Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//Napište si obě ke Stromu a pak dejte přechod zpět do Sarumenu a já sem hodím post :) :D

// Připsáno 7 opálů :)

// Připsáno 7 safírů :)

//Derian vás samozřejmě doprovodí :)

Otevřenou konverzaci s Launee trošku komplikoval Mojo, který se maminku snažil nepustit ani na kousíček místa, které obléhal. Tiše jsem se usmála a podívala se na zrzka. Nemá to lehké, pomyslela jsem si - o Launee - a ušklíbla se.
Na otázku, jestli jsou partneři, ihned zareagovala, že ne. Mojo Launee trošku zkomplikoval dýchání, načež ho Lau okřikla a pracně se zvedla. Mrskla jsem ocasem a stočila ho k tělu. Poté jsem střihla ouškem a podívala se na hnědou vlčici. Trošku se rozpovídala. Poslouchala jsem pozorně, chtěla jsem to všechno vědět. Hezký mladý vlk, pomyslela jsem si zpětně, když to dořekla a ušklíbla se. Proč jsem jiná? Napadlo mě. "Anebo jsou jiný oni," ozval se mi Toren v hlavě, načež jsem se ušklíbla. Věděl, jak mě podpořit. "Ano, to je taky možný," napadlo mě. "Ale mně nikdy nešlo o ostatní vlky, nikdy jsem nemyslela, že bych mohla mít třeba rodinu nebo tak, umíš si představit, že bych měla třeba vlčata?" Zavrtěla jsem nad tím v duchu hlavou. "Proč ne? Malí diktátoři," ozvalo se se smíchem, na což jsem jen zabručela, ale nakonec jsem se nad tím musela pousmát taky. "A myslíš, že by si taky našli malé ještěrky jako nejlepší kamarády?" Zeptala jsem se ho. "To by záleželo na tom, jestli já bych si našel partnerku a měl s ní mladé, aby ti moji mladí mohli být s tvými mladými," ušklíbl se Toren. Dokázal mi vždy pozdvihnout náladu. Souhlasně jsem kývla. "Aha, ale to je škoda, máš pravdu, že je mladý a perspektivní," mrskla jsem ocasem. "A on k tobě taky něco cítí? Nebo to nevíš, myslíš si, ..." nechala jsem otázku otevřenou a podívala se na Moja. Launee se zvedla a řekla, že by se měla projít. "Dobrá, někdy je vyčistění hlavy nejlepší způsob. Jinak, Launee, byla bych moc ráda, kdyby si přijala mou nabídku na povýšení. Dlouho jsem o tom přemýšlela a chtěla bych, aby si byla na postavení gammy. Co ty na to?" Zeptala jsem se jí a mrskla ocasem. Zvedla jsem se, olízla si čenich a oklepala se. Čekala jsem na její vyjádření, načež jsem se zhluboka nadechla a pomocí magie vzduchu se snažila zaměřit, kde se nachází nováček a dvě čerstvé kappy. Úkryt? To snad nemyslí vážně... Trochu jsem si pro sebe zavrčela a podívala se tím směrem. Koukla jsem zpět na Launee. "No? Co ty na to?"

// Nemůžu odměnit - jsou tam věty, které nezačínají na stejné písmenko. Projeď si to ještě jednou a oprav, pošli sem, do odpovědi k původnímu tvému článku, ne jako nový :)

Trošku mě zarazilo, že se stalo něco mezi Launee a Lothem, vzhledem k tomu, že tu zrzoun byl krátce. Mojo se stále nečinně podílel na konverzaci občasným kňučením, na což jsem vždycky reagovala úsměvem. Poté jsem se podívala na Launee zavalenou zrzavými chlupy. "Přítulný říkáš jo, hmmm," řekla jsem trošku popichujíc a usmála se. Podívala jsem se do neurčitého bodu a přemýšlela. Třeba jsou partneři a uteklo mi to, a on s ní nechce být partner, nebo se tam stalo něco jiného, mohlo to být klidně i kvůli vlčatům, nebo kdo ví... Pokud by mi to ale Launee neřekla, ani se to nemám šanci dozvědět. "A vy jste... partneři? Nebo on chtěl a ty ne a nevíš si rady?" Zastřihala jsem ouškem a pohlédla zpět na ní. Ano, o vetřelci jsem věděla, ale cítila jsem, že se toho ujala Asta a Therion. To jsem zvědavá, jak to dopadne, ušklíbla jsem se pro sebe. Trošku jsem se ale zamračila, když jsem si všimla, že jdou do středu území, k jezírku s levandulemi. Zavrtěla jsem hlavou. Dořeším to později. Dokud ho netáhnou do úkrytu, je to ještě dobrý, řekla jsem si pro sebe a podívala se zpět na Launee. "Tak jak to tedy mezi vámi je?" Mrskla jsem ocasem. Nechtěla jsem na ní tlačit, ale měla jsem nepředvídatelnou potřebu to vědět.

// Přidáno 15 oblázků.

Launee a Mojo. Ani jsem je vlastně nemohla komentovat, protože to všechno mluvilo za sebe. Když jsem přišla za Launee zjistit, jestli jí něco netrápí, Mojo na ni lehl a zachumlal se do jejího kožichu se zakňučením. Jen jsem se usmála.
Launee dodala, že si myslí, že je v pořádku, ale přitom na sobě měla zrzouna, takže zhluboka vydechla. Nahlas jsem se zasmála. "Loth?" Zazubila jsem se. Ten zrzavý... že by mezi nimi něco bylo? Něco víc? Hmmm... Podívala jsem se na Launee. "Doufám, že jen nějaké emoční, ne fyzické trápení," ušklíbla jsem se. Kdyby na ni jakkoli vztáhl tlapu, bylo by nutné jednat. Pokud řešili mezi s sebou jen nějaké vztahy, nemohla jsem do toho zasahovat, ale samozřejmě mě to zajímalo. "Nebyl na tebe ošklivej?" Nevěděla jsem, na co se ptát a jak jí pomoci. Když dodala, že se potřebovala zchladit, jen jsem zavrtěla hlavou. Zřejmě mezi nimi opravdu něco proběhlo. Trošku jsem byla v koncích, co se týkalo mého postoje. Netušila jsem, co se v takových situacích dělá, já jsem se nikdy v nějakém citovém rozpoložení s jiným vlkem ještě nenacházela, proto jsem držela chladnou tvář, zároveň ale trochu empatie vůči Launee, která to momentálně viditelně potřebovala. Nechtěla jsem jí do toho nijak mluvit, jen mě zajímalo, jestli je vše v pohodě tak, jak by to mělo podle pravidel přírody být. Zároveň jsem jí chtěla vyslechnout. To bylo asi nejlepší, co se dalo dělat, navíc, to mi jako jediné šlo. Naslouchat. Zacítila jsem Theriona a Astu, jak společně pochůzkují po Močálech. A zároveň i Lothiela. Chtěla jsem vědět, co se mezi nimi stalo, zároveň mojí asi nejlepší radou bylo - jít si s ním promluvit. Záleželo ale na situaci.

//Zkusím odpovědět dneska večer, ale nic neslibuji. Nejpozději v neděli dopoledne to tu máte 8)

Možná že můj postoj, který jsem k Fiérovi zaujala, nebyl nejlepší. Ano, přiznávám, mohla jsem být vůči němu shovívavější, ale na druhou stranu, proč jeho společnice nemohla počkat na hranicích, nebo na sousedním území? Proč ji bral až sem? Už jsem to nechtěla řešit, tak rychle, jak přišel, tak i odešel, proto jsem jen na něj kývla (možná trošku omluvně) a neřešila to.
Nováčci se pravděpodobně dost rychle aklimatizovali, za což jsem byla ráda. Šla jsem tedy obejít území, případně označkovat, aby bylo vše tak, jak má.
Po cestě jsem narazila na Launee, která měla vedle sebe Mojoa. Jen jsem se na něj usmála a mrskla ocasem, každopádně na Launee se mi něco nezdálo. Vypadalo to, že jí něco trápí. Došla jsem proto blíž a chtěla pomocí magie ohně roztát sníh, který byl kolem nás, ale uvědomila jsem si, jak naposledy Mojo vyváděl při pohledu na oheň. Proto jsem si jen sedla a podívala se na ní. "Ahoj," řekla jsem při dosednutí a protáhla se. Zastřihala jsem ušima. "Je všechno v pohodě, v pořádku? Co ty Mojo, jak se daří?" Usmála jsem se i na rezaváče, aby mu nebylo líto, že se bavím jen s Launee.

//Kiwian, jak jsi na tom s postem? :C