Gallirea - Příspěvky uživatele

Leden 5/10 - Aithér

Varju vlastně ani nenapadlo, že Aranel neměla všechna vlčata s jedním partnerem, ale vlastně to dávalo celkem smysl. "Tomu věřím. Ale kdo ví, třeba se s tím nakonec vyrovnala. Pořád má tebe a tvé sourozence," utěšoval ho - chápal však, že muselo být hrozně těžké se vyrovnat se ztrátou. Jak navíc mohl vůbec někoho utěšovat, když sám opustil své sestry a matku? To však bylo... z jiného důvodu. Myslel to dobře - jen stále přemítal, jestli to opravdu bylo to nejlepší. "Myslím, že jí to perfektně stačí. Minimálně nikdy nevypadala nijak nešťastně," poznamenal - nebo to uměla jen velmi dobře skrývat. A navíc, proč by svou ztrátu probírala s ním? Neznali se přeci nějak zvlášť dokonale.
"Páni? Vážně? To by bylo super, do Borůvky se určitě všichni vejdeme," zazubil se, ale zamračil se, když řekl, že nemohl sehnat alfu. "No, s tím je to trochu komplikovanější. Myslím, že šla někam na výpravu, ale není tu nikdo, kdo by tyhle věci mohl řešit za ní. Na druhou stranu, tvoje máma je beta, ta o tom snad také může rozhodovat, ne?" zeptal se. Byl v tomhle přeci jen celkem nováček.
"Nevím, kolik tvojí mámě je, ale je fakt, že teda má dětí požehnaně. Chápu to," dodal rychle, aby si Aithér nemyslel, že to snad myslel nějak zle. Ne, chápal to, protože i on by vše udělal pro své děti. A věděl, že Badri chtěla velkou rodinu. Mohl jí tu rodinu dopřát.
"To tedy jo!" zazubil se Varja na svého nového přítele. "Musíš k nám určitě někdy zavítat," dodal.

Další příklady (hotové vypracování):

Armanské hory

Terén je charakterizován vysokými, zalesněnými kopci s plynulým a nenáročným převýšením. Je dobře průchodný a vlk si tu dobře zaběhá, pokud nemá fyzičku starého lenochoda. V létě lesy Armanských hor nabízí příjemný chládek, v zimě naopak mírnější mrazy než panují v okolí.

Hory (kopce) jsou hustě porostlé lesem, který směrem k vrcholkům řídne. Tam naopak převažují zakrslé borovice a smrčky. Na jaře a v létě se objevují v dolinách tůňky a dočasné potůčky díky tajícímu sněhu.

Místo vyhledávané samotářskými vlky, tiché a klidné.

Lovná zvěř: ptáci
Zajímavosti: žádné
Nebezpečí: Bacha, ať neválíš sudy dolů!

Lesík topolů

Malý, ale za to vysoký lesík s měkkou a trvale vlhkou půdou? Lépe bychom už nejspíše tento malý les nepopsali. Terén je dobře průchodný, místy je podmáčený, protkaný potůčkem, které se větví do o trochu větších tůněk a louží. V létě nabízí zdejší majestátní topoly příjemný chládek a klid.

Lesíku vládnou převážně monumentální topoly, které doplňuje několik habrů a dubů. Daří se zde nízkým rostlinkám, zejména pak medvědímu česneku a kapraďorostům. Díky všudypřítomné vodě tu pravděpodobně potkáte během pobytu nejednoho obojživelníka.

Lovná zvěř: lišky, zajíci, sovy, jestřáby, volavky popelavé
Zajímavosti: žádné
Nebezpečí: žádné

Volná území:
An'sidar - jen pro alfu / betu
Asgaar - jen pro alfu / betu
Bobří ostrov
Borovicová školka
Borůvka - jen pro alfu / betu
Bukový sráz
Cedr - jen pro alfu / betu
Červená řeka
Delta
Drsný zákrut
Ellisino údolí
Esíčka
Eucalyptový les
Gejzírové pole
Hadí ocas
Horký pramen
Hrušňový sad
Javor - jen pro alfu / betu
Jedlový pás
Ještěří lučina
Jezero Nä'hi
Jezevčí hájek
Jezírko Lavender
Ježčí plácek
Jižní Galtavar
Kamenné políčko
Kamínková pláž
Kaskády
Kojotí břeh
Konec světa
Kopce Tary
Kráter
Křišťálová louka
Lachtaní pláž
Ledová pláň
Liliový palouk
Liščí nory
Magický palouk
Maharské močály
Mangrovy
Mech - jen pro alfu / betu
Miniaturní lesík
Mušličková pláž
Neprobádaný les
Ovocná tůň
Pahorkatina dlouhých uší
Palmový ostrov
Plamínek
Popelavá pláž
Poušť Ararat
Prstové hory
Převrácená planina
Přímořské pláně
Pusté údolí
Ranský les
Roh hojnosti
Ronherská skála
Ronherský potok
Rozdrásané údolí
Řeka Mahtaë (jih)
Řeka Mahtaë (sever)
Řeka Midiam
Řeka Tenebrae
Říční eso
Safírové jezero
Savana
Skryté ruiny Gallantidy
Sněžné velehory
Spáleniště
Staré meandry
Stolová hora
Středozemní pláň
Středozemní propadlina
Sviští hůrky
Šakalí mýtina
Švitořivý les
Tajemná louka
Tebonská louže
Tětivový potok
Tundra
Uhelný hvozd
Úkryt za vodopádem
Úzká rokle
Velká houština
Vrba - jen pro alfu / betu
Vřesový palouk
Východní hvozd
Východní úkryt
Západní úkryt
Zarostlý les
Zpěvné věže
Ztracenka - jen pro alfu / betu
Zrádný průchod
Zrcadlové hory
Zrcadlové jeskyněB

Leden 4/10 - Aithér

Varja pocítil vlnu studu, když si uvědomil, že on svou rodinu opustil v domnění, že to tak bude lepší. Jak se asi měla jeho matka a sestry? Doufal, že byly ve smečce v bezpečí a nic jim nehrozilo. V myšlenkách je často navštěvoval, nikdy by už však zpátky domů neodešel. Tady měl teď rodinu a o tu se musel postarat. "To je dobře, tvoje máma je fajn vlčice a určitě by jí přítomnost kteréhokoliv z jejích vlčat chyběla," prohlásil. Aranel možná neznal zase tak dobře, ale její láska pro vlčata byla zřejmá - a navíc teď sám věděl, jak těžké to bylo, kdyby se holky sebraly a on už je nikdy neviděl. Zlomilo by mu to srdce.
"Tak to chápu. Já už mám svoje cestovatelské a samotářské cesty dávno za sebou. Dřív jsem na žádném místě nevydržel, ale teď už je to jiné. Zvykl jsem si na Borůvku," přiznal s láskou. "Ne, určitě jsme se ještě nepotkali, to bych si pamatoval," ujistil ho Varja vesele. Byla pravda, že v Borůvce mnoho vlků zatím neviděl - kromě Araneliny rodiny, Kayi a Thii... kdo tam ještě byl? Pravda, Baghý a Erlend, na ty by málem zapomněl!
"Netušil jsem, že má Aranel tak velkou rodinu. Musí to být skvělé," prohlásil pestrobarevný vlk zamyšleně a zamával ocasem.
"Jo, je to celkem zvláštní, že jsme se takhle míjeli. A to teď v létě budu ve smečce už dva roky," poznamenal. Byla to už pořádná doba, sám by tomu nevěřil. kdyby se nepodíval na datum registrace.

Varja nevěřil svým očím, když jeho náramek zazářil fialovou barvou a kompas se roztočil směrem, kterým jeho nos větřil jih. Bylo zvláštní, že k tomu došlo zrovna ve chvíli, kdy přemítali nad výpravou za vlčaty.
Mrkl na Aranel a ta podle všeho měla stejný problém se svým přívěskem. Zajímavé. To jistě nemohla být náhoda! Varja věřil místní magii, a tak si byl jist, že to není jen tak. Navíc jeho přívěsek byl darem od Života, jistě to mělo znamenat, že se mu jeho přítel snaží poradit, no ne?
"Myslím, že se nám magie snaží říct, kde máme začít s hledáním, co myslíš, Aranel?" zeptal se jí pobaveně a mrkl na Badri, která se stále tvářila starostlivě. Někdo tu tak jako tak musel zůstat a zdálo se, že nejlepší bude, když vyrazí on a Aranel.
"Dobře, asi bych nad tím nepřemýšlel a následoval jasně daný směr. Uvidíme, třeba na ně narazíme za prvním stromem," prohlásil Varja nadějně, ale něco mu říkalo, že to není jen tak. Nemohl se zbavit toho nepříjemného pocitu. Mrkl na další bílou vlčici a jen doufal, že ty jejich tuláky brzy přivedou zpátky.

Leden 3/10 - Aithér

Varja viděl, že je Aithér poněkud nervózní. Proč? To netušil. Možná neměl rád cizince a i když se Varja snažil jak jen chtěl, byl pro vlka stále pouze cizákem, který se s ním začal vybavovat. "Těší mě, Aithére!" pronesl zvesela a přátelsky zamával ocasem. Pokud se někdo děsil jeho, pak nemohl být normální - alespoň to si Varja upřímně myslel.
"Ááá, tak z Borůvky! Jak to, že jsi odtamtud odešel?" zajímal se hned, protože Varja zcela upřímně považoval Borůvkovou smečku za tu nejlepší široko daleko.
"Jasně, to je pravda, s Einor a Quercusem jsme hráli na rampouchy. A Arsena jsem bral na lov svišťů," prohlásil pobaveně. "A to ani nemluvím o Arminovi a Kezi, s oběma jsem strávil dost času," usmál se Varja. "Jestli patříš k nim do rodiny, tak mě těší ještě o poznání víc. S vlčaty od Aranel mám jen ty nejlepší vztahy," ujistil ho Varja hrdě.

Varja se na svou dcerku nadšeně usmál. Udělal by vše pro to, aby byla spokojená - a pokud to byla jen změna jména, bylo to vlastně to nejmenší. "To jsem moc rád, Siljuško," řekl dcerce, která kolem něho poskakovala a zcela evidentně jí vůbec nic nechybělo. Nemohl by být spokojenější - jen Kiwi tu chyběla a čím déle byli s Arsenem pryč, tím větší starosti mu to dělalo.
Byl proto velmi rád, že mu v tom Aranel pomohla a promlouvala k Sil, aby jí vysvětlila, jak nebezpečné to tam venku bylo pro vlčátka - a snad proto mohla zkusit pochopit, jak hrozné bylo to, že tam její sestřička byla sama a dost možná ztracená.
"Aranel má pravdu, Siljo," řekl jí vážnějším tónem a sklonil se k ní, aby se jí díval přímo do očí. "Vaše sestřička a Arsen mohou být ve velkém nebezpečí, aniž by si to uvědomovali a já nechci, abys tomu nebezpečí byla vystavena také. Ani ty a ani Sonja. Slibuji, že až začne jaro, vezmu vás na to nejúžasnější dobrodružství a ukážu vám celý svět, ale teď to nejde, dobře?" broukl. Měli by co nejdříve vyrazit, než napadne ještě více sněhu, chtěl se však ujistit, že se Silja nevydá v jejich stopách v naději, že třeba sestřičku najde.

Leden 2/10 - Aithér

Aithér měl jediné štěstí, že pokud Varja něčím neoplýval, pak to byla nesmělost. Jeho přátelská nátura zcela jasně odpovídala jeho vzhledu přerostlého medvíděte a jasné oči zářily jako dvě bodré hvězdičky. A od chvíle, co byl tátou od rodiny se v něm ještě něco změnilo. Nemohl to s určitostí pojmenovat, ale už když se blížil k jezeru, kmital špičkou ocásku, jak se těšil na nějakou novou tvář.
A tu spatřil záhy - světlý vlk by se možná na sněhovém pozadí poněkud ztrácel, ale jeho modrá barva naopak jasně vynikala. A Varjovi se velmi líbila. Inu, viděl tu už mnoho barevných vlků, ale pravda byla ta, že on byl zcela jistě nejbarevnější.
Přiblížil se k vlkovi, který rozhodně nepůsobil jako nesmělý mladík, zrovna tak ho ale pozdravil. Varja se na společníka vesele zazubil: "Zdravím!" pronesl nadšeně jako by byl nějaké nedospělé vlče. "Mám pocit, že se ještě neznáme. Já jsem Varja z Borůvkové smečky a vy?" zajímal se hned. Měl pocit, že tím vlka rozmluví. Zkrátka a dobře začal - a jestli se vlk nechtěl bavit? Inu, Varja mu na výběr příliš nedal.

Info ke speciální magii
Pokud jste vyhráli speciální magii, není nutné chodit ke Smrti! Stačí napsat Skylieth :>

Leden 1/10 - Aithér

Pan hrdý otec se rozhodl, že si zajde k jezeru. Už dlouho tu nebyl, a tak se mu to hodilo. Potřeboval přijít na trochu jiné myšlenky. Ne, že by ho rodičovství nenaplňovalo - naopak - své dcery totiž miloval jako nic jiného na světě, ale chtěl se projít. Znělo to asi trochu zvláštně, ale opravdu si chtěl jen protáhnout ty své toulavé nohy, než se vydá zpátky domů ke svým milovaným klubíčkům. Býval by holky vzal sebou, kdyby nebyla taková zima. Jeho huňatý kožich byl na tuhle ledárnu zvyklý, ale holčičky měly ještě poněkud jemnou srst, která by velice snadno promokla. Ne, nejlépe jim teď bude doma. Jistě na ně Badri s Aranel tu chvilku dohlédnou. A on se tady třeba seznámí s někým novým.

Statistiky losování
Celkem cen: 829
Itemy: 209
Elixíry: 40
Měnové výhry: 580
Celkem měny: 4150
Výherní lístky: 620
Nevýherní lístky: 1112

> Statistiky hráčů
Nejvíc výher: Lennie
Nejméně výher: Ryba
Nejvíc velkých: Siku
Nejvíc středních: Varjargar
Nejvíc malých: Lennie
Nejvíc výherních lístků: Lennie
Nejvíc měny: Cornic

> Statistiky měn
Květiny: 682 (16.4 %)
Mušličky: 606 (14.6 %)
Perly: 995 (24.0 %)
Oblázky: 671 (16.2 %)
Drahokamy: 519 (12.5 %)
Křišťály: 677 (16.3 %)

> Statistiky elixírů
Celkem elixírů: 40
Elixír mírumilovnosti: 4 (10.0 %)
Jedovatý jazyk: 3 (7.5 %)
Desploditel: 2 (5.0 %)
Drag: 6 (15.0 %)
Protijed: 5 (12.5 %)
Elixír nedotknutelnosti: 11 (27.5 %)
Moucha: 3 (7.5 %)
Detoxilen: 4 (10.0 %)
Vlčecí pitíčko: 2 (5.0 %)
> Nejvíc elixírů vyhrál: Lennie

Varja se na dcerku usmál, rád, že se jí kratší verze jejího jména líbí. Ano, uznával, že jméno, které jí dali původně bylo trochu náročnější, a pokud byla takhle spokojenější, čemu to vadilo? On byl rozhodně rád, že byla Siljuška spokojenější.
"Přesně tak, Silja. Jestli se ti to jméno líbí, tak ti tak odteď všichni budou říkat," slíbil jí jemně a s láskou se k ní sklonil. Nemohl se svých dcer nabažit, a snad i proto měl plnou hlavu starostí o Kiwinku. "To máš pravdu, Sonja a Sijla. Hezky to zní," přikývl a povzdechl si. "No, kde je Kiwi... to bychom také rádi věděli," povzdechl si. Jeho dcera byla zjevně dobrodružným duchem po něm. Jindy by nemohl být nadšenější, takové dobrodružství se Siljou znělo přímo náramně, jenže byla ještě malá - a ač se Kiwi jistě nezatoulala daleko, představa toho, že se sněhem vrací s oběma, byla poněkud znepokojivá.
"Moc rád bych tě vzal sebou, Siljuško, ale je zima, bojím se, že by to bylo pro tebe moc náročné víš?" řekl jí jemně. "Až bude jaro, tak uvidíš, že to bude mnohem lepší. Teď jen musíme najít Kiwi a Arsena a přivést je domů, než ještě více přituhne," vysvětloval dcerce, která se už zajímala, co je pomeranč. Tahle ovocná diskuze ho moc nebrala, on měl přeci jen radši pořádný flák masa, ale momentálně ho trápila nepřítomnost nejmladší dcerky.