Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//A pokud sis nevšimla, k předchozímu příspěvku ti dva hráči dopsali dost podstatné informace, kterých by sis měla všimnout. Smajlíci se do příspěvku nepíší a přechody nevynecháváme.
Budu tak hodná, že až si přečteš (alespoň 2x, aby se ti to dostalo pod kůži!) pravidla, můžeš mi napsat do vzkazu, domluvíme se a tvůj předchozí příspěvek a asi i tenhle ti upravím.

Jen nechápu, proč když je někdo tedy puštěn do hry, si - když si teda nevšimne stylu psaní ostatních - nepřečte alespoň ta pravidla...

//Asi se toho ujmu... poslyš, když píšeš příspěvky, minimální počet řádků je 5-7. V pravidlech je napsáno, že na délce nezáleží, nicméně ani při přesunech přes mapu se 2 řádky nepovolují. Minimálně 3. Tudíž se prosím trochu více rozepiš, zkus si přečíst nějaké příspěvky, které sem již někdo poslal.
Pročti si hlavně prosím tě pravidla. Když mluvíš, pokaždé text ztučníš. Zadruhé, nemůžeš si jen tak jako cizinec vplout na smečkové území. A když, nejlépe se držet u hranic a čekat, až si tě někdo z členů, případně alfa všimne.
Ehm, jo, teď jsem si všimla. Jak si se dostala ze Středozemní až sem, bez přechodu, jen tak?
PRAVIDLA NEMÁME JEN TAK PRO SRANDU. Tak si je pročti a dodržuj!
Neyt: Klidně se toho ujmi :D

Třeba má nadvlčí schopnosti, anebo si z nás prostě dělá srandu... :D

Začala jsem si plánovat, co mám ještě v plánu. V hlavě jsem měla utvořený seznam, co chci ještě udělat a stihnout tak nějak se smečkou, a teď jsem si odškrtávala. Smečka svolána, vše vysvětleno, povýšeno, lov splněn, úkryt vysvětlen, snad je to všechno. Takže teď mám volno. Fuuu, volno. Co teď? Mohli bychom se jít prospat, co říkáš? Pomyslela jsem si a poslední věty směřovala k Torenovi. "To není špatný nápad. Dlouho jsme si nedali odpočinek." Jako by byl se mnou sžitý.
Postavila jsem se a oklepala se. V tu ránu ale přiklusal Scrooty. Nevadilo mi to, prohodit s ním pár slov bylo to nejmenší, naopak, byla jsem jenom ráda, že za mnou přišel. Třeba něco potřeboval vysvětlit a poradit ohledně lovu a tak...
"Ahoj," dodala jsem následovně, když jsem se taky protáhla. On byl zřejmě už vyspalý. Všimla jsem si, jak ocasem rozhrnuje sníh. "Taky tě ta bílá pokrývka štve? Nelíbí se mi to. Škoda, že nejsme jak medvědi a nemáme zimní spánek," zabručela jsem a oklepala se, abych ze sebe shodila ty bílé otravné kraviny.
On se mě zeptal, jak se mi daří, co alfování atd. "Upřímně, jsem nadmíru spokojená. Vybrala jsem si senzační kolektiv, jistě ten nejlepší. Líbí se mi, že spolu všichni vycházíte, hlavně ty s Clawdiou, neplánujete třeba vlčata?" Šťouchla jsem do něj packou a ušklíbla se. Jen jsem žertovala. "Dělám si srandu. Ale když vidím, jak smečka funguje a všichni jsou spokojení, tak jsem spokojená i já. Je to hezkej pocit." Nedokázala jsem to ani popsat a upřímně jsem pochybovala, že by to tak detailně Scrootyho zajímalo. Spíše si chtěl jen povídat a nevěděl, jak a čím začít.
"No a co ty, jak se těšíš na tvůj první, smečkový lov, organizovaný tvými tlapami?" Zazubila jsem se. "Jistě to zvládneš, spolupráce s členy není těžká, je s nimi dobrá komunikace," ujistila jsem ho, kdyby náhodou, než začne být nervózní. Mrskla jsem ocasem a zastřihala oušky. Doufala jsem, že radost, kterou z lovu projevil, nepředstíral a opravu mu to nebude dělat problém. A kdyby, upřímně by mi to řekl. Určitě jo.

//Zmatek, zmatééék - nevím, po kom kdy mám psát :D Píšu teď.

Smečka svolána. Vše vysvětleno, co bylo potřeba se sdělilo. Většina vlků se spíše seznámila, snažila se dát do řeči a jak jsem si všimla, zrovna Scrooty si s Takkim nesedl. Scrooty je až moc upřímný a zřejmě bere Takkiho příliš vážně. Na pochopení jeho stylu humoru si bude muset zvyknout, pomyslela jsem si. Určitě se spolu trochu spřátelí.
Scrooty byl nadšen, že může uspořádat lov. Jen jsem na jeho radostné poznámky s úsměvem přikývla a poté se otočila i na ostatní. Všichni byli tak vzorní, věděla jsem, že jsem volila členy do smečky správně. A ačkoli nikdo nic nenamítal, cítila jsem, že je tu trochu napjatá atmosféra. S největší pravděpodobností se tu někdo s někým znal už předtím. Ale co už, to si každý vyřeší.
Pár vlků odběhlo, někdo zůstal. Amaya se ještě zeptala na něco ohledně bludiček. "To jsou malé naše společnice, které se vznášení v noci nad jezírky a dokáží záhadné věci. Dokonce je můžeme i tak trochu ovládat, o tom ještě nikdo prakticky neví, to je zatím na fázi zkoumání a testování z mé strany a tak časem se všechno dozvíte, neměj strach." Snad jsem to řekla dost jasně.
Po chvilce se ještě Scrooty ozval, že mě snad nezklame. "Počítám s tím," odpověděla jsem jen s úšklebkem a nadále pozorovala, jak se odklízejí do úkrytu, nebo se společně baví a jak to tady hezky funguje. Líbilo se mi to. Radostně jsem zamručela a slezla z vyvýšeného místa. Bavilo mě být vůdcem smečky. Nechápala jsem, proč si všichni stěžují na náročnost a tak podobně, je to vlastně zábava. Všechno funguje prakticky podle vás. A zatím se mi žádné problémy nevyskytly, za což jsem ráda a doufám, že ani v budoucnu nebudu muset nic vážného řešit, a když, určitě to nebude velký problém.
Alfování je vlastně zábava!

// Newlinovi: Omluva, napíšu asi zítra, jsem na policii a vyřizuji krádež -.- :D

//Hihi :D
Hoši jedem trochu, píšem píšem, ať to máme do Vánoc odbytééé ~

// Vy jste momentálně se Sallarém jinde, bokem, takže si hrajete spolu, duo hru :D

//Takže mám psát rovnou já? :D :D :D

//Škola kazí plány, zítra to tu máte O:D

//Předpokládám, že jsme tu všichni...

Na mé zavytí přiklusali všichni. Konečně. Všichni členi smečky teď byli pohromadě, po dlouhé době, na smečkovém území. Mrskla jsem ocasem a zvedla se.
Pár pozdravů a vět jsem jen přijala pokýváním hlavy a úšklebkem. Poté jsem se nadechla a začala si všechno, co jsem smečce chtěla říct, formulovat v hlavě. Musela jsem si v tom udělat pořádek, abych na něco nezapomněla. A říct úplně všechno.
Začnu s novými členy, kterých teda je, fú... potom to vezmu k úkrytu, zavedu je tam a u toho se zmíním o Scrootym. To je asi tak všechno, zatím, nebo ne? Snad jo, kdyžtak si ještě něco vybavím, pomyslela jsem si a hned na to mi došlo - lov! Ten tu dlouho nebyl. Ještě že už to není organizačně moje parketa, vydechla jsem si.
"Takže, ehm," odkašlala jsem si, abych upoutala jejich pozornost. "Smečko. Moje drahá milá smečko, sešli jsme se tu dnes, abychom se společně všichni poznali a představili. Přibylo nám zde za poslední čas spousta členů, které vám teď představím. Někteří jste se už seznámili navzájem, i tak vás teď veřejně přivítám všechny. Poté si ještě řekneme, co nás v budoucnu čeká a nějakou tu malou novinku pro Scrootyho," zamrkala jsem na černého vlka s fialovými znaky a ušklíbla se.
"Tak, abychom to už měli za sebou. Novými členy jsou zde Juday, Takki, Amaya, Shea a počítám i našeho psychologa Razzakiho, který už mezi nás prostě za ten čas patří. Pokud tedy souhlasí. A pak je tu ještě Kohaku. Doufám, že naše smečka vám bude sloužit poctivě tak, abyste byli schopni za ni obětovat i život. A byla bych ráda, kdyby jste všichni mezi sebou udržovali přátelské vztahy, aby tu nevznikaly žádné problémy." To by mě opravdu těšilo. Zamrskala jsem ocasem a nadechla se. Abych na nic nezapomněla, podívala jsem se směrem na úkryt.
"Teď tedy spíše pro nováčky. Nacházíme se nedaleko úkrytu, který je ve skále. Je to kousek, pokud máte zájem, bludičky vás tam dovedou, není problém," původně jsem chtěla jít taky, ale co už. Zatím tu zůstanu a do úkrytu se vydám až potom, co se ostatní vyjádří.
"Dále... máme tu zimu. To znamená, že do úkrytu je potřeba pro smečku obstarat nějaké zásoby jídla. Scrooty? Máš to na starosti. Jsi náš lovec a tak bude tvým úkolem domluvit se s ostatními, kdo půjde s tebou na lov a kdo tu zůstane se mnou. Klidně běžte všichni, já to tu pohlídám, no kdyby tu se mnou nějaká dobrá duše vydržela, aspoň bych si mohla popovídat a tak," řekla jsem a trochu se rozmluvila. Zastavila jsem se, když mi to došlo. Tohle nebyly informace, které bych měla říkat všem. Hehe.
"Tímto bych tedy chtěla všechno shrnout. Vítám nové členy smečky, úkryt je za rohem a lov má na starosti Scrooty, lovec, který je odteď i deltou, gratuluji." To by bylo asi tak všechno.
Oklepala jsem se a podívala se před sebe. Čekala jsem na případné otázky od ostatních, abych mohla je zodpovědět, jít se v klidu prospat a připravit se na hlídání území. Stejně se nic dít nebude. Ale co kdyby náhodou...

//Je půlnoc, spala jsem 4 hodiny za víkend a za 5 hodin vstávám :D A ještě neležím. Plus telefonuji, povídám si, odbíhám, takže to prosím berte s rezervou, kdyby to nedávalo smysl. Já jsem úplně KO, možná to zítra přepíšu, ale abyste měli nějakou nit, máte tu tohle :D

// Jsme tu všichni? Hodím post až v noci, ještě nejsem doma :D

// Omluva, odpovím zítra :D

//Ještě jednou upozorňuji, že do neděle tu budou všichni ze smečky! Povinně! Kdo ne, toho nemine trest, přijedu ho navštívit a hodím po něm shnilou hrušku! Ale vážně, do neděle náklus smečko, ať to máme už za sebou :D

//Derian to jako lichotku přijímá, jdou spolu lovit vydry a Wolfganie tu bude se Sallarem? (To jak se salámem :D Promiň, ale skloňování cizích jmen na mě není O:D )

To, že jsem zavrčela, Shea ihned vycítila. No ještě aby ne, dala jsem to dost jasně najevo, že udělala něco špatně. Ihned se omluvila s myšlenkou, že asi skočila do řeči. "Neskočila, jen si mě nenechala vás představit a zeptat se alfy, jestli tě představí, je trochu drzé." Řekla jsem jí do hlavy a potom se jenom ušklíbla. "Ale omluva přijata," dopověděla jsem ještě a nechala to být.
V tom přiběhla Amaya. Konečně další do sbírky. Kde se asi zdržel Scrooty s Clawdií a Zakim? Napadlo mě a doufala jsem, že už se brzy dostaví za námi. Snad jsou v pořádku.
"Ahoj Amayo, vážně? Tak nám to pak povíš, zachránci světa," zašklebila jsem se a mrskla ocasem. Uši mi přilehly ke krku, asi nějaký špatný vítr ve vzduchu. Cítila jsem ohrožení, pocit nebezpečí... ale jen na chvíli, po chvilce přešel. Už jsem v pozadí cítila i Survaki s Kohakem, za což jsem byla ráda. Čekalo se jen na ty opozdilce.
Po chvilce, když jsem chtěla odpovědět, jsem vlastně zjistila, že není komu a ani na co. Jen jsem naklonila hlavu na stranu a pozorovala, jak Takki se baví s ostatními a ostatní s ostatními a vlastně jsem byla teď tak trochu bokem. Tím líp, aspoň jsem si mohla v hlavě srovnat všechno, co jsem chtěla říct.
"Takže Torene, si připravený? Budeš mi muset pomoct!" řekla jsem mu, načež se mi v hlavě ozvala pozitivní odpověď: "jistě, kapitáne." Smysl pro humor mu nechyběl. Nejprve je uvítám všechny ve smečce a řeknu jim, co všechno nového se událo. Tedy, že přibyli noví vlci do smečky a dokonce že Scrooty se dostal na deltu. To si chci nechat až na konec, abych viděla tu reakci, protože na to se těším nejvíce. No, ale teď se někde plácá, delta pomalá, pff, zamračila jsem se a ohlédla se směrem, kterým přiklusala Amaya. Notak, smečko, jdeme!