Gallirea - Příspěvky uživatele

//Survaki...! :(

//Přiděleno 7 opálů :)

//Super ~ Přiděleno 6 ametystů

Pošli mi do vzkazu, co chceš za první příspěvek :D ;*

Zapomněla jsem dodat, že člověk, který jako první sepíše na toto speciální území příspěvek s platnými základními podmínkami (délka, stejné písmeno) obdrží navíc 10 věcí do inventáře dle výběru (až na křišťál, ty pouze 2) ☻

Nene, na území nemusíš chodit :) je to neherní :) Jen jsme nevěděli, kam to mrsknout :D

// Nezapomínej na uvozovky na začátku a konci mluveného slova :)

//Ten pocit, když si musím znova přečíst svůj příběh, abych mohla odpovědět na otázku, co se stalo... O:D

Poznala jsem, jak je Survaki bez života. Něco jí chybělo, nějaká náplň, díky které by měla chuť žít. Ale jaká? Moje byla například smečka. Bez ní bych byla asi jako tělo bez duše, totožně se Survaki. No nemohla jsem přijít na to, co by mohlo být její náplní. Vetšinou normální vlčice mají vlka, partnera, nebo chtějí vlčata... Nebo prostě jen jsou šťastné z toho, že žijí, napadlo mě. U Survaki to ale takhle vůbec nefungovalo. Nicméně ten nápad s partnerem a vlčaty... Maharská vlčata... juj, to by bylo hezké, kdyby měl někdo ze smečky v plánu vlčata. Ačkoli vlčata jako taková... no, převalila jsem se na druhý bok a hlavu jsem otočila opět na sněhově bílou vlčici s černou maskou. Ale nikdo takový tu není. Dávala jsem nejvíc na Neilynn, že by si mohla někoho najít, no ještě možná Clawdia... ale kde ta se toulá... a Amaya? To taky není krok vedle, její vlčata by byla zajímavá, s jedním jinak zbarveným uchem... a ještě Shea. Ale pro ní bych nevěděla, kdo by mohl být partner, zamyslela jsem se. Tiše jsem přemýšlela nad budoucností smečky, je možné, že se ještě rozroste, ale nějak jsem tomu uvnitř nevěřila.
Vrátila jsem se zpátky do reality. "Co je nového?" Netušila jsem, jakým směrem navázat konverzaci a i když to tak vlčici bylo asi nejvíce příjemné, mně jen tiché polehávání a sem tam oční kontakt nebyl po srsti. "Nemáš vyhlídnutého partnera?" Zazubila jsem se na ní a nastražila uši. Vrátila jsem se opět na předchozí bok, ale vzhledem k přeležení jsem usoudila, že to není pohodlné. Tak jsem prostě zůstala ležet na zádech, s packami ve vzduchu a hlavou položenou na zemi, takže jsem viděla Survaki vzhůru nohama. Dlouho jsem se takhle neválela...

<<< Skála

Přenesla jsem své utahané tělo do Močálů. Tiše jsem zabručela, protože hned před skálou jsem zakopla o kámen, který byl nepřehlédnutelný. Ale mně se to podařilo, takže jsem jen zakňučela a ohnala se po něm tesáky.
Raději jsem se uklidnila a zavětřila. Cítila jsem nedaleko pach Survaki. Mrskla jsem ocasem. Byla tu zřejmě sama. Zajímalo by mě, kam se vytratila Clawdia, dlouho jsem jí neviděla... Nemluvě o tom flekatém, Samuru, a Judayovi už vůbec ne. Ten se vždycky zjeví a pak se zase ztratí. Nechápu to jeho myšlení, ukáže se tu, přidá se do smečky a pak se ztratí.
To je nenormální, protočila jsem panenky. Docela mě naštval s tímhle jeho chováním, ale neměla jsem mu to jak říct, když tu ještě pořád nebyl.
Došla jsem po pachu až za bílou, rozpláclou haldou chlupů. Cítila jsem z ní pocit samoty, takže jsem jen tiše přilehla nedaleko jejího těla, s hlavou otočenou k té její. Kostru, kterou měla vedle sebe, jsem nějak nevnímala. I když... chtělo by to nějakou uklízečku, napadlo mě s úšklebkem, ale dále jsem měla na tváři jen kamenný výraz, který nic nevyjadřoval. "Ahoj." Nic víc, nic míň. Třeba začne konverzaci sama, já jí nutit nechci, i když bych se s ní ráda více seznámila. Přeci jen, je ve smečce nějaký pátek a tak bych jí ráda lépe znala.

Propadly jsme s Dani v konverzaci, že jsem přestala vnímat, jak rychle ten čas utíká. Ztuhla jsem v úkrytu a to na poměrně dlouhý čas, takže bylo na čase provětrat kožich a projít území. Pro jistotu.
Po chvilce se k nám přidali další členi smečky, vlastně se tu jen ukázali a hned byli pryč. Jen jsem zakroutila s úsměvem hlavou. Dani to okomentovala, že to tu celkem žije. "Jo, to máš pravdu. Někdy jsou až moc živí, že jeden ani neví, kde jsou. Pořád někam běhají a něco dělají...," dodala jsem tiše a opět zavrtěla s úsměvem hlavou. Mládí, napadlo mě. Už jsem měla taky věk k tomu se usadit a pořád někde nelítat. A vyhovovalo mi to.
Dani se mi omluvila a řekla, že se chce prospat. "Dobrá, já jdu do Maharu, pak se klidně stav," řekla jsem, no to ona už dodala, že území prozkoumá na vlastní pěst. Kývla jsem souhlasně k ní a zvedla se, abych nerušila. Oklepáním jsem srovnala chlupy a se sladěnou srstí se vydala ven.
Snad se tam nic nestalo... prolétlo mi hlavou. Ale brala jsem v potaz to, co mi řekla Shea, tak jsem s klidem vyrazila.

>>> Maharské močály

//No, i tak to jde brát :D Asi je to sporné, nejspíš máš pravdu ty a já měla blbou učitelku, která mi zakořenila špatnost do krve -.- :D
Já to jako hádání neberu, naopak, diskutovat je fajn! :D Názory ostatních jsou důležité a mě to teď docela zajímá, jak by to mělo být... ach Sigy, co si to sepsal... :D :D :D

//Tohle je hrozně sporné, někteří říkají, že se před a píše čárka, jakmile je za "a" nějaká další spojka (a proto) a jinak se tam čárka nepíše... někdo zase tvrdí, že se tam čárka může psát a to jen v určitých případech... já měla učitelku, která mě za to mrskala, pokud byla před "a" čárka a za "a" žádná další spojka... Tak nevím D: :D :D

//Post zítra :) :D