Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//jí dál

Když se dostala zpátky na břeh, úplně vyřízená a skleslá, chvilku ještě pozorovala řeku, jestli se z ní Phantasie nevynoří. Vynoř se! Neutop se!...to nemá cenu...už je po všem... Vydala se dále po břehu a po chvilce narazila na naplavené dřevo. Nehezky klouzalo, ale přejít se přes ně dalo, aniž by se vlk utopil.
Teď musím najít ostatní... Pomalu se ploužila na jednu ze stran a po chvilce se jí podařilo najít ty tři. Vypadá to, že měli větší štěstí než my....ach jó...chudák Phanta...i Sunstorm... Smrt přivolávačka začala trousit poznámky, že tu není černo bílá. "Snažili jsme se přejít přes řeku...a jí strhl proud...nestihla jsem jí chytit." Řekla ztrápeným hlasem. Jaký to jsem vlk, když ani nedokážu nikoho zachránit...dalo se s tím něco dělat? Ano, kdybych se bývala naučila čarovat...jestli se vrátíme...musím konečně navštívit Života... Avšak na uvažování nebyl úplně čas, stáli na ráně, jak správně černá poznamenala a stačil by jeden šipkostřelec, aby je všechny postřílel.

Pomalu postupovaly přes řeku, Phanta první. Za chvíli už jsme na druhé straně...kde asi jsou ostatní...nezabili je? Vlčice před ní nejspíše narazila na hlubší místo, jelikož začala plavat. Najednou však zmizela pod hladinou, "Phantasie!" Nesmí se utopit! Už jsme přišli o Sunstorm...nesmíme přijít ještě o Phantasii...co bych řekla Cass...a ostatním?...Ne, nesmí se utopit!...Ne, ne, ne! Snad jí chytím...třeba jí zahráním...neutop se!Pokusila se po ní chňapnout za kůži, pokud se jí to podařilo, pokusila se dostat zpátky na břeh, z kterého před tím vyšly.
Jestliže se jí to nevydařilo, urychleně se pokusila vrátit na břeh. Věděla, že pro ní už nemůže nic udělat. Budu muset najít jiný brod...který nebude tak nebezpečný...

Různé druhy šipek kolem nich létaly jako splašené. Nebylo divu, že je sem tam nějaká škrábla. Jedna se dokonce do Tayne zabodla. To však nebyl jejich nynější problém. V podrostu se míhala podivná stvoření a pokud nechtěly obě vlčice skončit jako jehelníčky, musely běžet jak nejrychleji dovedly. Rychle...vhrr...to je potupné, ještě že mě nikdo kromě Phantasie nevidí...ale co můžeme dělat? Nic.
Doběhly až k travnaté pláni s trávou tak vysokou, že se v ní vlk celý skoval. Ani jedna však neměla v plánu v nejbližší době přestat běžet, i když Tayne se jazyk lepil na patro. Rychle pryč! Síly docházely, šustění se sice vzdalovalo, ale zdaleka nebylo vyhráno. Zbytky sil doběhly k jakési řece, kde se obě svalily a zběsile oddechovaly. Jej...takže nebezpečí na chvíli zažehnáno...když se dostaneme za řeku, tak na nás snad šipkostřelci nebudou moct.
Po chvilce se Tay namáhavě zvedla a následovala černobílou k vodě. Spíše, než došla, se k vodě dokutálela. Byla krásně průzračná a lákavá. Když budu pít moc rychle, chytnu zápal plic, když moc pomalu, umřu žízní. Začala hltavě pít neohlížeje se na následky.
Po chvilce se Phanta chrčivě dala do řeči. Bylo jí rozumět jen tak napůl, ale dalo se vyrozumět něco s řekou a přes. "Jestli myslíš...přes řeku...tak...souhlasím," vysoukala hnědá po chvilce ze sebe. Ještě byla celá ochraptělá a studená voda jí proti tomu určitě nepomohla. Kudy ale? Přeplavat to bude dost složitý...určitě né v tomhle stavu...ještě by to dopadlo jako s Cass.
Druhá vlčice si nejspíše to samé, neboť se pomaličku vydala podél řeky, přičemž Tay jí následovala. Chtělo by to brod...nebo spadlý kmen...nebo tak něco... Po chvilce došli k místu, jež vpadalo lépe než ostatní. Černobílá vstoupila první a Tayne jí následovala. Ať mě to neodnese, ať mě to neodnese! snažila se co nejvíce udržet dna, aby jí proud nestrhl.

Ahoj,
mám 12 bodů:
50 květin za 10 bodů
3 perly za 2 body

Děkuju

Přidáno!

//zbabělý útěk

Tayne společně s Phantou se snažili skvrnitou dostat do bezpečí. Bohužel, nebylo to nic platné. Dýchala stále mělčeji a krve přibývalo, Neumírej! Bohužel, vypadalo to, že tato výprava byla její poslední, z krve ji vytekl pramínek krve. Po vzoru černobílé se k ní naklonila a ještě zaslechla tiché děkuji, než vydechla naposled. "Ať je ti země lehká," zamumlala, když viděla, že už ji nepomohou. Vhrr, ti holomci, pidižvíci, tajtrlíci, zbabělci, bažiníci, nevlci! Ať se těší, jednou jim ukážu! Bohužel, na myšlenky na pomstu nebyl čas, kroky nepřátel se přibližovali a Phanta se už dávala na útěk. Taková potupa, neváhala a vyběhla, kličkujíce. Šipky stále lítaly, sem tam ji nějaká škrábla, Takhle zbaběle utíkat! Ale předci ví, že to není moje vina, nedá se nic jiného dělat...snažit se bojovat by byla sebevražda...ale těšte se! Jak se mi podaří se dostat mimo dosah šipek, hned vymyslím odvetný plán...a pak se těšte šipkostřelci! Pak vám ukážu zač je toho loket!

//Pomoc Sunstorm

Phantasie, kterážto i před tím ji pomohla, když lezla na vor, se ukázala jako dobrá společnice, jelikož ji přispěchala na pomoc a taktéž se chopila lovce. To se nedivím, že se na ní Cass...co to sem teď pletu? Teď hlavně najít strategické postavení a je to... Sunstorm jim také na chvilku pomohla, ale pak také vyrazila za ostatními dopředu. Kam se tak hrnou? Pokud je to past, sletí tam všichni...
Lovec, ježto nepatřil mezi nejlehčí, se začal pěkně pronášet. Pohybovali se o dost pomaleji než zbytek, jen tu a tam se před nimi zaleskl kus srsti.
Bohužel, šipkostřelec asi nebyl jediný svého druhu, neboť jim nad hlavami prolétlo pět dalších, tentokrát o dost větších. Uf, minulo nás to...naštěstí neumí mířit... Bohužel, oddechnutí se ukázalo jako předčasné, když se před nimi objevilo světlé tělo Sunstorm. Phanta hned zastavila a rozběhla se k ní. Tak a co teď? Černo bílá začala strakatou prohlížet.
Ze Sun trčela veliká šipka a řinula se z ní krev. Phanta kolem těla začala kroužit, Tayne nebylo úplně jasné, proč to dělá. Musíme jí někam schovat. "Mufíme s s ní schofat do hoftí!" vykřikla na vlčici, i když ještě držela šipkostřelce. Teď ho však pustila, místo něho popadla Sun a začala se rozhlížet po nějakém úkrytu. Pokud se schováme v hustém křoví, půjde na nás útočit mnohem hůř...a když k tomu tam odtáhneme toho šipkovníka, budeme mít dokonce rukojmí...sice to je zbabělost schovávat se, ale...teď potřebujeme zachránit Sunstorm...

//Strategický ústup

Ke zbytku skupinky za chvíli dorazili, zrovna se zabývali zajištěním šipkostřelce. To se divím, že ho ještě ten černý nezabil...asi ho nenechali...to je dobře... Phantasie se nejspíše ujala vyslýchání a smrtpřivolávačka zadržení nepřítele. Ten však místo toho začal řvát na lesy. Jestli si nás předtím nevšimli, tak teď už o nás jistě vědí...určitě tu nebyl sám... Obavy se opravdu vyplnily, neboť bylo slyšet šustění a dupání. Pesabydotohokop...co budeme dělat? Šedivá asi přeci jen po zabití netoužila, neboť se začala klidit. Vrr...zbabělec...ale pravda je, že tu máme strašnou pozici...jsme v nevýhodě...oni to tu znají a my ne... "Mám pocit, že budeme muset provést strategický ústup..." poznamenala ke skupince, "A toho střelce bych vzala sebou jako rukojmí." Nebo živý terč...podle toho... Chvilku čekala a pokud se k tomu nikdo neměl, chopila se odtahování zajatce sama. Problémem bylo, že byla ještě zesláblá po nemoci. Tak si říkám, jestli sem radějc neměla zůstat na břehu...tss...blbost...nejsem zbabělec...

//Skupina u jámy

Jak postupovala po stopě, najednou uslyšela hlas Sunstorm, kterýžto zněl trochu vyděšeně a žádal kohokoliv o pomoc. Jestli někdo v tomhle lese nevěděl, že tu jsme, teď se to dozvěděl. Po hlase došla až k hluboké díře, v kteréžto trojbarevná vyřvávala. "Už o tobě vím, takže už nemusíš křičet," připlazila se k okraji a zavolala dolů, "Půjdu se podívat po něčem, abych tě mohla vytáhnout nahoru!" křikla ještě a odplazila se od okraje.
Nejšikovnější by bylo něco dlouhého...třeba liána...škoda, že nemám zemní magii, usnadnilo by mi to práci... Vydala se hledat něco, čím by mohla světlou vytáhnout. Opravdu se jí podařilo nalézt dlouhatánskou liánu, tu uškubla a vrátila se s ní k pasti. "Pvně s chtni!" zavolala na ni s plnou tlamou liány a spustila jí dolu.
Hned jak se Sun chytila, Tay se zapřela do země a snažila se postupovat nahoru. Jestli ta liána vydrží, nebo za ní neslítnu dolů, budu mít opravdu veliké štěstí... Naštěstí se jí podařilo vytáhnout vlčici bez úhony a jak byla nahoře, Tayne se těžce oddychující svalila do trávy. Zachráněná jí způsobně poděkovala, na což tmavá jen kývla, neboť nevěděla co říct. Pak se světlá začala vyptávat na ostatní. V té době už se Tay vzpamatovala, a tak už zase stála. "Šli chytat Šipkostřelce, nevím kde jsou. Budeme se muset vrátit po mé stopě a pak je zkusit vystopovat." Vysvětlila plán a hned se vydala na cestu zpátky.

//za Sunstorm

Zatímco Tayne a černá byly schované ve křoví, Phantasia, nafoukanec a smrtpřivolávačka se vydali po stopě šipkostřelce. Takže...buď je najdeme za chvíli všechny postřílené, nebo budou mít střelce...a já se tu jako zbabělec schovávám...to je ostuda...
Najednou se ze strany, na kterou se vydala trojbarevná, ozval výkřik. Povědomá poznamenala, že se jí tam nechce chodit samotné, ale pak se vydala za většinou. Zbabělec...takže to zbylo na mě... Rozběhla se na stranu, odkud se ozval výkřik. Snad se jí nic nestalo...že by tu bylo víc šipkostřelců?...snad ne... Špicovala uši, aby se mohla vyhnout případné střele, Proč se tam vydávala sama? To je trouba...jestli jí nic nebude, tak jí pěkně vyčiním... Chvílemi zavětřila, aby se ujistila, že jde na správnou stranu.

Jak byla i černo bílá nahoře, začaly se vlčice představovat. Trojbarevná byla Sunstorm a dvojbarevná Phantasia, Myslím...ano, je to tak...nejspíš... "Já jsem Tayne," také se představila. Na hledání společných známých bude čas potom... Jak dokončily tyto společenské formality, ozvala se trojbarevná, že má hled a jestli někdo nepůjde s ní. Ne...máme na práci střelce...takže nacpávat
se není moc dobrý nápad...
Chvilku po té, co Sunstorm a možná ještě někdo další odešli, Lilith si něčeho všimla, ale to bylo v tu chvíli vedlejší, neboť vylétly dvě další šipky. Jo, ta černá má pravdu...promenádujeme se tu jak na střelnici... Nečekala na další šipku a skočila do křoví. Tam, jelikož se zde cítila o trochu bezpečněji, si začala rovnat situaci, Takže...Gallireu zaplavuje kouř, divný vznášedlo nás dovezlo až sem, je tu strašný vedro, domorodci nás tu nechtějí a střílejí po nás šipky, Sunstorm odešla, jsme v háji...ne, to do toho nepatří...ale možná to nemá daleko od pravdy...

Vypadalo to, že trosečníci se rozdělili na dvě skupiny. Chytrý hrdina s povědomou vlčicí se vydaly stíhat střelce a o zbytek výpravy se nestarali. To si myslí, že je netrefí? Vždyť se producírují přímo před ním... Trojbarevná souhlasila, že by se měli přesunout z pláže pryč a také hned vyrazila. Tayne se vydala hned za ní. To by mě zajímalo, jak vylezu na ty sutiny...to bude ještě zajímavé...
Opatrně začala lézt nahoru. Sice se to dosti drolilo a i podkluzovalo, ale naštěstí ne na tolik, aby slítla dolů. Při tom se snažila co nejvíce soustředila na to, aby zaslechla jakýkoli podezřelý svistot. Škoda, že se do toho lesa nedá jinudy...motáme se tomu střelci přímo před nosem, to by byl div, aby si nás nevšiml...
Když byla nahoře, sice trochu zadýchaná, ale nejspíš v pořádku, hned začala překonávat těch několik kroků od lesa, aby se dostala k mnohobarevné a společně, nejspíše ještě s bílo černou, se mohly schovat mezi stromy. Snad to napadne i ty dva chytráky...být jimi bych se nerozdělovala...kdo ví, co tu na nás číhá, nemluvě o tom střelci a o kouři...

Když plavidlo přirazilo u pobřeží, všichni hned začali seskakovat, nepříjemný vlk šel první. Chytrý hrdina...ještě by mohl žádat, aby jsme se klaněli...taková osobnost to přeci potřebuje... Ještě chvilku otálela na kmenech, ale pak jí zvědavost přemohla a tak následovala ostatní na pláž. Slunce krásně hřálo a pláž sváděla k lenošení. Jako by na nás někdo chtěl nachystat past...uchlácholit nás a pak přepadnout....a donutit nás zapomenout na ten kouř... Podezřívavě sledovala okolí. Najednou něco zasvištělo a kolem Velké huby se rozvířil písek. Co to? Stejně jako trojbarevná vlčice se za zvukem otočila, ale nešla se podívat co to bylo. Za to trojbarevná vyndala tu divnou věc a položila na kámen. "Možná bychom tu neměli stát takhle na pláži, kde jsme všichni na ráně," nadhodila černému a nyní zasaženému vlkovi, že by mohl zavelet ústup, když už je samozvaným velitelem.

//Mušličková páž

Postupně na vor naskákali všichni vlci, co byli na pláži. Dvě vlčice začaly Tay pomáhat z vody na plovoucí věc a tak si za chvilku mohla prohlédnout kdo všechno je s nimi na palubě. Samé vlčice a jeden vlk...strašně sebevědomý vlk...že by si ještě nevšiml, co se kolem něho děje? "Pochybuji, že rozdělení pokladu je náš nynější problém." Poznamenala a s obavami se zahleděla na vzdalující se pobřeží. Možná, že se splní slova té šedé...možná že jdeme umřít...ale když už, tak s hlavou hrdě vztyčenou, jak se na vlka z naší smečky sluší.
Po nějaké době, za kterou stihla trojbarevná vynadat černému, se na obzoru objevila neznámá země, jež se rychle přibližovala. Co to je asi za ostrov? Nevadilo jí, ani když se povědomá vlčice zmínila, že to není nejpřívětivější místo. Její zvědavost se v ní začala probouzet a v tuto chvíli i zapomněla na to, že prchají před černým kouřem. Ať to dopadne jak chce, já u toho nebudu chybět, s očekáváním se zahleděla na neznámý ostrov.

Na pláži bylo celkem živo. Byla tu vlčice, u které měla Tay pocit, že už jí jednou viděla, tři vlci či vlčice s barvami černá, černo - šedá a šedo - hnědá. Že by tu měli nějaké setkání?....je to možné...a heleme se...co je támhle? Až teď si všimla divné věci. Byla z kmenů stromů, jež byly svázány liánami. É...co to je? Popošla blíž k tomu. Jak si tu věc prohlížela, najednou na ni vyskočila ta povědomá vlčice a za ní nějaká šedo - hnědá. Kdo je Duncan?....Že by ten černý vlk....ale ne! Co se to děje? Kouř, který před chvílí pozorovala v dáli, se přihnal na pláž. Byl černý a hustý. Jej...co to....je?....nejlepší bude vzít nohy na ramena...ke konci pláže je daleko....radši budu následovat ty dvě.... Doběhla až k příbojové čáře, pak se odrazila a skočila. Jak však byla po nemoci zesláblá, jaksi nedoskočila a vysela na té věci jen předními tlapkami, zatímco zbytek těla se opět koupal. Hrrr...to už je po třetí...dvakrát u řeky a jednou tady....pesabydotohokop, to je k vzteku! "Haló!" promluvila na osazenstvo plovoucí věci, "Pomohl by mi někdo, prosím, dostat se nahoru?" Vypadá to, že ta věc odplouvá a já se tu nechci celou dobu držet...

//Západ od Gallirei

Ahoj, mockrát děkuji za soutěž.
Prosím pro Tayne: 80 pomněnek, 40 oblázků a 13 křišťálů