//Urguji, čekám na úpravu objednávky...
//Připsáno 7 ametystů... nevím, na čem jedeš, ale chci to taky :D :D
//Připsáno 6 opálů :)
//Připsáno 6 ametystů :)
//Připsáno 6 safírů :)
//Připsáno 7 ametystů :)
//Připsáno 7 safírů :)
//Připsáno 7 opálů :)
Přijetí dvou nováčků probíhalo relativně hladce. Byla jsem ráda, že jsou rozumní a doufejme pochopili, co se po nich chce a žádá za to, že tu mají domov. Jen jsem se na ně usmála a když neměli žádné otázky, přikývla jsem. Therion poděkoval a dodal, že nezklame. Opět jsem přikývla a usmála se. Asta neměla žádné dodatečné poznámky, proto jsem na ně mrkla. "Klidně si to tu můžete spolu projít, anebo si poproste třeba Launee, abyste vůbec věděli, jaký terén tu je," mrskla jsem ocasem a otočila se.
Zavětřila jsem nové pachy. Tedy, jeden z nich mi byl povědomý. Byl to Fiér. Ten Fiér, kterému jsem poskytla na tomto místě domov a on bez jakéhokoli ohlášení nebo informace odešel. Zavrčela jsem. Jakmile se přibližoval, mé vrčení sílilo. Přišel až ke mně. Byl cizí, ještě si vedl společnici a přišel až ke mně. Nepřestávala jsem vrčet. Pozdravil, řekl, že se Takki rozpustil ve vzduchu a že bych to mohla chtít vědět. Pořád jsem vrčela. "Nevadí ti, že už nejsi ve smečce a nakráčel sis do středu území?" Podívala jsem se na jeho doprovod v podobě černé vlčice. "Víc vlků sis sem přivést nemohl? To si přišel mi jen říct o Takkim?" Podívala jsem se zpátky na něho a zvážněla. Co je to sakra za srazy dneska v módě? A proč tady, v Maharu? Začínám toho mít dost...
//Máte někdo kontakt na Ashe? Mám ji na fb, nemůžu si ale vzpomenout, jak se jmenuje a zrovna dodělávám seminárku na zítra, takže nestíhám... :D Jestli půjde na lov taky nebo ne, s Calumem jsem hned tu
:D
EDIT Ashe na lov nepůjde, počítejte jen s Calumem 8)
Popošla jsem o kus dál. Bylo zvláštní, jakým způsobem se moje povaha změnila, vzhledem k tomu, jak nepříjemná jsem byla. Jelikož teď jsem se snažila mít nějakou empatii vůči ostatním a to jsem nikdy předtím nedělala. Mé odsuzování vlků prostě... mizelo. Sigy? Napadlo mě, když jsem viděla vlka s šiškou na krku, jak se blíží. Ano, byl to on, dokonce poznal tu společnici Lucy, která s ní neodešla a zůstala. Sraz? Napadlo mě znovu, když jsem viděla, jak si jdou povídat. Cožpak jsme tu od toho, aby se tu konaly srazy cizích vlků? Zamyslela jsem se. Ale jen jsem na něj kývla na pozdrav a usmála se. Vlastně mi to ani nevadilo, byla jsem ráda, že to tu trošku žilo.
Měla jsem tu teď na starosti dva vlky, kteří byli pravděpodobně trošku nervózní z mých otázek. Ale musela jsem. Therion byl první tázaný a bylo vidět, že toho moc nenamluví. Na druhou stranu by mohl být dobrý v lovu, to by se hodilo, napadlo mě a tak jsem jen kývla, když začal mluvit. Launee... bylo skvělý tah ji přijmout, pomyslela jsem si, když jsem se sama pro sebe usmála. "Ano, to je." Přikývla jsem. "Originální," trošku jsem pozměnila jeho označení a mrskla ocasem. Do myšlenek jsem se mu stále nehrabala, raději. Vypadal dosti zamyšleně, ačkoli mě to zajímalo, držela jsem si odstup. Bylo to stále jeho soukromí.
Asta se dala do řeči též. Sdělila mi, že byla u Smrti a ta by ji měla údajně pomoct s magií. Dobrý začátek, napadlo mě. Další přišla zmínka o lovu. Jen jsem přikývla. "Ano, lovec... lovec tu byl, dlouho jsem ho ale neviděla, ačkoli lov po této kruté zimě proběhne." Ale teď vážně, kde je sakra Scrooty? Amayu jsem viděla, jak někam odchází. Došlo mi to, prostě odešla. I to se stává, pomocný lovec ji byl dán zbytečně. Přestala jsem řešit minulost a podívala se na oba dva. "Launee s vámi strávila nějaký čas, za což jsem jí vděčná. A pokud ona usuzuje, že jste hodni členství v naší smečce, tímto tedy... vítejte v Maharské smečce, ve vašem novém domově," řekla jsem jim a usmála se.
Teď přišla řada na trošku technické záležitosti. "Naše smečka byla poměrně plná, ale momentálně se tu už delší dobu někteří vlci neukázali. A myslím si, že se tu ani neukážou. Takže momentálně nás tu není mnoho," mrskla jsem ocasem a střihla uchem. Poté jsem se podívala spíše na Astu, ačkoli jsem přitom sledovala Theriona. "Máme zde ale pravidlo - pokud kamkoli půjdete, ať už ke Smrti, k Životu, nebo se jen projít, dejte informaci. Komukoli ze smečky, nejlépe mně, když nebudu moct, tak Launee. Ale abych věděla, kde jste a přibližně kdy se vrátíte, jde mi o přehled, abyste najednou neodešli s úmyslem opustit smečku a já s vámi stále počítala. Když budete mít cokoli na srdci, nemějte strach za mnou přijít. Ráda uslyším vaše názory nebo nápady, cokoli, pokud někdo ze smečky proti vám bude něco mít, sejdeme se a vyřešíme. Nic tu není problém, jen je potřeba se nebát se ozvat," zaměřila jsem se na konci spíše na Theriona a usmála se. "Nekoušeme, neboj," zazubila jsem se ještě víc do široka a mrskla ocasem. Kývla jsem na ně, jestli všemu rozuměli a nechala jim prostor na případné otázky nebo připomínky. Snad jsem řekla vše důležité... Přeci jen už nejsem nejmladší a můžu zapomenout...
Stála jsem před vlčicemi a čekala, co z nich vypadne. Nějak jsem nepochopila důvod návštěvy, dobrá, Lucy znám, ale ta druhá? Co když je to špeh? Jeden nikdy neví. A ještě se ptala na takové otázky... raději jsem už mlčela a čekala, co z nich vypadne.
V tom se ke mně přiřítila béžová vlčice, pozdravila a hned na mě vychrlila, že se chce přidat ke smečce. "Ahoj. Vydrž," řekla jsem jí. Asi si nevšimla, že tu řeším ještě dvě další vlčice, tohle počká.
Cizinkyně od Lucy mi řekla, že je to výhoda. Jen jsem kývla a čekala. Lucy mi poté odvyprávěla, že v Erynijském lese zůstala sama s Atimem a tak se ubytovala u nějakého Árčího, jen jsem kývla. Asgaarská smečka, pomyslela jsem si. Chtěla jsem si to zapamatovat, pro případ. Poté mi popřála, ať se smečce daří, a vyrazila. "Děkuji, tobě ať se taky daří," řekla jsem a pohledem zabrouzdala k její společnici, která tu stále byla.
Launee jsem se zeptala na názor. "Dobře," řekla jsem jen a podívala se na cizinku. "Jdu se s nimi tedy pobavit, pohlídáš ji, než odejde? Děkuji," řekla jsem k Launee a vyrazila směrem k tichému vlkovi. Pohlédla jsem ještě na Astu a řekla: "pojď," a mrskla ocasem. Vlk byl plný myšlenek a proto jsem se rozhodla proteď ho nechat být, nevrtat se mu v hlavě. Bylo na něm znát, že uznává autoritu, snažil se stále dávat svůj respekt najevo. Oproti vlčici, která přiběhla a hned řekla, co a jak.
Popošla jsem o kousek stranou. "Abychom tedy nějak začali, jsem Skylieth, alfa téhle smečky. Začneme asi u Theriona, ráda bych začala od tebe... s tvojí přítomností ve smečce nemám problém, jen mám dotaz - proč zrovna Mahar?" Usmála jsem se. Nechtěla jsem, aby se cítil nějak nervózně, nebo měl strach, proto jsem mrskla ocasem a olízla si čenich.
Počkala jsem, jak mi odpoví, chtěla jsem mu dát prostor. Poté jsem se podívala na vlčici a řekla: "na tebe maličko jiný dotaz - v čem si myslíš, že budeš pro smečku užitečná? Jinak - v čem si dobrá?" Zastřihala jsem ušima a čekala na jejich odpovědi. Doufala jsem, že z nich vypadne něco kloudného a hned oba neutečou.
V tom jsem cítila v dálce pach Amayi. Zřejmě někam odcházela, bez jakékoli informace, ačkoli to u ní bylo běžně zvykem. Opouští... nás? Zaměřila jsem se raději na nováčky a usmála se.
// Trochu jsem se ztratila v pořadí, po kom mám psát? 8) :D
// Na nástěnce článeček - akce - klidně se mohou zúčastnit i budoucí členi :)
Asta, Therion, kdybyste jako nevěděli :D :D