Gallirea - Příspěvky uživatele

// Můžu poprosit o přehled, kdo je kde s kým a ke komu se se Skyl můžu prosím přidat? :)

// Čekám na Bleho :D

Také se hlásím :)

Hnědá vlčice byla celkem ostrá, což se mi přestávalo líbit. Začínala jsem být mírně rozladěná, protože se mi tu začala celá situace vymykat z tlap a to se mi nelíbilo.
S kousavou poznámkou se Jenna vydala pryč, z čehož jsem si oddychla, nicméně musela jsem zmapovat území a zjistit, co se tu vlastně stalo a nestalo. Nebyla jsem nadšená z toho, když jsem neměla přehled. Proto jsem se zdvihla, zhluboka se nadechla a protáhla se. Ucítila jsem pár pachů, které jsem neznala, proto jsem nakrčila čenich a mírně zavrčela. Najednou jsem si vzpomněla na Saturna, který měl u sebe ještě Torena. Snad jsou v pořádku, Lyl jsem tam poslala, i když úplně nevím, jestli zrovna ona byla na hlídání vlčete tou nejlepší volbou, zamyslela jsem se, ale najednou jsem ji ucítila nedaleko.
Trošku jsem se zamračila, no vydala jsem se tím směrem.
Pak mě napadlo, že bych to mohla udělat trošku zajímavější, minimálně pro mě. Proto jsem se kompletně zneviditelnila a vydala se směrem k Lylwelin.
Když jsem k nim došla, snažila jsem se velmi tiše dýchat, ačkoli mě slyšet nemohli. Ale pro jistotu. Stála jsem opodál a sledovala situaci. Cizí vlčice, zaklíněná pod kořenem - nemá tu taky co dělat, dobře jí tak - Lylwelin a nějaké... vlče? Nakrčila jsem čenich. Další? To není Saturnus! Nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu a sledovala je. Nechtěla jsem ani tak slyšet, co si říkají, nebo je nějak rušit, prostě mě jen zajímalo, co se tu děje, tak jsem to udělala takhle. Sedla jsem si a čekala, jak se situace bude vyvíjet, měla jsem v plánu se k nim samozřejmě normálně, viditelně přidat a zjistit, o co jde. A Lyl pomoc.

ODMĚNY BYLY PŘIPSÁNY.

Případné připomínky ke mně do vzkazu :)

Až se k tomu dostanu... tudíž dnes.

//Jelikož jsem trošku mimo dění, ke komu se můžu přidat se Skyl na hru? :)

Máš pravdu, protože jsem se předtím přepočítala a měla u tebe jen 19 odpovědí...
Omlouvám se, každopádně odměny zůstávají stejné :)

// Připsáno 7 safírů :)

KONEC!

//Přeskočte lenocha, chrápe, za chvilku se probudí O:)

Zakar, který sem vlčici doprovodil, se odebral pryč. Ještě jsem ho pro jistotu chvilku pozorovala, ale byl by hloupý, kdyby teď něco vyvedl. No jeden nikdy neví. Když slavnostně opustil území, zaměřila jsem se na vlčici, která tu zůstala. Doufala jsem, že to, že ji nechám chvíli možnost pobýt na území, není chyba. Začínala jsem se totiž celkem dost měnit a věřit ostatním, což se mi nikdy předtím nestávalo. A hlavně, neměla jsem tu parťáka, který by mi poradil, jestli můj tah je dobrý, nebo špatný.
Jenna byla celkem ostrá, což nebylo na škodu, ale nevím, možná se to teď moc nehodilo. Každopádně, zamyslela jsem se... udělala jsem dobře, že jsem nechala Lylwelin jít do úkrytu. Pobily by se tu, napadlo mě s úšklebkem. Stejně je to jenom hra ega, zavrtěla jsem nad tím hlavou a poslouchala, jak je na tom. "V tom má žití ve smečce trošku výhodu," dodala jsem. Bylo to jednoduší bojovat ve více vlcích, než sám. Ale já jsem byla taky vždycky zvyklá bojovat sama za sebe, takže jsem vlčici chápala.
Nakonec se mě zeptala, co je tohle za flek. Trošku jsem nechápala otázku, asi sílou zvyku žití zde, ale pak mi to došlo. "Hm, nelíbí se ti?" Ušklíbla jsem se. "Jsou to močály. Mnozí hned, když slyší to slovo, ohrnují čenich, ale přitom je to skvělé místo," zavrtěla jsem nad tím hlavou a rozhlédla se. Byla jsem tu opravdu spokojená. "Máme tu několik desítek jezírek, některá v noci září, jsou tu bludičky, tajná místa, je to tu pro cizince nebezpečné. A pro členy smečky praktické, když si to tu vlk zmapuje," řekla jsem. "A ani to tu nesmrdí. Nedaleko rostou levandule, takže mýty o tom, jak močály páchnou, jsou opravdu jen mýty," vysvětlila jsem a oblízla si svůj bílý čenich.

Byla jsem překvapená, jaké dílo dokázal Sigy vykonat. Až jsem jen užasle hleděla, tedy, na tváři jsem měla kamenný výraz, ale překvapil mě. Za to měl u mě malé plus, věděla jsem, že dokáže ledacos, ale v tomto byl fakt dobrý. Začínal se mi v hlavě trošku rýsovat scénář postavení vlků ve smečce.
Nicméně, zpět k dvojici.
Vlk, který stál opodál, vypadal, že už je na odchodu. Zřejmě nebyl společenský typ a plně jsem ho chápala, trošku mi to připomnělo mé začátky na tomhle území, kdy jsem se všem vyhýbala a se všemi se dala do rvačky. Ale on byl klidný, jen byl asi pouze asociální. Přikývla jsem na něj. "V pořádku, zima je krutá, případně víš, kde nás najdeš," dodala jsem k němu a dala mu tak volnou k odchodu. Trošku mě mrzelo, že se spousta vlků nevracela, když odešla - myslela jsem tím zrovna vlky, kteří už byli členy smečky, jako například Scrooty, Amaya a podobní, kterým jsem pevně věřila a místo toho jsem se v nich zklamala.
Jenna, které Sigy pomohl, už na tom byla o trošku lépe. "Jestli ti to nebude vadit, klidně ti budu dělat chvilku společnost. Zbytek smečky je v úkrytu, můžeš tam klidně taky, odpočinout si, nebo být tady." Výběr jsem nechala na ní. Nechtěla jsem jí tu nechávat úplně samotnou, ale zase jsem ani já nyní neměla velkou společnost k mání. Trošku jsem se těšila, až uvidím Satýho a ověřím, že je spolu s Torenem v pořádku, ale tušila jsem, že je o něj dobře postaráno. Zejména proto, že se tam určitě seběhlo více vlků a tak jsem byla relativně v klidu. Koukla jsem na vlčici a oklepala se. "Už je to aspoň lepší?"

Tak jo lidi, přestřelka je konečně SPUŠTĚNA a můžete směle do toho!
Hlavně, prosím, odpovídejte pouze NA VÁŠ KOMENTÁŘ a nepřidávejte nové komentáře, ani nekomentujte cizí.
Děkuji!
Vyhodnocení bude nečekaně, neplánovaně, takže hrajte dokud můžete :)

POZOR - DODATEK!
Pokud někdo chcete si prohodit role (pesimista - optimista), tak se domluvte s druhým z dvojice a do dalšího příspěvku jen dopište prohození rolí a dále pokračujte :)

Ze světa zmizela všechna zvířata.
Optimista: Severka
Pesimista: Norox