Příspěvky uživatele

//Přiděleno 6 ametystů :)

// Tak super, že ho chválím :D Já stejně budu dostupná až pondělí večer :D

//Já jsem se naspeedovaně těšila, že si zahraju :D A ty na mě vybalíš tohle... :D Chceš pomoct to sehnat? :D :D

Takki si zřejmě neuvědomoval fakt, že jsem dokázala číst myšlenky. Takže při otázce, zda-li mi to předtím neslušelo, si pro sebe řekl že ne a nahlas řekl ano. Zavrčela jsem, ale samozřejmě jsem to všechno brala přátelsky, i když byly chvíle, kdy bych ho nejraději uškrtila.
"Panejo, teď si mě urazil, to abych se styděla vycházet mezi vlky," protočila jsem sarkasticky panenky a ušklíbla se. Mít ale chlupy jako ty, stydím se i tak, nezastavila jsem myšlenku proti Takkimu. Ačkoli on mi skoro vůbec nevadil. Dalo se s ním normálně povídat, měl prostě svojí identickou povahu a já ho už tak brala. Jen mě... zklamal tím, že se dlouho neukázal. Chápu, že si každý potřebuje občas dát pauzu, ale takhle dlouho?
"Projít? To vypadá, že si obešel celý svět, za tu dobu... ale pořád si nebyl cítit daleko, kam až si šel? A proč si mi to jen neřekl, že se jdeš projít? Ty si zmizíš a čekáš, že tě budu objímat, když se po X letech ukážeš?!" Naštvaně jsem protočila opět panenky a nehodlala se víc rozčilovat.
Vlčice byla zřejmě ráda, že dorazila tam, kam chtěla. "Gallirea byla tvůj cíl? A proč zrovna ona?" Zeptala jsem se přátelsky, aby nestála konverzace. Její myšlenku o alfách jsem nechala být, lehce, ale nepovšimnutelně, jsem se nad tím ušklíbla a věnovala se dál cizince. Jak se o Galli asi dozvěděla a co tu hledá? Napadlo mě. Podívala jsem se na Takkiho a raději jen kývla hlavou, než abych to komentovala. Odkašlala jsem si a vrátila se pohledem zpět na vlčici. "...A ty jsi?" Nás nechá se představit a sama dělá inkognito? Zabručela jsem si pro sebe. Její otázku jsem letmo postřehla, takže jsem jen kývla nesouhlasně hlavou. "Nechám ho žít, bude mi teď za ten jeho chválihodný čin oddaně sloužit," zazubila jsem se směrem k Takkimu a vyplázla jazyk. On jistě věděl, že si dělám srandu, bavilo mě se takhle popichovat slovně, ale i tak, mohl to aspoň ohlásit, že jde... na druhý kraj světa.

// Hezké, přiděleno 7 ametystů :)

// Přiděleno 7 opálů :)

// Hezké, přiděleno 7 safírů :)

ALLONS-Y!
Drazí mrtví Maharští! ♥
Je zde konečně, trochu opožděně, vyhodnocení drabble!

Takže. Trochu jsem aktualizovala web, vzhledem k tomu, že na to Shea asi nemá moc času. Nevadí. Každopádně, v kolonce akce máte rozdělení, na jedné knize jsou Slohovky (akce z minula) a druhá jsou vaše drabble. Moc se mi to líbilo, bylo to velmi zajímavé a vtipné čtení, samozřejmě chválím i obrázky, za které byla slíbena trochu vyšší odměna. Nicméně očekávala jsem větší účast, i když i tohle bylo chvalitebné. Trochu mě mrzí neaktivita Judaye, Neilynn a Razzakiho, samozřejmě i Dani, do které kopu, ale... já chápu, že máte reálný život, nebo že se vám nechce. Plně to chápu, i já to tak občas mám, ale není problém se prostě ozvat a napsat: Hele, teď nemám náladu, tak za týden dám vědět. A po týdnu se ozvat, jak jste na tom, nebo po 14ti dnech. Chápete, o co mi jde? Jde hlavně o tu komunikaci. Nemusíte být naspeedované fretky, stačí mi jen, když budete se mnou udržovat tu komunikaci :)
Každopádně... chválím moc Amayu, která je velmi aktivní a vidím ji tu často :) Společně i s Clawdií. Jo a zapomněla jsem u neaktivních mršek zmínit Scrootyho, ten mě štve obzvlášť, že není aktivní :( Do něj jsem vkládala spoustu naděje.
Uvidíme, jak na tom bude Takki, jestli se zase vzpamatuje a přidá se do smečky, nebo jak to bude. To můžete sledovat, anebo se to včas dozvíte :)
Chápu, že prostě teď máte třeba maturity, nebo plesy, práce, stěhování, všechno možné. I já jsem si tím prošla, měla jsem toho hodně, stejně jako ostatní, ale vracíme se zpět a s větší chutí, tak prosím, abyste se trochu dali dokopy a napsali mi, jak jste na tom a... vlastně chci, abyste mi všichni napsali, že se vracíte s plným nasazením a budete odteď superaktivní! :D Ale ne, jde mi jen o to, aby to v Maharu nebylo mrtvé :)

Abych se vůbec dostala k tomu vyhodnocení... výsledky si teda můžete prohlédnout, hodím odkaz ještě.... SEM, takže to ani nemusíte tak pracně hledat :D To jsem ale hodná, co? :P :D

A k odměnám... všichni získávají 20 náhodných kamenů s tím, že pokud chcete rostliny / oblázky, ozvěte se mi během zítřka nejpozději.
Samuru a Amaya, kteří přidali i překrásné obrázky, získávají pár procent do vlastností, to asi udělám taky náhodně, někam vám prostě něco málo hodím. Jak říkám, budu to přidělovat až zítra, takže mi můžete do zítřka dát vědět, kdyby jste nutně potřebovali nějakou vlastnost vylepšit, konkrétní.
Všem moc gratuluji a děkuji za účast, zároveň se moc omlouvám, že jsem se ozvala až teď.
Mám novou práci, mezitím jsem se stihla přestěhovat, 2x si pomarodit a vyřešit dalších X věcí. Ale vzhledem k nalezené práci to bude už jen lepší a lepší, protože budu mít 2x tolik času :) Doufám, že budete taky o něco více aktivní, neberu žádný zimní spánky, to teda ne. A nechtějte, abych vás probudila já 3:D

Takže to je z mé strany asi vše, pokud máte kdokoli cokoli na srdci, ať už doporučení, něco na akci, nebo jen nějakou poznámku, chcete popřát krásný Vánoce a tak (jo to vám samozřejmě taky všem přeju, krásnýho Mikuláše a všechny Vánoční svátky ♥ ) neváhejte psát komentáře, nikdo vám za to hlavu neutrhne, naopak :)
Kdo jsme?! Mahar!
Co jsme?! Smečka!
Jací jsme?! Nejlepší!
Hip hip hurá!

Sledovala jsem Takkiho a čekala zase odpověď mimo. A jak jsem ho znala, tak se taky stalo. Místo toho, aby mi řekl, kde byl a proč se tak dlouho neozval, mi začal něco mektat o náramku na noze. Je pravda, že už delší dobu jsem to brala jako samozřejmost a moc si toho nevšímala, ale to neznamenalo, že se z toho tímhle způsobem vykroutí.
"To jakože předtím ze mě kus nebyl?" Zavrčela jsem, teď už trochu s humorným podtónem, protože jsem se prostě snažila ve všem najít to nejhorší a být na něj naštvaná. Zamračila jsem se, ale zároveň s lehkým úšklebkem. "Ty harante, takže si se na smečku vybodl nebo jak to máš?!" Zabručela jsem. Chtěla jsem, aby mi to aspoň řekl na rovinu a neobcházel kolem horké kaše.
Zima začala nabírat na obrátkách, proto jsem se naježila na krku. Stejně jako Toren, který měl zřejmě taky ze zimy špatný pocit. A bodejď by ne.
Podívala jsem se směrem, kde se mihla nějaká vlčice, nicméně Takkiho odpověď jsem stále očekávala.
Po chvilce však naším směrem mířila jiná vlčice. Cizí, nikdy jsem jí neviděla, takže jsem zatím dělala, že mě to nezajímá. Chtěla jsem hlavně vědět, jak to má Takki s mou smečkou. Jestli mu mám zakroutit krkem teď nebo až potom. Vlčice však mířila přímo za námi. Otočila jsem hlavu tedy jejím směrem a na její pozdrav kývla. "Zdravím." Její myšlenky ohledně rande jsem raději neřešila, ač mě to celkem rozesmálo.
"Ano, Gallirea, správně. My?" Ušklíbla jsem se. Měla jsem možnost představit nejen sebe, ale i toho mizeru. "Já jsem Skylieth, alfa smečky na nedalekém území. A tenhle prašivý kožich je brzy po smrti, ehm teda jmenuje se Takki a seznamovat se s ním asi nebude mít moc cenu, protože tu už mezi námi dlouho nebude," zabručela jsem a slovy o něm jsem se podívala na něj. K vlčici jsem se snažila mluvit přátelsky. Bylo vidět, že je v kraji úplně nová a tak jsem na ní nechtěla hned vyštěknout. Dělej, odpověz, nebo tě k tomu donutím...

Jezdím do školy do Prahy, takže bych taky byla za Prahu, ale můj hlas berte jako méněcenný, protože bych se stavila jen na chvilku :D

// Ty radši piš za Takkiho :D :D

//Nabídla bych se ti na hru, ale nebudu mít #fretkamood activated :D

<<< Maharské močály

Naštvanost začínala nabírat obrátek tehdy, když mi na čenich přistála první sněhová vločka. Zastavila jsem se a znechuceně ze sebe všechny oklepala. Nabrala jsem do čenichu nejvíce vzduchu, co to jen šlo, abych našla nejbližší zdroj pachu.
Po chvilce jsem se přiblížila. Takki, ty potvoro, jsi mrtvej, problesklo mi hlavou, ale zároveň jsem se musela krotit - byl to tak nějak můj jediný přítel, trochu bližší. Nikdo mi nebyl trochu bližší, ale on z nich byl nejbližší.
Zamračila jsem se, když jsem viděla ležící haldu chlupů. "Hmmm," zabručela jsem trochu ostřeji a z hrdla hluboce, ne tak hlasitě, vrčela. Bylo vidět, že si dal delší dobu pauzu, než byl schopen vstřebat.
"Nazdar." Přišla jsem až k němu a postavila se tak, aby i z lehu mi viděl do očí. Trochu jsem byla naježená, ale víc kvůli padajícím vločkám než kvůli němu. "Co tady děláš?! A můžeš mi vysvětlit, proč si se takovou dobu neukázal ve smečce? Byl si členem, pamatuješ?!" Naštvaně jsem na něj vyštěkla. Nechtěla jsem se s ním hned hádat, ale tohle mi prostě musel vyjasnit, naštvalo mě to. Kdyby dal aspoň vědět, že se na nějakou dobu vzdálí, nepočítala bych s tím, že se mu něco stalo nebo že se přidal do jiné. Jinak ale zatím nesmrděl, takže dobrý. Má jediný štěstí...

Válení mě přešlo poměrně rychle, protože začala být na můj vkus docela zima. Neměla jsem zimní období až tak v lásce, proto jsem přes celou zimu byla trochu nesvá a lehce agresivní. Každopádně Survaki chtěla zřejmě trochu soukromí, proto jsem se na ní uculila a podívala se jí do modrých očí. "Dobře, nechám tě chvilku odpočinout a pak pokecáme, ale jestli někoho máš, chci to vědět!" Zazubila jsem se a rozhodla se trochu projít.
Vydala jsem se na trochu západní stranu a při hranicích jsem cítila povědomý, přesto už celkem dlouho nezaznamenaný pach. Zamračila jsem se, trochu se do mě dostalo zlosti, lehce zklamání, neboť to bylo někoho, koho jsem brala za přítele a spoléhala se na něj. A on se vytratil, bez komentáře, bez oznámení... víc naštvaně než zklamaně.
Rozešla jsem se tedy jeho směrem, co nejrychleji, aby mi neutekl ještě dál. Chtěla jsem přeci zjistit důvod...

>>> Kaskády