Gallirea - Příspěvky uživatele

//Ráda bych taky ještě zareagovala a napsala post.

//Odpovím dnes, snad to stihnu :D Nejdéle zítra :)

//Jedna velká pochvala za aktivitu, házím něco malého do úkrytu oběma :)

Aano

//Teď když to po sobě čtu, tak jsem to taky tak pochopila :D ale o té lásce to měla být Ashe :D :X

//Přidáno 10 oblázků

//Přidány 4 mušličky

Musela jsem si přiznat, že už nejsem úplně nejmladší a bylo by potřeba sem tam se jít proběhnout, neboť fyzička mi trošku pokulhávala. Cítila jsem se dobře, věděla jsem, že když se pořádně nadlábnu, budu silnější a vydržím víc, ale stejně to pořád není ono. Taky co čekat, když už jsem tu nějaký ten pátek.
Otočila jsem se na Takkiho a s poznámkou, že alespoň nešedivím, jsem nastolila chvilku ticha. Asi se nad tím zamyslel, trochu mě to zajímalo, co si myslí, ale nechtěla jsem se mu hrabat v hlavě. Navíc, už jsem to dlouho nedělala a jedna chybka by mi mohla nadělat víc neplechy, než užitku. Neměla jsem to zapotřebí, proto jsem se jen usmála. Takki mi potvrdil, že nad tím trochu přemýšlel, protože mi to hned odůvodnil. "Já ti dám slepotu!" Uchechtla jsem se. "Kolikrát jeden oslepne z toho, jak ti ty šediny odráží světlo," zavrtěla jsem nad tím vážně hlavou a nenápadně se ušklíbla.
Zkusila jsem na Takkiho dámský šarm, který mi ale evidentně vůbec nešel. Takki sice pěknou, šťavnatou rybu ulovil, ale prošel s ní jen kolem mě, lehl si a začal ji žvýkat se slovy, že se můžu kochat pohledem na ni.
Začala jsem přemýšlet. Mám magii příkazu. Můžu ho donutit se nehýbat, vzít mu ji a začít utíkat. Lenoch by mě nedohnal... zazubila jsem se nad tou představou, ale pak jsem si řekla, že to není moc hezké. Nechám ho, je taky určitě dost hladový, rozmyslela jsem se. "Pche, taková malá rybička. Zvládnu ulovit větší." Hrdě jsem vstala a s našpuleným čenichem se vydala k vodě.
Po cestě jsem málem zakopla, protože jsem neuměla takhle chodit, většinou jsem si koukala pod nohy, ale zvládla jsem to. Stále důstojně. Došla jsem k vodě, chvilku se soustředila a za pomocí magie vody si po proudu přitáhla několik velkých ryb. To nikdo samozřejmě neviděl, udělala jsem to dosti nenápadně. Hned na to jsem chňapla do vody a vytáhla dvě ryby najednou. Zbytek uplaval. Aspoň něco, rozešla jsem se směrem k původnímu místu, kde jsem ležela. Ryby, držíc za ocas, sebou házely a proto na sebe upoutaly jistě více pozornosti. Teď mi ta hrdost šla ještě víc, ale moc mě to nebavilo.
Lehla jsem si a začala žvýkat. "I bez pomoci," vyplázla jsem na něj jazyk a pochutnávala si. Skoro.

//Ahoj,

dotaz zajímavý, ale i kdybych měla horu času, tak tohle asi ani upřímně udělat nejde, nebo sama nevím jak. Jinak, taky píšu post přímo na stránku i se zvýrazněním (vždy kliknu na tučně, kurzívou) a pak to na konci hodím do wordu, kde se to případně překontroluje a tam to nechám, než post nahodím, protože když u toho psaní dělám něco jiného, občas mě to odhlásí a post se smaže (a to bych vraždila

) takže si to raději nechávám ve wordu. Psaní rovnou sem mi je pohodlnější, protože si vždy scrolluju níže na post, na který reaguji, i když teď mám dva monitory a občas si to hodím na druhý, ale prostě je mi to příjemnější :D Zkus to takhle, víc ti neporadím.

//Přidáno 10 oblázků.

<<< Východní hvozd

Možná těch otázek bylo hodně, ale zajímalo mě to, tak jsem se ho na všechno zeptala. Odpověď byla trochu zvláštní, myslela jsem, že když vlk někoho miluje, tak ho miluje napořád, proto jsem nerozuměla tomu, když řekl, že teď už by mu to bylo jedno. Ale jak říkám, Takki měl zvláštní pohled na vztah a takhle to asi normálně nebývá, ale kdo ví.
Po oslovení starochu jsem zaslechla, jak se tomu zadivil, zopakoval to a přidal, aby mi řekl, že i mně už táhne na pěknou řádku let a budu brzo pod drnem. Musela jsem se zasmát. "Já aspoň nešedivím," dodala jsem s úšklebkem a trošku zrychlila, i když jsem už začínala být zadýchaná taky. Ale Takki na tom byl o trochu hůř, to dýchání jsem slyšela až sem. Fyzička už hold nebyla taková. Navíc jsem byla teď celkem slabá, dlouho bez jídla...
Doběhli jsme k řece, kde jsem se zastavila u břehu a sešla dolů se napít. Voda byla chladná a příjemná, proto jsem jí do sebe nalila co nejvíce a zbytek nechala téct po tlamě. Otočila jsem se, jestli už mě Takki doběhl.
Začala jsem sledovat dění ve vodě. Zkoušela jsem u toho přemýšlet, jestli nemám použít spíš nějakou magii, abych se tolik nenamáhala, ale pravdou bylo, že jsem jich měla tolik a byla to už taková doba, že jsem ani nevěděla, co a jak. Chvilku by mi to trvalo se do toho dostat, proto jsem si řekla, že bez magií to půjde lépe. Anebo... "hm, teď jako správný gentleman, ráda bych jednu trochu větší, šťavnatější a nejpěknější!" Řekla jsem směrem k Takkimu a sedla si kousek opodál. Uvidíme, zda se toho ujme jako chlap, anebo s vtipem.

// Dlouhá pauza, mi to celkem chybělo :D