Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Dodatek 2.: Kdybyste někdo měl problém s postem a omezeným počtem slov, pošlete to jako komentář k příspěvku (ten zbytek postu, co se vám do jednoho nevejde) a v tom komentáři uveďte až celkový počet slov. Každopádně rada, pokud nechcete mít infarkt v mladém věku, uložte si to nejdřív do Wordu. Aby až se vám půlka smaže (ale nemusí, jen varuji předem), jste to měli ještě někde pojištěný :) :D

Dodatek: Pokud mi pošlete vzkaz s místem (případně odkazem na post) a počtem slov, není pak už možné post upravit, dopsat, připsat, prodloužit! Takže si váš příspěvek pečlivě sepište a až si budete jistí, že již nemáte co více dopsat, poté mi pošlete vzkaz.
Vzkazem příspěvek uzavíráte a nedá se prodloužit!
Proto si třeba nechte příspěvek až na konec akce a postupně ho dopisujte, je to na vás :) Ačkoli třeba Elisa se toho nebála a již, jako první, svůj post zaslala 8) Máte laťku celkem vysoko

//Připsáno 7 opálů

//Připsáno 7 ametystů

//Připsáno 7 safírů

//Připsáno 6 opálů

// Připsáno 7 safírů a 6 mušliček

//Připsáno 6 ametystů a 5 mušliček

//Připsáno 7 opálů a 7 mušliček

//Připsáno 7 safírů a 8 mušliček

//Připsáno 6 ametystů a 7 mušliček

//Aseti měla týden možnost odepsat, navrhuju přeskočení, nebo si nikdy normálně nezahrajeme... :c

//ASHE: zítra hodím post jak do Asgaaru, tak do úkrytu. Budu pak do konce týdne pryč, tak si chci Caluma zaparkovat, aby si odpočinul... to jen pro info, že ten post nahodím buď s tvojí odpovědí, nebo bez :c

Zadívala jsem se na rezavého vlčka. Bylo milé, že měl cosi kolem tlapy, čehož jsem si předtím ani tolik nevšimla. Usmála jsem se na něj, bez vycenění tesáků a poslouchala Astu. "Jak dlouho?" Zopakovala jsem se zamyšleným pohledem někam do neznáma. Do toho jsem zaslechla zakňučení zrzounka, kterému se evidentně nelíbilo mé mlaskání. "Jsi alfa... uvědomuješ si, jak se před ním hlídáš? Nesmíš používat magii, cenit zuby, mlaskat... je to tvoje území, tvoje pravidla snad, no ne?" Ozvalo se mi v hlavě. Jen jsem tiše zabručela, podívala se opět do neznáma a zasoustředila se, abych odhadla, na které části mé srsti se Toren nachází. Byl opět na krku. V nejhustší srsti, kterou jsem na těle měla. Jen jsem se ušklíbla. Ano, já vím, všímám si toho. Ale jsem ráda, že tu s námi je, smečka už tak velká není a přijít o tak velké území a překrásné by byla škoda, nemyslíš? "Hm."
Najednou mi došlo, že jsem ještě Astě neodpověděla. "Dlouho," usmála jsem se. "Asi tři zimy? Možná čtyři... nevím přesně. Pro mě je to strašně krátká, ale nejhezčí doba, kterou jsem mohla prožít," mrskla jsem ocasem a oklepala se.
Astě se prohnala hlavou myšlenka, že jsem milá vlčice. Milá... to jsem snad nikdy v životě neslyšela. Vždycky jsem byla ta zlá, ošklivá, nepříjemná... co se to se mnou stalo? Ale ono je to takhle asi lepší. Možná to je tím, že jsem se usadila a už mám jiné priority, napadlo mě. "A už máš vyhlídnutého nějakého nápadníka, hm hm?" Pozdvihla jsem obočí a mrskla opět ocasem. Pomalu jsem natáhla tlapy před sebe a lehla si. Na přední, natažené tlapy, jsem položila hlavu a nastražila uši, aby mi neutekla žádná informace.