. Bylo to trochu zlověstné. To, že se mu vlastně nechtělo odejít. Bylo to však zároveň tak pochopitelné! Kam by také chodil? Proč by měl vůbec od Života odcházet? Navíc někam do mrazu? To tak! Ne, u Života bylo teplo a příjemně. Navíc Badri se také k odchodu neměla. A tak zůstali. Varja se posadil před bílého vlka, který působil jako by byl zmrzlý. Život se nad tím nepodivoval, jen se Varji bodře zeptal:
„Tak nakonec tě ledová kalamita neláká?“
Varja zavrtěl hlavou a zasmál se. „Ne, měla by? Sněhu a mrazu jsem si užil více než dost. Tak ať si to také užije někdo jiný,“ prohlásil vlk a protáhl se. Opravdu nevypadalo, že by se mínil pohnout.
„A co když by tě někdo potřeboval? Co když hrozí Borůvce nějaká zkáza?“ zeptal se ho Život zmateně. Varja jen mávl packou. „Jistě se obejdou beze mě,“ ujistil bílého vlka.
„Co že jsi změnil názor? Já myslel, že zimu miluješ,“ namítl Život. Varja se nad tím zamyslel. Nakonec přikývl. „Ale to přeci není o zimě. Chystali jsme se sem s Badri tak dlouho, tak přeci teď jen tak neodejdu,“ namítl. Život nad jeho slovy chvíli váhal, ale vlastně mu neměl, co vytknout. Chvíli nad tím přemýšlel, ale vlastně byl rád za jeho společnost i za to, že tu s Badri zůstali.
„No, a to už tady tedy zůstaneš navždy?“ ptal se ho Život.
„Inu, kdo ví,“ opáčil Varja zamyšleně. „Třeba jo? Proč by ne? Je snad nějaké pravidlo, že bych tu nemohl bydlet?“
„Pravidlo to tedy úplně není,“ připustil Život.
„No, tak vidíš. Můžeme tady zůstat. Alespoň do léta. Pak už tady pro mě bude nesnesitelně, ale do té doby? Do té doby mi to nepřijde jako zase tak špatný nápad,“ prohlásil Varja pobaveně.
„Nějak nevím, jestli to myslíš vážně, nebo jestli si ze mě jen tropíš žerty, Varjo,“ poznamenal Život. „Ale tak jako tak jsi tady vždy vítán. I s Badri, nebo s kýmkoliv jiným,“ prohlásil.
Varja se usmál a přikývl. „Tak skvěle,“ zabručel si spokojeně a natáhl se. Skoro by si zvykl na to slunce i na to, jak ho hřálo. Tady to nebylo tak hrozné. Na horko si už v létě trochu zvykl a ač tohle byla poušť, bylo pořád chladněji, protože mu roční období hrálo do karet. Život vypadal, že mu jeho přítomnost nevadí.
„Překvapuje mě, že si to tady teď tak užíváš. Já myslel, že se ti to teplo příčí,“ řekl Život, který se procházel po svém krásném území.
„Je to trochu lepší. Vlk si tak nějak zvykne, ne? Navíc to tady trochu ochlazuješ tou svou ledovou aurou. Ale jinak jsi samozřejmě perfektní společník,“ prohlásil Varja, zatímco máchal pacičkou ve vzduchu.
Život se na Varju přátelsky usmál. „V tom máš asi pravdu. Je zima, takže i tobě to tady musí vyhovovat,“ připustil. „Ale nemůžeš přeci ustrnout v životě a zůstat tady,“ namítl, skoro se zdálo, že se mu v tom snaží domluvit, aby se zvedl a žil svůj život, aby šel podnikat něco jiného, aby se bavil. Varja se však k ničemu neměl.
„Proč bych nemohl?“ nechápal Varja. „Jsem tu dost často, ne? Mám takový pocit, že jsem tu častěji než jiní,“ dodal, protože mu to tak připadalo. Evidentně nikdo tady netrávil tolik času, protože si tady ještě nikdy nikoho nevšiml.
„No, je pravda, že se tu jen málokdo objeví víckrát do roka,“ připustil Život.
„Tak vidíš,“ zabručel Varja. „Tak já tady zůstanu. Aspoň na chvíli,“ prohlásil a uvelebil se. Zdálo se, že se opravdu nemíní hnout, i kdyby mu měl veškerý život protéct mezi packami. Nechtělo se mu pryč. Byl tu klid, bylo tu teplo, příjemná společnost nikdy nekončila. A žádné pravidlo, že by tu nemohl setrvat neexistovalo. Tak kam by se hnal? Co na něho mohlo čekat někde jinde? Ne, tady mu bylo dobře.

>>> Narrské vršky

Únor 1/10 • Jerry

Varjovi zima nebyla - nebo možná trochu ano, ale jeho hrdost byla příliš velká na to, aby to přiznal. Byl přeci severský vlk a na tohle byl zvyklý - byla však pravda, že tohle bylo ještě o maličko horší. Kdo mu to říkal, že i tady umí zima vlky pořádně potrápit? Pro něho to nebylo tak hrozné, protože věděl, co očekávat - proto také pojedl trochu sněhu, aby uhasil žízeň a skryl se v lese u známého jezera.
Zcela evidentně nebyl jediný, kdo dostal podobný nápad. Tmavý vlk se krčil v houští, kam nevanul ledový vítr a sníh se lámal o závěje kolem.
Varja k němu vykročil, protože byl přátelský a rád někomu pomůže zvládat zimu. I on si navíc potřeboval odpočinout. Nikdy nebyl zvyklý na luxus smečky, teď by však odpočinek v Borůvce uvítal. Proč vůbec odcházel?
"Na procházky není zrovna ideální počasí, co?" zeptal se vlka bodře a zamával ocasem jako by bylo léto a ne nejhlubší zima - doslova sněhová kalamita.

Ahoj, loterie mě příjemně překvapila :D a děkuji za trpělivost s připisováním lístků a obecně za všechnu práci kolem toho a taky by mě zajímaly statistiky :D

Hvězdy jedné klasické magie na maximum
Zestarian - neviditelnost

Doplňující vlastnost - 2x
Morgoth – řečník
Odine – charisma

100 drahokamů - Morgoth

50 kytek – Morgoth
50 oblázků – Morgoth
50 křišťálů – Morgoth

Teleportační lístek – Odine

Odměny připsány.

Převod prostředků na jiného vlka
• Juniper > Varjargar – převod 180 květin (poplatek 18) = 198 květin celkem (Juniper zbydou 2 květiny)
• Juniper > Morgoth – převod 90 mušlí (poplatek 9) = 99 mušlí celkem (Juniper zbyde 6 mušlí)
• Juniper > Morgoth – převod 80 oblázků (poplatek 8) = 88 oblázků celkem (Juniper zbyde 57 oblázků)
• Juniper > Odine – převod 50 oblázků (poplatek 5) = 55 oblázků (Juniper zbydou 2 oblázky)
• Odine > Morgoth – převod 140 mušlí (poplatek 14) = 154 mušlí celkem (Odine zbydou 4 mušle)
• Odine > Morgoth – převod 150 květin (poplatek 15) = 165 květin celkem (Odine zbyde 91 květin)
• Varjargar > Morgoth – převod 140 oblázků (poplatek 14) = 154 oblázků celkem (Varjovi zbyde 6 oblázků)

Převod křišťálů
(50 květin z účtu Morgotha)
• Odine > Morgoth – 18 křišťálů (poplatek 2) = 20 křišťálů (Odine zbyde 27 křišťálů)
• Juniper > Morgoth – 10 křišťálů (poplatek 1) = 11 křišťálů (Juniper zbydou 4 křišťály)
• Varjargar > Morgoth – 18 křišťálů (poplatek 2) = 20 křišťálů (Varjovi zbyde 20 křišťálů)

Magie
ID - M01/Vzduch – 20 křišťálů + 200 mušlí
ID - M02/Iluze 4* - 120 květin
ID - M02/Vzduch 5* - 150 květin
ID - M03/Iluze 5* - 250 květin
ID - M03/Vzduch 5* - 250 květin
CELKEM = 20 Křišťálů + 200 mušlí + 770 květin

Barvírna
Naceněno Maple
ID - B02/Změna jednoho oka na barvu magie vody – 50 mušlí
ID - B04/Drápky obarvit v rámci magie vody – 40 mušlí
ID - B06/Modré linky pod očima (na začátku lehce vzduch modré, ale spíše voda) + modré (kombinace magie vzduchu a vody) pidi hvězdičky / třpytky / stříkance (co bude vypadat dobře :D) na nohách (na levé zadní výš až nahoru do tmavé části srsti, na levé přední vůbec, na zadní kolem jizvy) + na tvářích méně (více voda, kolem linek) – 310 mušlí + 70 květin
ID - B10/Delší srst – 30 křišťálů + 250 mušlí
ID - B10/Copánek pod bradou, "vikingský styl" – 20 křišťálů + 200 mušlí
ID - B10/Modrý (voda) pramen v copánku – 80 mušlí + 30 květin
ID - B10/Malé světle fialové runy – do výšky přívěšku na levé přední noze – zářící efekt? – 140 mušlí + 40 květin
CELKEM = 50 křišťálů + 1070 mušlí + 140 květin

Vlastnosti
ID - V02/Smysly/10* - 1000 květin
CELKEM = 1000 květin

Cena
70 křišťálů + 1270 mušlí + 1910 květin
Uplatňuji slevu 75% sleva k libovolnému božstvu
Cena po slevě = 18 křišťálů + 318 mušlí + 478 květin
Varjovi zbyde (počítáno s převodem prostředků na jiného vlka) – 2 křišťály + 98 mušlí + 5 květin

//Prstové hory
Loterie 1/5

Varjargar byl nadšený a směřoval k vrcholu hory, aby své partnerce ukázal, jak je to u Života fajn. Minule se mu odsud vůbec nechtělo – a to se, jak sám na sobě záhy pocítil – vůbec nezměnilo.
Jejich obavy byly zbytečné. Život byl přesně tam, kde měl být. Díval se ze své hory kamsi do pouště. Co tam asi tak vidí? Vidí někoho dalšího? Vidí vůbec stejně jako vidí oni? Třeba je vidí jen jako nitky natažené po světě, spojené se stovkami dalších vlků, třeba za ně tahal a směřoval je - třeba byl právě on ten, kdo je s Badri svedl dohromady? To vše Varjovi mžiklo hlavou, když sledoval bílého vlka, který vypadal jako král zimy. Varja přemítal, zda by se ho na tuhle abstraktní věc mohl zeptat, ale nechtěl Života příliš urazit, a tak jen přátelsky zamával ocasem. Snažil se nebýt moc nadšený, ale ono to s Životem ani jinak nešlo.
"Á, Varjo, vítej! To je skvělé, že jsi sem zase našel cestu. A někoho jsi s sebou přivedl?" zajímal se Život zvědavě. Varjovi to perfektně vyhovovalo, protože i on se s vlky rád seznamoval a vůbec nejraději s nimi mluvil. Byla to u něho novinka, kterou objevil až tady, ale přeci jen tam, kde kdysi býval doma, nepotkával nikdy nikoho - jen těžko se tak odhadovalo, že byl skrz naskrz tím nejvíce přátelským a pozitivním vlkem, jaký snad kráčel po Galliree a snad i po celé zeměkouli.
Varja se zatvářil hrdě, když se Život vyptával na Badri, která stála za ním a tvářila se neméně zvědavě jako pán zimy - Život tak v tuhle chvíli skutečně vypadal. Varja ho viděl jako bílého vlka jehož ocas vypadal jako pořádně huňatá závěj a v kožichu se mu leskla námraza - i přestože na poušti byla zima jen opravdu těžko. Varja by to zimou rozhodně nenazval. "Ano, přivedl," prohlásil a čumákem se jemně dotkl Badri. Nebála se, to ne, ale chtěl naznačit, že už to není jen jeho kamarádka. "Tohle je má Badri," řekl Varja Životovi - a v tu chvíli vypadal tak o dva metry vytáhlejší.
"Badri je teď mou partnerkou," vysvětlil Varja ač to nejspíše nebylo ani trochu nutné. Bylo to zjevné z toho, jak se na ní ohlížel a jak se na ní díval. "Hrozně moc se sem chtěla podívat, když jsem jí o tobě vyprávěl - a o tom, jak je to tady s tebou fajn, vysvětloval Varja s klidem, který cítil jen tady. Byl tady vždy trochu jistější sám sebou. A vážně, ten pocit, že se mu nikam nechce byl tak uklidňující, že by si i severský vlk kvůli tomu založil smečku v pouští.
"Ach, tak tohle je Badri! Tak to mě moc těší Badri. Varja o tobě mluvil, když tu byl naposledy. Jsem moc rád, že jste se nakonec našli a dali se dohromady," pronesl Život spokojeně - a byl to snad záblesk v jeho oku, nebo se to Varjovi zdálo?
"To je ale moc dobře, že jste tady. Blíží se opravdu zlé počasí a každý, kdo se neschová je ve vážném nebezpečí. I takoví severští vlci jako jste vy dva," prohlásil Život a sedl si k nim. "Můžete tu zůstat, jak dlouho budete potřebovat," dodal - rád, že měl společnost, Varja však zpozorněl.
"Zlé počasí? Jako vánice?" ptal se obezřetně. Neměli by se vrátit do Borůvky, kdyby někdo potřeboval pomoct? Přeci jen taková vánice nebyla jen tak a Varja věděl, jak těžké by to pro vlky, kteří nebyli ze severu mohlo být.
"Něco mnohem horšího, Varjo," pronesl Život a bylo znát, že ho to tíží. Varja jakoby cítil jeho smutek a udělal několik kroků směrem k Životovi jako by ho sám chtěl utěšit a vzít si na svá bedra všechna jeho břemena.
"Tak to bychom možná měli vyrazit, Badri," řekl své partnerce zamračeně. Ne, že by se nechtěl zdržet - naopak, kdyby mohl, zůstal by tu na dlouhé a předlouhé roky - ale nemohl. Cítil povinnost vůči vlkům v Borůvce a chtěl pomoci každému - jenže Život se tvářil tak podivně! Možná by měli myslet především na sebe? Varja sám nevěděl, co chce, ale podíval se po Badri. Ne, museli odejít. I kdyby měli zůstat na poušti, bude to lepší, než kdyby setrvali tady a tvářili se, že něco horšího než vánice neexistuje. Život se je sice snažil přesvědčit, aby zůstali, ale Varja byl příliš tvrdohlavý a hlavně toužil všem pomáhat. Byl to prostě dobrák.
"Ale vždyť jste sotva přišli!" prohlásil Život - a Varja se na něho usmál a mrkl na něho jako by byli staří známí. "No a znovu zase přijdeme. Příště třeba i s našimi vlčaty," řekl mu a zamířil zase na poušť - se svou Badri v zádech.

//Savana

Leden 6/10 • Nicos
Loterie 2/5

"Takže jsi nikdy nebyl tulák? To si neumím představit," kroutil nad tím Varja hlavou, protože to pro něho bylo opravdu něco divného - skoro nepřirozeného. On se od svého narození toulal, nejprve s rodiči, a potom sám. Byl zvyklý, že domov byl tam, kde to zrovna objevil. Bylo to svým způsobem kouzelné, protože nikde nebyl tak dlouho a objevoval místa, která byla opravdu zajímavá. Třeba ledové jeskyně v horkých létech, a tak. Tady to bylo jiné, snad proto se poprvé v životě rozhodl vstoupit do smečky.
"Hm, to asi chápu, já vlastně ve smečce nikdy nelovil. Jeden by řekl, že to musí být jednodušší, ne?" zeptal se zamračeně, ale podle všeho ne. Nebo alespoň pro Nicose ne, ale když neměl tolik zkušeností, nemohlo to být tím? "No, Borůvková smečka je také dost velká, jsem zvědavý, jestli se někdy dostanu k nějakému pořádně velkému lovu. Já sice už ve smečce lovil, ale byli jsme jen tři, já, moje partnerka Badri a naše alfa Baghý," vysvětlil Nicosovi. "A to mi přišlo v pohodě, ale já vážně lovil hodně. Asi chápu, že to není pro každého. Kvůli tomu jsou asi ty smečky fajn," přisvědčil, protože ne každému vyhovovalo vše a smečka se starala o každého. To mu vlastně bylo hrozně sympatické.
"Rozhodně! Musím se na toho někoho zeptat," přikývl hned - ani by se nezdráhal o tom mluvit, ale bylo smutné, že vlastně neměl Nicosovi na oplátku, co říct.
"Páni, to zní suprově! Takže tím dokáže vaše alfa prostě chránit smečku? To je chytré a šikovné. Umím si představit, že to musí být hodně ulehčující, zvlášť pro někoho jako jsi ty, když jsi ochránce, ne?" zajímal se Varja - ale čistě ze zvědavosti, nic jiného v tom nebylo.

//Savana (přes poušť)
Loterie 1/5

Varja přitakal, protože už věděl, jak to tady funguje, proto byl klidnější. Přeci jen i on strávil s Cyrilem hodně času a bylo to znát. "To máš pravdu. Čas tady běží dost zvláštně, viď?" usmál se a pohlédl na Badri, která ho zaujatě poslouchala. "Přesně tak," řekl jí zamilovaně. "A myslím, že pro tebe určitě bude něco mít! Tedy... neřekl bych, že něco rozdává jen tak, ale jsem si jistý, že ti něco dá," ujišťoval jí - on vlastně vůbec nepřemýšlel nad tím, co by chtěl. Byl zvědavý, ale vlastně mu na tom tolik nezáleželo. Šel prostě s Badri, aby jí ukázal, kde sídlí Život. "Už jenom kousek, támhle jsou ty hory," máchl packou přes sebe. On už poušť viděl, ale nechal Badri, aby se pořádně porozhlédla, ale sám zjistil, že to vlastně nebylo moc zábavné. Všude jen samý písek!
"No, třeba jo! Ale raději bych byl, abychom moc nečekali. Je sice zima, ale je tu strašné horko," postěžoval si.

//Vrchol Narrských vršků (přes Narrské vršky)

//Ježčí plácek (přes Uhelný hvozd)

Varja přesně věděl kudy jít, proto také Badri vedl. Ne, že by jí nevěřil, ale on už přeci jen u Života byl. To byla jeho značná výhoda oproti jeho partnerce, která za ním spěchala.
"Jsem moc zvědavý, vážně. Jen doufám, že se mu nic nestalo a že bezpečně došel do Borůvky," posteskl si, ale musel věřit tomu, že ano. Co jiného mu ostatně zbývalo?
"Já vím. Jsem rád, že tě mám," řekl jí upřímně, zatímco se zkušeně rozhlížel po okolí. "Už to není daleko, ještě kousek. Přejdeme tadyhle přes poušť, a pak půjdeme do takových hor. No a tam Život sídlí. Je to vážně nedaleko. Už jsem tam byl. Mám od něho tenhle náramek," připomněl jí. A teď se tam vypraví znovu. "Vlastně nevím, co bychom dělali, kdyby tam nebyl? Možná bychom tam mohli počkat? Ale co jsem tak vyzjistil, tak se ještě nikdo nesetkal s tím, že by tam Život někdy nebyl," řekl Badri - ale sám byl zvědavý, jestli náhodou nebudou první, komu by se to stalo.

//Prstové hory (přes Poušť)

//Středozemní pláň (přes Červenou řeku)
Loterie 3/5

Varja se nad jejími slovy zamyslel, zatímco běželi po plácku, který byl v létě plný ježků - to by jistě podtrhlo to, že měla Badri pravdu - ale teď byl sníh a žádní ježci tady nebyli, což bylo jedině dobře.
"Všechno ne, vážně. Jsou tu milí vlci, nejen takoví, co jsou jako Stín. Uvidíš, že Cyril je skvělej, bude se ti líbit," ujišťoval Badri, protože tomu věřil. Cyril byl ostatně spolu s Erlendem jeho dobrý kamarád, a tak pochopitelně chtěl, aby se přátelili všichni společně. Taková velká Borůvková rodina!
"Všechno vždy může dopadnout i hůř," ujistil jí a jemně do ní šťouchnul. Byla v tom láska! "AAle já teď svět vidím jenom růžově," řekl jí láskyplně.
"Také si nemyslím," přisvědčil. "Borůvková smečka je prostě nejlepší!"

//Savana (přes Uhelný hvozd)

//Mahtae jih (přes Medvědí jezírka)
Loterie 5/5

Varja se na Badri vesele usmál. Šli pěkně bok po boku a on zjistil, že byl takhle vůbec nejspokojenější. Nemusel nad ničím přemýšlet, prostě jí vedl směrem na jih. Sněhem se jim nešlo tak snadno, ale byli zvyklí ze severu. Cesta jim pěkně ubíhala. A ani nevadilo, že už padla noc. Asi si mohli vybrat trochu lepší čas na procházku, ale Varja měl pocit, že kdyby nevyrazili teď, nevyrazili by už nikdy. "Tak si to hlavně pamatuj," broukl, zatímco se soustředil na cestu, kterou však dobře znal. Nemusel se bát, že by se ztratili.
"No, zábava to byla. Takhle zpětně se na to také dívám jinak. A pořád nechápu, že jsme měli ocas a dýchali pod vodou, ale... bylo to hrozně nebezpečné. Nechci ani domýšlet, co se mohlo stát," poznamenal - obvykle nebyl tak úzkostný, ale teď mu to nedalo. Věděl totiž o co mohl v životě přijít, kdyby tehdy zemřel.
"Já to vlastně docela chápu," řekl zamyšleně. "Také jsem si to myslel, pamatuješ? Ale zvědavost byla silnější. A Cyrilovi se v Borůvce určitě bude líbit," prohlásil s neochvějnou jistotou v hlase.

//Ježčí plácek (přes Červenou řeku)