//Moc děkuji za fajn osudovku :> i když Morgoth umřel, bylo to super a originální :D prosila bych tedy pro Morgotha něco málo do vlastností :>
//Připsány 15 květin ![]()
//Připsány 25 drahokamů ![]()
//Připsány 25 květin ![]()
//Připsány 25 květin ![]()
//Připsány 25 květin ![]()
//Připsány 2 křišťály, 1 perla ![]()
//Připsáno 14 oblázků ![]()
//Připsáno 7 drahokamů ![]()
Prosím, prosím, nahoďte někdo Morgothovi magii nemrtvých a Odině hvězdičku do myšlenek :>
Sonja mu skoro přivodila infarkt, ale když se probudila, zdálo se, že byla v pořádku. Stejně ho to děsilo, přesto si k sobě dcerku přimkl a jemně jí olízl čelo, aby jí dodal trochu klidu. "To nic, Sonjičko, už se neboj. Nemáš se čeho bát, to nic," konejšil dcerku tiše a převelice starostlivě. "Jsem tady, neboj. Vidíš? Nikam nejdu, neboj se. Vůbec nikdy nikam nepůjdu. Nezmizím, dobře? Hlavně už takhle neomdlívej, dobře? Slíbíš mi to, Sonji? Kdyby se ti třeba motala hlavička, musíš mi to povědět, dobře?" ptal se jí tiše.
"Vždycky budu s tebou, zlatíčko, to se nemusíš bát," slíbil jí a jemně se k dcerce přitulil. Bál se, aby jí nějak neublížil. Vůbec nevěděl, jestli třeba nebyla zraněná.
"Chceš jít do jeskyně? Odpočinout si? To můžeme, jestli ti to pomůže," přitakal tiše, ale vlastně to nevěděl. Nebyl v tom žádný odborník.
Odpoledne a večer nebudu k zastižení :< (na discordu možná, když budete hodně urputní)
a protože je mi jasné, že někdo chce ještě dnes stihnout, co nejvíce úkolů, hážu vám sem něco málo z toho, co jsem zadávala do fretky, abyste nepanikařili a věděli, co plnit dál :D
Připrav hostinu
Sbírej kaštany
Předstírej, že jsi něco, co nejsi
Udělej věnec z listí
Najdi úkryt ježkovi
Najdi místo, kde přečkáš zimu
Použij v postu slova: lovci, zásoba, zima, jinovatka, listí, sníh
Daruj někomu něco, co považuješ za cenný poklad
Zkontroluj/udělej zásoby na zimu
Vyhlížej sněhové mraky
(plní se popořadě a jen, když jsou splněné všechny ostatní úkoly ze stánků :>)
Varja měl pocit, že měl všechno pod kontrolou. Hlídal dcerky pohledem, zatímco Badri odpočívala a šla si najít něco k snědku. Bylo to vše mnohem náročnější, když teď musely dohlížet i na tři kuličky. Měl pocit, že se mu to daří. Sgaeyl byla kousek od něho a Sonja také, jen Kiwi se hned jala seznamovat - i tu jako správný táta měl pod dohledem. Alespoň do chvíle, než Sonjička spadla k zemi. Málem dostal infarkt, když se k ní rozběhl. Tohle zažil už s Kiwi a ta panika, která se ho zmocnila se nedala snést.
"Sonjičko!" volal na dcerku, když se jí snažil probudit. Nebylo to vůbec snadné. Nezdálo se, že by s ní bylo něco špatně, nepřipadalo mu, že by krvácela, nebo že by třeba přestala dýchat. Ne, skoro to působilo jako by spala, ale takhle přeci žádný spánek nevypadal. "Sonjičko, Sonjičko, probuď se," šeptal a snažil se dcerku probudit. Ani si nevšiml, kam zmizela Kiwi a už vůbec nevěděl, kde je Sgaeyl, jen chtěl, aby byla Sonja v pořádku. Přeci mu vlče nezemře hned po narození. Udělali chybu, že je vzali ven...?
Sonja naštěstí oči otevřela. A byla perfektně v pořádku. "Zlatíčko! Bolí tě něco? Co se ti stalo?" ptal se starostlivě a jemně jí olízl čelo.
Říjen 1/10 - Kiana
Varja jako obvykle měl cestu kolem jezera. Co se mu narodily dcerky měl trochu méně času a jen nerad se zdržoval mimo domov, ale občas to neškodilo. Měl pocit, že čím déle na Galliree byl, tím méně se seznamoval s novými vlky. Asi to dávalo smysl, přeci jen mnoho vlků už pro něho nebylo novými tvářemi, protože je znal, ale pravda byla, že ho bavilo se s někým seznamovat. Vnášelo to do jeho života prvek něčeho nového a zajímavého. Proto, když stanul u jezera, rozhlížel se, jestli tu přeci jen někoho nového neuvidí. A byl převelice zvědavý, jestli tu potká právě někoho známého, nebo ne. Bylo hezky teplo, ale na koupel to už neviděl. Těšil se, až přijde zima.