Gallirea - Příspěvky uživatele

Zdálo se, že ji vlče celkem často trápilo. Ještě štěstí, že to není jeho starost. Vlastně byl rád, že se nikdy nemusel s žádným vlčetem nějak dlouhodobě tahat. Ta svá nikdy neznal a tak tomu bylo nejlépe.
"Tak to udělej, až jí vytráví, ještě by na tebe vyblila večeři, víš jak, po cestě jsme si opekli jiné vlče, které se nám nelíbilo," propíchl vlčici mírně, neboť se stále držela toho, že je se sourozenci za jedno. To nebyl tak špatný odhad, neměl rozhodně v plánu je zabíjet, ale taky na druhou stranu neměl v plánu jim s čímkoliv pomáhat, dělají akorát tak problémy.
Elisa se ale zacala vyptávat, co je vlastně dlužná, neboť tak to asi chodí. Měl něco chtít? Tak daleko to nepromyslel. Nepočítal s tím, že by tu potkal zrovna tuhle. Z dobroty srdce to fakt nedělal. Spíše byl poměrně rád, že se toho zbaví. Možná by ho doteď pronásledovala, že ji má vzít domů. To vlče by bylo schopný udělat cokoliv...
"Vlastně jsem celkem rád, že konečně mlčí," zasmál se při pohledu na vlčici, která spala. Měla určitě taky nějaký mindráky a traumata, byla dost možná větším sourozencem sester než Rigel, který vedle ní působil poměrně při dobrém mentálním zdraví. Možná tomu bylo možná i doopravdy. Kdo ví, co za supy měla jako její pravé rodiče, když vlčice zmínila, že je dcerou nějakých náhodných tuláků. Vlče ho Samozřejmě nezaujalo, tak jí řekl tak nějak pravdu o tom, že je moc moc otravná.
"Nevím, není nic konkrétního, byla by otravná a mohl jsem ji buďto hodit do jezera nebo odtáhnout zpět," řekl ledabyle. Opravdu by po něm nejspíše zacalat skákat, aby jí odvedl za nějakou tou Awnay. Je tohle Awnay? Ne, vždyť říkala, že se jmenuje Elisa. A tak zůstávalo tajemstvím, kdo je ta Awnay. Možná je to její nepozorná opatrovatelka.
Už byl na odchodu, když mu v hlavě bleskl onen šílený nápad, který byl spíše k smíchu než pro opravdovou realizaci. Byl blázen to jen vyslovit, ale nálada ho neopouštěla. "Vlastně jo, chtěl bych se stát členem tvý magičský tlupy, pokud tedy berete chcípáky bez magie," zasmál se a hodil po ní pohled, který neřekl moc. Byl to spíše vtip podaný smrtelně vážně. Ona by na to stejně nikdy nepřistoupila.

Pohroma na sebe nenechala čekat dlouho. Přišla přesně ta, kterou očekával. Kdo ví, zda vůbec měla druha, byla přesně ten typ kudlanky, která by ho jen ojela a pak sežrala. Přišla poměrně klidně, stejně její tón byl příjemný asi jako jarní potopa. Neřekla ani bú a už šňafala. Rigel nadhodil mírně pohrdavý pohled, aby ji ujistil, že není nutné dělat ramena, protože to vlastně vůbec nepomáhá. Mohla být alfa klidně půlky Gallirei a stejně by to nemělo přílišný efekt. Na to byl v pozici, kdy mohl v klidu vytasit ony výhrůžky, že není doopravdy malá v bezpečí, místo toho jí ale velice jasně zapštil, neboť prskala až moc nahlas a jakou práci to dalo, než konečně přestala schízovat a spala.
"Mlč sakra, konečně spí," poučil jí, že by si měla dávat pozor na to, jak nahlas hodlá mluvit. Nebyl sice v pozici, kdy si mohl něco takového dovolit, ale spíše mu záleželo na tom, že nemusel malé vlče konečně poslouchat. Přestala fňukat, byla doma, dostatečně utahaná na to, aby držela zobák a počítala skákající zajíce či co...
"Nesu ti tohodle praštěnýho usmrkance," opravil ji, protože to sice nebyl Norox nebo Styx, ale rozhodně se jednalo o něco cenného, co jí bylo doneseno neporušené. No dobře, narušená byla, ale tak už to Rigel potkal.
"Je mi to absolutně jedno, tady máš to prtě," řekl naprosto klidně, jako by mu právě nevyhrožovala. Byl až moc klidný na to, aby se cítil jakkoliv jinak. Možná protože ho to přílišně neohrožovalo. Byla možná drsná jak stálý kolem ústí, ale to neznamenalo, že musela takto sňafat. Nemusel ani nic říkat, aby z tonu jeho hlasu bylo znát, že by měla nechat toho kraválu a trochu brát v potaz, že ji přeci jen donesl vlče, které ztratila. Obešel jí a přistoupil k jednomu ze stromů, pod kterým byl příjemně vypadající porost. Opatrně si lehl a nechal maličkou, aby se po straně jeho trupu sklouzla do trávy. Tam se několikrát zavrtela, řekla několik blábolů a zas chrněla.
Rigel si jí chvíli prohlížel. Neměl na to celý den náladu, furt se někde válela a fňukala. Když teď nevydávala ani hlásku, nebyla tak otravná a příšerná. S touto myšlenkou se obrátil k Elise a upřímně doufal, že ještě vlčice bude kopat alespoň chvíli do vosího hnízda.

// Medvědí řeka (se Sunny)

Tohle je post spíše pro Elisu, co se k nám připojí, tak není nutno se sem táhnout s jinými vlky, díky :)

U řeky rozhodl, že bude čas na večeři, už se stmívalo a byla skvělá příležitost, aby něco sehnal. Neměl v úmyslu lovit nic velkého, ale nakonec z toho byla zraněná laň, kterou nejspíše zranil pád v terénu. Hodilo se to samozřejmě. Ukončil její život a páral ji na kusy. Nejdřív samozřejmě krmil sebe, než začal odhazovat kusy masa i mladé, která si zasloužila jíst až po něm. Snažil se nakrmit co nejvíc, poslední dobou ostatně od návštěvy toho zavšiveného boha jen a jen rostl. Jestli si ten starý blázen myslí, že tím dostane Rigelovu přízeň, asi se šeredně plete.
Šedý vlk si musel lovit potravu častěji, aby se držel v určité formě, lovil cestou k jezeru, lovil poté, co zmizela Evelyn, lovil před tím, než putoval s ní... Nebylo to tak dobré, jako kdyby to ve smečce, ale už se alespoň neměl jako chudák.
Sunny vypadala poměrně ospale a začínala se kousat, což jo iritovalo ještě víc.
"Pohni, nebo zardousim tu tvojí Awnay hned jak dojdeme do Asgaaru, a pak zabiju i všechny ostatní," zasmál se, ale nemělo to moc ucinek, neboť vlče si keclo na zem a nevypadalo to, že by chtěla ještě dneska po takové velké večeři nekam cupitat. Ale vždyť se tolik těšila! Rigel nad tím přotočil oči a vydal se zpět k ní. Mladá už měla zavrene oči, ale ještě si něco málo huhňala pro sebe.
"spí už konečně a chcípni," rpocedil mezi zuby na zdroj momentálních problémů, který se zatím odebral do země spánku. Chvíli počkal a přemýšlel, zda tedy zůstávají na noc tady nebo ne. Nakonec rozhodl, že ji tam prostě odnese.
Vzal mladou na záda, protože se z toho pochodu pravděpodobně naprosto vyčerpala, že už nebyla od medvědí řeky nejspíše vůbec schopná se doplahočit do lesa. Bylo vlastně lepší, že vybral tuhle cestu, kde byl terén tak nějak stále poměrně dobrý, že se tu dalo projít i s vlčetem na zádech. Byla drobná a lehká, proto by to snad nebyl problém ani v kopcovitém terénu. Doufal, že jí tu ale někde vyklopí a zas se ztratí s tím, že tu zanechal jakousi zmínku o tom, že pomohl mladé vlčici, kterou by tedy nejraději utopil už ve vodách Velkého vlčího jezera. Ale tomu se tak nestalo ani u Medvědí řeky, takže asi už nebylo moc příležitostí, jak její život ukončit ve vodě. Ještě to šlo samozřejmě na sucho, což zanechává smrad a bordel.
Dal vědět smečce, že jsou zde, ale pochyboval, že by to nezaregistrovali sami, ale těžko říct, třeba mají moc práce. Ostatně kdo ví, jak to chodí ve smečce magičů. Nejspíše se beztak celý dny flákají.
Stále přemýšlel nad tím, proč tu je. Nevěřil snad absolutně nikomu, že by mohli společně škodit více než zvlášť, Styx I Norox chcípnou drive než jeden mrkne a Rigel nechtěl být stažen s nimi. Nesnášel tenhle jejich přístup a nesnášel je za to, že si nedávali dostatečně pozor. Chovají se jako malá vlčata. Možná proto chtěl jednat na vlastní pěst, nemohl se spolehnout, že to dopadne dobře, když bude vždy na jejich straně, musel mít rezervu. Navíc nevěřil, že to tímhle přístupem někam pořádně dotáhnou. Proplétal se mezi stromy se Sunny na zádech a hledal vhodné místo, kde by mohli počkat, co se bude dít. Vlče už zas zařezávalo a Rigela ten zvuk pořádně vytáčel. Nemohl se dočkat, až to někde zas zahodí a nějakou dobu neuvidí. Pošahaný spratek...

//Minimanipulace se Sunny, abys jí měla stále s námi ready, až se vrátíš :)

//Mahtae

Od jedné řeky k druhé. Takhle alespoň ale hraničila s lesem, takže se nemuseli již brouzdat v žádné řece. Byla za ním, tedy alespoň to tak znělo, celá udýchaná konečně srovnala krok a spustila tu svou písničku.
"Však už tam skoro jsme, malá čubko," zavrčel Rigel, protože jí měl plný zuby. Nevraždil by to, ale otravný to bylo tak moc, že by jí klidně zařídil pěknou nehodu, kdyby se mu zrovna nehodila. Pokusil se s tím i komunikovat, jenže mladá si jela bláznivě to svoje a nejspíše nehodlala být ani trochu užitečná. Co by taky vlk měl od takové malé ufňukané nány čekat.
Jaký byl plán? Poslední dny nevěděl, zda je mu milejší kopat raději za sebe než za rodinu. Očividně totiž všichni degenerovali, jako by jim zbývala horko těžko jen jedna mozková buňka. Nechtěl, aby byl vtažen do jejich šílenství, které znamenalo absolutní záhubu. Koho se ale tím pádem má zbavit dříve? Svých nevyhovujících sourozenců, či snad všech ostatních a je už si nechat jen jako třešničku na dortu?
Starostlivě si povzdechl, nejspíše odpovědi brzy najde, neboť je dost možné, že z toho les už nikdy neodejde a bude to jasná konečná.

//Asgaarský les

//VVJ
Znatelně mu docházela trpělivost, naštěstí si řekl, že vlastně beztak nemá co dělat a klidně se s ní může zahazovat až do soumraku.
"Však co zas fňukáš," obrátil se na ni, neboť se stále plácala na břehu řeky. Rigel byl už skoro odhodlán jí tam nechat a kdo ví, co s ní bude, jenže si slíbil, že přijde na to, jak by se mohl neprůstřelně infiltrovat do jejich smečky. Byl to skvělý zdroj informací a celkově dobré místo pro start. Mělo to jednu nevýhodu, kterou byla znatelně nebezpečná alfa. Ta samice byla hodně drsná a opovážlivá. A kdo ví, co vše uměla. Chtělo to právě tyto malé služby, aby se uvěřilo faktu, že opravdu o místo ve smečce stojí a dá tomu přednost než vlastním sourozencům.
Museli jít tudy, neměl chuť řešit nic s Borůvkovou smečkou, ještě by se musel bavit s Mrzákem. To by raději vynechal, proto se drželi podél řeky a do Asgaaru jí pošle po jižní hranici. Co se vůbec stalo, že je nějaká hlídačka malých smradů, kteří vůbec nechápou, co je to vlastně práce a otravy s nimi komunikovat. Přesto stále přemýšlel, zda by se neměl rozhodnout sehnat Styx a nedarovat jí tohle pískle k jídlu. Není to ta lepší možnost? Určitě by bylo více vlků spokojených.
"Pohni, nebo vám ten váš les spálím na popel," zavrčel na mladou, která místo toho, aby se konečně zvedla, začala fňukat, že je ve znatelném nebezpečí, protože stále seděla po břicho ve vodě. Mládež je fakt odporná...
"Máš hlad, smrádě?" zeptal se jí nakonec, aby konečně zvedla zadek a vydala se za ním. Neměl na tohle celý den, čím dřív ji tam dovede, tím lépe pro oba. Myslel na to, že by možná mohl být milejší, ale s jejím přístupem se to zdálo skoro až nemožné.
"Co víš o tý vaší smečce? Máš tam nějaký kámoše? Proč jsi tady sama a nemáš doprovod, myslí si snad, že jsi moc otravná?" zasmál se, když konečně vlče vytáhl z vody, aby přestalo fňukat. Teď byli připraveni vydat se dál.

//Medvědí řeka

//Cedrát

Měla schízu a moc energie, taky asi nulový respekt a půd sebezáchovy. Chudák mladá, s takovou tu dlouho žít nebude... Zastavil se ve chvíli, kdy jí měl zase v zorném poli. Vycenil zuby a bílé chlupy na zádech měl naježené.
"Jo tak ty najednou víš, kudy se tam jako jde, že si hopsáš první?! Ještě jednou uvidim, že nejsi dva metry ZA mnou a hodím tě do toho jezera, a vsaď se, že jsi tak lehká, že s tebou dokážu udělat minimálně dvě žabky," zařval na ni, aby se zase hezky zařadila tam, kam patří a nechodila mu na oči, když byla důvodem, proč ještě nespal. Bylo mu jasné, že by kolem něj skákala tak dlouho, dokud by po ní neskočil. Její domov byl ale až moc lákavou příležitostí, žilo tam těch ㊕㊖㊗㊘ jako ㊕㊖㊗㊘, toho musel nějak využít, když se mohl spoléhat sám na sebe. Věřil celkem tomu, že jsou jeho sourozenci tak neschopní, že se nechají tři tempem dost brzo zabít. Pokud tomu tedy již takto nebylo. Přiblížil se blíže břehu, nacházejí se teď na jižním cípu, zde jezero pokračovalo do řeky.
Ohlédl se. Stále tam ta pijavice byla. Co s ní má jako asi tak dělat. Ona řeku jen tak nepřeplave... A jak se vůbec dostala na druhý břeh? Tak či onak ji probodl pohledem, aby se ani nehla, když se k ní pomalým tempem vydal. Sledoval její reakci a čekal, kdy zase začne něco žvatlal.
Na žádná její slova ale příliš dlouho nečekal. Byla drobná a dost možná ji ještě nebylo víc jak dva/tři měsíce. Proto se moc neostýchal s tím, zda to zvládne a mladou chytil do zubů za kůži na temeni. S ní se pak vydal k řece, aby jí překonali tak, aby jí donesl celou. Doufal, že umí zadržovat dech, když se jí občasně dostane voda do tlamy a případně ji i vykašlat.
Když se dostali na druhý břeh, pustil ji poměrně nešetrným způsobem do vody, až si z toho kecla na ㊕㊖㊗㊘ a voda jí sahala do půlky těla. Sám vylezl, aby se oklepal hned několikrát a nedal ji ani čas rozkoukat se, když vyrazil zase dál.

//Mahtae sever

Byla ještě horší, než si původně myslel. Měla Pave v plánu jej asi absolutně odrovnat, neboť mu na jeho sarkastickou nabídku ještě i odpovídala. To nebyl dobrý začátek, protože ačkoliv byl v tomhle ohledu poměrně trpělivost sama, tentokrát díky nedostatku spánku neměl chuť stát se ㊕㊖㊗㊘ na hlídání pro nějakého spratka z kdo ví kde... Jenže změna přišla ve chvíli, kdy po nějakém čase, kdy snad přemýšlela, že mu to asi ani říkat nepotřebuje, vypadl z ní fakt, že pochází z ďáblova chřtánu.
Vážně chtěl do Asgaaru? Na jediný místo v téhle širé zemi, kde ho čekala jistá smrt hned po překročení hranice? You son of the bitch. I'm in... A ted vážně. Snažil se, co nejrychleji to šlo, zvažovat, jestli by mu fakt alespoň trochu pomohlo dotáhnout tuhle příšernou lemru domů. Ostatně hej, jedna žere vlčata a druhý je vrací bez známek poškození? Tedy až na to, že už teď vypadala poměrně poškozená?
Zvedl se a ani jí nic neříkal. Třeba to taky nebude mluvit, když on sám bude mlčet. Nechtěl mít na krku další užvaněnou ㊕㊖㊗㊘. Rozhodl se jí tam jen donést a pak zas jít, stačí že to pak tý alfě vyžvaní. Z toho čouhá pár plusových bodíků. Možná by přeci jen mohl přemýšlet právě nad Asgaarskou. Bylo to slibné místo na začátek kompletní destrukce magičů. A to i s tou alfa krávou na trůnu. Ani ho nijak extra nezajímalo, na koho to furt mluví. Na něj to určitě nebylo. Neohlížel se, zda jde za ním. Pokud ano, odvede jí a bude mít klid. Pokud ne, aby ㊕㊖㊗㊘㊕㊖㊗㊘ malá.

// VVJ

Vypadala divně. Ale to možná tak vypadají všechna vlčata. Rigel jich zas tolik neznal na to, aby mohl nějaké porovnávat s tímhle výrůstkem. Připomínala mu Apaté, sdílela s ní cosi šíleného, když se na ni vlk podíval. Něco je zle, ale to vem čert, Rigela to nezajímalo. Chtěl se vyspat a už mu zas nějaký Asgaarský potěr ruší chvíli ticha.
"Jo, jasně, a přes drzku bys nechtěla?" pronesl nezaujatě, když si to docupitala k němu v celé své exkrementově hnědé kráse. Ba vlastně měla i nějaké divné světlé šmouhy, ale kdo ví, třeba z toho příšerného zbarvení vyroste. Přestože nebyl vůbec nijak zaujatý jejím návrhem v podobě příkazu, vstal. Pískle bylo secsakramec maličké oproti Rigelovi, který měl teď možnost na ní shlížet z Hůry své výšky.
"A kde máš ten tvůj domov, mladá?" zeptal se stále poměrně nepřátelským tónem, ale chytala jej mírná zvědavost, zda by mu třeba nebylo k užitku. Ostatně jestli pochází třeba z takové Borůvkové smečky, mohl by se jít podívat, kde žijí Mrzákovi a ještě ta ㊕㊖㊗㊘ s modrýma očima, kterou potkal hned několikrát na různých místech. Zas tak dobře jí to ale jako Evelyn s tím potkáváním nešlo.
Sežeru jí, jestli mi bude k ničemu, řekl si v duchu, ale dával ji šanci. Rozhodně to vypadalo, že se třeba i v půli cesty rozhodne, že mu bude přes všechno milejší mladé utopit a už se s tím víceméně nezaobírat.

// Západní Galtavar

Pláně opustil s myšlenkami na černobílého vlka. Co to vlastně vůbec žvatlal o té magii? Rigel byl až moc překvapen jeho zjevem, že měl jaksi problém vybavit si cokoliv použitelného z konverzace, kterou vlk vedl s Rez a tou Mrzákovou. Tedy byla to vlastně ona? Rigel už si ji taky vůbec nevybaboval. Koho to vlastně trápí. Ale ten vlk... Byl tak výstředně zvláštní. A to už tu viděl mnohé. Barevné náhrdelníky, zvláštní klikyháky na těle, divné deformace těla... Zavrtěl hlavou, tohle není něco, nad čím by měl dlouze přemýšlet. Raději se snažil rozpomenout, co chtěl dělat, když se vydal na sever. Netrvalo to tak dlouho, než mu došlo, že se vlastně vydal relaxovat. Našel tenhle příjemný les u jezera, kde už se nechtěl nechat rušit. Jenže jak tak pokračoval, přiřítilo se cosi po jeho pravici a pokračovalo vpřed. O pár metrů se to zastavilo a vyhlíželo cosi v dálce. Jenže tam už nic nebylo.
Bylo to pískle, úplně samo, nemělo s sebou snad nikoho a bylo jen otázkou času, kdy se sem přižene Styx, která jej spolkne i s ohonem. Jaký to smutný den. Rozhodl se to ignorovat. Tedy do jisté míry, věřil v to, že vesmír cítí tuto příležitost a vlčice tu bude každou chvíli. Je to přeci onen zákon schválnosti... Smůla pro vlče... Posadil se opodál pod jeden z menších cedrů a vyhlížel, co bude. Třeba dorazí jeho opatrovníci, na možná i lépe dorazí jeho rodiče. Ale to se v těchto končinách nevidí často. Vlci jsou tu fakt divní, mají smečky na ㊕㊖㊗㊘ územích a dělají si fakanů, který si pak adoptují ㊕㊖㊗㊘ lesbičky, kterým šibe na majáku. Vlče bylo poněkud zmatené, nejspíše se ztratilo. Kolikáté ztracené vlče tohle bylo? On se té Styx asi fakt nediví, je to lehká a poměrně uspokojivá kořist, možná by měl taky nějaké ulovit. Jenže to se mu nechtělo, raději bude pokračovat ve svých neúspěšných lovech za potravou. Jednou ty daňky chytí a sežere.

Směnárna
6 křišťálů - 20 ametystů
14 mušliček - 7 kopretin

Rigel po převodu z Lennie a směnárně
Opály 161 + 15 = 176
Safíry 206 + 0 = 206
Ametysty 30 + 35 = 65
Pomněnky 54 + 0 = 54
Kopretiny 227 + 550 = 777
Vlčí máky 27 + 7 = 34
Oblázky 384 + 110 = 494
Křišťály 0
Mušličky 1

--------------------------------------------------------------------------------
Vše je již počítáno průběžně se slevou 50%, cena po odečtení 50% je vždy ta poslední v závorce
ID - V01/Síla/7 = 7x5 (70%) = 35 (7 vlčích máků)
ID - V01/Vytrvalost/6 = 6x5 (60%) = 30 (15 vlčích máků)
ID - V01/Taktika/2 = 2x5 (20%) = 10 (1 opál, 4 pomněnky)
-----------------------------------------
ID - V02/Síla/2 = 2x50 (20%) = 100 (50 pomněnek)
ID - V02/Rychlost/9 = 9x50 (90%) = 450 (225 kopretin)
ID - V02/Vytrvalost/3 = 3x50 (30%) = 150 (65 ametystů, 10 vlčích máků)
ID - V02/Obratnost/9 = 9x50 (90%) = 450 (192 kopretin, 31 safírů, 2 vlčí máky)
ID - V02/Taktika/7 = 7x50 (70%) = 350 (175 opálů)
-----------------------------------------
ID - V??/speciální vlastnost/9 = 9x80 (90%) = 720 (360 kopretin)
// bylo mi řečeno od zdroje Morfeus/Elisa, že mám počítat s cenou 80 kytek za hvězdu :D

dohromady by to mělo být 2 295 kytek/šutrů bez slevy a se slevou 1 148 kytek/šutrů
operovala jsem rovnou s druhým číslem. (34 vlčích máků, 176 opálů, 54 pomněnek, 65 ametystů, 31 safírů, 777 kopretin)

Konečný stav inventáře?
Opály = 0
Safíry = 175
Ametysty = 0
Pomněnky = 0
Kopretiny = 0
Vlčí máky = 0
Křišťály = 0
Mušličky = 1

Celkem bodů: 114
Směnárna: 50 bodů = 50% sleva ke Smrti nebo Životu, 21x3 body = 25 květin (525 kopretin), 1x15 oblázků
Kategorie: 4x2 teleportační lístky a 1 bonus štěstí
Výhra: vlastnost řečnictví
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celkem:50% sleva k Životu, 525 kopretin, 15 oblázků, 8 teleportačních lístků, 4 bonusy štěstí, vlastnost řečnictví

// Východní Galtavar

"TO SI DĚLÁŠ ㊕㊖㊗㊘, Evelyn kam zas jdeš?!" houkl na ni, když se rozhodla raději vypařit. "To kam zas jdeš, jsi uražená, protože jsem řekl, že používáš víc tu horní díru než spodní. Jak to vůbec může být urážlivý... Víš co, táhni," zařval na ni, když už se rozloučila s vlčetem a hulákala na vlčice, které se o vlče měly starat. Byly to zas tyhle dvě. "Ty frigido!" Přehrával si cestou v hlavě, jak pokračovalo setkání s Evelyn.
"Je to odporná, špinavá vlčice, která je fakt na své věci, kdyby v tom alespoň dobrá byla, jenže ona si dát jedno kolečko a už nemůže, jako by byla tlusťoch, co se dovalil z mekáče přímo na běžící pás a po minutě umíral na infarkt. Příšerný chování, neuspokojující ㊕㊖㊗㊘, že já se na to ㊕㊖㊗㊘, to i zasouvat do pařezu by bylo milejší," zlobil se neustále cestou a doufal, že sežene něco, do čeho by mohl kopnout, aby neměl takový vypjatý vztek, který byl spíše z nudy.
"Takže jak to tamten fotřík říkal? Huh. Říkal, že jsou nejdřív ty obyčejné, takže to je voda, oheň, vzduch a země, já mám nějaký ty čáry máry iluze, pak ještě telekineze a čtení myšlenek? A to proč nemám to poslední? Vsadím se, že by to bylo víc cool než to ostatní, co nezní zas tak lákavě. Co dál? Ta ㊕㊖㊗㊘ na poli uměla dělat déšť a řekla, že ovládá počasí. Ten maník na pláni zas říkal o neviditelnosti těm vlčicím. A ta špinavá noclehářka na poli s ㊕㊖㊗㊘ vlkem měla nějakou z těch zbývajících. Co že to vlastně je? Elektřina, halucinace... Emoce? Co já vím, vypadám jak expert na magiče?"ptal se sám sebe, když hleděl do odrazu ve vodě.
"Naučil jsem se toho dost, ale bude mi to vůbec k něčemu? Ostatně do ㊕㊖㊗㊘, já vlastně ani nevím, k čemu mi to všechno je. Znalost a vědomosti jsou sice základ, ale jak tohle sakra uplatnit? To je mám tedy získat? Ale já nejsem magič! A je mi absolutně fuk, co říkal ten starý kře v horách, nejsme kouzelné potvory, jsme obyčejní vlci, proč nám říkají vždycky opak!"stal si stále za názorem, že nemají magie ani jeden.
"Možná jsme magické krysy, ale to nic nemění na tom, jakým jsme byli vychováni způsobem. Nezmění to žádná magie ani čáry čakry, na to jim sere vodní ještěrka s křídly, zbavíme se jich všech bez toho, aniž bychom se snížili na úroveň, kdy bychom snad jen pomysleli na to, jak jednoduše by se daly věci dokončit, kdyby alespoň jeden z nás magii opravdu ovládal, promýšlel celou záležitost.
"Ne! Tak to nejde, nesouhlasili by s tím ani jeden. Ačkoliv je to velmi lákavý nápad, je to proti jejich nátuře, magii zničí a nebude ji mít už nikdo, jejich potkanní děti zakrní a magii mít prostě nebudou. A nebo ještě lépe, nebudou mít vlča ani jeden. Já je... No dobře, tenhle bod se musí torchu upravit. Jenže kolik z těch existujících asi tak přišlo na to, že umí čarovat?"zeptal se sam sebe.

//Cedrový haj

// Zarostlý les

Zahlédl Rez, která se bavila s nějak pochybně zbarveným a dost možná poměrně rozbitým vlkem. Stála u nich taky ta vlčice od Mrzáka, jehož jméno už si Rigel stejně nevybavoval. na světě bylo tolik zajímavých věcí na to, aby si pamatoval jméno něčeho, co už dost možná stejně ㊕㊖㊗㊘, když to nevisí na vocasu tý jednovoký vlčice. Tedy měla víc očí než ten s jedním. Vyprávěl jim o magiích, o kterých předtím mluvil ten vlk z Močálové smečky. Měl taktéž velmi zajímavé zbarvení oka než je běžné. Možná je cool? Ostatně chybí mu ucho, třeba... Zavrtěl hlavou, bavil se s Mrzákovou a Rez. Třeba se ale znal se Styx. Udělala mu to? Měl víc otázek, než mohl takhle vypozorovat. Přesto neměl v plánu se vydal blíž ani ve chvíli, kdy je opustila Rez a později i Mrzáková, protože se asi cítila divně, když byla ponechána dvoubarevnému.
Posadil se u vody a vyhlížel, zda se Rez opravdu vrátí, či jen lhala, aby nemusela být v jeho společnosti. To byl tak divný? Ať s ním bylo cokoliv, přemýšlel nad těmi magiemi, které jim předtím popisoval. Neměl tu čest ještě vidět kohokoliv zmizet. Respektive tedy možná to viděl neviděl, ono je těžké vidět neviditelné, v tom je dost možná ona pointa té magie. Tak či onak to byla jen další otravná magie na seznam. Proto má černé oko? Ale druhá zněla jako sranda. Dělat bolest je fajn, halucinace znějí jako poměrně zajímá magie, kterou by mohl trochu přiblížit, jenže bohužel už to nemá komu vykládat. Tak možná zas někdy příště... Nevypadalo to, že se Rez vrátí, takže se taky Rigle vydal na odchod. Řekl si, že se ještě podívá na druhý břeh jezera, kde by mohl zůstat v příjemně vyhlížejícím lesíku. Z něj se ale nedalo dostat k vodě, neboť to bylo jediné místo u jezera, kde byl břeh vysoko, tudíž se musel s otráveným výrazem pro vodu ještě zastavit, než se začne terén lehce zvyšovat a již později nebude možnost se kdykoliv napájet. Stejně si chtěl jít dat dvacet, dlouho už se zas pořádně neprospal. Chybí tomu ještě maso a dnešní den byl poměrně vydařený.

//Západní Galtavar

//Elypole

Vydal se zpět cestou, kterou se původně vydal společně s Evelyn na druhou stranu. Už úplně zapomněl, co původně chtěl dělat. Jednoduše vzdal hledání sourozenců a řekl si, že je někdy prostě potká tak, jako jej potkávali všichni ostatní. To by byla fakt špatná karma, kdyby se jim to i nadále nedařilo. Procházel se po pláních, ale opravdu se mu to nechtělo obcházet. Přemýšlel, kolik škody může napáchat průchod přes ten kus lesa, který je prý skoro neprůchozí. Pro Rigela to přeci nebude problém, či? Zakroutil hlavou, že pro něj není problém absolutně nic a vydal se do útrob porostu. Cestou přes les nadával jako nikdy. Dost možná všechny nadávky putovaly na jeho ㊕㊖㊗㊘ rozhodnutí, která jednoduše špatně odhadoval. Je to debil no, jenže s tím se během života smířil a ted se poměrně úspěšně adoruje. A než se nadál, byl venku.

//Východní Galtavar

Tohle v plánu nebylo. Tahle se rozhodla, že musí mít magii, která je přímo příšerná, proč musí mít takovýhle magie? To nemůžou mít něco alespon trochu normálního? Tady tahle si řekla, že bude fakt cool, když všichni zmoknou. Takže nejen že odešla Evelyn - jediná poměrně snesitelná ㊕㊖㊗㊘ Gallirei, ale ke všemu ji vystřídaly tyhle, který ani obtáhnout nešlo bez obav toho, aby se nějakým humusem nenakazil. Kdyby to jen šlo. Ohlédl se. Kam zmizela ta jeho představa jeho bratra? To se raději půjde zahazovat s představou toho, jak opíchá představu svého ㊕㊖㊗㊘ bratra, než smočit do pomatené Ilenie.
A právě proto od sebe poměrně šetrným způsobem odstrčil Sheyu způsobem, kterým se tlapou dotknul jejího mladého ㊕㊖㊗㊘, aby v sobě přestala v tak mladém věku probouzet slušnou vlčí ㊕㊖㊗㊘. Kdo ví, co z té pískové nanynky jednou bude, měla možná potenciál, ale snad nebude kopa neštěstí jako Evelyn, která se osemeněná raději vydala pryč, že to přinejhorším někde nechá v křoví ještě hezky oslizlé a nechutné. Ty dvě už ho nezajímaly, soustředily se stejně většinu času na sebe. Z toho nekoukalo moc vlčat, ale jeho problém to fakt není. Vydal se po poli pryč, Kurz opět neznámý. Vlastně si ani nevšiml, kudy se vydala Evelyn, takže nebylo vyloučeno, že na ní zase za rohem kdesi nenarazí. Jen to ne.
Vzal to tak nějak obloukem a až po chvíli si všiml, že nebyl jediný, kdo si to v pozdním srpnu rozdával uprostřed drogového ráje. Jenže tihle vydali seriozně a celý zaláskovaní. To je odporné, pomyslel si, když si dva vlci začali dělat starosti, zda si navzájem neublížili, když se ㊕㊖㊗㊘. Tak zbytečné. Samozřejmě, že jí něco je, když se nechává nabodávat takovým troubou. Od pohledu absolutní magič ㊕㊖㊗㊘ a ke všemu s ㊕㊖㊗㊘ otázkami. Možná až moc milý, jak chtějí vychovávat prcky, kteří by měli přežit Styx? Všechny jim sežere. Ta vlčice ušla. Tedy takhle, byla flekatá, což značí jasně to, jak moc je vlastně rozbitá a na ní lezlo něco, co tu měl každý druhý. Odporné věci, které kdo ví, kde vzali a k čemu jim to je. Ani pěkné to není. Magičové jsou pomatenci a ti jejich bozi z nich dělají naprosto vymyté ㊕㊖㊗㊘... Ale už z dálky bylo vidět, že má jinou barvu očí než měli vlci, které zatím potkal. Měla je růžové. Možná je to tedy fialová, kdo ví, Rigel žral maso, když bylo, nechroupal mrkev, navíc jeho samčí mozek fakt nedokázal říct, jaký odstín fialové to byl. Rozeznal jen žlutý fleky kolem panenky a to byla konečná. Znamená to, že je ještě ke všemu magicky větší pošuk? To mě ㊕㊖㊗㊘ do ㊕㊖㊗㊘...
Cestou od jejich nechutného počínání nad tím ale přemýšlel. Jakou magii mohla asi tak mít? Možná to je jedna z těch, které zlobivým rozdává Smrt. Jen to nesedí, tahle rozhodně nevypadala na pochybný výrustek.

// zarostlý les