Gallirea - Příspěvky uživatele

“Mm,“ zamručel jsem. “To zní jako dobrý přístup.“ Ani jsem se nesnažil tvářit, že tomu nějak rozumím. Nepodílel jsem se na výchově ani mých sourozenců a těch pár vlčat, co jsem dostal na starost… byly jako voda, co mi přetekla mezi zuby. Zmizely a já netušil, co se s nimi stalo. A to byla ještě ta příjemnější varianta..
Zkroutil jsem koutek nahoru. “Ten les do mě vpustil kořeny už dávno,“ uchechtl jsem se. Cítil jsem se ale spíš hrdě. “Dostal jsem ho na starost. Co jiného bych měl dělat.“
Kysele jsem protáhl obličej a kdybych byl o něco mladší, podrážděně bych zabručel. Teď jsem po ní jen loupl nenadšeným pohledem. “A ty ses kdy rozhodla mi nahrazovat matku?“ zašklebil jsem se na ní, ale nezněl jsem nepřátelsky. Frustrovaně, ano. “Máš někoho v záloze, že bys mi nabídla?“ zahýbal jsem obočím.
Věcně jsem trhl ramenem. “Měl. Nezvládla to tu,“ řekl jsem suše. I když odchod Nym už dávno přebolel, nebyl jsem schopný se na ni dívat pozitivně. Kdyby se náhodou rozhodla vrátit, neodpustil bych jí.
Taky jsem ale zachytil její pochyby, jestli jsem vůbec někoho měl. To, že pochybovala o mých schopnostech holka, kterou jsem znal ještě jako malé škvrně… mě nenaplňovalo moc pozitivními pocity.
Byl jsem nakonec rád, že jsme otočili debatu na smečkové věci. To byla práce. To jsem zvládal. “Takže si nemyslíš, že jsou to úplně nejlepší kandidáti. Kdo ví, jestli to tu zvládnou,“ podíval jsem se na ni s otázkou, kterou jsem jako otázku neformuloval. Už jsem ale bez přemýšlení vstal. Když mě měli najít a ještě nenašli, měl bych to napravit.

Koutek se mi zkroutil do pobaveného širokého úsměvu při jejím pozdravu. Ani jsem se moc nezamýšlel nad tím, jak moc je to vlastně pravda. Co na tom záleželo, že. Byl jsem příjemně překvapený i z její nabídky na objetí. Vděčně jsem ho přijal a taky se snažil moc nezamýšlet nad tím, jak dlouho jsem se už nikoho důvěrně nedotýkal. Z trochu jiných důvodů teda.
Uchechtl jsem se. “Takže vidím volbu volné výchovy,“ pokýval jsem hlavou, jako kdybych se tomu rozuměl. Pobaveně jsem na ni ještě mrkl, aby si nemyslela, že to beru jako kritiku. Bylo mi v podstatě jedno, jak se o svoje děti starala, dokud se se mnou nehádala, jak její partner, že nejsme sirotčinec. “Ať se taky stará,“ zamrmlal jsem s trochou škodolibosti jen pro to, že jsem mohl.
“Páni. Tohle byla rána pořádně pod pás teda,“ protáhl jsem obličej a loupl po ní nenadšeným výrazem. “Myslíš, že potřebuju zastoupit místo svojí matky, aby mě měl kdo peskovat, že jsem se ještě neusadil?“ zašklebil jsem se. “Myslim, že táta si toho užil až dost s fracky mýho bratra. A usazenej jsem už snad dostatečně,“ zašklebil jsem se, ale vlastně jsem byl rád za takové pošťuchování.
Začichal jsem. “V lese jsou nějací noví vlci?“ hodil jsem po ní očkem, jestli něco náhodou neví.

V poslední době se mi zdálo, že v lese pobývám jako jeho duch. V duchu jsem se nad tou představou zašklebil, před lety jsem přesně takhle strašil Sinéad... Ale to už bylo vážně dávno. Všechno pryč. A nechtěl jsem nad tím přemýšlet. Vzdechl jsem a za svého pomalého courání (které bych ale couráním v žádném případě nenazval), jsem zrychlil skoro do poklusu. Tentokrát se můj škleb objevil i na obličeji, nejenom že mi zapraštěly kosti, ale i svaly byly nějak ztuhlé. Měl bych se pořádně protáhnout.
Byl jsem docela příjemně překvapený, když jsem cestou narazil na Rowenu. "Roweno," oslovil jsem ji s malým úsměvem. Nebyla vyloženě tím, koho jsem doufal, že najdu, ale vždy byla příjemnou společností. "Kde máš potěr?" nadhodil jsem, hlavně abych se na ni nevrhl s výslechem, co je nového ve smečce, pokud o něčem slyšela. Musel jsem si občas připomenout, že na životech jiných záleží a tak se o to mám zajímat. Ne všechno je intel pro správu smečky. I když jsem z ní stejně chtěl postupně ty informace vytáhnout, bylo to i mou zvědavostí, ne jen potřebou zjišťovat vše, co se kde šustne.

// tyhle tři mozkový buňky děsně žeru, těšim se na pokračování :> | 2 křišťály, 2 perly

// early wolf gets the deer, aw :3 | 1 křišťál, 3 perly

// bobik :3 1 křišťál, 2 perly

//oh no, i smell drama in asgaar yet again | 1 křišťál, 2 perly

// pov incel/simp makes a first friend and suddenly is dragged into a family | 1 křišťál, 2 perly

// Goddd "Her mom had said maybe three words to her in her lifetime" hits SO HARD?? návrat mých fav depre děcek :3 | 2 křišťály, 1 perla

// ok, tohle bylo sweet. chci to nakreslit. nemám čas. fek. || 2 křišťály, 4 perly