Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Slova Badri Varju tak trochu uklidnila, on sám si tím však tolik jistý nebyl. Jistě, bylo by hezké vědět, že na něho Kezi nezapomněla, ale byla jen maličké vlče a teď... teď už bude určitě vlčí slečnou. Nepochyboval o tom, že se tu setkají - a inu, mohl se jí případně připomenout. "To jsem tedy zvědavý, už abych se s ní viděl," usmál se Varja a pohlédl směrem, který mu Badri ukázala - a opravdu tam zahlédl vlčici s křídly. Možná by nebylo na škodu vydat se k nim, v tom měla Badri pravdu.
"No vidíš to, tak to bychom toho asi měli využít?" zamyslel se. "V úkrytu určitě bude spoustu vlků a tady Baghý přeci jen příliš nezdržíme. A bůhví, kde bychom jí pak naháněli," poznamenal Varja. Zdálo se, že bylo rozhodnuto. Ještě se zadíval na Badri pro potvrzení a pomalu se vydal k Baghý - no, když s nimi nebude chtít mluvit, mohla je prostě poslat do háje.

Březen 5/10 • Lalie

Varja ulovil toho králíka - než se však stihl nadát, Sutech mu ho vytrhl z tlamy a dal se na úprk. Varja se tak za ním jen díval, ani ho nenapadlo vlka pronásledovat, zvlášť, když přeci sám říkal, že by se s ním rozdělil. Inu, on zase takový hlad neměl, vlkovi by ušáka stejně nechal skoro celého, a tak hnědobílý doufal, že si tenhle "úlovek" Sutech pořádně užije.
Varja se zatím vrátil k jezeru. "No, to by bylo," zabručel vlk a dřepl si na břehu. Nedělal si žádné starosti, aspoň tomu vlkovi pomohl, jen tu byl zase sám. A to se zdálo, že bude Sutech tak příjemným společníkem. Inu... nebylo tomu tak. Nebo vlastně bylo... asi? Sám si tím nebyl jistý.
Varja tedy čekal, jestli mu někdo nespraví náladu. Na tomhle místě se přeci jen scházelo mnoho vlků, tak třeba bude mít štěstí a jeho společnost vyhledá ještě někdo.

Varja nevěděl, kde všichni jsou, ale les nebyl mrtvý, ne, hemžilo se to tady vlky, ale žádného neznal. Možná by nebylo na škodu jít do úkrytu? Sám nevěděl. "Vlastně vůbec nevím, kde bych jí hledal a jestli mě vůbec ještě zná, ale chtěl bych jí přeci jen poděkovat. Vůbec neví, jak moc mě setkání s ní ovlivnilo," přiznal Varja. Vždyť bez ní by do Borůvky vůbec nešel! Možná byla opravdu v úkrytu, on sám tam vlastně pořádně ještě nebyl. Možná bylo na čase to změnit. "Tak to napravíme," usmál se a jemně zabořil nos do její husté srsti. "Ale také bychom měli najít Baghý, abychom jí řekli o našich... plánech," dodal a zazubil se. Přeci jen by asi měli dostat povolení od alfy než vlčata vyvedou - a než na nich tedy vůbec začnou pracovat.
"To by nebylo špatné, ale vzhledem k tomu, že jich chceme pět, tak si myslím, že budou mít dost kámošů," připomínal jí. Nevěděl, proč se upnul na tak vysoké číslo, ale Badri jich přeci také chtěla hodně.
"Možná. Asi není na škodu to omrknout? Já v úkrytu ještě ani pořádně nebyl, tak bychom třeba mohli začít tam," souhlasil.

Březen 5/10 • Sutech

Varja se bodře zasmál a mávl nad tím packou. "To se stává, já si z toho nic nedělám. Ale jídlo nekradu, rád se podělím," ujistil vlka přátelsky a zavětřil, jestli přeci jen nezacítí nějakého ušáka, kterého by si mohli dát ke svačině. "Těší mě, Sethe, rád tě poznávám!"
"To není úplně místní jméno. Ani nevím, jak takové místní jméno zní, ale tohle je severské jméno. Jsme oba z úplně jiných světů. Já ze země ledu a ty... z pouště?" hádal. Vypadal dost pouštně, podle jeho odhadu. "Tady si rychle zvykneš, uvidíš. Já tu ještě nejsem ani rok a cítím se tady jako bych tu byl odjakživa," zazubil se. "Velké?" zeptal se překvapeně a zamyslel se nad tím. "Mě o přijde normální. Vážně? Velké?" podivoval se a vydal se za Sethem, který se nazdařbůh někam vydal. Varja si říkal, že tu určitě k snědku něco bude. Muselo být.
"Kdeco. Nejlepší jsou asi zající, ale to je pro dva celkem málo. Pak třeba laně, to je ale zase pro dva trochu moc. Něco mezi tím jsou kamzíci, mufloni, nebo tady u jezera bychom mohli narazit na bobra. Kachny mě moc lovit nebaví, ale také se z nich dá dobře najíst,"vyjmenoval Sethovi všechny možné živočichy, protože ho napadlo, že je ještě nezná tak dobře. Dávalo to smysl, byl tu krátce.
Seth se zasmál a Varja rozkmital oháňku. "Tak se podíváme, co bychom tu mohli ulovit," prohlásil a přikrčil se. V křoví něco zašustilo a Varja příliš neváhal se po tom vrhnout - mohlo to být cokoliv, to ano, ale měl jedinečnou šanci, a tak jí využil.
V křoví se skutečně skrýval zajíc - že by ho Seth opravdu předtím lovil a jen mu utekl? Tak jako tak mu Varja nedal druhou šanci, chytil ho za krkem a stiskl. Zajíc padl aniž by stihl prchnout. A o svačinu bylo postaráno.

Varja nadšeně přikývl. "Tak to máme stejně. Nejsme tu zrovna krátce a stejně mám pocit, že jsem ještě nikoho pořádně nepoznal. A třeba se konečně potkám s tou Kezi. Ta už určitě bude pořádně veliká," zapřemýšlel Varja. Věděl, že vlčata rostla jako z vody a Kezi už určitě nebude vůbec malé vlče, ale byla šance, že si ho bude pamatovat - to on jí přeci koneckonců učil lovit a pod jeho dohledem také ulovila první myšku. A také myslel na Cyrila, který tu musel někde být. "Jinak vlastně neznám nikoho krom Baghý a Erlenda," řekl zamyšleně. Nebylo by na škodu někoho nového poznat.
"Myslíš, že už by někdo vyvedl vlčata? Sníh sotva opadl, to není zrovna... vhodná doba," poznamenal. Sám věděl, že se narodil na přelomu jara a zimy, vzpomínal si na husté závěje, o to horší to bylo na severu, ale přesto mu to připadalo zvláštní. "Každopádně souhlasím. Mám vlčata moc rád. Těším se na ta naše," pronesl nadšeně.

Březen 4/10 • Sutech

Varja nikdy neměl s lovem problém, ostatně to dal najevo i Baghý, když ho přijímala do smečky a také doufal, že si jednou svými schopnostmi vyslouží post lovce. Chtěl dokázat, že za něco stojí, proto také přikývl, když se vlk podivoval nad tím, že by mu vážně pomohl. "No jistě. To přeci nic není. Chytit králíka, nebo třeba něco většího, když budeme mít štěstí, není žádná námaha," ujistil vlka. "Já jsem Varja, mimochodem, a ty?" zeptal se vlka na jméno, protože ve vší té zmatené konverzaci jim jaksi vypadlo, že by se měli i představit. Inu, tak to by bylo.
"Hm, ale nevypadáš zraněně. Ale chápu, únava je leckdy horší než nějaké zranění. Jdeš sem zdaleka? Vypadáš, že jsi na Galliree teprve chvilku," prohlásil Varja. On tu chvilku nebyl! Ne, byl tu už skoro rok. Bylo to skoro neuvěřitelné, protože, přeci jen, dříve stále cestoval a toulal se. Tohle bylo nové. Dokonce byl ve smečce!
"To asi ano, ale zase kdybych spadl, tak padám z větší výšky," zazubil se a netrpělivě přešlápl. Vidina lovu ho nesmírně nadchla, a tak už se nemohl dočkat. "Nevypáš neškodně, určitě bys mě taky pěkně potrápil, kdybychom se třeba rvali," namítl Varja, aby dodal vlkovi trochu sebevědomí.

//VVJ

Varja s tím, co Badri říkala o Smrti musel souhlasit. "To máš pravdu, ještě, že tobě nic neudělala," řekl jí a jemně do ní šťouchl. Byl rád, že už byli doma, les je oba bezpečně obklopil a už si nemuseli dělat se Smrtí žádné starosti. Musí se v Borůvce alespoň na chvíli uklidit. Nikdy by do sebe neřekl, že bude tak domácký! Asi stárl.
"Sice nám to trvalo, ale co na tom? Už jsme doma a upřímně se odsud nějakou dobu nechci hnout. Možná jenom na krátkou procházku," poznamenal zamyšleně. Chtěl být hlavně s Badri a s dalšími vlky na kterých mu záleželo. Varju zajímalo, jestli už Cyril dorazil - a záhy jeho pach rozklíčoval mezi tou velkou směskou neznámých vlků. To měl vždycky tak dobrý čich? "Těším se, až potkáme další vlky. Jsem si jistý, že to bude perfektní. A pojď, cítím, že Cyril už je tady, tak vás musím seznámit!" prohlásil nadšeně a s rozkmitanou oháňkou vyrazil kupředu. Badri se ostatně také chtěla podívat!

// z Jedlového pásu přes Severní Galtavar

Nožičky mu pěkně kmitaly, jak následoval Badri do Borůvky. I on se domů nemohl dočkat, přeci jen byli na cestách už docela dlouho, ač se to nezdálo. U Života se celkem zdrželi, sám si však uvědomoval, že to byla tak trochu jeho chyba. Vůbec se mu tam odsud nechtělo! Bylo to skoro jako nějaký primitivní pud, držet se blízko tepla a no... života! Varja nebyl ani trochu ospalým vlkem, a tak měl stále dost energie na rozdávání a ač se přesunul z jihu na sever, únava na něm nebyla ani trochu znát. Nebyl to žádný slaboch, ostatně byl zvyklý překonávat dlouhé vzdálenosti.
No, snad z toho aspoň něco bude. Ale je to pořádná zmije, co?" ptal se Badri, protože ho zajímalo, jestli má na Smrt stejný názor jako on. Byla to ostatně pořádná kreatura.
"Už tam za chvíli budeme. Nemůžu se dočkat," posteskl si spokojeně. Les už byl na dohled. "Snad ano. Neumím si představit, co by mu trvalo tak dlouho na tom se do Borůvky dostat, ale pamatuji si, jak dlouho to trvalo nám," uchechtl se. Tehdy se přeci zatoulali k moři! Sice pochyboval, že by Cyril nabral úplně jiný směr, ale co mohl vědět?

//Borůvka

Varja byl upřímně rád, že Badri byla v pořádku. Sice přiznávala, že Smrt nebyla nijak příjemná, ale inu, to se ani nedalo čekat. Od toho to přeci jen byla Smrt. Varja do Badri jemně šťouchnul nosem, když ho ujistila, že jí nic není. "To nevím," posteskl si. "Ale asi na tom nesejde, hlavně, že jsem se našli," usmál se na ní, rád, že jsou zase spolu. "To ona je. Ale jestli jsi jí nechala oblázky, tak se nad tebou jistě slituje a něco ti nadělí," ujistil jí, vlastně si tím ale nebyl docela jistý. Sice se Smrtí setkal, ale vlastně od ní nikdy nic nepožadoval, a tak si nebyl jistý, jak to funguje. Ostatně ani od Života nic nedostal.
"I ty jsi mě chyběla. Měli bychom jít domů, tam si odpočineme," řekl jí a pomalu se vydal na cestu zpátky do Borůvky. Nikdy si nemyslel, že to řekne, ale dobrodružství už bylo dost.

//VVJ (přes Severní Galvatar)

//Severní Galvatar

Varja se v Jedlovém lese hned začal rozhlížet - a záhy i zavětřil svou družku, která na něho čekala. Ulevilo se mu, zjevně byla v pořádku. Musel přidat do kroku, ač ho cesta stála hodně sil, přeci jen šel z jihu až na sever téměř bez odpočinku. Byl rád, když zahlédl Badřinu bělostnou srst. Rázem se mu ulevilo. "Badri!" zavolal a zamířil přímo k ní, aby se k bílé vlčici přitiskl. Ještě, že na něj počkala! "Když jsi zmizela, dělal jsem si hrozné starosti, jsem rád, že jsi v pořádku!" prohlásil a nadšeně máchal oháňkou. "Jsi v pořádku, že? Byla jsi u Smrti? Neudělala ti nic?" ptal se jí a jemně přejel Badri po srsti čumákem jako by hledal nějaké zranění. Věděl, že návštěvy u Smrti se bála a věděl, že k tomu měla dobrý důvod - vypadala však v pořádku! Možná by si měl přestat dělat starosti. I on u Smrti ostatně byl a přežil.

//Mahtae sever (přes VVJ)

Už byl kousek. Nepolevoval. Nechtěl, aby na něho Badri dlouho čekala, obával se však, že to tak bylo. Chuděrka, jistě si o něho dělala starosti - ostatně on si je o ní dělal. Přeci jen se octla na úplně jiném místě - co více, u Smrti, které se tak bála. Dělal si o ni starosti a dělal si je oprávněně. Měl to být společný výlet a nakonec je ten teleport takhle podle rozdělil. Co se však dalo dělat, alespoň si Badri ušetřila jednu cestu, říkal si. Jemu nevadilo si protáhnout packy, navíc za zimu pěkně zlenivěl. Měl by se zase trochu víc hýbat, i když, pravda, huňatost zakrývala, že to byl pořád silný vlk a ne žádný měkoučký chlupáč.

//Jedlový pás

//Medvědí jezírka (přes Mahtae jih)

Varja ťapkal pěkně dál. Šel podél řeky, která by ho za jiných okolností dovedla do Borůvky, on však mířil dál na sever. Jindy by za to byl rád, i tentokrát svým způsobem byl, protože hledal svou Badri, ale raději by se už vrátil domů. Nikdy by ho nenapadlo, že se bude tak moc těšit na jedno jediné místo, když se celý život toulal, ale snad právě kvůli tomu byl tak rád, že má konečně pevný a stabilní domov s vlky, kteří ho měli rádi. Našel si tady spoustu přátel a byl za ně vděčný a i přestože se již setkal i s vlky, kteří nebyli tak milí, jemu to nevadilo - nemusel se ostatně přátelit se všemi.

//Severní Galvatar (přes VVJ)

Březen 3/10 • Sutech

Varja na toho vlka koukal jako zjara. Snažil se ho chápat, nemohl by však tvrdit, že se mu to nějak zvlášť dařilo. Vůbec ho nestíhal a to nebyl vůbec hloupý vlk, snad dokonce naopak. A tenhle si z něho dělal dobrý den. "Ale já vím, jak zajíc vypadá, ale věř mi, že kdyby tady nějaký byl, tak bych si ho patrně všiml a ulovil ho, jenže tu nebyl," ujišťoval vlka. "A když budeš takhle naříkat, tak ani nebude, pokud chceš lovit, měl bys být tiše, to snad platí pro každého vlka, ne?" ptal se ho. Varja se snažil být přátelský, byl však zároveň obezřetný, protože tohohle vlka neznal a nevěděl, co si s ním počít. Choval se zvláštně a on se snažil s ním držet krok.
"Jestli chceš, můžeme něco ulovit společně, ale musíš být tišeji," navrhl tmavému vlkovi. "Ty... ale teď nejsi zraněný, ne? Já byl také zraněný, takže vím, jak hrozné to je," ujišťoval vlka a poukázal na svojí zadní nohu. "Ono každému vlkovi hrozí zranění. To si nepřej vidět, jak by s tebou zatočil třeba medvěd," vyroval ho, protože měl pocit, že si vůbec nevážil toho, že se mu rána evidentně dobře zhojila. Navíc králík mu takové zranění určitě nezpůsobí.

//Červená řeka (přes Středozemku)

Cesta mu ubíhala rychle. Říkal si, že se přeci jen setkají u Smrti zanedlouho. Dělal si starosti. Co když Badri nakonec skončila úplně jinde? Co když jí bude nahánět po celé Galliree? Ta představa byla hrozivá, doufal však, že k tomu nedojde. Musel zkrátka jen doufat, že bude v pořádku a že se setkají tam, kde si slíbili. Jak by se pak jen mohl vydat domů bez ní? Chtěli jen na krátký výlet a měl pocit, že se to velmi nepěkně zvrhlo. Už aby se vrátili zpátky do Borůvky. Co se tam asi za tu dobu změnilo? Věděl, že nebyl pryč kdovíjak dlouho, ale stejně! Došel Cyril v pořádku? Už se hrozně těšil, až je s Badri představí! No, na to ale nejprve pro Badri musel dojít!

//Mahtae sever (přes Mahtae jih)

//Uhelný hvozd (přes Ježčí plácek)

Varja prostě běžel dál. Nebylo to poprvé a jistě to nebylo ani naposledy. Už tahle místa znal a byl na sebe tak hrdý, kam se až za celý ten rok, který na Galli strávil, dostal. Tady přeci začínal, říkal si, když míjel velkou pláň na které se setkal s Yeterem. Byl to už vážně skoro rok, ani se mu to nechtělo věřit. Jistě, pár dní, snad měsíc, do té doby zbýval, ale na tom zase tolik nezáleželo. Bylo to jen pár dní. Nikdy si nemyslel, že by někde tak dlouho vydržel, někde jinde, než doma na severu. Teď už ani neměl tendenci se tam vracet. Teď byl doma tady, v Borůvce, s Badri. Myšlenka na Badri ho přinutila přidat do kroku. Už aby byl zase u ní.

//Medvědí jezírka (přes Středozemku)