VLA FRETKOMÁNIE 2/5 (52)
//Tajga
Potlučený a posmutnělý se ploužil krajinou a občas se protáhl, aby ho ztuhlé, lehce oteklé tělo zas chvíli poslouchalo.Měl na Stařešinu vztek. Ne tak velký, aby byl na něj protivný, ale dost velký na to, aby se s ním už nechtěl bavit. Všichni jsou stejní. Jen si z tebe dělají dobrý den. Siku na to nic neřekl. Protiva sice nebyl vysloveně útočný, ale ani tak na něj neměl náladu. Nepotřeboval slyšet, že je blbej. Věděl to moc dobře i sám. Zas někomu věřil a nevyplatilo se to. Nad hlavou mu cvrlikalo tisíce ptáků, ale on nebyl schopný je ani vnímat, natož si užít bujaré ptačí písně.
//Skvělé místo pro život
//Neodpustila jsem si

VLA FRETKOMÁNIE 1/5 (51)
VLA 8. Překážkový běh - 5/5 - splněno
Stařešina spokojeně přikývl. "Dobrá tedy! Zvládl jsi 4 záludné překážky a k vítěznému triumfu ti zbývá už jen jedna. Jdeme na to!"
Siku se nebránil, hlavně ať to má už za sebou. Tahle disciplína byla celkem v pohodě, tak snad na něj bude Stařešina mírný i u téhle. Co horšího mi může přichystat? Maximálně nějaký závod, u kterého bude podvádět a pak se společně tomu zasmějem. Přesvědčoval sám sebe v duchu. Následoval staříka a moc nerozuměl tomu, co se po něm chce. Ten mu to s radostí osvětlil.
"Pokud chceš být vítězem dnešních soutěží, musíš zdolat příkrý sráz. Skočíš dolu a budeš se snažit dostat dolu bez zranění."
Při jiných disciplínách dost přeháněl, dělal si z nich srandu a nazýval je těžší, než ve skutečnosti jsou. Ale tentokrát nepřeháněl. Vlastně popis byl nedostačující, byl to zatraceně hlubokej sráz! Zachvěla se mu kolena. Byl to opravdu nepříjemný pohled. Zhluboka se nadechl, udělal krok a velmi pomalu a opatrně začal slidovat ze srázu dolů. Šlo to celkem dobře, ale když se blížil k druhé třetině, uklouzl. On... uklouzl. A letěl k zemi. Zbytek cesty se prokutálel, narážel do kamenů a, i přes veškerou snahu se vyškrábat na nohy, projel spoustu metrů po břiše a kus i po čumáku. Bylo to strašné, Siku se šíleně bál. Nakonec nepřistál tvrdě na zemi a zběsile oddechoval. Jako zázrakem se mu nic vážného nestalo, byl jen hodně potlučený.
"Téda... ty jsi mi ale odvážný! Do poslední chvíle jsem myslel, že vycouváš. Dobrá práce!"
Siku se pomalu a bolestivě zvedl. Vzhlédl směrem nahoru, aby na Stařešinu dobře viděl. Střelil po něm vyčítavý pohled. Věřil jsem ti. Pomyslel si, ale neřekl nic. Otočil se a odpajdal pryč.
//Švitořivý les
VLA FRETKOMÁNIE 5/5 (50)
VLA 8. Překážkový běh - 4/5
Když se stařík dosmál a Siku se vyškrábal na nohy, hned se Stařešina ujal slova. "Tak co, jdeme dál? Teď musíš přeskočit zrádnou rozbouřenou řeku aniž bys utonul! Nebo si namočil tlapky." ukázal packou a Siku pohlédl na poměrně útlý potůček, ve kterém se voda líně táhla a přelévala se přes kamení. Nechápal. To je všechno? Má přeskočit potok? Podíval se na Stařešinu s tázavým pohledem. Ten jen přikývl a popoháněl ho očima 'tak dělej, nic na tom není'. A vážně nebylo. Siku se přiblížil, krátce rozeběhl, skočil a byl na druhé straně. Jako nic. "To je všechno?" zeptal se ho pro jistotu.
"Jistěže né, ještě tě čeká jedna disciplína."
"No jo, jasně, ale... v rámci téhle disciplíny. To je všechno? Jen to přeskočit? Nic víc? Žádné utrpení, žádná bolest?"
Stařešina nechápavě naklonil hlavu na stranu. "No, kdybys zakopl a spadl, zlomil by sis třeba nohu a to je za mě dostačující utrpení. Nic víc jsem ale po tobě nechtěl, teda jestli tak moc chceš, můžu ještě..."
"Nenene, dobrý, takhle mi to stačí." přerušil ho Siku spěšně a nervozně se zazubil. Hlavně ať po něm nechce nic šíleného!
VLA FRETKOMÁNIE 4/5 (49)
VLA 8. Překážkový běh - 3/5
Siku se hořce usmál. "Jojo, díky." odpověděl odměřeně, ale opravdu moc se snažil, aby to znělo upřímně. "Nevěš hlavu, bojovníku! Teď přichází ta pravá zábava."
Siku se neochotně došoural k vlkovi a pohlédl na podivně živé liány. Nebylo jich moc, různě se válely po zemi a sem tam se nějaká zakroutila. Siku se zamračil. To se jako kroutí samy od sebe? Loupnul po Stařešinovi okem a bylo vidět, že se mu to moc nelíbí. Zato stařík zářil nadšením a očividně se nemohl dočkat, až to Siku prubne. Nádech výdech, ať už to má za sebou. Vkročil do semeniště lián jako zkušený válečník, i když měl daleko i od prostého pěšáka. Jak tak opatrně kráčel liánami, najednou ho jedna chytla. Siku zděšením nadskočil dva metry, setřísl živoucí kytku a rozeběhl se skrz ty ostatní na druhou stranu. Dostal se tam ale po kolenou a s čumákem zabořeným v hlíně, neboť u toho sebou praštil o zem. "C-c-c-c-co to bylo?!" vytlačil ze sebe rozechvěle. Stařešina se smíchy popadal za břicho. "Téda, ty liány si tě nějak oblíbily." smál se z plna hrdla. Siku se cítil tak trochu podvedeně. Tohle byla rána pod pás.
VLA FRETKOMÁNIE 3/5 (48)
VLA 8. Překážkový běh - 2/5
Oh, takže další disciplína? Siku byl zvědavý a tak se přiblížil ke starému vlku a koukal mu přes rameno. Viděl však jen křovinatý terén. No to snad... "To křoví? A co mám s ním dělat?" zeptal se opatrně a upřímně znejistěl, když se ve starochově oku nebezpečně zalesklo šibalství. "Přesně to, co myslíš. Musíš skrz něj projít a nenechat v něm většinu kožichu." mrknul na něj. Siku na sucho polknul. Ještě před chvílí čelil nenechavé ostré trávě, neměl chuť se nechat znovu podrápat. Ale zkusit to musel. Nemůže přece staříkovi říct, že jeho úkol nesplní, protože má citlivé tlapičky! Šel směrem k křovinám a chvíli na ně nedůvěřivě hleděl. Otočil se na Stařešinu, který měl na tváři povzbudivý výraz. Dychtil po tom, aby tam Siku konečně vlezl. A tak tam vlezl.
Trvalo celou věčnost, než se zjevil na druhé straně. Poškrábaný, bolavý a potrhaný. Byl najednou zas o trochu hubenější, neboť část svých vylínaných chlupů nechal v křiví.
"Bravo, bravisimo, zvládl jsi to na jedničku!" povykoval nadšeně.
VLA FRETKOMÁNIE 2/5 (47)
VLA 8. Překážkový běh - 1/5
//Řeka Kierb
Jen co se blížil k majestátní Tajze, věděl, že tady je to pro něj to pravé. Vzrostlé stromy, severský vítr, pach medvědů a spousta lahodných plodů. Zhluboka nasál pach vzpomínek a nechal je zvolna proudit. Les nebyl jediný, kdo mu dnes hodlal dělat radost. Již z dálky viděl Stařešinu, jak na něj mává. Siku se pobaveně uchechtl a s vrtícím ocasem se vydal přímo k němu. "Dobrý muži, nebyla by tu někde k nalezení nějaká zábava? Třeba synchronizované házení klackem, nebo závod v bludišti stromů?" pronesl směrem k němu žertovně. Stařešina se zářivě usmál a samozřejmě nezklamal. Hned se jak Sikuovi ukazovat jeho úkol.
"Ale to víš, že byla! Přímo tady, hle!" ukázal směrem k haldě popadaných stromů. Siku moc nechápal, ale trpělivě čekal na vysvětlení. "Musíš přeskákat tyhle stromy aniž by sis zlámal hnáty. Úkolů tentokrát budeš mít víc, jsi přece chrabrý chlapík."
Siku se zasmál. "To tedy jsem! Nechte mě tedy Vám ukázat, jak se to dělá." Tenhle staroch byl zábavný. Nikdy pro něj neměl špatného slova, jen samá radost a zábava. Siku zdolal prvních pár kmenů a o poslední jen zlehka škobrtnul. Nebyl zrovna nejrychlejší, ale opravdu si musel dávat pozor, aby nezakopnul a nepřerazil se.
"Oho! To bylo pro tebe až moc jednoduché, zdá se mi. Ale příští disciplína tě potrápí o něco více."
VLA FRETKOMÁNIE 1/5 (46)
//Drsný zákrut
Po tom šíleném zážitku s protivnou trávou byl Siku více než rád, když dorazil k řece. Ihned se smočil, aby zahnal štípání a pálení tlapek, které si odnesl ze setkání s krvelačným porostem. Voda byla krásně studená, někdo by řekl že dokonce ledová. Tohle potřeboval. Cítil se skoro jako doma, ale na to by tu musely plavat kry a řeka by musela být mnooohem širší a vodnatější. Ale spokojil se s tím, co má - ne že by měl na vybranou. Bylo mu najednou tak nějak blaze. Dychtivě se napil, než se vydal cestou dál.
//Tajga
VLA FRETKOMÁNIE 5/5 (45)
//Vřesoviště
Jak si liboval krásou a příjemnou společností květin, nyní těžce proklínal vše, na co šlápl. Nejen, že mu jeden z pěti kroků způsobil na tlapkách papercut, ale ještě k tomu byla ta protivně ostrá tráva tak vysoká, že se mu do ní motaly nohy. "Já mám teda pech, to mám za to, že jsem si chvíli tak moc užíval, co?" ulevil si s povzdechem, když se snažil vymotat z toho šíleného lapkova doupěte. No vážně, je normální, aby se tráva chovala tak živě? Dostat se z tohohle místa trvalo snad věčnost. Ke konci už Siku těžce ztrácel nervy a šel tak rychle, že trávu doslova vyškubával, zatímco byla ještě obtočená kolem jeho kotníků. Když se konečně vymotal ven, ani se neotočil.
//Řeka Kierb
VLA FRETKOMÁNIE 4/5 (44)
//Mahar
Úspěšně se mu podařilo projít močály bez větší újmy, když teda nepočítáme psychický diskomfort a špinavé packy. Jak se tak utíral, všiml si místa, který by tady opravdu nečekal. Schovaný za příšerným smradem a nebezpečnými bahnitými pastmi se rozléhal palouček plný fialových květin s úžasnou vůní. Vřes! Za močály je vřesoviště! Nádhera. Pomyslel si užasle a rozeběhl se vstříc planině. Vletěl mezi květy a práskl sebou na zem. Válel se v trávě a květinách a nasával jejich omamnou vůni. Bylo to neuvěřitelně příjemné. Přesně tohle potřeboval, trochu relaxu, Když se vyválel, odpočinul si a nabažil, vydal se zase dál.
//Drsný zákrut
VLA FRETKOMÁNIE 3/5 (43)
//Řeka Midiam
Cítil se poněkud rozpustile. Na želvích krunýřích skákal jen jednou a to když se potřeboval dostat z, bouřkou rozbouřeného, kraje oceánu. Sám by to nezvládl a obrovské želvy se zrovna snažily dostat na pláž a naklást vajíčka. Měl vysloveně štěstí a že ho v životě obecně moc neměl. Zaraženě se zastavil před močály, ve kterých pár dnů zpátky nemile uvízl. "Kruci, chodím v kruzích." povzdechl si nešťastně. Ale co, tentokrát půjde jinudy. Posledně šel podél řeky, tak teď půjde proti ní. Jo. To zní jako plán. Velmi opatrně a rozvážně našlapoval na místa, která se mu zdála nejdůvěryhodnější a snažil se rychle dostat pryč.
//Vřesoviště
VLA FRETKOMÁNIE 2/5 (42)
//Východní hvozd
Řeka se kroutila podél kamenité cesty. Samý štěrk a samá skála, řeka působila silně horským dojmem a Siku předpokládal, že bude taky náležitě studená. Zkoušet to ale teď nechtěl, však ještě nedávno se máček v jezeře. Sice bylo teplo a sluníčko hřálo, ale vlkův kožich ještě stále zcela neproschl. Silně se oklepal a zuby odhrnul několik trsů, které postupně vypadaly. Snad se nikde nezapařím. Pomyslel si zamračeně. Už se mu to párkrát stalo a bylo to dost bolestivé. Navíc se to špatně hojilo a znevýhodňovalo ho to po všech směrech. Při této úvaze si všiml, že se ve vodě líně vznášejí želvy. Byly obrovské! A ucpávaly z velké části průtok řeky. Zdálo se, že se pomalu hýbou a brzy ji odšpuntují, tak toho Siku rychle využil a přeskákal na jejich krunýřích na druhou stranu. "Pardon!" volal za nimi, když se na něj želvy naštvaně otáčely.
//Maharské močály
VLA FRETKOMÁNIE 1/5 (41)
//Velké vlčí jezero
Setkání se Stařešinou bylo tentokrát čistě pozitivní zážitek. Spokojeně si ťapkal hlubokým hvozdem a míchel jeden strom za druhý. U toho si přehrával situace, které se mu před chvílí stali a neubránil se občasnému úsměvu. Protiva zaraženě mlčel, ale Siku věděl, že si s tím nemusí dělat starosti. Ještě pár chvil zpět ho slyšel se smát a to bylo... opravdu něco. Nikdy z něj nevylezlo nic dobrého, nic pozitivního. Jen samé urážky a sarkastické poznámky. Smích byl něco, co od něj opravdu neočekával. Pokračoval podél neznámé řeky.
//Řeka Midiam
VLA FRETKOMÁNIE 5/5 (40)
VLA 7. Plavání - splněno
//Řeka Mathae (sever)
Celý zchvácený se přibelhal k obrovskému jezeru. Tady ještě nebyl. Asi. Vlastně nevěděl a teď mu to bylo jedno. Rozechvěle se sklonil k vodě a dychtivě hltal chladnou tekutinu. Konečně! Správně studená, příjemná, hluboká. Taková má voda být. Najednou cítil obrovskou úlevu. Takovou, jakou nutně potřeboval už od samého rána.
"To vypadá žes měl náročný den. Takovou žízeň jsem ještě u nikoho neviděl." smál se za Sikuovými zády velice známý hlas. Siku se pro sebe pousmál a aniž by se otočil k němu čelem, praví: "Tak dlouho na tomto světě žít a nevidět nikoho pít dychtivěji? Mám se tedy bát o své zdraví?"
"To nevím, mladíku, nejsem medik abych to poznal. Ale rozhodně vím, že se za ty roky života umím pořádně nudit a to já nerad."
Ajéje, co si tu na něj přichystal tentokrát? Zvědavě se k němu otočil s tázavým výrazem. "Nuda je zlá, to se ví." odpověděl v očekávání. Neměl v plánu odmítnout. Tentokrát ne. Stařík se mu dostal pod kůži, cítil, že mu od něj nic nehrozí. Chtěl se jen bavit a pro to měl Siku pochopení.
"Tak tedy... dáme si závod! TřidvajednaTEĎ!" Vykřikl to jakoby to bylo jedno slovo a uháněl kamsi pryč.
"C-cože? A kam?! A jaká je trasa a kde je cíl?"
Ježiš nestůj tam jak tydýt a běž! Dělej! NESMÍŠ PROHRÁT!"
Siku nadskočil leknutím. Protiva na něj řval jako blázen, určitě mu do smrti nezapomene, jestli kvůli němu prohrají. Prohrají? No super, už o těch vetřelcích v hlavě mluvil jako "o nás". Teď ale nebyl čas nad tím dumat, vyletěl jako neřízená střela za Stařešinou, který, kvůli svému věku, již nebyl tak rychlý ani obratný, jakým byl kdysi v mládí. Bohužel však Siku nebyl nejen že nejmladší, ale navíc nebyl ani zrovna nejschopnější, co se běhu týče. Byl zbrklý, nešikovný a pomalý. Nějakým zázrakem však byl schopný Stařešinu doběhnout. Ten se však najednou stočil, sebehnul menší sráz směrem k vodě a pak zase zpátky na "start". Siku se ho pokusil následovat co nejrychleji to šlo, ale zakopl o vlastní nohu. Zase. Jako vždy. A sletěl ze srázu přímo do jezera.
"Chááá, myslím že máme vítěze závodu a vítěze miss mokrý kožich!" houknul za ním Stařešina pobaveně. Siku vylezl z vody, oklepal se a až popadl konečně dech, začal se smát na celé koho.
"Vítěz jako vítěz, já jsem se svou výhrou spokojený." zavolal na starého vlka zpátky s veselým úšklebkem. Tohle byla vážně zábava! A co bylo ještě lepší, smáli se i Blábol a Protiva.
//Východní hvozd
VLA FRETKOMÁNIE 4/5 (39)
//Řeka Mathae (jih)
Procházel se podél řeky a okolí se svižně měnilo. Svým způsobem bylo ale vše tak nějak stejné, jen jinak uspořádané, jinde a dálky se vlnily a proměňovaly. Siku byl najednou podivně unavený. Zakolísal a raději si na chvíli sedl. Zhluboka dýchal a snažil se uklidnit splašený tep. Co se to děje? Co se mu to stalo? Trochu panikařil, nechápal tu náhlou změnu. Vyčerpal ses, blbe. Promluvil dlouho mlčící Protiva. "Ah-aha." Siku se na víc ani nemohl, vyčerpávalo ho úplně všechno, i dýchat. Když se trochu zmátořil, pokračoval v cestě. Tentokrát ale s magií neblbnul.
//Velké vlčí jezero