Gallirea - Příspěvky uživatele

//Jen propo... jaký je teď pořadí? Nebo můžeme už odejít každý nezávisle na ostatních?

Doplňující informace z minulého kreslení placek:
Obrázek musí být kruhový s šířkou (průměrem) 500px. Musí být ve formátu png. Počítejte, že přibližně z těch 500px zaberou 80px okraje, proto obrázek vycentrujte.
Good luck všem, už se nemůžu dočkat na výtvory! ♥

// Taky děkuji za super akci! :)

Koutkem oka jsem stále sledovala zrzavého vlčka. Vzpomněla jsem si na událost, která se odehrála v nedalekém lesíku. Zřejmě proto měl ke mně tak odtažitý přístup, asi to bylo moc. Ale co, jeho družka si to přála a alespoň konečně jsme se něco o něm dozvěděli. Byl zajímavý, skoro vůbec nemluvil, jako kdyby zůstal psychicky ve vlčecím věku.
Zeptala jsem se Asty, jak se jí daří. Prý skvěle, což bylo příjemné slyšet. "Tak to mám radost. Mně? Taky skvěle, mám se fajn. Ve smečce se ti tedy líbí?" Snažila jsem se o trošku přátelský úsměv, ale moc mi to nešlo, tak jsem to vyvážila jemným mrsknutím ocasu.
Po chvilce se objevila na našem území nějaká hnusná hrouda. Dokonce vydávala zvuky, proto jsem se jen zaujatě dívala tím směrem a čekala, co se stane. Neměla jsem strach, zato Mojo byl ukrytý v hloubi srsti Asty. Hrouda za sebou nechala hnusný sliz, do kterého se najednou přihnal Lothiel a začal se v něm přehrabovat. Zavrtěla jsem nad tím hlavou. Našel tam nějaké cennosti, evidentně, které ve slizu byly. Rozešla jsem se tedy tím směrem a mávla na Astu, ať počká s Mojem tam, kde jsou. Nenápadně jsem použila magii země, aby se trošku rozevřela a jako sítko pohltila jen ten sliz. Zbylé cennosti jsem čenichem dostrkala ke dvojici. "Ať je to fér," dodala jsem a olízla si tlapu. "Zajímavé, že? Mě už tady nepřestane nic překvapovat," usmála jsem se a rozhlédla se pečlivě, jestli už hrouda zmizela a neobtěžuje někoho na území. "Kde jsme to skončily.. jo, smečka, jak se ti tu líbí?"

//Ale počkej, my jsme ten oříšek chtěli na chycení veverky :D Tak kam zdrhnul? >:c :(
Ale jinak díky za odměny, samozřejmě :3

//Trošku nechutný :D, ale moc děkujemee ♥

//Promiiň no, občas se prostě svévolně rozepíšu :D >:u
Jinak post hodím zítra

//Tak promiň, že ti tady opravím XXX komentářů bez lomítek, zmíním, že máš psát lomítka a ty pak nahodíš post bez uvozovek v přímé řeči. Alespoň tato základní pravidla při psaní postů dodržuj, když už nic jiného...
Nepříjemná nejsem, ale nemám už nervy. Být to poprvé, neřeknu půl slova.

//Přečti si prosím tě PRAVIDLA, nebo už ztratím nervy.
Díky.
Pak si ten příspěvek podle nich uprav.

//Speciálně na akci založena na facebooku skupina (messenger) - prosím, napište mně, nebo Lennie, hodíme vás tam, ať se kopeme tam :)
Zároveň padl návrh, že by se jedna skupina (ta naše, línější) mohla přesunout o území vedle, je v tom trošku maglajz

:D Co na to Osud?

...tento bezvýznamný, ačkoli informační příspěvek bude po dořešení a zkompletizování messengerové skupiny automaticky smazán... :D

//Já ji klidně přeskočím, ale na co mám pak reagovat? :D

Všichni se postupně zajímavě rozutekli. Sedla jsem si opodál, se svým zbarvením očí a pohodlím, položila jsem se a chvilku odpočívala. Všimla jsem si však, že Launee někam vyráží, načež zmínila, že Mojo to tu zvládne sám. Zazubila jsem se pro sebe, ale po chvilce jsem registrovala Astu, která k němu doběhla a informovala, že tu s ním klidně počká. Podívala jsem se tím směrem a zdvihla hlavu.
Po chvilce jsem ji zase položila a zhluboka se nadechla a vydechla. Nechtělo se mi absolutně nic, ani pohnout uchem, byla jsem úplně na pokraji vyčerpání. Příslušné odpočívání mi však pomohlo.
Zdvihla jsem se po chvíli a došla k Astě a Mojovi. "Tak jak to jde?" zeptala jsem se, abych trošku navázala konverzaci. Sedla jsem si o kousek dál a sledovala okolí. "Už jsi v pořádku?" Koukla jsem po hnědé vlčici a zastřihala uchem.

//Ashe je prý domluvená, ale pro jistotu potvrzuji, že i s Calumem naklušeme