Příspěvky uživatele

Začala jsem postupně přemýšlet, jestli lovit přirozenou cestou a riskovat tak následné vyčerpání bez výsledků, anebo jednoduše, jako pyšná alfa, jen pomáhat v pozadí s mými magiemi. Byl to dobrý nápad, já bych ho brala hned, ale musela jsem být trochu tolerantní. Nemohla jsem přeci na smečkovém lovu se třemi členy jako alfa sedět a dívat se, načež sem tam zapůsobit magiemi. Hloupost.
Zatřepala jsem hlavou, aby se mi myšlenky vrátily do normálu a poslouchala Scrootyho. Měl nějaký nápad, načež zpochybnil mnou uvedené množství kamzíků. Asi má pravdu, dva jsou přeci jen málo, tedy, jeden, na celou zimu... Nechtěla jsem však, jako pravá alfa, uznat svou chybu, proto jsem vyčkávala na reakci ostatních.
Místo toho nikdo nereagoval na počet, ale Clawdia na Scrootyho myšlenku, ve které zmínil lov pomocí magií. "Poslyš," řekla jsem později, aby věděl, na čem je. I ostatní, neboť Clawdia poté zmínila, že je to celkem dobrý nápad a kdyby to nevyšlo, mohla by zatopit některému z kamzíků pod tlapami. "Chtěla jsem lovit starým dobrým způsobem, tedy, tělo na tělo. Kdybych chtěla, ulovím ti tu dvacet kamzíků bez pohybu, jen si sednu a ulovím je. A víš proč? Plně ovládám magie... no, snad nějakou nevynechám... takže ovládám magii iluzí, neviditelnosti, ohně, vzduchu, elektřiny a skoro mistrovsky počasí. Takže když budu chtít, udělám ohnivý kruh, do něho pustím elektřinu, omráčím je, sešlu na ně bouři, zneviditelním se a kousnu je do krku. Ale o to nejde..." trochu jsem se rozmluvila. Nechtěla jsem, aby si Scrooty myslel, že zpochybňuji nějaký jeho nápad, to určitě ne, ale... pomocí magií jsem mohla ulovit sama. "Tvůj nápad je dobrý, jen jsem ti tím chtěla říct, že kdyby bylo nejhůř, nemějte strach, minimálně tři kamzíky ulovíme se zavřenýma očima," dodala jsem tiše. "Takže poslyšte, aby se to trochu hnulo..."
Měla jsem před sebou docela dobrý plán. A mohla jsem plně rozkazovat, byla jsem přeci alfa! Takže.. jak jen to provést, aby si nás kamzíci nevšimli?
"Scrooty, ty se postavíš támhle... za ty stromy a pomocí tvé magie uvězníš z těch pěti kamzíků čtyři do iluze." To bylo dobré, tím pádem se nám jeden kamzík uvolnil a nyní volně pobíhal v okolí. "Clawdia udělá ohnivý půlkruh, díky kterému kamzíka navede k Survaki." To bylo zatím dost jasné a já věřila, že by v tom neměl být problém. Při nejhorším zasáhnu, byla jsem jako pevná jistota. "A Survaki toho jednoho zakousne. Mezitím Scrooty povolí z iluze dalšího a toho se ujmu já. A zatímco Survaki bude držet při zemi ještě cukajícího se kamzíka a já taktéž, Scrooty povolí třetího a nažene ho ke Clawdii. Ostatní pustí pryč a při nejhorším jí pomůže ho usmrtit. Jasné?" Muselo to být jasné. Bylo to vysvětleno poměrně jednoduše, muselo to být více než jasné. Jednoduché.
"Takže na místa přátelé, hodně zdaru v lovu!" Zazubila jsem se a sama se pomocí magie neviditelnosti zneviditelnila a dostala se tak na druhou stranu, za stádo kamzíků, které ještě nemělo tušení, co je čeká.
Poté jsem se zviditelnila a nenápadně číhala, jak je na tom Scrooty s iluzí a Survaki s Clawdií na pozicích. A přemýšlela jsem, jakým způsobem ho usmrtím. Mohla jsem si taky pohrát s magiemi, což jsem samozřejmě měla v plánu, inu... proč toho tedy nevyužít, ale musela jsem si to předem naplánovat, aby to vyšlo. Takže až Scrooty vypustí toho kamzíka ke mně, zneviditelním se. Pomocí magie iluzí před ním udělám stádo dalších kamzíků, aby se uklidnil a myslel si, že je v davu, v bezpečí. Mezitím se k němu dostanu a pomocí magie... ohně ho uvězním v kruhu. Jen já a on. A poté do něho pustím silnou elekřinu a tím lehne na zem. Pak se zviditelním a kousnu ho do tepny. Jednoduché, paráda...
Já jsem připravená, řekla jsem Scrootymu do hlavy a doufala, že Survaki toho jednoho skolí. Přinejhorším jí nenápadně pomůžu. A lov může začít...

//Moc se omlouvám za takovou dobu, ale stále jsem nemocná... mám silný zánět průdušek s chřipkou, nemůžu pomalu ani dýchat a beru kolem 7mi prášků 4x denně. Nepomáhá to :D To by nebyl až takový problém, kdyby se mi do chromu nedostal ten podrbaný vir v podobě "Steel Cut ads", což jsou reklamy - i na Galli - takže se celá stránka zaspamuje reklamami a ještě k tomu když někam kliknu, otevře se dalších 5 oken s botama a podobnýma věcma. Fascinující, musela jsem si stáhnout mozillu a píšu teď z ní, zatím tedy přejdu do záložního prohlížeče, dokud nějak nevyřeším, co s tím chromem.
Poznámka k lovu: Snad je tedy všem ta hrubá struktura jasná, detailní popisy nechám na vás :D Nějak si to udělejte, nicméně ráda bych, kdybychom už v dalším postu zmínili, že máme tedy každý toho kamzíka skoleného a můžeme se vydat do Močálů. Pokud byste to chtěli urychlit, tak už v dalším postu, co tedy budete lovit, můžete ke konci začít ty kamzíky tahat do úkrytu, takže i rovnou přesun, no to nechám na vás :) :D
A ještě jednou omluva, už by to mělo být lepší. Jdu vám tam hodit i výsledky té akce :)

Registrace ne-e, to je moooc narocne, tohle by me hodne bavilo :D V registracich bych asi ztracela trpelivost, tohle je pro me idealni. Povahu obou sourozencu znam, takze izy byznys :D :3

//Omluva, jsem nemocna, odpovim bud za cca 2 dny, anebo me preskocte... je mi fakt zle a post by nevypadal moc dobre. Sorry team.
EDIT: 0:20 - dnes to tu máte ludi, ale až odpolko, teď jdu spát.

Ve hře jsem poměrně dost dlouho, počítat umím... jak to chodí a funguje znám, tudíž se nabízím jako správce Života nebo Smrti. Je mi jedno, jestli mě (pokud mě vyberete) připíchnete buď k Životu, nebo ke Smrti, i když bych raději Života :) :D Ale hlavně když pomůžu a nebudete na to samy.
S webem jako takovým umím, přepočítávání mi problémy dělat nebude... a příspěvků mám přečtených tolik, protože když se nudím, rozkliknu jednoho z těchto dvou a pročítám si příspěvky hráčů. Takže tak, nemám k tomu víc co dodat :D
Snad jen vyberete někoho, kdo s tím bude mít opravdu trpělivost a nesekne s tím hned na začátku, protože je to opravdu spolehlivá práce, do které se nedá dosazovat každou chvilkou někdo jiný :)

<<< Maharské močály

Klidně jsem pokračovala podél zalesněné části Maharu až do vedlejšího lesa. Znala jsem to tu, poměrně dobře, takže jsem věděla, kde co najdu. Jediné, co jsem neměla prozkoumané, byl jih a již zmíněný Třešňový hvozd. Ale na to budu mít ještě času...
Scrooty mi pověděl, že je rád, že mezi námi může být. První vlk. Snad to nebude dělat neplechu, když je ve smečce jediný, prolétlo mi hlavou, ale jen jsem přikývla.
Clawdia sledovala Scrootyho, přišlo mi, že ti dva spolu něco tají. Nedokázala jsem to nijak identifikovat, možná to bylo cosi z milostného románku, ale nechtěla jsem a ani jsem neměla v úmyslu jim do jejich vztahu ani života zasahovat. Nejvíce jsem tu věřila zatím asi jen Survaki. I když byla opravdu zvláštní, byla jsem si jistá, že ona byla poměrně dost spolehlivá a vše by mi řekla. Doufala jsem v to. Samozřejmě by mi stačilo jedno přešlápnutí v jejím odhadu a už bych změnila svůj názor. Ale co už.
Mé myšlenky o tom všem protrhl hlas právě Survaki, která mě oslovila "alfo". Jen mi to dodávalo na egu, ale nic to se mnou nedělalo. Byl to zvláštní pocit, nicméně jsem si toho cenila. Nepotřebovala jsem si nad někým něco dokazovat, ale být alfou byl můj splněný sen a já za to byla nesmírně ráda. Prakticky díky Torenovi. "Hm?" Dodala jsem na oplátku, aby věděla, že ji poslouchám. Šli jsme do středu hvozdu, což samozřejmě moc strategické nebylo. Survaki nabídla jít na východ, na což jsem zatím nijak nereagovala a jen si to rozmýšlela. Asi to nezní špatně, měla jsem tedy v plánu jít na druhou stranu, ale proč ne. Nicméně prvním tahem bude poohlédnutí se po kořisti, pak až teprve lov, řekla jsem si pro sebe a přikývla. "Nu dobrá," tiše jsem k ní dodala na souhlas a lehce přitakala ve smyslu, že to byl dobrý nápad.
Nasměrovala jsem se tedy na východ a už přemýšlela, jaké množství by bylo vhodné. "Viděla bych to na dva kamzíky. Jeden půjde na přímou spotřebu a druhý do zásoby," nechala jsem větu volně ve vzduchu, kdo by chtěl, mohl mě opravit nebo něco navrhnout, ale věděla jsem, že nikdo nebude proti. Už jen z principu. "Takže... vyhlídneme si stádo a pustíme se do toho. Viděli byste to tak, že bychom na ně naběhli najednou - rozdělili se a oba dva ulovili najednou, anebo že to uděláme postupně? Jak chcete, mně je to jedno," zeptala jsem se jich a jen se ušklíbla. Chtěla jsem, aby taky trochu spolupracovali, něco se naučili a byli poté schopni lovit i pro smečku. Protože kdybych přišla a řekla jim to přesně, udělala většinu za ně, tak to není nijak smečkový lov, je to nebude bavit a nic se z toho nenaučí a navíc, do budoucna smečka bude potřebovat nějakého lovce a kdo ví, třeba v některém z nich je skrytý talent.

Všichni povinně na nástěnku!

Zdravím milí vlci!
Máme zde Vánoční čas, za chvíli bude Štědrý den a já proto využívám této šance k započetí první, neherní akce pro naši smečku :)
Doufám, že se zúčastníte všichni... není to povinné, ale kdo se nezúčastní, ten bude sežrán! A nebude mít odměnu, samozřejmě... :D
Tak se pusťte do toho ^^

Juday se zřejmě bez námitek odklidil, za což jsem byla ráda a chvíli jsem mohla taky přemýšlet, co s ním dále udělám. Tedy, bylo to na něm, nenutím ho tu zůstat, ale zase ho nenutím odejít. Je to jeden z mála vlků, se kterým si trochu popovídám, ale kdo ví, třeba ve smečce zůstat nechce a za chvíli zase odejde na dobu neurčitou, po kterou ho ani jednou neuvidím. Anebo tu zůstane a bude s námi tvořit malou, rodinnou smečku. Je to na něm, já ho nijak ovlivňovat nehodlám.
Poté, co jsem přiklusala k ostatním, kteří se ihned shromáždili - plus plus plus! - a řekla jsem jim, co mám tak nějak zhruba v plánu, Scrooty se začal dusit. Ani jsem se nepohnula, jen jsem naklonila hlavu do strany a nastražila uši, o co se snaží anebo co to dělá. Nechápavě jsem ho sledovala a když nabral dech, řekl jen: "tím naznačuješ, že patřím do smečky?" Ne týjo, naznačuji tím, že jsi lovený, protočila jsem si v duchu panenky a znovu se rovně postavila a podívala se mu do očí. "No... Uvidíme, jak ti půjde lov, ale místo tu je a vidím, že si tu i s ostatními rozumíš," mrkla jsem na Clawdii a vycenila tesáky do úšklebku. Ale nechala jsem to být. "Je to na tobě, nemám problém tě zase vyhodit," dodala jsem přísně, přesto však s náznakem ironie, protože toho bych ani snad schopna nebyla. Možná.
Survaki nabídla na severu v lese kamzíky. "To nezní špatně," mlaskla jsem si a olízla si čenich. Oklepala jsem ze sebe všechny nečistoty a lehce se uklidnila. Clawdia na to neměla žádné poznámky, tudíž jsem odsouhlasila návrh Survaki. "Dobře tedy, jdeme na kamzíky... pokud není nikdo proti, ale mně se ten nápad líbí," rozešla jsem se směrem do Východního hvozdu. Byla jsem si vědoma, že tu nechám prázdné Močály pouze s Judayem, který ani nepatřil do smečky. Ale hlídal to tu Toren a tomu jsem věřila. Byl to borec. Tedy, stále a pořád je. A bude.
"Dobrá práce Survaki," dloubla jsem do ní čenichem a ladnou chůzí se vydala směrem na sever. "Pokud někdo třeba nejste dobří v lovu, nevadí, můžete zvěř nadehnat nebo tak něco... zvládneme to, mám poměrně dost rozšířených magií, takže v případě nouze nastolíme plán B a já zapojím mé magické stránky, díky kterým klidně skolím sama stádo. Ale ráda bych, kdyby jste se zapojili všichni, ať z toho taky něco máte," řekla jsem jim klidně po cestě a jen se ušklíbla. Neměla bych problém všechny zahubit sama, ale dotáhnout je do jeskyně bych nezvládla. Nicméně i přes to jsem doufala, že se zapojí všichni a budeme pracovat na systému spolupráce, abychom se trochu sblížili jako smečka a měli spolu lepší vztahy. Hhehehe, chytré.

>>> Východní hvozd

Bylo to zajímavé, že jsem si docela s Judayem rozuměla. Kde kdo si se mnou nedokázal říct ani slovo a když, zrovna pozitivní konverzace to nebyla.
Juday mi řekl, že tady jeho kamarád moc magie rád nemá. Nudný kamarád, i když občas praktický, ale z větší části nudný, opsala jsem ho z mého pohledu. Například při útoku magiemi proti mně to musí být velmi praktický kamarád, ale když bych se nudila - což je velmi často - a hrála si opět s magiemi, asi bych se moc nezabavila, kdyby je všechny "snědl". "Zajímavé," řekla jsem poměrně klidně, i když mi to vlastně moc zajímavé nepřišlo.
Najednou se Juday rozmluvil. Řekl mi, že se evidentně dost nudím, na což jsem přikývla, i když by se pár věcí na zařizování našlo. "V pohodě, chápu," řekla jsem mu pevně a dívala se mu do červených očí. Zřejmě naznačoval něco, že chce být chvíli sám a mít klid, nicméně to, co z něho poté vylezlo, mě poměrně překvapilo. Chtěl si tu odpočinout hlavně proto, že tu na něj nebude povykovat nějaký cizí vlk a bude mít klid.
Po chvilce jsem naklonila hlavu, pozdvihla obočí a přemýšlela. Mám ho tu nechat samotného někde po Močálech s tím, že mi tu nic nikde neudělá? Hm.. není dobré jako alfa tu nechávat pobíhat vlky, kteří ani nejsou členy... ach bože, stačilo že jsem to dovolila Nerssie a ta místo toho, aby byla vděčná, někam odešla. Mám to riskovat znovu?
"Poslyš," řekla jsem mu trochu napjatě. "Já tě chápu, že chceš mít klid, ale kdyby si byl alfou, nechával bys na svém území vlky, kteří by nebyli členy, jen tak volně s tím, že si jen odpočinou a vše bude ok?" Nejistě jsem se na něj koukla. "Sice se trochu známe, ale... vzhledem k tomu, že jsem alfa sama.." nechala jsem větu, aby si ji domyslel. Ale pak mě to napadlo. "Ale víš ty co?" Povzbudila jsem ho.
Přistoupila jsem k němu blíž a natáhla packu. "No tak, Torene, běž!" Přikázala jsem svému společníkovi, kterému se moc nechtělo, ale byla to jediná jistota. Najednou se ukázal na mé pacce a podivně si Judaye prohlížel. "Tohle je Toren. Je to ještěrka, díky mé speciální magii ji mám stále při sobě. Dokáže přemýšlet a být vždy ve střehu, zaleze ti do srsti na krku a nebudeš o ni ani vědět. Plus jsme propojeni myšlenkami, takže kdyby si cokoli zkusil, jsem tu dřív, než stihneš něco udělat a věz, že už jsem dostatečně silná a vybavená na to, abych si z tebe udělala rohožku," vycenila jsem tesáky do širokého úsměvu a otočila se. "Tak ti teda děkuju, nechci k někomu cizímu!" Začal na mě Toren něco povykovat. "Ale pomlč, jsi jediný, kdo ho dokáže ohlídat. Kdyby cokoli, řekni a já ho sejmu. Jakmile na tebe vycení tesáky, že by ti chtěl ublížit, jsem tu ve vteřině. Ale neboj, nic takového by neudělal," uklidnila jsem ho. "Tak to fakt dík, už jsem klidnější, no," řekl Toren a já se jen od Judaye pomalu vzdalovala.

Došla jsem až ke dvojici vlků. Clawdia se se Scrootym o něčem bavila a Survaki jsem taky cítila nedaleko. Zavyla jsem na svolání všech třech. Perfektní situace, když jsou tu všichni členi, k tomu, abychom něco podnikli, pomyslela jsem si.
Když (dejme tomu, že to trochu šoupnu :D) všichni přišli, hrdě jsem se postavila a podívala se na ně. "Tak, smečko... co byste řekli na lov? Společný, smečkový? Jsme tu teď všichni a jeskyně je prázdná, bez zásob na zimu. Něco bychom snědli a něco tam dali, co vy na to?" Zeptala jsem se jich. Měla jsem lovení ráda, proto jsem se docela těšila, i když jsem raději lovila sama, ale i se smečkou to nebylo špatné. Kort, když jsem byla alfa. "Víte někdo v okolí o nějakém dobrém místě s vysokou zvěří?" Zeptala jsem se. Pár míst jsem v záloze měla, ale chtěla jsem, aby tady členi něco navrhli a já jim vše nepřikazovala - mohli si vybrat - přinejhorším sáhneme na plán B.

Pěkné :)
Schváleno, (zatím ne)přidáno.

Sem tam se ti opakují slova, dávej pozor na shodu podmětu s přísudkem (myšlienky boli) atd.
Schváleno, (zatím ne)přidáno.

//Džudýna už píše, pak hodím post a můžeme odstartovat lov :)

Jak jsem řekla, v pátek se snažte přemístit do Maharu. Nevím, jestli se sem dostanu večer, v noci, ráno... (:D) ale i tak kolem té soboty, desáté hodiny ranní bych ráda napsala a odstartovala lov. Kdo ví, třeba to svolám už (pomocí vytí) v pátek, anebo až v tu sobotu, jednoduše buďte nějak ready... :D Samozřejmě počkáme na všechny, nikam se nespěchá, snad to půjde dobře :)

Jako popíchnutí jsem řekla Judayovi, ať si zase tak moc nevěří, že jsou i hezčí vlci. On se ohradil, že se dívá spíše po vlčicích. "No, to je jenom dobře, bylo by divné, kdyby si se ohlížel po vlcích," spíše jsem polemizovala nad svými úvahami, ale nechala jsem to být.
Černý vlk se řetězem mi řekl cosi o promenádování v cizí smečce, na což jsem se jen ušklíbla a nechala to ve vzduchu. Nicméně poznámku o stínu jsem si chtěla trochu více rozebrat v hlavě, no raději jsem to taky nechala být. "No když myslíš," dodala jsem sarkasticky, protože mu muselo být jasné, že dříve, než by on se stal mým stínem, já bych z něho udělala kobereček. Možná. Trochu.
Začala jsem se tak trochu nudit. Tedy, ne nudit, ale přemýšlela jsem, co budu dělat. Jestli mám s Judayem jít směrem k hranicím a vyprovodit ho, ale poté mi došlo, že vlastně neřekl, že odejde. Třeba tu zůstane... že by byl v mé smečce? Hmm, zamyslela jsem se. Nevadilo by mi to, je to docela zajímavý vlk a i když opačnému pohlaví - ani stejnému - moc nevěřím, on je trochu jiný... asi bych s tím problém neměla, dokázal by na vyšším postavení v klidu smečku ubránit, napadlo mě, načež jsem se mu podívala zpět na srst. Mezitím, co jsem si pohrávala s magiemi, se za ním utvořil opět ten černý vlk - //nevím, jestli ho vidí Skyl nebo ne, ale... kdyžtak to ignoruj :D - a všechny mé magie byly pryč. S ním moc srandy není, když ty moje fantastické výmysly pohltí, protočila jsem otráveně panenky, ale dál jsem se na něj soustředila.
Najednou se pro ujištění opět otázal, jestli magie, na což jsem nijak nereagovala a jen stála. On se náhle zneviditelnil a objevil se po chvilce nedaleko mě. "Můžeš tu jen stát a dělat, že se nenudíš a o něčem si povídat... anebo můžeš vykouzlit něco fascinujícího s magiemi," dala jsem mu na výběr. Nechtěla jsem ale, aby když já nějakou magii použiji, se tu objevila ta velká černá věc, co ji pohltí. Je to sice dobré, ale ne, když se chcete v magiích zdokonalovat. "Jak chceš..."

Jsem ráda že jste se všichni vyjádřili :3 Tákže to vidím na tento víkend. V pátek proto prosím všichni buďte v Maharu ^°^