Samael, jed boží. Jméno, které je spojováno s hříchem, hadem z ráje, či dokonce samotnou smrtí. Tento vlček však ukazuje, že výběr jména nedefinuje jeho nositele.
Pokud Samaela potkáte, možná si později jeho přítomnost ani nevybavíte. Nepotřebuje být v centru pozornosti, spíše naopak. Je to vlk stydlivý, tichý, ale o to vnímavější. Pozoruje svět bystrýma očima, které málo co přehlédnou. Dokáže velmi dobře vytušit, kdy je správná chvíle se zasmát. Slova si však nechává spíše pro chvíle, kdy má co říct. Raději vede intimnější smysluplné rozhovory. Bezděčné small talky ho unavují a nejspíše z nich brzy uteče. Naopak ve své mysli vede rozhovorů nespočet. Často se vrací k tomu, co nedávno prožil. Klade si otázky typu - jak jsem působil na ostatní? Neudělal jsem si ostudu? Co jsem mohl říct lépe? Byl jsem dostatečně vtipný?
Samael je velmi zvídavý, plný touhy po poznání. Ptá se na spousty otázek a je zřejmé, že co mu chybí v síle, mu bylo dopřáno v inteligenci. Je velmi přemýšlivý. Vlčí bůh mu ovšem nenadělil pouze bystrý mozek, ale také velké srdce. Rodina je středobodem jeho vesmíru. Hluboké a významné spojení jsou to, co v životě hledá a potřebuje. Necítí důvod navazovat řadu letmých známostí. A tak nejen díky magií emocí je velmi empatický. Dokáže vám navodit pocit, že vás někdo skutečně slyší. Snaží se vždy každému věnovat neředěnou pozornost a pokud to zvládne, tak pomoci s vaším vnitřním trápením. A to i za cenu toho, že do sebe nasává cizí neštěstí. On sám se ovšem těžce otevírá druhým. K jeho nitru vede dlouhá trnitá cesta. Pro toho kdo ji podstoupí, však na konci čeká přítel na celý život.
Jelikož Samael nepobral příliš mnoho síly, nebo ji jen není schopen efektivně zužitkovat, kompenzuje si to v rychlosti a vytrvalosti. Je na sebe opatrný a z boje raději uteče, než aby bojoval za vlastní čest. Má strach z hlubokých vod, vysokých hor či jiných potencionálně nebezpečných aspektů okolního světa. Není to zrovna nebojsa. Ovšem pokud by něco hrozilo jeho blízkým, nepochybně by za ně byl ochoten položit vlastní život. Místo boji se však bude raději věnovat své velké vášni - přírodě. Je naprosto posedlý zkoumáním brouků, rostlin, či ptáků na větvích. Miluje přírodu a nejspíše jej budete často schopni najít s kvítkem za uchem. Jeho nejoblíbenější květinou je sněženka, jelikož znamená blížící se konec zimy a obnovu jara. Má velmi rád, když mu vítr cuchá srst. Je to pro něj velmi uklidňující. Rád shromažďuje různé zajímavé kousky přírodnin, mrtvá těla brouků, či pírka ptáků. Není mu lhostejný osud lovné zvěře a je pro něj tak těžké se účastnit lovů, či si sám ulovit nějakou kořist.
Když je Samael nervózní, nebo dokonce lže, jde to na něm poměrně snadno poznat. Začne, snad nevědomky, cukat svým bílým ouškem. V duši je ale čestný a lži nemá rád. Stejně tak nevydrží příliš dlouho držet nějaké tajemství. Je lepší, mu žádné neříkat. Věří tomu, že když bude konat dobré věci, tak se mu dobré věci zase vrátí zpět. A naopak.
Samael má rád zelenou barvu a v budoucnu bude mít sklony k tomu být dobrým partnerem či dokonce otcem. Po tom svém sdělil mohutné velké tělo, ve kterém tento láskyplný vlk může působit až nemotorně. Již jako vlče je poměrně velká kulička. Jeho hlas je nyní klasicky vlčecí, poměrně vysoký. V budoucnosti bude mít ovšem hluboký hlas, jako se hodí k jeho mohutné postavě. Po matce naopak zdědil magii emocí, která bude mít v jeho životě ještě významnou roli.

Samael přišel na svět v bezpečí a klidu Sarumenské smečky, obklopený teplem svých rodičů. Tohle je teprve začátek Samaelova příběhu. Ještě neudělal své první krůčky, nepoznal hořkost zklamání nebo teplo první lásky. Ale vítr již začíná šeptat jeho jméno mezi korunami stromů a uvidíme, kam jej zanese.