Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//skunk 5 (z 12)

"Asi jo," řekl jsem. "Ale potom budu uuuuplně nejlichlejší na světě!" výskl jsem. "Jooo dostanu! Budu nejlepší lovec!" řekl jsem a rozkmital ocas. Potom jsem šel za Amny, vedla mě lesem v deštíku kamsi pryč. A ne že by mi to vadilo! Radostně jsem za ní poskakoval a snažil se chytat listy, které padali na zem. Ono jich nebylo moc. Došli jsme k jakési kaluži a Amny mě pobídla, ať se vykoupu. Rozběhl jsem se a radostně hupsun do vody. Krásně to šplíchlo! "Dobřřřře!" přikývl jsem s úsměvem. Amny byla moc hodná! Snažil jsem se ve vodě umít opravdu pořádně! Byl jsem jako ve vaně + na mě ještě tekla voda ze "sprchy". Amnyyyy, poď si hlát do vodyyyy!!!" zavýskal jsem a šplíchl jejím směrem trochu vody. Samozřejmě jsem nemohl tušit že ona se vody bojí. Byl jsem mokrej úplně všude a šplíchal radostně vodu na všechny strany.

//Moc děkuji za fajnovou akci! ❤️ Kamínky jsem ještě neroznesla, ale chystám se na to! A moc dík za supr čupr odměny! ❤️ ❤️ ❤️

(1. kamínek se Starem bude v Perné, 2. kamínek s Lindasou bude u nás v Holici a ten 3. ještě nevím

//Akce byla opravdu suprová! Moc mě to bavilo. Škoda že jsem si ale nenaistalovala tu kreslící appku co mám teď už, před tím, protože jinak by to bylo ještě hezčí . Každopádně moc děkuji za odměny, jsou opravdu luxusní A gratuluji vítězům! Vyhráli opravdu zaslouženě! ❤️

Taaak a já poprosím tedy všech

200 drahokamů
100 oblázků
a 33 křišťálů na Starka

Moc, moc děkuji!!!

(PS: Tak a už mám skoro půlku toho co potřebuji xD)

//skunk 4

Začalo pršet, ne nijak moc, ale dost na to aby to aspoň lehce zmírnilo zápach. Na agument Amny, proč nyní nechodit k řece jsem přikývl. "Než mě unesla ta řřřeka taky plšelo. Hodně plšelo," řekl jsem a oklepal se. "Máš plavdu,k řřřece teď ne-e," dodal jsem. Potom jsem začal kolem Amny pobíhat a zastavil se až se zmínila o jídle. Postřehl jsem její úsměv a oplatil jí ho aspoň dvojnásobně a zavrtěl jsem při tom ještě radostně ocasem. Potom jsem zbystřil, jeden padající lísteček. Vesele jsem zavrtěl ocasem a vyskočil po něm. Byl ovšem moc vysoko, takže mi čelisti chňapli na prázdno. "Grrrr!" zavrčel jsem. Znělo to asi jako, kdyby vrněla kočka s hrubým hlasem. Chvilku jsem takhle po tom listu skákal a nakonec........ne, nechytl jsem ho. Za to jsem uděla kotrmelec a spadl přímo Amny k nohám a lísteček se pokojně snesl kousek ode mě na zem. "Chmch," povzdechl jsem si. Potom Amny řekla cosi o odchodu. Vyškrábal jsem se ba tlapky. "Deme!" zopak9val jsem po Amny a lehkým poklusem se vydal za ní. "Ano! To zní moc fajn!" přitakal jsem jí ještě.

Sunstorm příjde! ❤️

//skunk 3

"Amny," zopakoval jsem po vlčici. "Jo, je," přitakal jsem jí ještě. Vlčice se na mě usmála a já zavrtěl ocáskem, čímž jsem opět nechtě rozvířil ten hrozný smrad. Potom jsem se Amny zeptal, jak se toho zbavit. "Louži? Ale já u-mím plavat!" řekl jsem. "Maminka mě to naučila!" dodal jsem ještě s úsměvem. Začal jsem přemýšlet. Kdiž sem šššel sem, tak sem šššel ples leku!" řekl jsem Amny spokojený sám se sebou. " Anooo! Budu nejlychlejší vlk na světě! " výskl jsem radostně a začal kolem Amny pobíhat. Chudina. Neuvědomil jsem si že opět ten smrad výřím na ni. Když začala mluvit o tom jídle zastavil jsem. " Joo, Kdižíst! Ale nejdřív se musím vykoupat," řekl jsem nadšeně.

//skunk 2

"Amnesia." zopakoval jsem po vlčici. Měl jsem na ni tolik otázek! Třeba kde vzala ten pěkný náramek co má na noze, a nebo co má za magii! Když jsem se zeptal jestli neví co to tady tak hrozně smrdí naznačila že to budu asi já. "Aha, ale jak to?" kníkl jsem. "Nevíš jak se mám to smladu sbavit?" zeptal jsem se a podíval se na ni. Zkusil jsem se oklepat, ale ten smrad to henom rozvířilo. Nakrčil jsem čeníšek. "Plosím!" kníkl jsem. Bylo to hodně nepříjemné. "Smečky? Taky jsem bydlel ve smečce! Ale potom mě unesla ta řeka a a..." pak jsem se zarazil, jelikož mi došlo že to už jsem jednou říkal. "Ségru? No, potkali jsme s Amís ještě Nolu a ona řřříkala že půjde s námi. A já šel plvní za vůní ktelá mě dovedla semka a Amís a Nola zůstali někde za mnou. Sem totiž lychlý jako blesk!" řekl jsem a zazubil se. "Učitě taky přřříde." dodal jsem. Najednou se z mého břicha ozvalo pručení. "Amni já mám hlad, nemáš něco k jídlu?" zeptal jsem se jí. V bříšku mi opět zakručelo. "Plosím, " dodal jsem a stálh oška dozadu a udělal na ni psí oči. Musel jsem vypadat roztomile.

//skunk 1

Probudil mě příšernej, ale příšernej smrad. Rozhodně to nebylo příjemné probuzení. Než jsem vůbec stihl otevřít oči, zaslechl jsem hlad. Otevřel jsem očička a podíval se na vlčici. "Ahoj, já jsem Stalrl a ty?" řekl jsem s úsměvem a zavrtěl ocáskem. "Bleee, co to tady smldí?" vykulil jsem oči a nakrčil čenich. Rychle jsem se zvedl a uskočil z místa ve kterém jsem ležel. "No, unesla mě řeka a potom se o mě stalaly Olí a Nostla a potom jsem potkal dlooouhé myši a chtěl si s nimi hlát, ale oní mě posklábali a odnesli sem. Potom sem potkal sestřičku Amis a potom potka Nolrlu a Alfleda a Pip a - a potom sem utekl přet létajícím pískem a pak sem tady usnul...." řekl jsem vlčici. "Nevíš co tady tak smldí?" zeptal jsem se. Štípali mě z toho i oči. Bylo to hrozné.

//tmavé smrčiny

Písečná bouře už na mě nedosáhla. Rýma pomalu, ale jistě ustupovala. Ta překrásná vůně mě vedla přes řeku na druhou stranu lesa. Všechno mě bolelo a byl jsem hrozně unavený. Vstoupil jsem na ten kmen. Opatrně jsem se po něm rozešel na druhou stranu. S Olí jsem to už párkrát dělal. Muselo se jít rychle ale opatrně. Hlavně nad tím moc nepřemýšlet. A konečně druhý břeh. Seskočil jsem dolů a oddechl si. Vůně mě vedla ještě kousek do lesa. A pak najednou skončila. Zůstal jsem stát na místě a začenichal, jestli ji náhodou neucítím. Místo té krásné vůně jsem ucítil pachy vlků. Hodně vlků a pachy byli silné. "Haló! Je tu někdo?!" zakňučel jsem co nejhlasitěji. Chvíli jsem jen tak seděl, ale byl jsem hodně unavený. Schoulil jsem se do klubíčka pod jakousi velkou kapradinu a i když mě vše štípalo a bolelo, nakonec jsem usnul.

// Říční eso (přes Ježky)

Jen co jsem přeprodil řeku oběvila se přede mnou louka. Rýma ustávala a přestávali slzet oči. Díky tomu jsem aspoň slabě ucítil tu vůni. Písečná bouře tu nebyla tak silná, ale stejně mě písek štípal a nedýchalo se mi úplně nejlíp. Musel sem se teď ale zpoléhat hlavně na čich. Rozběhl jsem se po vůni vstříc lesu. Přes písek jsem totiž i špatně viděl. Hned po pár krocích jsem zakopl o krtinec a hodil přímo ukázkový kotoul. Vyhrabal jsem se na tlapky. Rány od kun mě hodně štípaly, jelikož se mi do nich dostal písek. Musel jsem ale dál! Musel jsem běžet za tou vůní! Podvědomě jsem tušil že mě dovede do bezpečí. Běžel jsem dál. Všechno mě bolelo, jelikož jsem spadl ještě nejméně 3x. Potom se přede mnou oběvila řeka. Zabrzdil jsem těsně u okraje, jelikož jsem ji neviděl. Vůně mě vedla těsně kolem řeky až do lesa ke kmeni co ležel přes řeku.

//Sarumen konečně

"HEPČÍ!" kýchnul jsem opět Alfredovi pod nohama. Vypadal jsem jako malá chlupatá koule, jelikož se mi zježila srst. Popotáhl jsem snopel a uslzenýma očima se podíval nahoru na Alfreda. Potom začala cosi mluvit i Pippa, ale moc sem jí nerozuměl, jelikož se najednou zvedl silný výtr. Všude kolem nás začal poletovat písek. Stáhl sem ouška dozadu a dal ocásek mezi nohy. Písek mě štípal, ale pod Alfredem jsem byl aspoň částečně chráněný. "Pčík!" oklepal sem se. Najednou ale Alfredo odešel. Zrnka písku se do mě začali zabodávat. Štípalo to. Blbě se mi dýchalo, ještě ke všemu, když jsem měl rýmu. "Alfí!" zakňučel jsem. Přes ten písek jsem neviděl kam běžel, ani neslyšel jak na mě volá. Začal jsem utíkat směrem k řece. Ale ne úplně jelikož sem zachvíli uviděl jakýsi les. Vběhl sem do řeky přebrodil ji, byla široká a nebyla v tom místě moc prudká. Ochladila mi tlapky poštípané od písku. Rýma mezi tím začala trochu ustupovat.

//řeka Teneabrea přes Ježčí

Konečně sem to našla!

2. kolo - 7 bodů - 12 oblázků
4. kolo - 8 bodů - 13 mušliček

Akce byla bezva! Škoda že jsem nestihla 1. a 3. kolo. Jinak byla časově nenáročná, takže sem to stíhala i s takle vytíženými prázdninami.

Přidáno.

Když jsem vyslovil jméno Nostra, Alfredo se zarazil. „Anooo, teta Nostla a teta Olííí se o mě staraly!“Už jsem chtěl začít opět opravovat že nemám hada, ale hlad, ale Alfredo nakonec naštěstí pochopil. „Smečky? Juuuu, ty máš smečku? Moji lodiče byli dety,“ řekl jsem vědoucně.. „A co žnamená Ottio, Calamaty a Amíto?“ znovu jsem se zeptal vlčka. „Ne, nemáš! Máš je stlíblno-zlutý!“ řekl jsem a zavrtěl hlavičkou. Potom do mě Alfredo strčil čenichem a předal mi to příšernou alergii. Šel jsem se napít k vodě a uviděl tam ryby. Dvakrát sem se lekl svého kýchnutí a zalezl jsem Alfredovi pod břicho. „HEPČÍK!!“ udělal jsem zase. Podíval jsem se na vlčka. „Alfedo, co to je?“ zeptal jsem se ho. Žádnou nemoc jsem totiž ještě neměl a tak jsem nevěděl co se to děje. Škrábalo mě v krku, svědilo v nose a slzely mi oči. Bylo to krajně nepříjemné.

"Camalaty amíto? Co to znamená?" zeptal jsem se vlčka a naklonil hlavičku na stranu. "Alfedo, Pip," zopakoval jsem po vlkovi. Alfredo mi řekl že není od tud a a že mi nerozumí "Já taky nesem od tud! Spadl sem do leky a potom mě nasla teta Olí a teta Nostl-r-la. Potom mě sem odtáhly dlooooouhé mysi a nasla mě setlicka Amííí a teta Nol-r-la," řekl jsem s úsměvem. Podíval sem se i do Alfredových očí a uviděl že je má také dvoubarevné - szříbrno-žluté. Spokojeně jsem zavrtěl ocáskem, když správně řekl mé jméno. "Anno, Stal-r-l!" přikývl jsem ještě. Trochu jsem posmutněl, když řekl že žádného zajíce nemají. "Já neči hada, já mám had, teda
hlad!" řekl jsem. Bylo slyšet že vlček mluví trochu jinak, zajímavě. "Jakto že más stlíblno-zlutá ocicka a já jen zlutá?" řekl jsem a naklonil hlavu na stranu "Já či taky balevný oči!" dodal jsem. Vlček měl celkově moc pěknou barvu kožíšku a Pip taky. Měli barvi takové jemné, světlé. Já a mí sourozenci jsme byli prostě černobílý, všichni do jednoho. Najednou mě začalo štípat v nose a pálit v krku. "PČÍK!" udělal jsem. Lekl jsem se sám sebe a tak jsem rychle zaběhl Alfredovi pod břicho. "Alfedo, co to bylo?" zeptal jsem se a atánul uš k hlavě. Jaksi mi nebylo dobře. "Bolí mne v klku a či pít! řekl jsem nešťastně Alfredovi. Naštěstí jsem si všiml že hned vedle nás je řeka. Přibehl jsem k ní a opatrně přišel až úplně k vodě. Začal jsem dychtivě řeku pít, nebyla sice moc dpbrá, ale aspoň trochu to pomáhalo. Potom jsem zahlédl cosi stříbrného ve vodě. "Alfedo, Pip, lyba!" zavolal jsem na vlky. Naklonil jsem se a pacičkou hrábl do vody. Málem jsem tam spadl a tak jsem u dělal dva kroky do zadu. "HEPČÍK!" udělal jsem zase. Opět sem se lekl a rozběhl se zpět k Alfredovi a schoval se pod něj.

//houštiny (přes Říční eso)

Počkal jsem, až mi odchod Nora s Amis odkývnou a rozešel se vpřed. Šel jsem si pěkně za tou příjemnou vůní, která mě vedla kolem velké propadliny. Chvíli jsem se zastavil u kraje a podíval se dolů. Můj pud sebezáchovy mě donutil lehce ustoupit, ale opravdu jen lehce. "Juuuu!" řekl jsem. Byl jsem opravdu vysoko a hluboko podemnou byla řeka. Vůně mě opět pošimrala v čeníšku a tak jsem se vydal dál. Věděl jsem že Nora a sestřička jdou někde za mnou. Najednou mi kolem čumáku proletěl motýlek. Rozběhl jsem se za ním. Naštěstí se i on v podstatě držel té vůně, i když asi jiné než já. Ani jsem si nevšiml že se řeka přibližuje a já sbíhám z kopečka. A najednou jsem narazil do čehosi měkého a teplého. Už zase jsem se z toho posadila na zadek. "Huh?" vydal jsem ze sebe. Podíval jsem se nahoru. Díval jsem se na krémově zlatého vlčka. Rozkmital se mi ocásek "Ahoj, já sem Stal-r-l! A ty?" řekl jsem radostně a postavil se. "Něde tam za mnou je Amiii a teta Nol-r-la!" dodal jsem. Potom jsem si všiml i světlé vlčice. "Ahoj!" pozdravil jsem i ji. "Máš pekná ocicka," řekl jsem vlčici. Měla je takové pěkné, fialovo - žluté. "Čítíte tu peknou vůni? Mám takový had! A ona nás někam vede! Teta Nol-r-la ji plý nečítí! Což je divný, plotože má plý taky had," zamyslel jsem se, Aši nemá takový had jako mi," usoudil jsem nakonec. Zakručelo mi hlasitě v bříšku, stejně jako předtím Amis. "Nemáte papání? Teta Olí mi dala, když sem měl had, zajíce. Nemáte zajíce nebo mys?" zeptal jsem se a s nadějí se na ně podíval.