Gallirea - Příspěvky uživatele

Červenec 1/10 | Linzire

Varjova snaha zůstat u vody byla během léta násobně vyšší než... inu než v jiná roční období. Jeho hustá srst línala a nejspíš za ním i k jezeru vedla cestička bílohnědých chlupů. Kdyby se třeba chtěl skrývat, šlo by mu to hodně těžko.
Ale Varja se skrývat nechtěl. Líbilo se mu máchat si packy ve vodě a sledovat okolí. Vždy si sem našlo cestu plno vlků a čekal, že ani tentokrát tomu nebude jinak. A on vždy stál o společnost. Ještě se mu nestalo, aby na Galliree potkal někoho, kdo by mu vyloženě nesedl (až na Stína a toho Varja úspěšně vytěsnil ze své paměti). Čím víc vlků tady poznával, tím více se tu cítil jako doma a říkal si, že tu třeba podobně mohl přivítat i jiné vlky, kteří přišli ze světa za hranicí. Byla pravda, že mnoho toho o Galliree ještě nevěděl, už byl ale dost poučený na to, aby mohl radit jiným.
Býval by si ještě ve své spokojenosti začal prozpěvovat, tak dobře se cítil. Dokonce se i zdálo, že to sluníčko ho příliš neštve. Asi si zvykl, uvědomil si.

Za co přesně dostávám body?
> Body se dávají za splněné úkoly. Každý splněný úkol má své bodové ohodnocení, neherní úkoly jsou hodnoceny méně body. V každé fázi bude 6 úkolů - dohromady tedy 18. Celkem můžete za splněný příběh získat 90 bodů. (+20 pokud splníte vše)

Co se stane, když něco nesplním?
> Nezískáte body. Problém může nastat v kontinuitě příběhů, v takovém případě bych to řešila individuálně Osudem.

Kde najdu úkoly pro vlčata a neherní úkoly?
> S trochou štěstí přímo ve článku buď jako odkaz, nebo jako skrytý seznam.

Budeme v příběhu všichni jako velká skupina?
> Ne, příběhy jsou nastavené ze základu tak, že se hrají sólo. Dělejte, že na plážích není další x vlků a nedělají tu samou věc :D
Ale pokud chcete, můžete utvořit dvojice a skupinky a hrát spolu, ale questy a úkoly jsou pro jednotlivce, a tak je třeba počítat s tím, že je musí splnit každý zvlášť.

Mám se hlásit i v případě, že chci plnit jen neherní úkoly?
> Ano, pokud nejsou v příběhu (nebo nejsou přihlášeni jako vlče) - ti jsou přihlášeni automaticky. Platí to jen pro chary, které hlásíte "navíc".

Jak zhruba bude vypadat zadání?
> Jako první budete mít na plážích úvodní text ke kterému budou dva questy s úkoly. Jeden post = jeden splněný quest s úkolem. Po splnění můžete přejít na druhý text s dalšími dvěma questy. A závěr bude třetí text a další dva questy.

Červen 10/10 - Regis

Varja přisvědčil, v tom měl ostatně Regis pravdu. Mohl si užívat i jiné roční období než zimu, jaro a podzim mu nabízely stejné množství zábavy - a léto prostě jen přežije. Tak jako to měla většina vlků se zimou. On naopak ve sněhu ožíval - také k tomu ale měl pořádně huňatou srst. "To je fakt. Nakonec vážně nejhorší je jenom to léto," přitakal. Nemusel z toho asi dělat takové zbytečné drama, ale nakonec řeči o počasí byly tak všeobecné, že si asi zkrátka nemohl pomoct. Chtěl z toho udělat něco trochu víc. Mohl se mu někdo divit? Nejspíš ne.
"Jo, léto sotva začalo. Asi nepotřebuješ hučku," přisvědčil - ale co kdyby? Ne, že by byl nějaký zdatný výrobce, ale klidně mohl být, ještě to přeci jen nezkoušel. Možná měl.
"No, ale vlci tam tedy nežijí. To bych asi čekal. Lišky jsou šílené, ale pokud říkáš, že se tam dá aspoň něco ulovit, tak nakonec proč ne. Jen jsem si neuměl představit ten život tam, ale na druhou stranu, to si asi neumí představit ani spoustu vlků, kteří slyšeli o tom, jak se nám žije na severu. Takže asi jo, je to vlastně dost podobné. Život ani na jednom z těch míst není snadný," souhlasil. A tím by to tak uzavřel.

Červen 9/10 - Regis

"A přitom by jinak bylo léto příjemné," posteskl si. Jen byla škoda, že to bylo poněkud útrpné. Třeba to letos zvládne nějak lépe. Ostatně už se léto blížilo a on se zatím necítil tak hrozně. Bál se, že to ještě přijde, ale pravda byla, že už i teď bylo pořádné horko. Jen on byl celý mokrý, a tak to k němu úplně nedolehlo. "S tou čapkou by asi nebylo tolik práce," poznamenal Varja zamyšleně, když mrkl na jeho uši, které byly poněkud nechráněné před mrazem. Asi chápal, že se tenhle vlk přes zimu prostě někam ukryje. Pro něho byla zima dobou, kdy se cítil nejlépe.
Když Regis potvrdil, že opravdu žil v poušti, Varja jen potřásl nechápavě hlavou. Nechtěl působit nevychovaně, ale opravdu mu to přišlo jako vůbec to nejhorší místo na světě, i když byla pravda, že to mohl leckdo tvrdit i o jeho domově, kde nebylo nic jiného než mráz.
Regis mu všechno vysvětlil, a tak to alespoň trochu dávalo smysl. Chvíli nad tím přemýšlel, pak pokýval hlavou. lTo asi dává smysl. Jediné, co jsem viděl já byly hromady horkého písku. To není místo k žití. A je pravda, že ty bys asi totéž řekl o Severu," připustil. Obě ty místa měla něco do sebe a mnozí tam našli svůj život. Inu, kažému, co jeho jest.

Červen 8/10 - Regis

Tak jako Regis poznal na Varjovi to, že byl ze severu, Varja poznal na Regisovi, že byl z jihu. Jeho krátká srst byla celkem výmluvná, pravda však byla, že on byl na tom zase úplně opačně. Jeho huňatá srst se s tou Regisovou nedala vůbec srovnávat. "To si piš. Když pak přišel podzim, měl jsem chuť tančit oslavné tance," zazubil se. A to podzim byl tady ještě docela horký. Alespoň na jeho poměry. "Kdybych ti býval půjčil třeba aspoň půlku svého zimního kožichu, tak bychom měli oba vystaráno," dodal. Snažil se zapomenout na vše, co se mezi nimi do téhle chvíle přihodilo a jeho schopnost všechno maskovat se v tuhle chvíli velmi hodila. Zdálo se, že se vůbec ještě před chvílí nehádali.
"Rovnou z pouště?! Počkej tam někdo jako reálně žije. Jako... na písku, se vším všudy?" nechápal. Byl si jist, že otevřel tlamu a zíral na něho s doširoka otevřenýma očima. "Byl jsem tam dvakrát. A v zimě. Skoro mě to zabilo. Navíc... tam ani nic není, co jste tam proboha jedli?" uvědomoval si, že možná byl příliš vtíravý, ale byl upřímně zvědavý. Nikoho z pouště ještě jaktěživ neviděl.

Červen 7/10 - Regis

Varja se zazubil - evidentně byl jeho původ celkem jasný. Asi by bylo těžké ho skrýt, i kdyby se snažil, přeci jen byl poněkud huňatý. "Jo," přikývl pobaveně. "Tohle je pro mě spíše příjemné zchlazení. Když jsem se loni přišel, léto mě skoro zabilo. Nebýt ledových vod, už bych se tu dávno rozpustil," postěžoval si. Věděl, že to přeháněl a také věděl, že to nebylo nutné tak dramatizovat, ale pamatoval si, jak náročné to pro něho loni bylo, a tak to možná zase tolik nepřeháněl. Zamával oháňkou. Líbilo se mu, když byl Regis přátelský a když se přestali dohadovat o tom, kdo za co mohl. "Ty vypadáš spíše... z jihu," poznamenal - nutno podotknout, že pro Varju bylo z jihu všechno.

Červen 6/10 - Regis

Varja se snažil být tak diplomatický, jak jen uměl, ale pravda byla, že se většinou poddal. Nebyl to zrovna ambiciózní vlk a ač toho hodně svedl a byl opravdu silný, obvykle to znamenalo asi jen to, že něco uloví. Nepral se a rozhodně se nehádal. A navíc si myslel, že Regis měl plné právo na něj křičet. A vůbec... nedivil se mu. Vždyť ho mohl v dobré víře ještě přitopit.
I huňáč se ale rozhodl, že to dál nebudou rozvádět. Bude to lepší, a tak nadšeně souhlasila. "Těší mě," prohlásil spokojeněji a pokýval hlavou.
Když ho Regis upozornil na to, že by se měl otřepat překvapeně si prohlédl provazce vody, které mu kapaly ze srsti. "No, to bych asi mohl," zazubil se a velmi opatrně se otřepal. "Ale mám dost hustej kožich a obvykle mě chrání před více než pár kapkami vody," vysvětlil - ano, koupel v jezeře pro Varju znamenalo pár kapek.

Červen 5/10 - Regis

Varja nakonec přikývl. Vlk měl koneckonců pravdu, nekonečné omlouvání a sypání si popele na hlavu nikam nevedlo. "Dobře, když říkáš," souhlasil nakonec a i on nakonec vylezl z vody. Raději se ani neoklepal, protože nechtěl vlka ještě víc umokřit, o to spíš, když viděl, jak se přehrabuje v brašničce, která naštěstí zůstala uchráněna. Ještě, že tak. Vlk vypadal, že tam tahá nějaké důležité věci.
Varja po sobě asi skutečně nechal každého řvát, ale nikdy nad tím tak nepřemýšlel. "Neřekl bych. Měl jsi na to právo, protože jsem tě v dobré vůli skoro utopil. A ne, nenechám po sobě každého řvát, jen když mám pocit, že si to zasloužím, což v tomhle případě... bylo na hraně," řekl nakonec. "Ale sám jsi říkal, že se v tom nebudeme hrabat, tak to necháme bejt, jo?" zadíval se na vlka a nejistě se usmál. "Já jsem Varjargar, mimochodem. Varja," dodal, protože uznával, že jeho jméno bylo zbytečně komplikované.

Červen 4/10 - Regis

Varja nechtěl nikou uškodit, přesto se zdálo, že přesně toho dosáhl. A to si nemyslel, že by se někdy musel za sebe tak stydět. Vždy se ke všem choval laskavě. Možná měl nejprve promyslet, než se na vlka bezhlavě vrhnul, jenže co kdyby vlk skutečně potřeboval okamžitou pomoc? Nemohl si lámat hlavu s tím, jak to bylo, protože mu mohlo jít o život. To však neznamenalo, že měl být tak příkrý a rvát ho, i přestože bylo zřejmé, že byl v pořádku - on však také hned přestal. Alespoň to se mu dalo přičíst k dobru.
"Je mi to vážně líto. Nechtěl jsem jen, aby tu někdo přišel o život. Chodí sem spoustu vlčat, a tak," vysvětloval - nemohl říct, co si v tu chvíli myslel, ale pravda byla taková, že asi nemyslel. Prostě se vrhl vlkovi na pomoc. "A máš plné právo křičet. Vždyť jsem ti ještě mohl uškodit," namítl Varja a následoval Regise na břeh. Teprve tehdy si všiml brašničky o kterou se vlk začal zajímat, ale nevyptával se. Stále se kál.

Červen 3/10 - Regis

Varja to vážně nemyslel zle, jen to asi přehnal. Možná se měl krotit. Nebo možná... určitě. Málem toho nebožáka zabil jen tím, že se přiřítil. "To jsem nechtěl," řekl upřímně a raději se držel v uctivé vzdálenosti. Nechtěl, aby to vypadalo, že je nějaký agresor, protože... no protože jím nebyl. Nikdy by neublížil ani mouše, natož vlkovi.
"No ono to zdálky vypadalo, že ležíš na hladině. Jako... zdechle. Chtěl jsem jen pomoct, vážně," ujišťoval vlka. "Můžu ti to nějak vynahradit? Nechtěl jsem ti ublížit," ujišťoval ho. Oproti němu byl vlk skoro drobný, a tak se mohlo stát, že mu opravdu spíše ublížil. To nechtěl. On byl vážně dobrák, nikdy by nikomu neublížil. No, ale už se stalo. Mohl se jen kát.

Červen 2/10 - Regis

Varja měl samé dobré úmysly. A rozhodně nechtěl nikomu ublížit! No, možná toho vlka čapnul trochu silněji, než měl, ale tělem mu proudil adrenalin. Přeci jen si myslel, že vlkovi pomáhá - že ho dokonce zachraňuje! A místo toho se vlk začal mrskat, začal sebou škubat a nakonec se po něm dokonce ohnal zuby. To už Varju zarazilo a přestal se vším, co měl v plánu. Díval se na vlka přinejmenším zmateně. "Ty se netopíš," konstatoval Varja zjevný fakt a hned sklopil hlavu, protože to tak rozhodně nemyslel. "Promiň," vyhrkl záhy. "Nechtěl jsem ti ublížit, jenom... to z dálky vypadalo, že je po tobě. Nebo že minimálně hodně brzo bude," vysvětloval vlkovi. Rozhodně nechtěl nikomu ublížit. Byl to prostě takový gentle giant, a tak chápal, že se drobnější vlk bál, že právě Varja bude ten, kdo ukončí jeho život.

Kaya začala moc brzy, čehož si Varja nevšiml - byla to chyba, která je mohla stát život? Možná. Měl být obezřetnější, ale nemohl za to, že si Kaya nevšimla mladé vlčice s křídly, která se nakonec přeci jen rozhodla, že se k nim přidá a pomůže jim. A Varja věděl, že její pomoc může být důležitá - měl sice teď zodpovědnost za dvě skoro vlčata, ale věřil, že se z toho nezhroutí. Museli mít přeci nějaké lovecké instinkty, říkal by si, kdyby na to měl čas - jenže neměl. Jeho pozornost upoutal až Kayin výkřik, protože ještě instruoval Kezi, která nakonec využila k lovu svá křídla, což, jak se ukázalo, nebylo vůbec na škodu.
Problém byl jinde - a to v tom, že jim to trvalo. Když se Varja zorientoval v nastalé situaci, kývl na Armina, který čekal na něho. "Rychle!" křikl na něho a vyrazil. To zaváhání bylo jen vteřinové, přesto však čekal, že jim to Kaya neodpustí. Nedivil se tomu. Lov na losa nebyl nic snadného, to musel vědět každý.
S Arminem tak vyrazili z trávy a šli jí po boku, přesně, jak se domluvili. Losice pochopitelně zmatkovala a v hustější části musela zpomalit, navíc se před nimi rozprostíraly skalky, kde by zvíře snadno mohlo sklouznout - to by se však mohlo hrubě nevyplatit i jim, a tak se jí Varja pokoušel stočit, aby běžela spíše houštím, které vlci prolítli jako nic. Hlavní bylo jí zakousnout - vždy, když se k ní Varja dostatečně přiblížil, skočil losici po boku, chytal se zadních nohou a kousal, jak to jen šlo. Krvácela, rány byly opravdu velké, ale byl to los. Bylo to něco trochu jiného než s vysokou, která byla menší a méně zavalitá, ale stačilo by jen, aby losice zastavila, nebo aby ztratila zadní nohy. Vedlo se jim však dobře i přes to prvotní zaváhání to nebylo vůbec špatné. Kaya jim neměla, co vytýkat.

Červen 1/10 - Regis

Varja se rád toulal. Už to tady pro něho nebylo neznámé, znal místní cesty a znal i tu, která vedla k jezeru. No, bylo dost horko a jemu zvlášť - ten jeho severský kožich bude jeho smrtí. Ještě netušil, že mu Vlčíšek nadělil způsob, kterým zůstane v chladu i v těch nejparnějších létech - na to byl ještě čas. Byl přeci jen teprve červen a to nejhorší mělo ještě přijít. A tak se Varja rozhodl, že nejlepší způsob, jak se ochladit bude zajít k jezeru - a třeba tam i potká nějakou příjemnou společnost. Ta myšlenka se mu líbila. Vždy se tam setkal s někým, kdo se mu vepsal do paměti - i Seth, který mu ukradl večeři. Ale co se dalo dělat, ne všichni byli dobráci jako byl on.
A tak mířil k tomu jezeru, které bylo vidět už z dálky, jak se ale blížil, spatřil, že ten nápad na osvěžení neměl sám. Přidal do kroku, ale čím byl blíže, tím víc si uvědomoval, že tam něco nehraje - a než si to stihl uvědomit, už běžel k jezeru a skákal do něho, aby pomohl vlkovi, který se topil. Jasně, kdyby se nad tím zamyslel, zjistil by, že to tak není a že někdo, kdo se topí asi nebude strkat hlavu pod vodu dobrovolně, ale mohlo se stát cokoliv. A s tím cokoliv teď Varja operoval. Ať už se totiž dělo cokoliv, on se rozhodl zrzavého vlka zachránit.

Varja samozřejmě věděl, jak riskantní to je. Los jim mohl snadno ublížit, zpřelámat jim packy, zabít je. On si to nebezpečí uvědomoval, ale nebyl si jistý, jestli to vnímal i Armin, který přebral přezdívku, kterou ho častovala Kaya. Bylo mu to jedno - v jejich očích byl přeci jen nováčkem, ač v Borůvce byl už skoro rok ani jeden z nich ho neznal. Neměli důvod mu věřit.
"Dobře. Ale vážně, není žádná ostuda se stáhnout," řekl mu jen, protože doufal, že až ho hrdinství přejde, vezme si jeho slova k srdci.
Plán se mu zdál dobrý, a když Armin potvrdil, že vezme bok, kývl na něj. Doufal, že má mladý vlk hodně sil, protože je bude potřebovat. Nebude to nic snadného, ale jestli se jim to povede, bude to vážně velký úspěch. Kaya úplně nesouzněla s jeho doufáním, ale on sám věděl, že byl dost silný na to, aby s pomocí zvíře stáhnul. Byli tři, to muselo stačit. Kaya dala ještě jejich skutečnému zelenáči nějaké instrukce. Měl jsem mu to říct já, napadlo ho, ale doufal, že Armin se k předním kopytům ideálně vůbec nedostane. Když to vezme z boku, měl by zůstat v bezpečí.
Chtěl se společně s ostatními vydat k losici blíže, když tu vycítil, že se k nim přeci jen ještě někdo přidal. Usmál se. Tak přeci jen Borůvka využila jeho pozvání a připojila se k nim. No co, aspoň jim to půjde lépe. Ve třech to bylo trochu riskantní, ale ve čtyřech? To už museli zvládnout. Navíc Kezi učil lovit a věděl, že jí to šlo - byla sice tehdy ještě vlče, ale kdy jindy se také mladý vlk učí lovit?
"Co kdybys ji nahnala z druhé strany od Kayi, Borůvko?" navrhl tiše Kezi. "Jestli se na to cítíš, můžeš si pomoct křídly a vzít jí zezadu," dodal, protože jí nechtěl posílat přímo pod kopyta. To nebylo bezpečné. Chtěl obě vlčata i Kayu vzít zpátky domů vcelku.

Květen 10/10 | Lylwelin

"To rozhodně, ale tak třeba jí vlci mají, jen ne jako tu svou hlavní. Viděl jsem pár vlků, kteří měli více než jednu magii, ale upřímně nevím, jak to funguje," poznamenal, ač ho už napadlo, že možná měl více než jednu magii - to kvůli tomu modrému oku. "Jo, přesně. Jsou to jen oči," kývl, protože ostatně i Lylwelin měla zlaté oči, které neprozrazovaly žádnou magii a kdyby o tom nezačala sama, vůbec by netušil, že jsou na tom stejně.
"V tom máš teda pravdu. Geny jsou geny," přikývl, protože to bylo něco nad čím teď hodně přemýšlel - už kvůli svým vlastním vlčatům. Už by na tom s Badri měli zapracovat.
Všiml si, že se Lylwelin zadívala na jeho jizvu, když zmínil, že se nepere - no, asi to dávalo celkem smysl. Byla celkem výrazná a nepřehlédnutelná. "Tu mám ještě z mládí. Zranil mě medvěd," vysvětlil a byl překvapený, jak snadné to bylo. Dělal jako by ten den nepřišel o otce - na to se ale samozřejmě Lylwelin neptala.
"Nevím, nejsem na lov s magií zvyklý. Mám lov rád takový jaký je," vysvětlil jí. Byl přeci jen hrdý lovec své smečky. "Ale viděl jsem vlky, kteří to dělají a musím uznat, že to má určité výhody," dodal, ale viděl, že Lylwelin o tom evidentně nijak pozitivně nesmýšlí.
Její slova zněla moudře, Varja si však nemyslel, že by byla pravdivá. "Možná. Ale já se vážně zatím nesetkal s nikým ke komu bych měl důvod být nepřátelský. Život tady je mnohem lehčí než na Severu ze kterého pocházím. Nemám důvod si tu dělat nepřátele," vysvětlil.