Gallirea - Příspěvky uživatele

Asi nemělo cenu Tasu přesvědčovat o lepší hygieně, stejné jako nemělo cenu jí vysvětlovat velmi jemné nuance některých narážek. Tasa byla jako kus kamene, který nechápal jak může listí šumět ve větru a písek vidět moře i pouště.
Tasa začala na Rez opět házet špínu a sivá starší sestra si už myslela, že to bude třešnička na dortu její trpělivosti, ale… Vlastně s Tasou souhlasila. Navíc Tasa neřekla nic urážlivého na Rzin účet, co by okřídlená musela zastávat. Povolila ze svého zarputile naštvaného a dotčeného obličeje a prudce vydechla potlačovaný dech. Natáhla packu a dotkla se Tasy, jemně jí přejela po hrudníku. “Díky, máš recht,” dodala a přetočila se břicho a pak se zvedla do sedu vedle sestry. Pohledem zastavila na její hebké pacince bez drápů a zůstala na ní pohledem stát. Vypadala roztomile, ale nedokázala se usmát. Věděla, co k ní vedlo a hluboce to s ní hnulo. Kdyby je potkala… Nejen, že by jim vzala drápy, donutila by je dlouho trpět.
Naklonila se k sestře a přitulila se k jejímu krku. Chtěla jí být na blízku. Měla ji ráda, ačkoliv to tak vždy nevypadalo. A záleželo jí na ní.
Tento moment ale rychle skončil, když Tase řekla o svých kmotřenčatech. “Protože se s alfou znám a hodněkrát mi pomohla. Hádám, že jsme se hodně sblížily v zimě, když jsme tahali umrlce z jezera,” podotkla s úšklebkem. “Nechci, abys je ty přijala do rodiny, jen je se Stínem nechte na pokoji,” dodala chladně hlasem, kterému nebylo možné odporovat.

“Chm, můžeš to zkusit jak kočky, třeba to zabere. Nebo se vyválet v něčem míň smradlavém,” navrhla jednouchá v dobré vůli, ale s čertovskými úmysly. Smradlavá sestra byla asi lepší než žádná sestra, ale nemohla si to užít bez poznámek.
Stáhla uši výhružně k hlavě, když se Tasa opět pustila do Rzi. Nevadilo jí, že se Rez nezapojuje do vyhánění špinavců a ubožáků a naivních vlčat, vadilo jí, že se ani neobtěžuje ji najít. Nebo bych za ní měla jít já? napadla ji spásná myšlenka, která by jejich vztah mohla i zachránit, kdyby okřídlená nebyla do sebe zahleděný imbecil, který si pokrytecky bude plakat nad svým zlomeným srdéčkem. Já za ní šla. Já byla ta, kdo ji odvedl z lesa, kdo ji vzal k sobě. Vyznala se ti první a tys utekla. Ale pak jsem přišla zpátky a vzala ji k sobě! Takže je teď řada zase na ní!
“Souhlasím, klidně bych jim ty čumáky urvala z ksichtu a nechala je chodit s dírou mezi očima,” souhlasila s Tasou a rozhodla se tu část o Rzi ignorovat.
“Jakože nevypadáš, že ti saje krev tak moc, že bys byla chudokrevná,” vysvětlila, když se na ni Tasa dívala jako na třešeň spadlou z jabloně.
“Chmm,” zabručela Styx souhlasně jako někdo, kdo se chce rychle zbavit nastálého tématu a předejít tak minovému poli, po kterém by musel tancovat. “Nech to být, už si poradím,” dodala a protáhla si přední nohy, kterými se o Tasu opřela, ačkoli ji před chvíli nazvala smradlavkou. Asi jí to až tak moc nevadilo. “Magická vlčata, to se z toho potentuješ… Jsem kmotra potěru z Borůvky,” uchechtla se a drcla zespod do Tasy tam, kde se o ni opírala. “Je to potěr alf, tak na ně nesahejte, zbytek je mi u zádele, ty jsem ochraňovat neslíbila,” její hoas se změnil ve smrtelně vážný, když svou sestru urgovala. Nehodlala nic nechat náhodě.

“To je kolik? Tři dny max?” zeptala se okřídlená popichovačně a máchla po sestře křídlem v lechce sourozeneckém popichování. Být neustále smutná nebo naprdnutá ničemu nepomáhalo, se sestrou se mohla melancholie snad zbavit.
Přišla k ležící sestře a zuby jí jemně obemknula hrdlo a zatahala ji za srst na boční straně krku. “Uff, to vždycky smrdíš jako zdechlina?” nakrčila čumák a pustila ji. Stačilo jí jenom trochu, aby svého rozhodnutí Tasu oždibávat zuby litovala. Vyplázla jazyk a zatvářila se, jako kdyby snědla něco opravdu hnusného.
“Co sem lezou takoví tupci? A vlčata ještě. Jako kdybychom byli nějaký sirotčinec,” ušklíbla se sivá a plácla sebou na zem vedle Tasy.
“Nevypadáš moc chudokrevně ale,” i přes své vlastní pocity jako první Rez bránila. Ať se cítila jakkoliv, hodlala ji bránit. Pořád byly partnerky, ačkoliv jejich vztah byl teď velmi… Roztěkaný. Nevěrný. Spící. “Cítila jsem ji ale v lese, aspoň už je konečně vzhůru. Že ale ani nepřišla za mnou,” přemýšlela nahlas. Dovolila si se přes Tasou uvolnit a nechat lehké zabručení a povzdech, aby jí utekly z hrudníku. Tíseň v jejím hrudníku už dlouho byla na hraně snesitelnosti.

Dolů do komentářů přidávejte své výtvory na toto měsíční (hihihi) téma, které trvá od začátku do konce února.
Nezapomeňte dodržovat pravidla stračího hnízda a hlavně se bavte!
Štětcům zdar!

2023 – úplněk
2024 – mráz
2025 – kavka
2026 – sud

Nějakou dobu to trvalo, než se k ní přiřítila společnost. Ten čas strávila sezením u srázu a pozorováním moře, které se jí klidně vlnilo před očima. Jakmile uslyšela nelibozvučný, uši drásající křik své sestry, otočila na ni hlavu a neodpustila si krátké zamávání ocasem ze strany na stranu. Tasina radost byla nakažlivá. Rez, její partnerka ale v dohledu nebyla. V okřídlené to jenom utvrzovalo začpělé pocity zrady a osamocení, které ji už nějaký ten pátek požíraly. Nebylo ani možno odhadnout, jestli by tyto pocity šly snadno odčinit.
Rozhodla se ale věnovat pozornost Tase a ne tomu, jak mizerně se kvůli tomu cítí. “Nebyla jsem zas tak dlouho pryč,” ušklíbla se, protože Tasa zněla jako štěně zanechané o samotě doma. “Tys tu taky nebyla, když jsem tu byla dřív,” podotkla. “Nakráčelo si to sem nějaké vlče a asi si myslelo, že mu tady někdo pomůže,” začala vyprávět. Ještě se neměla s kým o tento příběh podělit a věděla, že Tasa je dobrým posluchačem. “Tak jsem jí ukázala, jak vypadá pohled na sráz. Zespodu,” uchechtla se a spokojeně se zachumlala do křídel. Při té vzpomínce ji zašimralo na hrudníku samolibostí.

// od řeky

Prvně si myslela, že to jde jenom od řeky, ale po příchodu do lesa se nic nezměnilo. Teplota byla pod bodem mrazu a všechno se na ni ledově třpytilo už z dálky, jak se ostré hrany pevně zamrzlého sněhu ostře blýskaly do okolí.
Mezi prvními stromy začaly pátrat po nějakých náznacích společnosti. Samota jí nevadila, ale ráda by viděla zase někoho, kdo má více než třimozkové buňky. Každou jednu k tomu, aby potom majitel stejně skočil dobrovolně ze srázu. Když už nic, tak měla docela odvahu, pomyslela si a zamířila ke srázu, kde se to událo. Ve vzduchu cítila Tasu, Stína a k jejímu překvapení i Rez. Je konečně vzhůru? byla to hořkost smíchaná s dlouhým trápením a upřímně potěšeným překvapením. Natáhla krk jako útočící husa, ale místo syčení se jí z hrdla vydralo táhlé, tázavé zavytí. "AUUU?" bylo to pozvání pro kohokoliv, kdo s ní chtěl trávit čas.

Odměny za kalendář rozdány.

1. Nevím, kolik má prosinec dnů
2. Zapomněla jsem, že budu stejně pryč
Sooo o odměny si můžete napsat i dnes. :)

// Ačkoliv hodně vulgárních slov jde použít i v jiném významu než čistě vulgárním, nebere se na to při cenzuře ohled. Prostě to slovo vulgární je a bude.
Pokud jsi někde viděla ale někoho psát něco vulgárního, klidně se mi ozvi a já už na to dohlédnu. Nejde o to, že bychom na tebe byli zasedlí, to opravdu ne. :D

Do 29.12. 23:59.
30. bych to chtěla mít rozdané

Komu jsem neuznala drabble, napište mi znovu s tím, že mi pošlete i screen obrazovky kde jste slova počítali. Hodně stránek to počítá dle svého a někde mi to ukáže 99 někde 98 a jinde 100. Vzhledem k tomu, že jsem nezadala kde si to máte kontrolovat, dávám možnost opravy.
+ tahle stránka mi přijde asi nejvíce oka: https://www.duplichecker.com/cs/word-counter.php

Dolů do komentářů přidávejte své výtvory na toto měsíční téma, které trvá od začátku do konce ledna.
Nezapomeňte dodržovat pravidla stračího hnízda a hlavně se bavte!
Štětcům zdar!

2023 –- lýkožrout
2024 – láska
2025 – nejlepší kámoš
2026 - hybrid

//Buk

Sněžilo opravdu vydatně, ale to jí nevadilo. Spokojeně se prodírala sněhem kolem řeky a prohlížela si své okolí, zatímco jí mysl utíkala někam do dáli. Si myslela, že budu její nová kamarádka, nebo co? Baghý měla pravdu, tahle zatoulaná vlčata jsou jen samý problém. Co když ale zatoulaná nebyla, mluvila o nějaké kamarádce. Kdyby se ztratila, mluvila by ale o rodičích, ne? Ne o nějaké kamarádce… Na tom nesejde. Třeba zůstane mrtvá nebo se s ní ještě někdy potkám, na tom moc nesejde. Záleží jaký dojem udělá na tu… Mrtvolku. O existenci této entity se dozvěděla na podzim a ještě neměla s kým její existenci probrat. Byla to nějaká další síla, která se pletla do normálního chodu věcí.
Stejně jako to dělá Smrt. Mají spolu nějaký business? Nebo s Životem? Vypadá to, že je jakoby přemosťovacím prostředkem mezi těmi dvěma. Chmpf, přemýšlela ustavičně.

// Buk

S tichým smíchem se nakláněla přes okraj srázu a sledovala, jak malé tělíčko padá dolů a naráží do kamene. S potěšením koukala, jak Elodie padá do řeky a potápí se. Ještě jednou viděla hnědé tělíčko vyplavat nad hladinu a potom se jí ztratilo v dáli. To bychom měli. Já to říkala, že ze srázu budu shazovat vlčata, pomyslela si uštěpačně sivá a vydala se z lesa pryč, neboť ji nebavilo trávit tady čas o samotě. Měla docela dobrou náladu, shození té naivky ji udělalo vskutku dobrý den. Měla chuť se o to s někým podělit, ale s kým? Baghý měla teď moc práce a zrovna od ní odešla, nechtěla být až tak vlezlá. Rez nadále spala a nevypadalo to, že by vražda vlčete ji měla probudit. Tasa a Stín byli bůhví kde. Meinere by takový příběh asi neocenil a jediný, kdo jí zbýval, byl asi Adiram, ale toho nechtěla tak brzy zase vidět. Sigymu by toto taky vyprávět nemohla.
Takže se prostě půjdu projít, pomyslela si a vydala se podél řeky. Však ona se nějaká společnost najde.

// mahtae sever