Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Vzkaz od béžovky jsem nějak nepochytila, ale věděla jsem, že pokud bude chtít Zakiho vidět, najde si ho jinak. Její problém. Jen mě trochu zaráželo, že mě znala. Nějak jsem si nemohla vybavit, kde a kdy jsme se potkaly. Nevadí. Zřejmě nebyla tak důležitá, prohodila jsem si hlavou a vydala se po čichu.
Cítila jsem, že se zde již nachází Scrooty. Zamlaskala jsem. Jídlo! Proběhlo mi hlavou, když se Močály prohnalo jeho silné a táhnuté zavytí. Jestli se mě někdo pokusí zastavit, sežeru jeho. To samé platí, pokud se toho někdo dotkl dříve, než já. Vydala jsem se tedy tím směrem.
Zanedlouho jsem stála vedle Scrootyho. Oznámil mi, co všechno a kdo ulovili. Mrskla jsem ocasem. "Paráda, já věděla, že se na tebe můžu spolehnout," mrskla jsem ocasem a usmála se. Už konečně jsem se mohla pustit do masa. Měla jsem hlad jako vlk.
Začala jsem od zadní části, kde bylo maso nejšťavnatější. Když se pomalu vraceli i ostatní z lovu, Scrooty oznámil, že chce být chvilku sám. "Dobfe," kývla jsem hlavou, s masem padajícím z tlamy a krví na bradě a čenichu. Místo bílé byl teď červený. Olízla jsem ho a zamlaskala. Jídlo bylo vynikající. A na zimu není potřeba ukrývat zásoby, napadlo mě. Kdo bude mít hlad, prostě přijde, anebo si něco malého uloví, na zimu už to nemá cenu a vlčata tu stejně díkybohu nejsou.

Po perném obědě, vlastně snídani pro mě, jsem se usadila o kus dál. Doufala jsem, že už nikdo nic nepotřebuje a všichni jsou v klidu. Zaki je někde se Sheou, natáhla jsem do plic jejich pachy, noví jdou zřejmě sem se seznamovat. To je dobře. Jen ať jdou. Škoda toho Kohaka, který se už nějakou dobu neukázal... Ohlédla jsem se ještě jednou po území a spokojeně si lehla.

//Nevím, jak je na tom Bellatrix, ale vybavím věci u Smrti a jdu hodit post... asi nejprve za Derian a poté za Skyl :)

//Promiň, odpovím asi zítra, máme přípravu na maturitní ples, který máme v pátek :D

Přiklusala jsem k vlčici a vážně zavrčela. Nenapadlo mě, že bych ji mohla odněkud znát, tedy, alespoň se mi vůbec nevybavila. Neměla jsem tušení, že ji znám. Prostě stáří, asi.
Když promluvila, oslovila mne jménem. Jakto? Nedošlo mi to, pořád. Jak je možné, že mě zná? Já ji taky znám? A je to tady, to to staří, paměť v čudu, věděla jsem, že to přijde... Torene! "Nebyla náhodou ve Smrkovém?" Podnítil ve mně myšlenku, že je to možné. Ale jméno se mi ani za boha nevybavovalo.
"Ano, to je chyba z tvojí strany. Čich snad máš, ne?" Rýpla jsem si do ní, ale už byla ve vzduchu cítit volnější atmosféra. Přešlo mě to, i když si dovolila příliš.
"Jo, to by bylo fajn." Odpovídala jsem stroze naschvál, myšlenkami jsem se snažila přijít na to, kdo to je a odkud. Co už. Ona měla v mysli Razzakiho, který se tu potuloval. Nechtěla jsem jí tu na území, ať už zamýšlí cokoli. "Pokud se chceš s Razzakim vidět, můžu mu to vzkázat a poslat ho za tebou, když povíš kam, ale tady není žádné náměstí nebo park na scházení se se starou známostí," postavila jsem se hrdě a podívala se do okolí Močálů. Jen jsem čekala, až už odejde.

Pověděla jsem oběma, jak se věci mají a jaká je momentálně situace. Hnědá, Neylinn, ze smečky měla viditelně dobrý pocit, i myšlenkově, co jsem pochytila. Brala smečku jako rodinu a tak jsem si byla jistá, že ji bere vážně.
Samuru, flekáč, si zase všechno opakoval v hlavě. Líbilo se mi, že vstřebává vše, co mu říkám. A jeho myšlenka o tom, že členové na zkoušku je něco víc než tulák, mě donutila se pousmát. Stejně je jasné, že je přijmu, pokud tedy tu nenatropí problémy, ušklíbla jsem se pro sebe.
Oba vlci poděkovali a rozhodli se tedy vydat vlastní cestou. Já už jsem měla hlad. Nicméně myšlenku na jídlo vyrušilo cizí zavytí.
Hladová vlčice. Špatná kombinace.
Rozeběhla jsem se k místu, odkud zavytí vycházelo. Stála tam vlčice, pravděpodobně si nevšimla, že je na území smečky, protože byla už dost daleko. Znala i Zakiho. To mi však bylo jedno.
Doklusala jsem k ní a hodila na ní přísný pohled. S lehkým hrdelním vrčením jsem se jí podívala do očí. "Co tu chceš?! Jsi na území smečky!" Kdyby zastavila někde u hranic a vychovaně počkala, pochopila bych to. Ale byla jsem už trochu mrzutá a vlastně, nemusela jsem se na žádné moje emoce vymlouvat, i kdybych měla výbornou náladu, stejně bych se do ní takhle opřela.
Vycenila jsem tesáky a čekala na její odpověď. Pokud odpoví pádným důvodem, nesežeru jí. Pokud to bude důvod jakž takž, ať utíká. A když to bude důvod pěkně na ho...uby, tak je předem po ní.

//Nevím kde Samuru je, ani jak je na tom, nicméně během dneška/zítřka píšu post :)

\\Upozorňuji, že se blíží konec termínu pro akci, hlídejte si to!//

// Ďiki :D :D

Píše Shea a potom Samuru? Nebo jen Samuru, protože Shea odešla? :) Hněte s tím trošku :D

//Hooodně hodně krátký post, lepší dodám jindy, nemám síly, ale jen abyste na mě nečekali a mohli dál hrát... :D

Oba jsem měla u sebe. Hrdě jsem zamlaskala, Shea odešla, měla jsem to pod palcem.
Každý řekl, v čem vyniká. Nepřipadal mi špatný nápad přijmout oba, nebylo by to na škodu, Kohaku tu s největší pravděpodobností není, kdo ví, kdy se vrátí.
"Dobrá," ujala jsem se slova. Už jsem si asi ani nepamatovala jména. Možná. Stáří, asi. Ale cítila jsem, že lovci z hvozdu již míří sem, musela jsem to urychlit. "Nechci říct, že vás rovnou přijímám, ale prostě berte to, jako že jste na zkušebním místě. S největší pravděpodobností se stanete členy smečky, ale musíte do smečky zapadnout a prokázat, že opravdu tohle je místo, za které byste dokázali bojovat. A kolektiv vás rád přijme. V brzké době, pokud nebudou žádné problémy, vás prohlásím za kappy smečky. Budu jen ráda, když se vám u nás bude líbit. Odchyťte si někoho ze smečky, seznamte se, požádejte o průzkum úkrytu atd. Uvidíte, jak to půjde. Právě se vrací skupina, která byla lovit, tak můžete s některými z nich se dát do řeči a seznámit se," usmála jsem se a zastřihala ušima. To jsem měla vyřešené. "Hodně štěstí, a mějte na paměti, že všechno vidím a i slyším!" Ďábelsky jsem vycenila zuby, ale mrskla jsem ocasem, aby věděli, že to myslím ve srandě.
Vydala jsem se naproti Scrootymu, který se sem hrnul. Jeho pach byl nejsilnější a tak jsem si odvodila, že bude nejblíže. Už jdu, masíčko!

//Možná hodím odpověď ještě dnes, když naberu síly, ale jsem totálně KO z 5ti hodin posilování... -_- :D