Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//Tayne se hlásí.

1. západ
2. les
3. slunce
4. černá
5. orel
6. pravá
7. C
8. D
9. A
10. C
11. A
12. A
13. D
14. D
15. F

Výsledek: NEBELVÍR
Věta: Chce to velký kus odvahy postavit se svým nepřátelům, ale ještě větší postavit se svým přátelům.

Voda byla výborná. Sice úplně ledová, ale to nevadilo. Oba se dosyta napily a alespoň Tay voda velice chutnala. A něco tu moc hezký voní... Rozhlédla se kolem. Poblíž rostla zajímavě vypadající a ještě zajímavěji vonící modrá houba. Jestlipak taky bude dobrá? To nikdo neví...mám to zkusit....co když to zase bude nějaká past? No, nic za to, snad, nedám...tak bych to ochutnat mohla...aspoň kousíček...když tak krásně voní...stejně mám strašný hlad... Černý houbu taktéž pozoroval, ale nezdálo se, že by měl v úmyslu jí sníst. Proto po chvilce otálení se k ní Tay natáhla a kus si ukousla. To jo dobrota!...že bych jí snědla celou? Ba ne...raději kousek černému nechám...jestli padne hladem, tak se nikam nedostaneme...tak bude lepší, když si taky kousek dá.... Pokynula k vlkovi hlavou, aby taky ochutnal.

//Omlouvám se za tak dlouhou odmlku, byla jsem nemocná.

//Vrbový lesík

Sníh už všechen roztál a na přírodě už bylo patrně vidět, že už se pomalu probírá ze zimního spánku. Konečně už zima končí...teď už bude snad příjemněji....i když, to nikdy nikdo neví předem...třeba se počasí rozhodne, že bude vyvádět naschvály a ještě bude mrznout...ale lepší by bylo, kdyby už bylo pořád jen tepleji....
Černý je dovedl na zajímavé místo. Byla to skála, u které pramenil jakýsi potok, pro Tay neznámý, což zas takové překvapení nebylo. Vlk zamířil trochu níž po proudu a ona ho musela chtě nechtě následovat, pokud se chtěla vyhnout dalším nepříjemným nárazům. Tohle je dost na nic...popravdě toho mám plné zuby...sice je pozitivní, že už mě nebolí záda...ale obávám se, že bych to zase s radostí přetrpěla, pokud by nás nedržela tahle ta otravná síla...

Ani jeden z nich nebyl nadšený z vývinu situace a ještě ke všemu byl černý uražený, nebo co, jelikož tam trčeli pěknou dobu, než se rozhodl, že promluví. Mezitím už se rozpustil všechen sníh a vzniklá voda na ně stekla, až byli celí promáčení. Černého nejspíše už toto místo štvalo, protože se otázal jestli v této nastalé situaci mohou chodit. Tay přikývla, že odhaduje, že ano.
Vlk to tu nejspíše znal, neboť jistě zamířil na jednu ze stran. Asi už má taky žízeň...není divu, když tu jsme už tak dlouho...ale zdá se, že i přesto bude zarputile setrvávat v mlčení...škoda...no, co se dá dělat...já ho přemluvit nemůžu...což je k vzteku...no, co se dá dělat...kdybych mluvit mohla, stejně bych asi se o ničem bavit nechtěla...bohužel je nyní jiná situace...o dost jiná...

//Ronherská skala

Z dosavadního pozorování se zdálo, že černý není z nynějšího postavení příliš nadšen, což platilo pro obě strany. Tohleto sou vtipy...hromablesky, až toho chytráka potkám...tak mu nic nepovím a v momentální situaci nic neudělám...tss...a ani nemůžu navrhnout, co bychom teď mohli dělat...ono mě stejně toho moc nenapadá...ale, pořád by to bylo lepší než moje nynější situace...kterážto vypadá značně nerůžově. Doliščínory...tahle bezmoc je nesnesitelná...ještě ke všemu je tu trouba, který kvůli tomu, že nemluvím, se rozhodl, že taky nic říkat nebude...jako bych za to mohla, Tay zachovávala kamennou tvář, nepřála si, aby černý pochytil byť jen zlomek jejích myšlenek, Copak si myslí, že mě tohle mlčení baví? No...alespoň jsem si na to už drobátko zvykla...ale stejně je to strašně otravné...takhle jen němě přihlížet...

Vypadalo to, že vlk podezřívá z podivných kouzel jí. Tay prudce zakroutila hlavou. Vypadalo to však, že toto kouzlo, ať už je odkudkoliv, je nehodlá jen tak pustit. Černý se hodlal pustit za prchajícími zajíci, avšak zdálo se, že nemůže od vlčice odejít. Co to je za hloupé žerty? Ve vzduchu bylo cítit mnoho dalších vlků a bylo možno zaslechnout zdálky i jejich hlasy. Že by za to někdo z nich mohl? Ano, je to dost pravděpodobné... Vstala a snažila se přizpůsobit společníkovi, aby mu nepřekážela. Ale je to pěkně hloupý vtip...tss, až toho dotyčného potkám, ať si mě nepřeje...hromablesky ať mě to pustí! Vždyť musím za životem...to tam budu muset jít s ním? Snad to za chvíli přestane....

Už už zajíčka měla, když tu najednou jí nějaká síla popadla a táhla jí k černému. Nezmohla se ani moc na odpor, jen na prázdno otevřela tlamu a kdyby mohla, tak by vyjekla. Co? Co? Co? Zem jí ujížděla pod tlapami a najednou se s vlkem srazili. Překvapeně se zadívala na společníka. Může za to on? Proč to udělal? Možná nechtěl, abych toho zajíčka chytila? Tss a teď mám ještě větší hlad než před tím. To je smůla...ale co to mělo být? Existují taková kouzla? No musí, když se to stalo...ale stejně je to zvláštní...nikdy jsem nic podobného nezažila...ten vlk musí být velmi mocný...teda v porovnání se mnou...mno, jestli se z toho vyklube boj, tak to můžu vzdát...ale nejsem zbabělec! Budu se bít, dokud mě neporazí! Alespoň mu dám něco na památku...ale snad to je jen moc velká podezíravost a je za tím něco jiného...

//Magický palouk

Černý, když se na ní ohlédl, jí oznámil, že mluvit nebude a ať s tím nepočítá. Jak to poznal, že bych chtěla, aby něco povídal? Musím si víc dávat pozor, jak se tvářím. Kývla, že je s tím srozuměna. Došli kamsi do lesa se stromy s dlouhatánskými větvemi. Vrby? Tohle je zvláštní les...Ještě jsem tu asi nebyla...ne, to bych si pamatovala...a větve tu tvoří úplné střechy...to je krása... Zahleděla se nahoru a nevšimla si, že černý zmizel pod jeden ze stromů. Opravdu...tady by se krásně odpočívalo...jenom by to ještě chtělo něco ulovit.... Následovala vlka pod strom. Jo...mám hlad, což tedy nic divného, poslední dobou mám hlad tak nějak trvale...ale když se to podaří se stavem na ostrově...dá se to vydržet... Avšak poprvé po dlouhé době byly její myšlenky vyslyšeny a poblíž se objevily jedna zaječice a dvě zajíčata. Skočit po nich...a bylo by to....proč to nezkusit? A udělala jak si myslela a vyhlédla si jednoho z mladých.

//Přímořské pláně

Tmavý ji vedl dál a oba dva setrvávali v mlčení, u Tay to nebylo nic divného, ale ani ten druhý se k hovoru neměl. Copak nemám ticha dost, když jdu sama? Kéž by něco povídal...to je otázka, jestli nebylo lepší, když jsem šla se zbabělcem...ten sice pořád skuhral, ale alespoň něco říkal...tenhle nepoví nic...tss, přece když nemůžu mluvit, tak to neznamená, že nemůže mluvit ani ten druhý...a já bych se tak chtěla něco dozvědět...hromablesky, proč mám vždycky takovou smůlu? I na ostrově...už jsme odplouvali a já musím dostat něčím do hlavy...ti blbí šipkostřelci... Zase jí začínala chytat vzteklá nálada. Ba ne, za to si můžu sama...vůbec jsem neměla lézt na ty plovoucí větve...jenže jak to jeden má vědět, když na něho de kouř?
Černý zrychlil, což nebylo pro Tay nic příjemného, takže začala zaostávat. Ještě jsem si nejspíš někde narazila záda...což je ještě otravnější...Pesabydotohokop...

//Vrbový lesík

//Mušličková pláž

Z pláže se vydali dál, směrem na jih. Zde Tay ještě nikdy nebyla, což se sice dalo říci o většině tohoto údolí, ale i tak. To je divné...proč s ním vlastně jdu...nic se nedozvím a jen tu chodíme sem a tam, kam nás napadne...vždyť to je k ničemu...a stejně se mi nechce odpojit...třeba narazíme na něco zajímavého... Kráčeli sněhem po nějaké louce, či co to bylo a až na to, že to bylo jen bezúčelné bloumání, bylo to celkem příjemné, Aspoň si můžu utřídit myšlenky...sice to dělám poslední dobou stále, jelikož toho moc na práci nemám, ale co už...vůbec nemám představu, kam to jdeme...aby mě nezavedl někam do kytek...to snad ne...nebuďme tak podezíraví...no jo, jenže poslední dobou opatrnosti není nazbyt...není to zbabělost?...není, copak je zbabělé nevrhat se po hlavě do nebezpečí...snad ne...

//Magický palouk

Černý ji pobídl, aby si mušli vzala, nejspíše jí on sám nechtěl nebo se mu zdála podezřelá. Tay zakroutila hlavou jako že nechce, přeci jen to byla divná škeble. Ale nejspíše to opravdu byla past, protože po chvilce to puflo a následně jí vlny odnesly do moře. To byla divná škeble, kdo ví, co by to udělalo, kdybych se toho dotkla...přeci jen je dobře, že jsem byla opatrná...
Od moře začal přicházet studený vítr a tak černý navrhl, aby se vydali do závětří. Proč jsme sem vlastně šli? Vždyť to bylo úplně nanic...to je divné...velmi divné a silně podezřelé....jestli si mi tu se mnou někdo zahrává a já na to přijdu...tak až ses vrátím od života, tak ať si mě nepřeje...ale nejdříve ho musím navštívit... Přikývla, že souhlasí a vydala se za vlkem kamsi. Silně podezřelé je to...silně podezřelé...

//Prímorské pláne

//Zrádcův remízek

Opravdu došli na tu samou pláž, odkud se před tím Tay dostala na ten strašný ostrov. Teď však nebyly vidět bouřkové mraky a tak to tu působilo mnohem mírumilovněji. Takže pozor....určitě tu bude nějaká zrada, tohle to je myslím velice nebezpečné místo...aspoň, že tu nejsou žádné plovoucí svázané větve...
Po chvilce černý prolomil mlčení a zeptal se jí jestli je němá, Momentálně to tak vypadá... přikývla hlavou. A hele me se...copak se to tam blýská...mušle...že bych se na ní...ha to bude zase nějaká past...já se toho dotknu a kdo ví co...nebo se někam propadnu...nebuď zbabělec...nejsem zbabělec, jen jsem opatrná...nechci zase spadnou do nějaké pasti....to známe, tváří se to pěkně a přitom je to pěkná past....

//Údolí morény

Společně se vydali směrem k moři. Hm...vypadá to na nemluvu...takže se nic nedozvím...a ta mi v časech dřívějších tak vadili upovídaní vlci...jenže teď se nic nedovím, pokud ten druhý sám od sebe nezačne mluvit...na tolik věcí bych se chtěla zeptat...jaké má spojení s Alastorem, kam to vlastně jdeme, co se tu událo, zatímco jsme byli na ostrově...rozlezl se ten kouř, nebo si ho nikdo kromě nás nevšiml...byla ta výprava nadarmo, nebo jsme opravdu něco zachránili...chtěla bych se na tolik věcí zeptat....něco říct...aspoň vyjeknout, když se zamotám do křoví, nebo se nahlas smát...jenže nic z toho nejde...a to mi to předtím tolik vadilo...všechno se mění...i já se měním...nikdy bych nevěřila, že řeknu, že mi chybí mluvení...a ejhle, stačí ztratit hlas a vlk si uvědomí, jak jsou tyhle věci vzácné..

//Mušličková pláž

Skupinka, kterou Tay pozorovala, se začala pomalu rozpadat. Vlci kamsi odcházeli po dvojicích, což bylo za těchto okolností velmi podezřelé. Určitě je v tom nějaká zrada....a pořád mě něco láká k tomu černému...v tom aby se někdo vyznal....a nejhorší je, že nemůžu odejít...bez něho...a hele, on jde ke mě...třeba cítí to samé? Zvědavě se zadívala na blížícího se vlka, avšak zdálo se, že si jí nevšímá. Když byl však blíž, pojednou se zastavil a začal navrhovat výlet na pláž. Aha...tak, tah přestal...ale na pláž se mi taky chce...počkat, ale jediná pláž, o které vím, je ta silně podezřelá...proč se mi tam chce? Ba ne, mě se nechce, ale ono to chce...no, myslím, že to mu nemá cenu vzdorovat...
Přikývla, že souhlasí s návrhem, zvedla se a vydala se pomalu na cestu tam. Hromablesku, to je k vzteku, že jsem zase spadla do nějaké zrady...zatracená moje zvědavost...kdybych sem nelezla, možná se tohle divné nestalo...ale možná, že jsem jen moc opatrná a doopravdy se mi to jen zdá...blbost, tady si někdo zahrává s mou myslí....a to se mi vůbec nelíbí...jestli toho chytráka potkám...tak mu nic nepovím...pesabydotohokop...

//Zrádcův remízek