Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Byla ještě horší, než si původně myslel. Měla Pave v plánu jej asi absolutně odrovnat, neboť mu na jeho sarkastickou nabídku ještě i odpovídala. To nebyl dobrý začátek, protože ačkoliv byl v tomhle ohledu poměrně trpělivost sama, tentokrát díky nedostatku spánku neměl chuť stát se ㊕㊖㊗㊘ na hlídání pro nějakého spratka z kdo ví kde... Jenže změna přišla ve chvíli, kdy po nějakém čase, kdy snad přemýšlela, že mu to asi ani říkat nepotřebuje, vypadl z ní fakt, že pochází z ďáblova chřtánu.
Vážně chtěl do Asgaaru? Na jediný místo v téhle širé zemi, kde ho čekala jistá smrt hned po překročení hranice? You son of the bitch. I'm in... A ted vážně. Snažil se, co nejrychleji to šlo, zvažovat, jestli by mu fakt alespoň trochu pomohlo dotáhnout tuhle příšernou lemru domů. Ostatně hej, jedna žere vlčata a druhý je vrací bez známek poškození? Tedy až na to, že už teď vypadala poměrně poškozená?
Zvedl se a ani jí nic neříkal. Třeba to taky nebude mluvit, když on sám bude mlčet. Nechtěl mít na krku další užvaněnou ㊕㊖㊗㊘. Rozhodl se jí tam jen donést a pak zas jít, stačí že to pak tý alfě vyžvaní. Z toho čouhá pár plusových bodíků. Možná by přeci jen mohl přemýšlet právě nad Asgaarskou. Bylo to slibné místo na začátek kompletní destrukce magičů. A to i s tou alfa krávou na trůnu. Ani ho nijak extra nezajímalo, na koho to furt mluví. Na něj to určitě nebylo. Neohlížel se, zda jde za ním. Pokud ano, odvede jí a bude mít klid. Pokud ne, aby ㊕㊖㊗㊘ ㊕㊖㊗㊘ malá.

// VVJ

Vypadala divně. Ale to možná tak vypadají všechna vlčata. Rigel jich zas tolik neznal na to, aby mohl nějaké porovnávat s tímhle výrůstkem. Připomínala mu Apaté, sdílela s ní cosi šíleného, když se na ni vlk podíval. Něco je zle, ale to vem čert, Rigela to nezajímalo. Chtěl se vyspat a už mu zas nějaký Asgaarský potěr ruší chvíli ticha.
"Jo, jasně, a přes drzku bys nechtěla?" pronesl nezaujatě, když si to docupitala k němu v celé své exkrementově hnědé kráse. Ba vlastně měla i nějaké divné světlé šmouhy, ale kdo ví, třeba z toho příšerného zbarvení vyroste. Přestože nebyl vůbec nijak zaujatý jejím návrhem v podobě příkazu, vstal. Pískle bylo secsakramec maličké oproti Rigelovi, který měl teď možnost na ní shlížet z Hůry své výšky.
"A kde máš ten tvůj domov, mladá?" zeptal se stále poměrně nepřátelským tónem, ale chytala jej mírná zvědavost, zda by mu třeba nebylo k užitku. Ostatně jestli pochází třeba z takové Borůvkové smečky, mohl by se jít podívat, kde žijí Mrzákovi a ještě ta ㊕㊖㊗㊘ s modrýma očima, kterou potkal hned několikrát na různých místech. Zas tak dobře jí to ale jako Evelyn s tím potkáváním nešlo.
Sežeru jí, jestli mi bude k ničemu, řekl si v duchu, ale dával ji šanci. Rozhodně to vypadalo, že se třeba i v půli cesty rozhodne, že mu bude přes všechno milejší mladé utopit a už se s tím víceméně nezaobírat.

// Západní Galtavar

Pláně opustil s myšlenkami na černobílého vlka. Co to vlastně vůbec žvatlal o té magii? Rigel byl až moc překvapen jeho zjevem, že měl jaksi problém vybavit si cokoliv použitelného z konverzace, kterou vlk vedl s Rez a tou Mrzákovou. Tedy byla to vlastně ona? Rigel už si ji taky vůbec nevybaboval. Koho to vlastně trápí. Ale ten vlk... Byl tak výstředně zvláštní. A to už tu viděl mnohé. Barevné náhrdelníky, zvláštní klikyháky na těle, divné deformace těla... Zavrtěl hlavou, tohle není něco, nad čím by měl dlouze přemýšlet. Raději se snažil rozpomenout, co chtěl dělat, když se vydal na sever. Netrvalo to tak dlouho, než mu došlo, že se vlastně vydal relaxovat. Našel tenhle příjemný les u jezera, kde už se nechtěl nechat rušit. Jenže jak tak pokračoval, přiřítilo se cosi po jeho pravici a pokračovalo vpřed. O pár metrů se to zastavilo a vyhlíželo cosi v dálce. Jenže tam už nic nebylo.
Bylo to pískle, úplně samo, nemělo s sebou snad nikoho a bylo jen otázkou času, kdy se sem přižene Styx, která jej spolkne i s ohonem. Jaký to smutný den. Rozhodl se to ignorovat. Tedy do jisté míry, věřil v to, že vesmír cítí tuto příležitost a vlčice tu bude každou chvíli. Je to přeci onen zákon schválnosti... Smůla pro vlče... Posadil se opodál pod jeden z menších cedrů a vyhlížel, co bude. Třeba dorazí jeho opatrovníci, na možná i lépe dorazí jeho rodiče. Ale to se v těchto končinách nevidí často. Vlci jsou tu fakt divní, mají smečky na ㊕㊖㊗㊘ územích a dělají si fakanů, který si pak adoptují ㊕㊖㊗㊘ lesbičky, kterým šibe na majáku. Vlče bylo poněkud zmatené, nejspíše se ztratilo. Kolikáté ztracené vlče tohle bylo? On se té Styx asi fakt nediví, je to lehká a poměrně uspokojivá kořist, možná by měl taky nějaké ulovit. Jenže to se mu nechtělo, raději bude pokračovat ve svých neúspěšných lovech za potravou. Jednou ty daňky chytí a sežere.

Směnárna
6 křišťálů - 20 ametystů
14 mušliček - 7 kopretin

Rigel po převodu z Lennie a směnárně
Opály 161 + 15 = 176
Safíry 206 + 0 = 206
Ametysty 30 + 35 = 65
Pomněnky 54 + 0 = 54
Kopretiny 227 + 550 = 777
Vlčí máky 27 + 7 = 34
Oblázky 384 + 110 = 494
Křišťály 0
Mušličky 1

--------------------------------------------------------------------------------
Vše je již počítáno průběžně se slevou 50%, cena po odečtení 50% je vždy ta poslední v závorce
ID - V01/Síla/7 = 7x5 (70%) = 35 (7 vlčích máků)
ID - V01/Vytrvalost/6 = 6x5 (60%) = 30 (15 vlčích máků)
ID - V01/Taktika/2 = 2x5 (20%) = 10 (1 opál, 4 pomněnky)
-----------------------------------------
ID - V02/Síla/2 = 2x50 (20%) = 100 (50 pomněnek)
ID - V02/Rychlost/9 = 9x50 (90%) = 450 (225 kopretin)
ID - V02/Vytrvalost/3 = 3x50 (30%) = 150 (65 ametystů, 10 vlčích máků)
ID - V02/Obratnost/9 = 9x50 (90%) = 450 (192 kopretin, 31 safírů, 2 vlčí máky)
ID - V02/Taktika/7 = 7x50 (70%) = 350 (175 opálů)
-----------------------------------------
ID - V??/speciální vlastnost/9 = 9x80 (90%) = 720 (360 kopretin)
// bylo mi řečeno od zdroje Morfeus/Elisa, že mám počítat s cenou 80 kytek za hvězdu :D

dohromady by to mělo být 2 295 kytek/šutrů bez slevy a se slevou 1 148 kytek/šutrů
operovala jsem rovnou s druhým číslem. (34 vlčích máků, 176 opálů, 54 pomněnek, 65 ametystů, 31 safírů, 777 kopretin)

Konečný stav inventáře?
Opály = 0
Safíry = 175
Ametysty = 0
Pomněnky = 0
Kopretiny = 0
Vlčí máky = 0
Křišťály = 0
Mušličky = 1

Celkem bodů: 114
Směnárna: 50 bodů = 50% sleva ke Smrti nebo Životu, 21x3 body = 25 květin (525 kopretin), 1x15 oblázků
Kategorie: 4x2 teleportační lístky a 1 bonus štěstí
Výhra: vlastnost řečnictví
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celkem:50% sleva k Životu, 525 kopretin, 15 oblázků, 8 teleportačních lístků, 4 bonusy štěstí, vlastnost řečnictví

// Východní Galtavar

"TO SI DĚLÁŠ ㊕㊖㊗㊘, Evelyn kam zas jdeš?!" houkl na ni, když se rozhodla raději vypařit. "To kam zas jdeš, jsi uražená, protože jsem řekl, že používáš víc tu horní díru než spodní. Jak to vůbec může být urážlivý... Víš co, táhni," zařval na ni, když už se rozloučila s vlčetem a hulákala na vlčice, které se o vlče měly starat. Byly to zas tyhle dvě. "Ty frigido!" Přehrával si cestou v hlavě, jak pokračovalo setkání s Evelyn.
"Je to odporná, špinavá vlčice, která je fakt na své věci, kdyby v tom alespoň dobrá byla, jenže ona si dát jedno kolečko a už nemůže, jako by byla tlusťoch, co se dovalil z mekáče přímo na běžící pás a po minutě umíral na infarkt. Příšerný chování, neuspokojující ㊕㊖㊗㊘, že já se na to ㊕㊖㊗㊘, to i zasouvat do pařezu by bylo milejší," zlobil se neustále cestou a doufal, že sežene něco, do čeho by mohl kopnout, aby neměl takový vypjatý vztek, který byl spíše z nudy.
"Takže jak to tamten fotřík říkal? Huh. Říkal, že jsou nejdřív ty obyčejné, takže to je voda, oheň, vzduch a země, já mám nějaký ty čáry máry iluze, pak ještě telekineze a čtení myšlenek? A to proč nemám to poslední? Vsadím se, že by to bylo víc cool než to ostatní, co nezní zas tak lákavě. Co dál? Ta ㊕㊖㊗㊘ na poli uměla dělat déšť a řekla, že ovládá počasí. Ten maník na pláni zas říkal o neviditelnosti těm vlčicím. A ta špinavá noclehářka na poli s ㊕㊖㊗㊘ vlkem měla nějakou z těch zbývajících. Co že to vlastně je? Elektřina, halucinace... Emoce? Co já vím, vypadám jak expert na magiče?"ptal se sám sebe, když hleděl do odrazu ve vodě.
"Naučil jsem se toho dost, ale bude mi to vůbec k něčemu? Ostatně do ㊕㊖㊗㊘, já vlastně ani nevím, k čemu mi to všechno je. Znalost a vědomosti jsou sice základ, ale jak tohle sakra uplatnit? To je mám tedy získat? Ale já nejsem magič! A je mi absolutně fuk, co říkal ten starý kře v horách, nejsme kouzelné potvory, jsme obyčejní vlci, proč nám říkají vždycky opak!"stal si stále za názorem, že nemají magie ani jeden.
"Možná jsme magické krysy, ale to nic nemění na tom, jakým jsme byli vychováni způsobem. Nezmění to žádná magie ani čáry čakry, na to jim sere vodní ještěrka s křídly, zbavíme se jich všech bez toho, aniž bychom se snížili na úroveň, kdy bychom snad jen pomysleli na to, jak jednoduše by se daly věci dokončit, kdyby alespoň jeden z nás magii opravdu ovládal, promýšlel celou záležitost.
"Ne! Tak to nejde, nesouhlasili by s tím ani jeden. Ačkoliv je to velmi lákavý nápad, je to proti jejich nátuře, magii zničí a nebude ji mít už nikdo, jejich potkanní děti zakrní a magii mít prostě nebudou. A nebo ještě lépe, nebudou mít vlča ani jeden. Já je... No dobře, tenhle bod se musí torchu upravit. Jenže kolik z těch existujících asi tak přišlo na to, že umí čarovat?"zeptal se sam sebe.

//Cedrový haj

// Zarostlý les

Zahlédl Rez, která se bavila s nějak pochybně zbarveným a dost možná poměrně rozbitým vlkem. Stála u nich taky ta vlčice od Mrzáka, jehož jméno už si Rigel stejně nevybavoval. na světě bylo tolik zajímavých věcí na to, aby si pamatoval jméno něčeho, co už dost možná stejně ㊕㊖㊗㊘, když to nevisí na vocasu tý jednovoký vlčice. Tedy měla víc očí než ten s jedním. Vyprávěl jim o magiích, o kterých předtím mluvil ten vlk z Močálové smečky. Měl taktéž velmi zajímavé zbarvení oka než je běžné. Možná je cool? Ostatně chybí mu ucho, třeba... Zavrtěl hlavou, bavil se s Mrzákovou a Rez. Třeba se ale znal se Styx. Udělala mu to? Měl víc otázek, než mohl takhle vypozorovat. Přesto neměl v plánu se vydal blíž ani ve chvíli, kdy je opustila Rez a později i Mrzáková, protože se asi cítila divně, když byla ponechána dvoubarevnému.
Posadil se u vody a vyhlížel, zda se Rez opravdu vrátí, či jen lhala, aby nemusela být v jeho společnosti. To byl tak divný? Ať s ním bylo cokoliv, přemýšlel nad těmi magiemi, které jim předtím popisoval. Neměl tu čest ještě vidět kohokoliv zmizet. Respektive tedy možná to viděl neviděl, ono je těžké vidět neviditelné, v tom je dost možná ona pointa té magie. Tak či onak to byla jen další otravná magie na seznam. Proto má černé oko? Ale druhá zněla jako sranda. Dělat bolest je fajn, halucinace znějí jako poměrně zajímá magie, kterou by mohl trochu přiblížit, jenže bohužel už to nemá komu vykládat. Tak možná zas někdy příště... Nevypadalo to, že se Rez vrátí, takže se taky Rigle vydal na odchod. Řekl si, že se ještě podívá na druhý břeh jezera, kde by mohl zůstat v příjemně vyhlížejícím lesíku. Z něj se ale nedalo dostat k vodě, neboť to bylo jediné místo u jezera, kde byl břeh vysoko, tudíž se musel s otráveným výrazem pro vodu ještě zastavit, než se začne terén lehce zvyšovat a již později nebude možnost se kdykoliv napájet. Stejně si chtěl jít dat dvacet, dlouho už se zas pořádně neprospal. Chybí tomu ještě maso a dnešní den byl poměrně vydařený.

//Západní Galtavar

//Elypole

Vydal se zpět cestou, kterou se původně vydal společně s Evelyn na druhou stranu. Už úplně zapomněl, co původně chtěl dělat. Jednoduše vzdal hledání sourozenců a řekl si, že je někdy prostě potká tak, jako jej potkávali všichni ostatní. To by byla fakt špatná karma, kdyby se jim to i nadále nedařilo. Procházel se po pláních, ale opravdu se mu to nechtělo obcházet. Přemýšlel, kolik škody může napáchat průchod přes ten kus lesa, který je prý skoro neprůchozí. Pro Rigela to přeci nebude problém, či? Zakroutil hlavou, že pro něj není problém absolutně nic a vydal se do útrob porostu. Cestou přes les nadával jako nikdy. Dost možná všechny nadávky putovaly na jeho ㊕㊖㊗㊘ rozhodnutí, která jednoduše špatně odhadoval. Je to debil no, jenže s tím se během života smířil a ted se poměrně úspěšně adoruje. A než se nadál, byl venku.

//Východní Galtavar

Tohle v plánu nebylo. Tahle se rozhodla, že musí mít magii, která je přímo příšerná, proč musí mít takovýhle magie? To nemůžou mít něco alespon trochu normálního? Tady tahle si řekla, že bude fakt cool, když všichni zmoknou. Takže nejen že odešla Evelyn - jediná poměrně snesitelná ㊕㊖㊗㊘ Gallirei, ale ke všemu ji vystřídaly tyhle, který ani obtáhnout nešlo bez obav toho, aby se nějakým humusem nenakazil. Kdyby to jen šlo. Ohlédl se. Kam zmizela ta jeho představa jeho bratra? To se raději půjde zahazovat s představou toho, jak opíchá představu svého ㊕㊖㊗㊘ bratra, než smočit do pomatené Ilenie.
A právě proto od sebe poměrně šetrným způsobem odstrčil Sheyu způsobem, kterým se tlapou dotknul jejího mladého ㊕㊖㊗㊘, aby v sobě přestala v tak mladém věku probouzet slušnou vlčí ㊕㊖㊗㊘. Kdo ví, co z té pískové nanynky jednou bude, měla možná potenciál, ale snad nebude kopa neštěstí jako Evelyn, která se osemeněná raději vydala pryč, že to přinejhorším někde nechá v křoví ještě hezky oslizlé a nechutné. Ty dvě už ho nezajímaly, soustředily se stejně většinu času na sebe. Z toho nekoukalo moc vlčat, ale jeho problém to fakt není. Vydal se po poli pryč, Kurz opět neznámý. Vlastně si ani nevšiml, kudy se vydala Evelyn, takže nebylo vyloučeno, že na ní zase za rohem kdesi nenarazí. Jen to ne.
Vzal to tak nějak obloukem a až po chvíli si všiml, že nebyl jediný, kdo si to v pozdním srpnu rozdával uprostřed drogového ráje. Jenže tihle vydali seriozně a celý zaláskovaní. To je odporné, pomyslel si, když si dva vlci začali dělat starosti, zda si navzájem neublížili, když se ㊕㊖㊗㊘. Tak zbytečné. Samozřejmě, že jí něco je, když se nechává nabodávat takovým troubou. Od pohledu absolutní magič ㊕㊖㊗㊘ a ke všemu s ㊕㊖㊗㊘ otázkami. Možná až moc milý, jak chtějí vychovávat prcky, kteří by měli přežit Styx? Všechny jim sežere. Ta vlčice ušla. Tedy takhle, byla flekatá, což značí jasně to, jak moc je vlastně rozbitá a na ní lezlo něco, co tu měl každý druhý. Odporné věci, které kdo ví, kde vzali a k čemu jim to je. Ani pěkné to není. Magičové jsou pomatenci a ti jejich bozi z nich dělají naprosto vymyté ㊕㊖㊗㊘... Ale už z dálky bylo vidět, že má jinou barvu očí než měli vlci, které zatím potkal. Měla je růžové. Možná je to tedy fialová, kdo ví, Rigel žral maso, když bylo, nechroupal mrkev, navíc jeho samčí mozek fakt nedokázal říct, jaký odstín fialové to byl. Rozeznal jen žlutý fleky kolem panenky a to byla konečná. Znamená to, že je ještě ke všemu magicky větší pošuk? To mě ㊕㊖㊗㊘ do ㊕㊖㊗㊘...
Cestou od jejich nechutného počínání nad tím ale přemýšlel. Jakou magii mohla asi tak mít? Možná to je jedna z těch, které zlobivým rozdává Smrt. Jen to nesedí, tahle rozhodně nevypadala na pochybný výrustek.

// zarostlý les

F

Prokvetlá vlčice začala mluvit o tom, jaká je hustá v magii a tak dále a dále, že to Rigel chtěl vědět. Jen ať se chlubí, stejně všichni brzo ㊕㊖㊗㊘.
"No jen mi řekni, jak umíš čarovat!" zasmál se a podíval na tu vlčici, která byla víceméně v rauši, ale nebylo to tak moc zlé jako u její kolegyně, která se tlemila na celý kolo a dělala si srandu z jeho ohonu. Nebo takhle obdivovala to stejně tak jako ta malá, která nadšeně pištěla
"Jestli nebudeš zticha malá, narvu ti tu žížalu do míst, kde by ti to příjemný fakt nebylo," zavrčel Rigel, který sice byl v rozmnožovací náladě, ale rozhodně nechtěl obdělávat děcka a praštěný lesby.
"A ty si vorajtuj tu tvoji magickou ㊕㊖㊗㊘," řekl směrem k vytlemené Illenii, která stále vypadala, že na ni jeho naběhlá kláda udělala částečně dojem. Byl to cirkus , hotový bordel. ㊕㊖㊗㊘ a frackové. Co je tohle sakra za místo?!
Jenže na divnosti to začalo nabírat pořádně až ve chvíli, kdy ho do čumáku praštilo hned několik nových pachů. Skvěle, jako by tu problematických ㊕㊖㊗㊘ nebylo málo. K jeho překvapení to byly ale pachy, které moc dobře znal. Zvedl hlavu, aby v trávě vyhledal někoho znameho. Kde jsou?! Jenže tohle bylo moc. Rigel zaboril hlavu do kytek a několik jich jistě nabral do tlamy, aby mu to všechno kolem přišlo alespoň trochu zábavné. A to se dostavil Norox. Bratr mluvil změť nesmyslů a zmizel stejně jako se objevil. To jsou jen halušky!

Evelyn se rozhodla, že tu na ni už asi nic moc nečeká, tak může zas vypadnout. Jo, jen jdi! Pryč! Kšic.
"TO SI DĚLÁŠ PR***, Evelyn kam zas jdeš?!" houkl na ni, když se rozhodla raději vypařit. "To kam zas jdeš, jsi uražená, protože jsem řekl, že používáš víc tu horní díru než spodní. Jak to vůbec může být urážlivý... Víš co, táhni," zařval na ni, když už se rozloučila s vlčetem a hulákala na vlčice, které se o vlče měly starat. Byly to zas tyhle dvě. "Ty frigido!" volal ještě naštvaně na Evelyn, než se ztratila kdesi ve fialových květinách. "Hej vy dvě, to je vaše tady tohle malý ho*no? Přestaňte se hihňat jako dvě nány, ty kytky nejsou tak dobrý," zavolal na vlčice, který byly tak mega mimo. "Co vám zas do ku*** kdo udělal, že se chováte jak po mentální poruše?" ptal se a čekal, zda odpoví nějaká vlčice. V tom se ale začalo dožadovat vlče srandy a Rigel na ni hodil zamračený pohled. "Tak hele Drahoušku, jsi malý andílek, že? Takový věci dělají jen špinavý coury, ale tvoje kámošky vypadají, že by si mohly taky zahrát," podíval se směrem na smyslů zbavenou vlčici, která skoro až chrochtala smíchy, když byla řeč o bobrech.
"Co kdyby sis támhle šla prohlížet ty žlutý kytky, zatímco tu budu nocovat u chlupatý studánky?" navrhl jí s úšklebkem. Bylo by asi lepší, kdyby se zdekovala pryč. "Samozřejmě mi nevadí ohřívat rampouch když se budeš dívat, ale mohl by přiletět orel a oči ti pak vyklovat," poučil mladou.
"Hej ty ugebená, s minulou jsem si to tolik neužil, chceš se pobavit? Určitě ti chybí trochu si vorazit, když je ta tvoje milá tady vlčice a nemá žádnou kladu, která by tě mohla obšťastnit," zvolal a čumákem ukázal na Cynthiu. Bez urážky samozřejmě. Kdo ví, zda z něj mluvily kytky, či to byl snad sexuální apetit Rigela v pozdním srpnu. Jak hrozné to bude na jaře?

Evelyn stále mluvila. Ještě pořád neměla dost? Měl na ni hupsnout znovu, aby už konečně držela zobák? Je to kytkami, či si jednoduše nevšiml, že je tak nějak rozjetá už od začátku a mele snad furt?
"To jsi mluvila tak často doteď? zeptal se jí možná trochu moc nevrhle. Měl být zaplaven endorfiny, potrkal si, proč to tedy není uspokojující jako vždycky? Možná to nestačilo. V tu chvíli na ně začala volat tráva kus od nich. To ještě stále ty kytky působí? Byl lehce udiven, ale hodlal to ignorovat. To se mu dařilo, než tráva začala vykřikovat znovu, že by si přesně tímhle způsobem chtěla taky hrát. Pfe, tráví, vždyť ty nemluvíš, přestaň vyprávět nesmysly, bavil se nad tím, než se rozhodl porost prozkoumat a zjistit, že to doopravdy není látkami. V trávě mezi fialovými humusárnami sedělo vlče a pištělo, že chce taky hrát no ... Na zalehávanou. Samozřejmě že chce. Všichni chtějí, ale jen ti nejvíc cool se o to pokusí. Třeba Evelyn je cool až teď, konečně je z ní pravá běhna. Nestydatě se tu nechávala obdělávat před zraky malého prcka.
"Evelyn že se nestydíš, HRÁT si před mladou dámou," pokáral vlčici, která se stále válela v trávě a nechtěla se ještě nejspíše zvedat. Nehodlá teď všude chodí za ním, protože jí nacpal buchtu tvarohem, že ne?
"Tak hele slečno, podrbat bobra není pro každýho, musíš být alespoň takhle veliká, abys mohla provozovat tuhle hru," řekl kriticky, prohlédl si jí a ukázal tlapou na přibližnou výšku vlčice vhodnou pro veselé brnkání.

Tohle bylo asi to nejdivnější, co mu kdy kdo řekl. A to už opravdu slyšel mnohé. Ještě nikdy se hodí nikdo neopovážil takto nazvat. Samozřejmě to bylo poměrně chybné označení, ale na tom už nezáleželo. Důležité bylo, že byl moc sjetý na to, aby z toho nadával nebo jí už rdousil za to, že si dovolila být drzá. On to tedy jako akt drzosti bral.
"Mlč vlčice," štěkl po ní, aby raději mlčela a dělala to, co se jí řekne. Nemělo cenu se s ní o ničem bavit. Byla to vlčice. Pár děr a kňourání. A když kňourají až moc, chtělo by to jejich díry zacpat. Do držky už dostala kytku. Z toho všeho tripu mu bylo zle. Ne fyzicky, spíše cítil opravdu blbý pocit, že dovoloval vlčici být tak blízko co se mentálního přátelství týče. To ale nebylo nic, když přišlo no... Na to fyzické přátelství. Šedivá flundra ještě zanotovala, že to musí být dobré. Jako kdyby to měla s čím porovnávat... "Hele nedělej, dobře? Oba víme, že jsi ještě vycákaná nebyla," zavrčel jí do ucha a lehce se ušklíbl, když se mu samice i sama nastavovala. To je ale hodná ště*ka. Podívejme jaká je to poslušná malá ku******. pomyslel si a oblízl se, než se silně Evelyn zakousl do zátylku, aby se již z jeho sevření neměla šanci vykroutit. To jen pojistka, že by se tahle. Co si sakra myslela? Že tohle patří ke špásům, které nebudou mít vyšší následky. No to doufej, že nebude, jinak moje sestra bude mít večeři.
Využil toho, že byla tak moc ochotná. Možná to bylo těmi květinami, možná to bylo vzrušením z nevyzkoušeného. Bylo mu fuk, co jí dohnalo k souhlasu. Běžně se ostatně bránily do poslední chvíle. Tentokrát nebylo skoro nutné používat sílu na to, aby nebyla divoká. Možná jen trochu pro pocit větší satisfakce. Drzel jí pevně, aby se zbytečně nehýbala, aby s sebou necukla, až bude v ní, vlčice měly pak tendence si to díky discomfortu rozmýšlet. Ona ale držela. Hodná poslušná čuba.
Dalo to pěknou chvíli na to, jak rychle většinou takový akt trvá. Běžně je to šup sem šup tam, krocan je v troubě, ale tentokrát jako by se sémě ani nechtělo do útrob vlčice dostat. Pořádně se jí zakousl do kůže, když cítil vrchol. Mise byla splněna. Cítil jistou utechu, dobrý pocit z toho, že po dlouhé době předával své zasr*** rodinné geny dál, ačkoliv tím, že byl konec léta, neočekával, že by se musel starat o následky.
Konečně vlčici pustil a tiše oddechoval, než z ní vítězně slezl. Svět se konečně přestal motat a účinky květiny pominuly. Zůstala už jen satisfakce, která jej ještě nějakou dobu neopustí. Ostatně není pro samce lepšího pocitu, než napustit nějakou vlčici a udělat z ní košík na DNA.
"Slušná minda," pochválil Evelyn a posadil se vedle ní. Už se poměrně smrákalo a bylo na čase jít. Lepší zakončení jejich putování už být nemohlo, co.

Běhala kolem jako pominutá a Rigel se tomu smál. Běhala rychleji než světlo a byla z ní jen obří šmouha, která se pohybovala podivnými směry.
"Haha, nebylo, ale trpaslíka to nezajímá... Počkat cože? To je jedno," smál se stále na zádech. Lehla si jak pytel brambor vedle něj a taky byla na trochu jiné vlně, než tomu bylo předtím. Už alespoň věděl, že je to těmi kytkami. Jenže vadilo mu to? Ani ne. Chvíli tak setrvávali a sledoval mraky. A když už nedávala pozor, rozhodl se vzít vše do vlastních tlap.
Částečně ji zalehl tělem, aby se nemohla jen tak jednoduše odkutálet pryč. Jestli se zpod něj chtěla dostat, musela bojovat o to, aby se tomu tak stalo.
"Hej, hej, byla bys pěkná máma," zavrněl jí do ucha a mírně ji do něj zuby i štípl. Mluvila z něj částečně ta kytka a svět se stále poměrně motal, ale byl takový. A právě v tu chvíli se začala rodit myšlenka na to, že by si po dlouhé době mohl zase vrznout. A vem čert, že byla magič, on je ostatně stejně taky. Mít magický zmetky... Proč ne, jeho by to stejně nezajímalo. Nechal by to sežrat všechno sourozenci.
"Schválně jak moc by tě štvalo, kdybych tě jednou udělal," drcl do ní provokativně, ale podvědomí chtělo, aby se tomu tak stalo. Rozhodování takhle většinou nefungovalo, ale rozhodně tomu napomáhaly ony divné kytky, které najednou dělaly život o trochu zábavnější. Proto už stačilo jen opravdu málo a zakousl se jí do ramene tak, aby ji chtě nechtě začal obracet na břicho.