Příspěvky uživatele

< návrat zpět

// We like a man with a goal ✨ 2 křišťály, 1 perla

//Oh, my sweet summer child... 2 křišťály, 3 perly

// Varja je moje krevní skupina :> 2 křišťály, 1 perla

// Miluju utrpení vlčátek, my fav flavor 2 křišťály, 3 perly

// Bobís můj malej tři :< pokus o plavání mě moc pobavil 2 křišťály, 4 perly

// Bobís můj malej dva :< 2 křišťály, 1 perla

// Oh, můj bobís malej :< 2 křišťály, 2 perly

// Fór sure nejlepší byli White-ass a Scary-ass :D 1 křišťál 2 perly

// Už druhej post v řadě, co chce, abych byla smutná. RIP Zlaťák ;-; 2 křišťály, 2 perly

// Nečekala jsem, že mě to tak chytne za srdíčko, fuu... 2 křišťály, 3 perly

// Tady někdo umí dobře slovensky, velmi nice :>
1 křišťál, 3 perly

← siccumky

Vyšli jsme s Balialem skoro najednou a Rowena se rychle pustila za zdrojem zvuku. Jen jsem ji překvapeně sledoval, nečekal jsem, že s malými vlčaty bude chtít jít za cizinci, ale nestihl jsem ani namítnout. Vyrazil jsem teda za ní. “Obě alfy už znáš. Jsou tu taky moji sourozenci – mladší,“ opravil jsem se. K Etneymu jsem zacházet nechtěl. “Iskierka a Nemesis. Parsifal je dalším dlouhodobým členem. Sinéad, mladá a trochu neurvalá vlčice. Sirius, vlastně je Rowenin bratr,“ uvědomil jsem si. Sbíhá se tu celá rodina. “Dřív byl mezi námi i třetí bratr, Alastor, ale myslím, že smečku opustil. Se Siriusem přišel Wylan, vypadal docela stydlivě, ale oba vlci jsou ve smečce nově,“ pokrčil jsem rameny. “Pak Hyetta s dcerou. A taky se tu před nějakou dobou objevovalo malé vlče, ti ale ve smečce obvykle nevydrží. Smečka je pro ně dobré útočiště než dospějí a rozhodnou se, co se sebou,“ domluvil jsem věcně. Neměl jsem jim to nijak zvlášť za zlé.
“Budu se teda těšit,“ usmál jsem se při jeho nabídce
Protáhl jsem obličej. “Neznalost ještě neznamená nenávist, ale jinak s tebou souhlasím,“ pokýval jsem hlavou. “Černého blba neznám, ale pokusím si na něj dát pozor,“ uchechtl jsem se.

// ROWENA, NAGESH, NELLY
Když jsme přišli k Roweně, už s cizinci byla. Zamračil jsem se. Nelíbilo se mi, že se tak rychle vrhala k cizincům s malými. Aspoň je mohla nechat s námi. Zdálo se, že mezi nimi panuje docela silné napětí. Bohové, další drama… Přejel jsem všechny přítomné pohledem, zatímco jsem přišel až k nim. Obzvlášť nepříjemně jsem loupl očima po dvou cizincích. “Zdravím. Co hledáte na území mojí smečky?“ zeptal jsem se ne úplně nevřele, ale rozhodně ne mile a otevřeně. Rozplakali mi členku smečky.

Jedna srna v úkrytu.

27. 8. Sionn, Parsifal, Hyetta

Její odpověď mě zarazila. "Dobře, nemusíme," souhlasil jsem, ale zajiskřila ve mě zvědavost. Stalo se jim něco? Rozhodně mohlo. Ať už zemřely při narození nebo později. (Styx?) Chápal jsem ji, že o tom nechce mluvit. Popotáhl jsem nosem a zavrtěl se. Rozhodně jsem nechtěl, aby se cítila nepříjemně.
"Zatím vypadala schopně," pokrčil jsem rameny. "Všemu, o čem jsem mluvil, rozuměla. A ne že bych po ní chtěl nějaké náročné úkony. Bude mít dost práce s dcerou. Hlavního lovce ani ochránce z ní nechci," usmál jsem se na Beliala. Jemu táta musel věřit, když mu hned dal funkci. A zjevně schopný byl.
"Hm," zamručel jsem. Belialův příběh mi připomněl mou vlastní minulost. Ne úplně příjemné vzpomínky. Ale jaké příjemné byly, že. "To musel být docela šok. Ztratit všechno," soucitně jsem poznamenal. "Být tebou, vyhnu se Smrti, má nepříjemný zvyk zapomenuté vzpomínky vyvolávat. Hlavně ty nepříjemné," kysele jsem protáhl obličej při pomyšlení na to, jak jsem ji poprvé a naposled navštívil. Díky, už víc ne.
"Páni, o tom jsem ještě neslyšel," okouzleně se mi na tváři roztáhl úsměv. Miloval jsem, že mě magie ještě pořád dokázaly překvapit. "Jak moc je umíš ovládnout? Dělají vše, co po nich chceš?" zajímal jsem se. Po jeho dalších slovech o strhnutí mostu, moje nadšení trochu opadlo. Otevřel jsem tlamu, abych argumentoval, ale hned dodal, že to řešil s tátou. Nespokojeně jsem stiskl rty. Nelíbilo se mi, jak mluvil o tom, že ho strhne. Cítil jsem z toho aroganci, až moc velkou na někoho, kdo byl relativně nováčkem, ač už ochránce smečky. Něco takového se příslušelo jen mojí rodině, která tu byla doopravdy doma. Na druhou stranu mi ale tohle sebevědomí imponovalo. To, s jakou samozřejmostí mluvil o tom, že zničí něco, co muselo stát... stovky let. A k tomu, přesně taková iniciativa se do smečky hodila. Příjemně mě zahřálo na hrudi, že les nebere jen jako nutný příšstřešek, ale snad jako opravdový domov. Nebyl jsem si jistý, jak ty konfliktující emoce zpracovat. Olízl jsem si čumák.
A ještě mě pozval na svoje výzvědy. Samozřejmě, že mě pozval, byl jsem alfa. "Rád bych," přikývl jsem. "Už dávno jsem měl v úmyslu projít okolí lesa a navštívit sousední smečky." Nebyl jsem si ani jistý, jestli je to pravda. Nejspíš jsem o tom ale musel někdy uvažovat. Před bojem se Styx a dalšími událostmi.
"Myslím, že ne," potřásl jsem hlavou. "Nedokážu si představit, že by se mnoho vlků chtělo přidat k takové šílence, co nesnáší magii." Sám jsem si život bez magie představit nedokázal a i když mi bylo jasné, že bude víc vlků jako Parsi, který mi nejdřív nevěřil, že něco takového existuje a pak ještě delší dobu mi trvalo ho přesvědčit, že taky něco umí, nenávist k nim jsem nepovažoval za moc reálnou.
Těsně po tom, co se Rowena zvedla, jsem zaslechl zavytí. Tady se vlk nikdy nezastaví. "Vypadá to, že se taky budu muset provětrat," koukl jsem po Belialovi trochu omluvným pohledem. "Povinnosti volají." Vyrazil jsem směrem k východu, ale pomaleji než normálně, jedním očkem jsem sledoval Rowenu s dětmi, jestli všechno zvládá.

→ ven