// minulost
Zima, přivřel jsem oči, snaživ se ubránit prudkému větru, který v sobě skrýval ještě cosi zákeřnějšího, co se zarývalo pod srst a bodalo do čumáku. Opatrně jsem kráčel po zamrzlém sněhu, jako kdyby pro něj vlčí stopa byla něco úplně nového. Myslel jsem, že už je jaro, neslyšně jsem si postěžoval a následně zavřel oči úplně, protože jedno z nich bylo zasaženo střípkem ledu. Proč to prostě nevzdám?
Bojoval jsem s nutkáním si lehnout a umrznout tu. Má snad smysl pokračovat v cestě? Zastavil jsem se a nechal vítr, ať si s mou srstí dělá, co se mu jen zlíbí. Proč bych měl pokračovat? Přes menší bolest jsem otevřel oči a rozhlížel se po okolí. Hledal jsem důvod, proč jít dál. Jako kdyby se tu mohl z čista jasna objevit Nokt, zavrtěl jsem hlavou. Nokt tu překvapivě nebyl. Tudíž mi nyní zbývaly dvě možnosti: umrznout tu, nebo jít dál. Má snad smysl umrznout? odsekl jsem jedné ze svých myšlenek a pokračoval někam, kde by mohlo býti alespoň o něco tepleji.
// Tajga