//Připsáno 7 safírů :)
//Připsáno 6 ametystů :)
//Připsáno 7 safírů :)
//Připsáno 6 ametystů :)
//Připsáno 6 opálů :)
Sigy mi objasnil, že pravidla, která tu dodržujeme, jsou pro něj jasná. Měl na mysli nějaká výjimečná. "Pro někoho jsou toto speciální pravidla a nevěřil bys, jaký mají někteří problém je dodržovat. A to po nich vlastně ani moc nepožaduji," zavrtěla jsem nad tím hlavou. Při vzpomínce, když já jsem byla ve smečce, jak to tam fungovalo, mi z toho, jaký postoj ke smečce momentálně vlci mají, bylo špatně. Dříve, když byl lov, všichni byli připraveni, lovec si vše zorganizoval. Odchod ze smečky byl nahlášen a nevratnost potrestána. Teď je vše takové volné. Nebo je to volné jen u mě? Nemyslela jsem si. Určitě to tak funguje i v ostatních smečkách. Naopak, dávám jim trošku více svobody, což by pro ně mělo být lepší, pohltila jsem se svými myšlenkami, když mě najednou vyrušila Lylwelin. "Dobrá," souhlasila jsem. Byla jsem ráda, že jak Sigy, tak Lylwelin byli inteligentní a ten respekt vůči smečce a alfě měli.
Po nabídce lovu oba souhlasili, ačkoli se omluvili, že netuší, jak budou vynikat v lovení ve skupině a na vysokou. "Smečka je od toho, abychom spolupracovali. Když poslechnete a dodržíte vše, co řeknu, bude to v pohodě a zvládneme to levou zadní," usmála jsem se a střihla ušima. Oklepala jsem se a zvedla se. Protáhla jsem se přes přední tlapy, přeci jen, už jsem nebyla nejmladší. "Můžeme tedy vyrazit," řekla jsem a rozešla se směrem ke skupince ostatních vlků. "Jdeme," řekla jsem, ale pro jistotu jsem ještě zavyla a vyrazila směrem k Východnímu hvozdu.
>>> Východní hvozd
Všichni, kdo se chce účastnit lovu, přesun do hvozdu.
Čas máte do 17. 4., 18. 4. házím post do hvozdu a lov odstartuji.
//Předem bych chtěla poděkovat všem za vajíčka ♥
Zlatá - Wolfganie za krk
Stříbrná - Launee na čelo
Oranžová - Lothiel na zadek
Modrá - Sigy na packu a Litai na ocas
Zelená - Lylwelin do břicha, Asta za ucho a Mojo na bok
Žlutá - Therion mezi oči
//Zrovna jsem byla v Lidlu koupit popcorn, mají ho tam v akci, kyblíček, a jdu to taky dočíst... Je to lepší než koukat na telku 8) :D
//Na čem fičíš? Chci to taky! :D
Byla jsem ráda, když Launee souhlasila, že se lovu zúčastní. Byla momentálně jediný vlk, na kterého jsem se spoléhala. Nikdo jiný zodpovědný mi tu nezbyl. Ještě jsem vkládala trochu naděje do Lothiela, ale toho jsem zatím moc neznala, stejně jako Astu. A ten nemluvný je kde? Zavrtěla jsem hlavou a raději to teď neřešila.
Sigy mne uvedl do situace, že by rád zažádal o místo ve smečce. Přikývla jsem, že ho poslouchám a čekám, co ještě mi k tomu dořekne. Hovořil o nějakých podmínkách, které tu máme a které by měl znát předem. "Podmínky?" Zeptala jsem se. Trošku jsem se musela pousmát, ale jen krátce, dále jsem hovořila opět s vážným, přesto ne nijak útočným výrazem."Nemáme tu žádné přehnané podmínky, jedinou podmínkou je, že pokud opouštíš smečkové území, musíš to někomu nahlásit. Mám ráda přehled, je mi jedno, jestli budeš cestovat, nebo budeš stále v Močálech, ale chci mít jednoduše přehled. Když vyrazíš ke Smrti, nebo se jen projít, stačí to ohlásit nejlépe mně a když nejsem k dispozici, tak komukoli jinému." Podívala jsem se na Lothiela. "Jinak nic zvláštního tu nedodržujeme," zazubila jsem se a podívala se zpátky k vlčici.
Představila se jako Lylwelin. Zvláštní jméno, celkem dlouhé. No, já mám co říkat, pousmála jsem se pro sebe. Řekla mi, že nechce žádat přímo o místo ve smečce, ale jen o zkoušku. Pozdvihla jsem obočí a poslouchala dál její slova. "Těší mne, Lylwelin. Takže jen na zkoušku," zopakovala jsem a podívala se jí do očí. "Dobrá. Nemám s tím problém, ale bylo by dobré si určit nějaké časové omezení. Nerada bych, aby si to pak brala jako výhodu, že tu jsi na zkoušku a nemusíš tak plnit smečkové povinnosti." Musela jsem si tu zřídit trošku nějaký pořádek. Po chvilce jsem se oklepala a doufala, že se vším, co jsem jim řekla, budou souhlasit, protože upřímně, nové tlapky do smečky se po zimním úbytu členů celkem hodily.
Napadlo mě, že by nebylo naškodu je hned otestovat. "Kdybyste chtěli, za chvilku proběhne smečkový lov. Můžete se klidně přidat, moc nás nebude," mrskla jsem ocasem a olízla si čenich. Rozhodnutí bylo čistě na nich.
//Omluva, skluz, odpovím zítra ráno nebo odpoledne po poradě :)
//V pohodě, když to není v oslovení, tak to neřeším :D Je to matoucí, ale neboj, brzy ti to ulehčím >:3
Přišla jsem ke skupince vlků. Nechtěla jsem je nijak rušit od tématu, do kterého byli ponořeni v konverzaci, proto jsem jen pozdravila a zavyla. Zeptala jsem se po chvilce, kde je zbytek. Bylo to šílené, kolik vlků na jaře odešlo, vlastně při zimě. Vlk se přidává do smečky nejčastěji před zimou, jelikož neví, kde sklopit hlavu. Zima může být tuhá a zásoby si udělat tulák nemůže, musí žít z toho, co si uloví a to se přes zimu nedaří pokaždé. Ale odejít po zimě... ano, chápu, chtějí prozkoumávat, ale to mohou i když jsou ve smečce, zavrtěla jsem si nad tím hlavou. "Nic si z toho nedělej. Někteří přicházejí, jiní odcházejí. Vždy tu ale pro tebe budu já a ti nejvěrnější smečce." Toren vždycky věděl, jak mě podpořit. "Díky. Už se ale nemůžu na žádného vlka spolehnout." Zkušeností s ostatními nebylo nikdy dost, jak jsem si všimla. A vždy jsem se mohla něčemu naučit.
"Vyřídím to, ale děkuji. Zatím se mi moc nevzdalujte, zúčastníte se lovu?" Doufala jsem, že Launee bude s účastí souhlasit, protože tu vlastně nikdo jiný nebyl, zatím. A Lothiel, ale to je vlk, s ním jsem počítala. Ten došel ke dvěma návštěvníkům rychleji, než jsem to stihla já. Oklepala jsem se a došla za nimi.
Sigy? Je to on, pomyslela jsem si. "Zdravím, tak přeci si se vrátil," oblízla jsem si čenich. "Rozhodl si se pro tuto skvělou smečku?" Zeptala jsem se s úsměvem a mrsknutím ocasu. "Ahoj, neznáme se. Skylieth, těší mě." Poté jsem pohledem sjela vlčici. Vypadala poměrně zdatně. Ta by se taky na lovu hodila, napadlo mě. Samozřejmě i Sigy. Ale třeba se o místo do smečky nepřišel ucházet, kdo ví, co potřeboval. Na Lothiela jsem děkovně kývla, nijak jsem ho ale neodháněla. Mohl tu klidně zůstat, což jsem mu naznačila pousmáním, a poté jsem si sedla.
<<< Ježčí mýtina
Musela jsem se zhluboka nadechnout a vydechnout. Byla jsem ráda, že jsem vyšla i mimo smečku, ale nevydržela bych to dlouho. Měla jsem své smečkové území ráda, stýskalo se mi a to jsem byla pryč maximálně den. Zavrtěla jsem nad tím hlavou. Je to zvláštní, že si vlk takhle zvykne a na něco ulpí, pomyslela jsem si a prošla mezi kmeny stromů.
Cítila jsem, že tu je Asta, Mojo, Launee a Lothiel. Mrskla jsem ocasem a vyrazila do středu území. Musím je najít, chce to už ten lov. Scrooty se na smečku vykašlal a tak to zbylo na mě. Chtělo by to ale časem nějakého lovce, nemohu se o to pořád starat já, zavrtěla jsem nad tím hlavou. Ale počkat, já jsem alfa. Co já bych je hledala, někam dojdu, tam zavyju a ať přijdou! Řekla jsem si pro sebe s úšklebkem a všimla si Asty. Zrovna vyrážela k Launee a k Mojovi, tak jsem se rozešla tím směrem.
"Zdravím," řekla jsem a zastavila se opodál. "Kde je zbytek?" Zazubila jsem se a rozhlédla se. Bylo načase to tu trošku zvolat. Nahlas jsem tedy zavyla. Silně, výrazně, aby všichni pochopili, že mají přijít. Doufala jsem, že to zabere. "Počkáme na zbytek. Potřebuji co nejvíce tlap na lov," koukla jsem po nich a sedla si. Tušila jsem, že to chvilku zabere, ale nehodlala jsem tu čekat další noc.
Byla jsem ráda za to, že jsem Morfeuse potkala. Konečně jsem taky vylezla ven a poznala i okolní smečky. Měla jsem to v plánu už poměrně dlouho, ale nenašel se na to čas, zavrtěla jsem nad tím hlavou a podívala se na Morfa. Dodal, že mi rozumí, na což jsem moc nereagovala, protože jsem si tím nebyla úplně jistá. Měl po boku někoho, komu mohl věřit, na koho se mohl spolehnout a já nikoho takového nepoznala. A upřímně, nevěřila jsem, že by byl někdo, kdo by byl čestný a myslel spíš na druhé, než na sebe, proto jsem ani nikoho nehledala. Samotné mi jednoduše bylo lépe. Proto jsem moc nevěřila tomu, že by mi rozuměl. Ale nechala jsem to být, bylo od něj milé, že se o porozumění alespoň posnažil.
Souhlasně jsem přikývla, smečkové území jsem taky často neopouštěla. "Ano, taky jsem to chtěla navrhnout," dodala jsem, když řekl, že bychom se mohli vrátit. Už jsem byla celkem nervózní z toho, že jsem byla dlouho mimo smečku. "Měj se," dodala jsem a vydala se na druhou stranu, než směřovala jeho cesta.
>>> Mahar