Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Vlk se vyjádřil tak, že jo nejspíše něco jen velice nemilého kouslo poslední dobou do prdele. Jak nemilé. Rigel nad tím ale víceméně nepřemýšlel, nějak mu bylo jedno, co s ním je. Měl nejdřív chuť zjišťovat víc o jeho tajemných Duncanem opěvovaných magiích, ale i to si rozmyslel, neboť se mu s ním prostě nechtělo zůstávat na jednom místě.
"To je smutný," pronesl sarkasticky zdrceným tónem hlasu a vlastně go to upřímně vůbec nezajímalo. Nějaká trapná trápení magičů? Co ho tak může trápit? Že mu nechce vlčice dát? Že se s ním nechce žádný jiný magič kamarádit, protože je očividně milý jak prdel? Něco takového Rigel přesně odhadoval, ostatně kdo by NĚCO takového chtěl? Ale nebudeme dělat ukvapené závěry, třeba nebyl takový bručoun pořád, třeba ho Jen trápí, že je dneska špatné počasí...
Nevěděl, z kterého z nich by bylo jednodušší vytáhnout jakékoliv info ohledně onoho incidentu, Norox prskal, jak hodnotit tenhle smrad zmasakroval a ten smrad... No vypadal na ten typ, který žere trávu a snaží se vyhýbat šlapání na mravence. To na první pohled vidět nebylo, na druhou stranu to nebylo asi vidět ani na druhou. Rigel se jen celkem dobře dokázal vyznat v jiných. V momentálním případě to bylo plus, alespoň věděl, že nemá cenu s tímhle mluvit.
"Od toho bych se asi žádný záživný příběh nedozvěděl, fňukal, jaká jsi to ďábelská ㊕㊖㊗㊘," smál se Rigel tomu, jak moc nejspíše Noroxe štvalo, že jej zmlátil někdo takový. Ale není se čemu divit, byl jako chodící mrtvola, přepralo by jej pravděpodobně i ti vlče, které si chtěl dát k jídlu.
"Nebudu tě trápit," ušklíbl se na něj. Rozhodl se, že jednoduše vlka nechá jít, kam bude chtít, protože nehodlal na jeho otrávený ksichtík už koukat. To raději asi půjde zase zpět za Noroxem, který byl možná příšerná společnost, ale vypadlo z něj rozhodně víc než z tohodle, který se tvářil, že by raději chcípl, než aby musel vést konverzaci na úrovni více než dvou slov ve větě.
"Až ho potkáš příště, černobílý... Prostě ho zabij, takovou existenci jako on tu nikdo nepotřebuje," řekl mu, než se vydal zpět k srnce a nechal už Meinera odejít, protože tu ostatně vlk, kterému chybělo víc než jedno oko a jedno ucho, být nechtěl. Rigel si ho chtěl prohlédnout zblízka, to bylo asi vše, slyšel toho dost, ale obrázek si udělal sám. Je zbytečný a nejspíše nikým nechtěný, kdo by se s ním chtěl bavit? Raději se začal věnovat mrtvému zvířeti než nepříjemné prdeli deprese. I mrtvola bude lepší společnost. A to se dokonce Rigel snažil být velmi milý. Tedy svým způsobem milý.
Když se nažral, jednoduše nechal srnu být a vydal se zpět směrem "domů".

//Asgaar přes Midiam

Ale notak! Muselo přece být poměrně dobré si do Noroxe pořádně kopnout. Tedy alespoň tak to vypadalo. Norox byl taková držka a ztracená existence, že by to měl být vánoční dárek vyřadit se na něm. Tenhle z toho ale asi zas takovou radost neměl. Třeba nesnáší Vanoce, kdo ví.
Zvedl se od svého jídla, protože ostatně nic nebylo zajímavější než vlk, kterého popisoval Duncan jako poměrně nebezpečného a mocného. Takhle tváří v tvář vypadal spíše jako ublížené rozbité stěně. Je to opravdu on? Tak či onak se nezdráhal zastavit dál, aby náhodou vlk nezaútočil, cosi mu říkalo, že to asi není nutný. Jeho protáhlý ksicht jej ale iritoval. Po rozhovoru s Noroxem očekával něco jiného než tady na první pohled dostal. To se vážně nechal zmlátit plyšákem? Norox je fakt ubožák, pomyslel si Rigel a udělal kolem černobílého kolečko, během kterého si prohlédl tělo tohodle chlupáče, který měl výraz ublíženého vlčete.
Chybělo mi ucho, chybělo mu oko, je divně barevný, nemá žádná cimprlátka... (Náhrdelník má stále Sionn ne?) Je vůbec tohle zbarvení přirozené? To byla asi špatná otázka, viděl pár vlků, kteří měli nějaké specifické klikyháky, jak proč ne asi celý kožich. Nebo jen půlku? Kdo ví. Neřekl nic moc, asi nebyl ten typ, od pohledu se zdálo, že by raději chcípl než aby vedl konverzaci. Jenže Rigel chtěl vědět víc o jeho magiích. Duncan ostatně řekl, že stojí za to.
"Co tě žere, černobílý?" optal se systematicky a odstoupil od něj, aby nebyl tak blízko, jako když si jej prohlížel. Asi si zasloužil osobní prostor, když dokázal Noroxovi zmalovat prdel. Tak či onak nejspíše ne dostatečně.
"Kde máš vůbec druhý oko, démone?" zeptal se jej s mírným náznakem výsměchu, ale nejednalo se o nic, čeho by se běžně vlk mohl chytit, ostatně neznělo to jako opravdový posměšek nýbrž mírná nadsázka. Měli ta zranění úplně stejná, třeba se na tom domluvili.

Duncan povedal, že je veľmi jednoduché baliť vlčica, ale o dosť horšie je to s vlkmi. To znie, ako by si mal nejaké skúsenosti, pomyslel si Rigel a nehodlal to už dlhšie dusiť v myšlienkach, len si ešte neodpustil ho podpichnúť.
"Takže mi chceš povedať, že síce zvládneš zbaliť vlčicu, ale na vlky si krátky? To je smiešne, buď vieš zvádzať alebo nie," prskl Rigel smiechom smerom k Duncanovi. Samozrejme si z neho robil srandu, lenže to teraz skôr znelo ako čistý výsmech. Ak bol Duncan tak skvelý, ako o sebe hovorí, nemalo by pre neho byť nič problém. Akoto že by teda nebol schopný zbaliť samca?
"Tak či onak máš príležitosť, pôjdeme sa po nej neskôr pozrieť," navrhol Rigel s víťazným úškrnom, kto vie, ako sa Duncan ukáže. Možno má len plnú papuľu kecov a vlastne by sa Smrti postaviť nedokázal. Skončí mŕtvy, pretože sa jej snažil dvoriť ako páv. Rigel sa nad tou predstavou zasmial, kto by to povedal, že bude vlk tak pobavený predstavou chudáka hnedého, ako báli starú zlú vlčicu.
Chm, manipulácia bez mágie? Duncan, rozprávaj mi o tom, fakt ... prezrel si s pohľadom plným pohŕdania Duncana, načo sa rozhodol radšej vyraziť do dažďa než aby tú riešil, ako veľmi dokáže baliť vlčica. Chudák nemá možnosť ich nakoniec donútiť k súhlasu tak, ako to vedel Rigel. Jedno zbožné želanie mladého sivého vlka a každý robil, čo mu na očiach vidí. Naozaj bolo na čase jej za to poďakovať osobne, než sa naštve, že je vlk moc nevďačný a svoju zručnosť si nezaslúži.
"Bol by si hlupák, keby si si myslel, že je blbá," podotkol smerom k Duncanovi a vzhliadol k nebu. Medzi jedľami bolo vidieť šedé nebo a dážď mal konečne možnosť zmyť jeho špinavé telo.
"Mohla by ťa zabiť žmurknutím oka," zavrčal Rigel naštvane a Oblizla sa. Len hlupák by ich podceňoval. Smrť bola jasný úkaz - absolútna dominancia, ktorú je úplne nemožné zlomiť. A to je problém. Prečo len to nie je aspoň trochu jednoduché.
Rigel sa obzrel, aby uzrel druhého vlka, ako sa lenivým spôsobom dostáva z ich provizórneho úkrytu v ruinách. "Skočíme ju pozdraviť," navrhol a vydal sa smerom k zrúcanine, ktorá sa nachádzala neďaleko ich momentálnej lokácie. Nezdalo sa, že by malo čoskoro prestať pršať, takže bolo jedno, či tam pôjdu teraz, alebo ešte počkajú, či sa situácia zlepší. Počas cesty medzi stromami Duncan zrovnal krok a Rigel mohol nadviazať na jeho predošlú otázku.
"Čo ja viem, bolo mi povedané, že má také tie divné mágie, s ktorými sa vlci väčšinou nenarodí. Pamätáš černobílýho humusáka? Taky vie miznúť, robiť čakry makry a kto vie čo, to všetko má od nej, hoci keby ho mala aspoň trochu rada, nie je z neho mrzák," zasmial sa Rigel a pokračoval až na vrchol, kde už nie je cesty späť.

Haha. Oficiální konference ve Wannsee Gallirei? Discord je v pohodě, máme tak nějak všichni, kdo by se dost pravděpodobně účastnili zkušenosti s discord hovory, když se například streamovalo kreslení Severky. Skype dost možná může být překážkou, protože nejde nainstalovat už na všechny PC. (Mám nejnovější win 10 a už ho tam prostě nemůžu dostat.
Problém by mohl nastat v ohledu techniky, neb ne všichni mají vhodná sluchátka a další klumpy. Třeba by se ale hecli a nové nástroje by si pořídili.
Za mě určitě pro, taky bychom mohli vytáhnout ty karty, jestli budou snad hotové!

Co se týče termínu, nezáleží mi na tom, pokud nebudu mít večerní přesčas, což až se dohodne datum, stejně si zařídím volno, asi mi moc na času a datu záležet nebude. Jen nutno brát v potaz, že budu mít o hodinu později a práci končím o všední dny v 8 večer českého času

Zvedl znuděně hlavu a snad na moment i nevěřícně zamrkal. Před několika hodinami se hádal s Noroxem o to, kdo sakra může sejmout černobílého a tady je! Majestátní kopa sraček doletěla přímo do Třešňového háje. Náhoda? Rigel se zazubil. Kdo ví, co teď, protože nepřemýšlel nad tím, že by na někoho takového narazil. Chvíli se přemlouval, že slíbil, jak vlastně na černobílého ani nepohlédne, když si jej uzmul jako nepřítele Norox. Ale byl to nepřítel? Rigel měl vztek na Noroxe v jednom kuse, takže byl otevřen jakýmkoliv možnostem.
"Heej, černobílý!" zavolal na něj přátelským tónem, ačkoliv v duchu už přemýšlel nad tím, jak tenhle prašivec zřídil bratra. Zdálo se, že jsou si oba pěkně kvit, sem tam něco chybělo, tvářili se na přes držku a nejspíše brzo chcípnou.
Přemýšlel, zda se opravdu měl vést nebo se alespoň pokusit vést konverzaci s tímhle kusem odpadu, neboť přeci Norox jej chtěl mít celého pro sebe. Jenže Norox si mohl trhnout tlapou, byl jednoduše moc daleko, aby na černobílého dosáhl a Rigel ho dneska viděl jednoduše první. Asi mu ani nechtěl ubližovat, čert to vem, Norox si za svoje zkurvený problémy mohl sám.
"Černobílý pojď se nažrat a povědět mi, jaký to je zřídit mýho bratra," zazubil se. Bylo to něco, co si on sám dovolit nemohl, ačkoliv chtěl. Možná by i po Noroxovi šel, ale uvnitř jeho bylo něco, co to jednoduše zakazovalo už jen z důvodu, že je to jeho bratr. To ale nic neměnilo na tom, že dychtil po vyprávění o tom, jak mu někdo s radostí vyškrábal oko. Kéž by to mohl udělat sám. Naštěstí není všem dnům konce, neboť má Norox ještě jeden a půl ucha, jedno oko, všechny čtyři končetiny naprosto neporušené, celkem málo jizev na to, jak moc velký kretén je, a v poslední řadě má i velmi pěkný koule, který by si zasloužily kastraci.

//Bobří ostrov

Procházel kolem Medvědí řeky směrem na východ. Tudy někudy šla jistě Styx, která se sprostě vydala bez pozdravu na lov a zmizela. Nechala Rigela s Noroxema řekla si, že to bude ten nejlepší nápad, který v poslední době měla. Měl na ni vztek. Jenže kam se hrabal tenhle oproti tomu, že mu Norox furt a neustále připomínal nějaké stupidní důvody, jako by pořád žil v realitě, kde se to stalo včera a furt s ním cloumal vztek. V klidu, Norox je proste retardovaný, je ten pomalejší v rodině, takže ho to asi i později přejde... No a nebo chcípne, protáčel nad tím Rigel očima, neboť ho fakt štvalo, že to znělo, jako by Rigelovi vlastně na ničem z toho nezáleželo. A to nebylo to nejhorší. Neskutečně jej vytočilo, že může Norox jednoduše vše masivně posrat a v tom případě by byl lepší mrtvý než živý. Ostatně může o něm být řečeno, že padl pro onu genocidu magičů. Nikdo nemusí pak už vědět, že to jen Rigelovi praskly nervy.
Položil se v již o něco klidnějším duchu na záda a sledoval, jak si ranní vítr pohrává s korunami třešní. Byly už všechny pryč, další náznak toho, že s blížil neúprosně podzim. Konečně trochu něčeho, co mohlo jen vzdáleně připomínat něco, co Rigel zatvrzele znal, ačkoliv mu to vlastně nechybělo. Chystal se vypadnout i bez oné velké tragédie, o které neustále Norox fňukal, jako by to Rigel nevěděl, jako by neměl noční můry, že nemohl zachránit svého bratra a zabránit tak naprostému rozkladu Apaté zevnitř. Každý teď trpěl posttraumatickým stresem dost jinak. Styx se živila vším, na co narazila, chovala se dost podobně jako Norox, ten běhal kolem a nechával ostatní, ať si z něj berou kusy těla, jako by byl dobrovolný dárce, nejspíše už mu to bylo všechno jedno. Kde byla Apaté, která dost možná spíše spáchala sebevraždu, než aby dokázala žít, netušil. Stejně tak Tasa. Mohl jen hádat, co s nimi bylo... Jak to ale nesl Rigel? On už ostatně vlastně ani neví proč. Dávno se jakýmsi způsobem přes smrt všech přenesl. Konec konců jej mrzelo jen to, že přišel o bratra. Satan si mohl vzít duši jeho ㊘㊘㊘㊘ rodičů, kteří byli horší než démoni. Stejně tak doufal v ten nejhorší posmrtný život pro zbytek smečky. Beztak jsem je nenáviděl všechny, zasloužili si to, byli slabý a omezení. Nedokázali se pohnout z hromady sraček, takže furt fňukali, ㊘㊘㊘㊘. Převaloval se ze strany na stranu a vlastně se mu moc dělat nechtělo, už zas měl hlad, ačkoliv jedl naposledy... Včera když byl s Duncanem.
Líně se zvedl a oklepal, neboť musel sehnat něco k jídlu, neměl by nejspíše moc otálet, neboť by se mu ještě více nechtělo se slunečními paprsky na čumáku. A tak vystrčil čumák na hodinku, aby na Středozemní pláni ulovil mladou srnu, která se i se svou partičkou vydala na ranní pastvu. Dal si ke všemu ještě práci, aby ji dotáhl zpět do Třešňového háje. Tam si u toho kecl a sledoval, jak se na něj srna mrtvolně dívá.

Zastřihal ušima, neboť očekával opravdový problém, který tu na ně čekal, byl si jist, že to dříve nebo později přijde, není to uricte žádná náhoda. Zatím byli v pořádku, jenže jak dlouho to tak i zůstane, když vlastně ani neví, kde se nachází. Z toho, co viděl, bylo jisté, že to může být Velké vlčí jezero, ale teď už si nebyl vůbec jist. Znervózňovala jej ona temná obloha, která měla tmavý zelený nádech a nepřipomínala zrovna ten nejpohodovější den.
"Za chvíli začnu mít pocit, že jsme se dostali do pekla, Duncane, co jsi zase provedl ty idiote?!" začal se vyptávat s podezřívavým pohledem hnědého vlka, který byl pravděpodobně mimo mísu ještě více než Rigel. Zíral dost zmateně a vypadalo to, že za chvíli praskne, déšť je bičoval a nezdálo se, že by bouře brzy sama od sebe odešla. Zavelel mu, aby jej následoval, že si najdou někde úkryt. Znal jen několik blízkých míst, která by mohla být příjemná na přenocování, takže se vydal směrem Neprobádaný úkryt s touhou konečně uniknout nepříjemným dešťům. Z toho, co tak pochopil, tohle není práva realita, je to jen sen, zdá se mu to a brzy se probudí. Začal mít ale pomalu pocit, že to vypadá velice nereálně, tohle je realita, tedy alespoň to tak vypadalo, co se sakra děje?
"Z nějakého důvodu jsem taky s tím největším idiotem, díky!" začal volat směrem k nebi, když běželi po rozbláceném Galtavaru a byla jen otázka času, než se jeden z nich vyseká v tom příšerném bahně, ostatně Rigel měl pocit, že kdyby se pořádně rozeběhl, mohl by se doklouzat až k Aině, která už se svým toxickým zjevem leskla v dálce. Zjev nezjev, Rigel vlastně ani nějak nehledal únikovou Česku přes říčku a jednoduše do nezdravě vypadají vody skočil, aby se dostal na druhý břeh. Zastavil se vlastně až několik metrů od druhého břehu, aby se presvedcil, že se Duncan netopí, kdyby ano, nejspíše by jej tu nechal, nemá na jeho záchranu čas.
"Za tohle určitě můžeš ty!" řval na něj naštvaně a ještě k tomu nadával, aby toho nebylo málo. Z důvodu, že velice hustě pršelo jej stejně nebylo skoro vůbec slyšet, takže se ani Duncan nemusel trápit, že by jej Rigel nějak urazil.

//Prosím zas safíry
///A jestli je O těžký písmeno, doufám za něco navíc i za Z

A už to zas někdo řekl. Proč to všichni připomínají jako součást posraného náboženství?
"Nemusel jsi to připomínat... Myslíme na to všichni neustále," pronesl Rigel a bylo znát, že je mu toto téma opravdu celkem nepříjemné. Jenže někdy se stavalo, že mu onu událost všechno a všichni připomínali, dost často to bylo ještě ke všemu úplně náhodou. Takže jen Noroxe bodl pohledem, by držel sakra klapačku a stiskl pevně zuby k sobě, aby mu k tomu nic víc neřekl.
Rigela prakticky stalo jen to, že životem zaplatil bratr. Nezajímalo jej, že umřeli rodiče, nezajímala jej ani smečka. Mohli si za to sami. Všichni to byli kreténi a Rigel upřímně nenáviděl rodiče i smečku. Ostatně ji chtěl opustit a vzít s sebou sourozence, kteří ale nebyli stejného přesvědčení, takže by to nebylo nic extra lehkého.
"V to doufám, upřímně si rád hraju s jídlem, co nejvíce to jde," zasmál se. Samozřejmě že to tak bylo, měl v tom víc zábavy než právě v onom zabití. Ale fyzický kontakt, který preferoval Norox i Styx, nebylo nic pro Rigela, který raději preferoval duševní újmu a trýznění.
"K andělské image dopomáhat nepotřebuju," zazubil se na něj. Nejspíše stačilo pár slov dalším vlkům a dalo se vše řešit dál. Kdo ví, jaké všechny možnosti teď měl, když objevil něco tak nápomocného. Netušil, čím si to třeba zasloužil, ale rozhodně se nehodlal přehnaně vyptávat, pro takovou sílu byl připraven i zaprodat duši Satanovi. Pokud mu to dopomůže zničit magiče, proč ne?
"Jdu najít tu poběhlici," pronesl neutrálně a prohlédl si okolí. Styx už tu nikde nebyla, ale bylo jisté, že se daleko nedostala. Zdálo se, že měla na spěch, což bylo zvláštní. Podezíravě se podíval na Noroxe, ale nic víc neřekl, neboť nebylo jasné, co si o tom stále má myslet. Cítil hořkost, že neřekla absolutně nic a zmizela. Tak on jí tu hledá několik měsíců a pak mu zdrhne? Byl vzteklý, ale vůči Noroxovi nic nevykazoval, ještě by ho měl chuť začít topit za to, jak blbě furt čumí.
"Nic ti negarantuju," zašklebil se a bylo znát, jak moc jej nezajímalo, že si tu černobílou svini Norox hezky skoro až podepsal. Teď už dávalo smysl, že měl jen jedno oko a několik šrámů. Nebylo to asi zas tak dávno, co se střetli. Rigel se nad tím jen ušklíbl a pokývl na bratra, aby potvrdil svůj odchod. Pak už se obrátil a vydal se pomalým krokem kolem úkrytu, do kterého jen zvědavě nahlédl. Zel prázdnotou a už v něm nikdo nebyl, byla opravdu pryč, drze odešla a nechala jej tady s Tupounem Noroxem králem všech odplat a zbytečných střetů. Zaskřípal zuby a přešle se vydal pryč, asi by si mohl trochu odpočinout, interakce s Noroxem byla vždy celkem vyčerpávající...

--> Třešňový haj (přes Medvědí řeka)

Norox se snažil tasit si kdy, ale moc velký dojem to neudelalo. Přesto jej Rigel nechtěl zas tolik dráždit, aby se zbytečně ještě teď nervali mezi sebou.
"To je starý a ohraný důvod," upozornil Rige bratra ostře, neboť se mu nelíbilo, že byli doslova schopni vinit magiče i za to, že se střídá roční období nebo prší směrem dolů a ne vzhůru. Někdy to tedy umí být pořádná osina v zadku a nejspíše se snaží naznačovat, že to sakra nemělo jiné východisko. Ale notak, východisko měla i situace s Elisou tenkrát, kdy si Rigel myslel, že už nikdy ten zasranej les neopustí. "Ale brzo asi začnu zabíjet každou vypatlanou vlčici, která mi přijde do cesty... Ne! Nejdřív do ní smočím a pak ji zabiju, ať z toho mám něco jiného než už ušoupaný pocit zadostiučinění a krve na tlamě..." zašklebil se spokojeně se s svým novým nápadem, jak by možná odteď mohl zdravit všechny ty prořízlý držky, které by bez magie fungovaly jako sklad spermatu. A říkat jim vlčice rodičky znělo moc honosně. A tady jsou všechny takové přímo akorát pro tuto úžasnou roli... Každá vlčice by mohla... Proč jen vlci nejsou aktivnější? Nemají na to snad koule? Haha, přesně to je nejspíše ten problém. Mají sice magie, ale jejich úžasný vořechy nejsou ani velikosti ořechů. Smutná realita a jasný náznak toho, že by se množit možná neměli. Nechutné existence.
Jen mlčky sledoval, jak se vzteká kvůli rozhodnutí Rigela. Ostatně rvát se nemuseli, pokud se mu nebude jako hodný bratříček srát pod nohy. Jestli bude, kdo ví, jak by to mohlo dopadnout. Ostatně sourozenci nebo cíl všechny vyvraždit? Oběti by by byly pravděpodobně na obou stranách a tomu se chtějí vyhnout, či ne?
Zaujatě sledoval Noroxe, který na jeho šílený návrh hodlal protestovat, jenže v tu chvíli se skoro až zasekl během nádechu a pochytil během toho cosi, co jej naprosto změnilo, co se výrazu, chování a smysleni týče. Tedy alespoň si to myslel. Netušil, že Norox vlastně má vlastní hlavu, pouze najednou pocítil neskutečné nutkání splnit i ta nejvíce absurdní přání Rigela, jako by neměl na výběr. Norox to vzal smrtelně vážně a začal na Rigela fyzicky dorážet, aby nebyl jediný, který se najednou chce pářit. Rigelovi bylo samozřejmě do smíchu, než aby se nechal vyvést z míry Noroxovým chováním, ačkoliv Rigel měl opravdu malou chuť na chvíli vypnout a nechat se
"Ty jsi fakt teplá kláda Noroxi, styď se!" opáčil se se smíchem, když vlka dostal k zemi. Během toho už se samozřejmě dusil smíchy, protože už to jednoduše neslo pokračovat s vážným nebo alespoň neutrálním výrazem. Nechal se kousnout a ještě u toho pořádně slastně hekl s nutkáním bouchnout smíchy. Jestli ten dar bude k ničemu, už tohle za to stálo. Ať s ním má plány Smrt jakýkoliv. Homo náruživej Norox bylo to nejlepší za poslední týden, vlci a vlčice. Ale sranda ho přešla, když došel k tomu, že by jej měl možná trochu zpacifikovat. Proto jej dostal k zemi, aby měl chvíli na to se oklepat a ustoupit, to by jej mělo donutit přestat. Bude určitě pořádně vřískat.
"Jsem vlk, nebo sis toho nevšiml, mám obří koule a ještě větší péro a ty po mně stejně jedeš, jsi nechutnej," oklepal se a udělal několik kroků vzad, aby na něj měl lepší pohled. Takhle na zemi se mu stejně líbil víc. Hezky dole tak jak patří. Rigel se nadechl a vydechl. Přibližně někdy teď by mohlo Noroxe opustit ono poblouznění vysloveným přáním Rigela.
A nebuď přehnaně nasraný, všichni víme, že si často i vlci dají říct, není se za co stydět, přiznej, že jsem úžasný," zasmál se a už jej nechal být. Posadil se vedle něj, když se opět vyškrábal poničený vlk na nohy.
"Stalo se mi něco zvláštního. Není to magie, ale vlci mě najednou přirozeně poslouchají, řeknou mi o sobě všechno, pokud si to přeju, udělají co si zamanu a stačí jen jedna sladká věta a mohou se prý rozkrájet, dar od Smrti na zničení magičů bez toho, aniž bych musel používat magii, ale kdo ví," zavrčel na závěr, neboť byl skeptický ohledně takového očividně velmi silného daru, který by zvládl bortit led, pálit lesy a zaplavovat údolí, kdyby si toRigel přál a měl po ruce vhodné vlky.
"Necham Elisu spálit vlastní smečku, hned jak budu hotov s tou druhou smečku. A jelikož to neschvaluješ, doporučuji si vybrat jednu z těch zbývajících, jedna je na jihu, druhá v horách a třetí v močálech, a pracuj na ničení jedné z nich, nepotřebuju, abys pokazil plány s Borůvkovou a Asgaarem, to je moc velké sousto na horké hlavy jako ty," ušklíbl se a flákl bratra ocasem po zádech. Sám nevěděl, zda se na svého bratra nedívá konečně ze zhora jako to dělal doteď on. Je prijemne, když se karty obrátily.
"Hej ty Noroxi, jestli se nechceš rvát, buď opatrný, mohl bys taky přijít o zbytek toho tvýho pěknýho ouška," doporučil mu Rigel, aby se nemotal kolem centra Rigelova působení, pokud by se chtěl vyhnout nějakému nucenému střetu. Když už byl ale u střetu, zaskřípal tuby, neboť mu stále někdo ležel v žaludku. Bratr si za to sice mohl sám, ale určitě nenechá toho zmetka běhat po světě bez následků.
"Neboj, seženu toho bastarda, který ti vzal oko a postarám se, aby litoval dne, kdy si dovolil jít proti tobě kvůli nějakýmu zavšivenýmu spratkovi," cvakl Rigel naštvaně zuby. Skřípal s nimi ještě chvíli, než se trochu uklidnil. V hlavě měl jistou představu, koho bude hledat, ale jak říkal Duncan, asi není zas tak jednoduché jej chytit, kéž by jej na pár dní zmizela všechna magie, plány by pak byly dosažitelné.
"Černobílý? Bez oka? Bez ucha? Napadlo mě to, když jsi popisoval, mluvil o něm jeden vlk, kterého jsem potkal, nejdu jo a zabiju," zašklebil se Rigel zlověstně. Opravdu chtěl jít na lov dospělého stejnak už napůl vokousaného magiče.

Norox se zdál být možná přeci jen trochu odlišný od toho, jak jej viděl naposledy. Měl ten záblesk odhodlání držet se trochu zkrátka, aby neskončil dříve, než začne. To by byl opravdu k ničemu, kdyby to tak dopadlo. Zajímal se o to, co se stalo s Rigelem během doby, kdy byli sourozenci rozděleni. Nechybělo mu vlastně asi nic, měl všechny uši, všechny drápy, dost možná všechny mozkové buňky, byl silnější, větší a rychlejší. Měl taky esa v rukávech a větší chuť pouštět se do větších ㊕㊖㊗㊘.
"Rozhodně jsem se nerval bez důvodně," podotkl trefně, neboť se střetům snažil celou dobu vyhýbat. Na to byla jiná doba, která se snad již velmi rychle blížila. Mohli se na to připravovat, ale budou někdy vlastně plně připraveni postavit se tomu, co si nabrali na pomyslné talíře? Bylo by to nejspíše až moc lehkomyslné, neboť stále existovali ti, kteří byli až moc velké sousto.
Na otázku ale již takticky více neodpovídal. Bylo to vlastně zahaleno pokračující konverzací a rozhodl se, že pro to bude prostor později, až si vyslechne to, co zažil on a Styx.
"Ještě abys nad něčím takovým zrovna ty fňukal," zasmál se faktu, že by bratrovi snad mělo vadit, že bude na cáry a spíše blíže samovolnému rozkladu zaživa, než aby nad tím více přemýšlel. To by sedělo. Něco ale naznačovalo, že by se to mohlo v průběhu změnit. Nejspíše ho nebaví furt dostávat regulérně přes držku. A teď co je lepší? Čekat nebo brát rány? Těžká to otázka, absolutně k ㊕㊖㊗㊘ bylo z krátkodobého hlediska obojí.
Vyslechl si všechny nové informace a případně jen přikývl či potvrdil, že chápe vše, co mu bylo řečeno. Jednookých vlků tu je nějak hodně? Leda by to byl ten samý. Ale to se ví, že to byl ten černobílý, kterého popisoval Duncan. Ten vlk, který se zahazoval s Rez i Mrzákovou a pak se na něj obě pořádně ㊕㊖㊗㊘. Ale zrovna on zřídil Noroxe? To aby se touhle případu podíval na zoubek. A tím případem myslí přío konkrétně vlka, který udělal z Noroxe chodící mrtvolu.
Nakonec se dostali na závěr, kdy si začal bratr stěžovat na cosi ve vzduchu.
"Doufám, že to pro tebe nebyl zas takový šok, čekal jsem, že to budeš nést snad ještě hůř," podotkl k Noroxovi, který měl nejspíše problémy kontrolovat svou magii. Rigel nedostal žádné informace o tom, jaké konkrétní magie ovládali jeho prý taktéž obdaření sourozenci. Neptal se tenkrát na nic a jen peskoval, že nic z toho nechce a nemá zapotřebí stejně tak ani nic slyšet. Bylo to možná trochu ukvapené rozhodnutí. Ještě štěstí, že nebylo všem dnům konce, neboť byl ten vlk velmi trpělivý a nejspíše už na to zapomněl. Jenže to už špicloval uši, když zaslechl sebemenší pohyb za nimi. To se courala Styx ven z nory a pouze velmi střídmě oznámila své záměry a zmizela, aniž by věnovala Rigelovi jediný pohled. Ten nad tímhle chováním vycenil tesáky a bílé chlupy měl už v pozoru, jak to v něm dokázalo vařit krev. Dokonce se i velmi impulzivně zvedl, že by jí tedy šel servat končetinu, aby alespoň pozdravila, ale nejspíše už nebylo moc nadějí na její nápravu, proto jen udělal mírné naštvané kolečko s několika ostrými nadávkami pod čumákem, než vychladl.
"Wow, tak to by bylo k sesterské lásce," odsekl Rigel neutrálně, neboť jej mírně udivilo, jak oba Styx poměrně úspěšně odignorovala. Tedy alespoň Rigela, neboť s Noroxem teď asi trávila hodně času, tak by se asi ani nedivil, že si budou už celkem i lézt na nervy
"Co já? Já jsem se toulal, dělal ze sebe naprostého ㊕㊖㊗㊘, abych si vyžehlil ony nevýhody pověsti, kterou jsem obdržel snad okamžitě. Neříkám, že to vždy funguje, ale pracuje se na tom, narozdíl od vás pomalu a jistě," vydechl a přemýšlel nad tím, jak moc je Norox ochoten a hlavně schopen kooperovat během strategie, kterou by nastavila Styx i Rigel, neboť nejspíše jeho sestra nebyla ta největší blbka pod sluncem a napadlo jí (ačkoliv poměrně pozdě), že takové chování nemá žádné příznivé výsledky. "Přidal jsem se do smečky tý proradný ㊕㊖㊗㊘ Elisy, prý už jsi na ní taky narazil, bude náročné se jí dostat pod kůži, ale není to nic, co bych nezvedl, ostatně vždycky jsem byl ten v tomhle ohledu lepší," ušklíbl se. Pravda ego až do nebeských výšin, kdo ví, zda bude šedá vlčice schopná jej krotit, neboť ne vždy je rozhodnut její divokou povahu tolerovat. Mohla být jeho alfa, ale stále to byla špinavá vlčice, která si nezasloužila nic jiného než žít na slinách samců.
"Nakecal jsem jí vše možné, pro záznam vás nenávidím a při našem dalším setkání bych vás měl dle všeho sejmout bez zaváhání, budu si muset dávat pozor," pronesl s nesnesitelným hněvem, neboť nepotřeboval hrát divadlo celou tu dobu, ale karty už jsou na stole a on nemůže měnit strategii ani pravidla. Budou se toho muset držet. Proto mu to taky říká, musel o tom vědět, aby se v případě střetu dokázali porvat pro show.
"Je tam potenciál. Moc brzo na nějaké plány, ale vypadá to, že mají velmi vztahy se sousedící smečkou na tenkém ledu. Co to tak znělo, nemusel bych se ani moc snažit, Elisa sama nezněla moc tolerantně. Chce to čas a bude je nenávidět natolik, že se zničí pak tyhle dvě navzájem," prozradil Noroxovi a protáhl se. Poohlédl se na něj a přemýšlel, zda by bylo vhodné... Udělá to.
"Hej ty, Noroxi prosím ukázal bys mi bez řečí, jak vypadá pravá čubka? Sveď mě, prosím a neptej se na otázky," Rozhodl se, že by mohl pokračoval ve zjišťování, co jsou vlastně jeho limity a jakým způsobem je může používat. Proč to nezkusit na Noroxe. Stačilo několik slov sladkým podtónem, aby to zamotalo hlavu snad každému. Norox nemohl odmítnout a měl by chtít opravdu poslechnout, co po něm Rigel žádá. Šedý vlk se jen pobaveně opět usadil, aby byl při nejlepším svědkem něčeho, co v životě nečekal, že někdy uvidí.

Byl opravdu sám, ale Styx bylaws poblíž. Zdálo se, že jej jednooký vlk rád vidí, proto nakonec odhodil i poslední špetku předsudků.
"Pro takový titul to bude ještě pořádně dlouhá a trnitá cesta, ale dostaneme se k tomu," naladil podobnou notu nadsázky jako bratr a ušklíbl se. Nezměnilo se asi skoro nic. Tedy alespoň na první pohled, co se Noroxe týče. Jako by se vlastně nic nestalo. A přitom už to bylo tak dlouho. Kdybychom měli být přesní, šlo skoro o rok. Tak dlouho se neviděli. A teď jsou tu. Rigelova zlost najednou zmizela. Nejspíše se nevytratila. Takové věci se jen tak nedějí, ale díky radosti z toho, že je konečně našel, se takové myšlenky schovaly hlouběji do částí jeho mozku, kam na ně momentálně nedosáhl.
"Byl bys překvapen Noroxi, jak dobře," nadhodil Rigel s ďábelským posměškem, když si vzpomněl na své plány mezi Asgaarskou a Borůvkovou smečkou. Bylo to něco, co chtělo mnoho času, jestli to má vyjít.
"Cítím ji, ale bude lepší, když se pořádně prospí, slyšel jsem mnohé o vás dvou, takže mě ani nepřekvapuje, že vypadáte jako bitvě. Tedy dokážu si jen představit její zjev, když mi bylo řečeno, co na ní vlci odsud páchali," zavrčel mírně naštvaně, neboť se mu nezamlouvalo, že by měli být roztrháni díky svým nutnostem rvát se.
Posadil se vedle něj s pohledem upřeným k řece. Přemýšlel nad tím, jak jednoduše by vše šlo, kdyby žádné sourozence neměl. Ostatně pak by asi nic z toho nebylo. Ale rodina je rodina. Pořádně se nadechl, aby se nerozčiloval ohledně celého problému ohledně faktu, že ONI jsou ten problém. Možná je to nedorozumění a šílená Styx a blbounek Norox mají nějaký použitelný plán. Po chybovalo tom, ale dával jim prostor vyjádřit se a obhájit svá ukvapená rozhodnuti a činy.
"Co vůbec děláte? Běháte kolem a lezete na nervy všem, co potkáte? Cestou sníte vlče a pak zas jen zbytečné upozorňování na sebe?" zeptal se Noroxe hořce a bylo z tonu jeho hlasu znát zklamání a hlavně hněv, neboť to pak schytával za ně.

// Medvědí řeka (přes Mahtae)

Neměl moc nadějí, že by tenhle výlet mohlo něco přinést, vlastně nepřemýšlel nad tím, co by bylo, kdyby tam alespoň jeden byl. Přemýšlel nad tím, jak nepravděpodobné to bylo, když brodil mělkou část řeky. Jejich pach tu ale cítit byl, což znamenalo, že tu pravděpodobně stále jsou a nebo tu před nedávnem byli. Rigel se hned poté, co vylezl z vody, přikrčil a ani neoklepal. Voda z něj tekla po cárech a smývala zaschlou krev laně, ačkoliv by chtělo nejspíše o trochu více koupele, aby ze sebe rudou plně dostal. Stále ji měl všude možně a pod tlamou nejvíce. Byl taky pořádný zjev, když se mu chtělo. Měl vychytralý výraz a snažil se odhadnout situaci. Již z dálky viděl vlka, který k němu byl zády. Nemusel ani chodit blíž, aby věděl, kdo to je.
Byl už hubenější. Vysoký zůstával stále stejný, ale vypadalo to, že se mírně smrskl. Nebo že by snad Rigel byl teď větší? O tolik zas ne, ale byla znát změna.
Cítil i sestru, byli tu oba. Neuvěřitelné, kolik času dalo je najít a teď tu jsou oba dva na jednom místě. Styx už nejspíše spala v noře a Norox měl hlídku. To by se dalo očekávat. Neměl v plánu nic extra, neměl v plánu se s nimi ani dlouze vybavovat, neměl zájem s nimi zůstávat delší dobu, neboť to nedovolovala situace. Oni si to způsobili sami.
Vydal se za ním, neboť byl jediný, s kým mohl právě mluvit. Nejspíše nad něčím přemýšlel, což byla ocenitelná snaha u někoho, kdo měl maximálně jednu funkční mozkovou buňku, která ještě pracovala jen v dny, které byli prvočísly. "Pozor, abys nechcípl z toho všeho dumání," upozornil jej chladně a svůj hlas držel dole, aby případně nerušil Styx, která jistě v úkrytu zařezávala. Vydal se do jeho blízkosti, ale stále si udržoval jistý odstup, aby se nemohl Norox dostat příliš blízko bez toho, aniž by stihl Rigel zareagovat. Ačkoliv dost možná by byl přeci jen o trochu rychlejší. Bratr nevypadal zrovna v té nejlepší kondici, přesto jej ale nebylo radno podceňovat. Byl šílený a nevypočítatelný, cloumaly s ním záchvaty vzteku a jeho rozbuškou bylo skoro cokoliv. Rigel si jej se zájmem prohlížel. Proslýchalo se, že se pustil do větších soust a platil, ale až takto? Byl jako chodí smrt, která už jen vyčkávala na soudný den, chybělo mu oko, ucho, vypadalo to, že jej opravdu někdo pořádně zřídil. Chtěl by poznat toho, kdo to byl.
Konečně jej přestal analyzovat a zpříma se k němu postavil, aby bylo znát, že již mezi nimi není zas takový rozdíl.

//Kaskády

Zamířil od kaskád na jih, možná to vzal i částečně přes Asgaar, teď už by to nemělo být divné, když se přes to území mihne, což? Byl ostatně teď taky "člen". Ale teď mířil zpět na Bobří ostrov, který byl nejlepším možným místem, kde by mohl najít sourozence.
Měl v úmyslu tam pár dní zůstat, smečkové záležitosti může odložit, ostatně Elisa se asi moc nezajímala, kde bude lítal. Nejspíše doufala, že to byl jen blaf a už se zase nějakou dobu neukáže. Jenže Rigel měl vlastní plány, které zatím nehodlal sdílet s nikým konkrétním. U Duncana si raději svým umem pojistil, že nebude nikomu o jejich setkání vyprávět, aby se nic nedostalo na povrch moc rychle. Pak nejspíše hnědý vlk zmizel zpět na jih do té své smečky, která pro Rigela byla velkou neznámou. Ale tak tomu nebude pořád.
Rozhodl se, že na ostrově jednoduše přenocuje a uvidí, zda je po nich něco zbylo. Museli se tam přeci objevit od doby, co se tam naposledy Rigel mihl a věděl, že tohle místo opravdu před nějakou dobou obývali. To už nějaký pátek taky bylo, jenže kdo ví, zda úkryt neopustili. Duncan navíc z nějakého důvodu věděl, že byli i Života. Jak ten to zas ví... chytrák ㊕㊖㊗㊘.

//Bobří ostrov

Bolo príšerné jesenné popoludnie plné dažďa a chladu. Nebolo nutné premýšľať nad dnešnými plány, lebo bolo asi naozaj najlepší žiadne nemať. Dvaja vlci sa váľali na mieste, ktorému sa väčšina vlkov za bežného dňa vyhýbala. Nemal to tu nikto v láske, takže to bolo skvelé miesto, kde ich nikto rušiť nebude. Mohli sa tu váľať celé dni a nikto by za nimi neprišiel. To možno pretože vyzerali príšerne. Duncan tak vyzeral neustále, takže to úprimne nebola skoro žiadna zmena, ale Rigel bol zas po úspešnom love celý od krvi vďaka svojmu špinavému štýlu konzumácie mäsa. Chodil takto príšerne skoro stále, keď bol mimo územia svorky. Jednalo sa o skvelý symbol slobody a pripomienka toho, kto bol.
"Takže ty mi chceš povedať, že si schopný Smrť oslniť natoľko, aby tí dala mágiu zadarmo?" spýtal sa Rigel pobavene svojho priateľa, ktorý odpočíval kúsok od neho. Obaja sa skrývali v sutinách obydlí Smrti a čakali, až konečne prestane aspoň trochu pršať. Oni jeden najskôr nemal chuť vidieť tú starú vlčicu, lenže túžba po získaní nových mágiou bola väčšia. Možno by ich nejakým spôsobom mohli ukradnúť. Treba má Smrť rada riskovanie, mohli by ju nejakým spôsobom oklamať. Nie, to pravdepodobne nie je to najlepšie riešenie, pretože mágia nie sú nič, čo sa dalo získať ľahko ako fyzický majetok.
"Už to z časti viem, ale nebolo by skvelé vedieť s cudzími vlkmi manipulovať? Predstav si to, mohol by si mať vlastný komická predstavenie so všetkými tými hlupákmi v hlavnej úlohe," pokračoval v rovnakom komickom duchu ako predtým.
"Čo tvoja obľúbená mágie? Chcel by si nejakú? Nikdy si o tom nehovoril, mať dve je u vlkov málo, či ako?" spýtal sa ho, o čo sa pokúsi požiadať Duncan, až sa so strašnou vlčicou znovu stretne.
"Nikdy som na nej nevyskúšal ten dar. Myslíš, že sa poistila, aby som ho nemohol použiť pre ňu? spýtal sa Duncana ohľadne toho, či si vlk myslí, že nemôže svoju zručnosť aplikovať na Smrť samotnú. Najskôr asi za skúšku nič nedá. Navyše nehovorila nič o tom, že to nesmel, nie? Tomu sa hovoria nepresné inštrukcie. Je to vlastne jej vlastné vina. Keby len tušila, koho tým obdarila, ešte by si to iste dvakrát rozmyslela. Lenže dvakrát meraj a raz rež, nie je cesty späť . Samozrejme tu stále bola možnosť, že by ho mohla tej mágie jednoducho zbaviť. to by bolo naozaj nemilé. Ale skúsi to v rámci tréningu. Má na nej hneď niekoľko otázok.

Bylo to jako ve snu, no možná touhle sem i je, on rozdíl od reality nemohl rozeznat, vše se zdálo tak skutečné. Bolela jej hlava, jako by se právě o něco uhodil, krev mu vřela v uších a celé jeho tělo se klepalo.
Barvy byly všechny špatně, stejně tak on sám vypadal jinak, proč je všechno tak neskutečně špatně? Bylo mu z toho zle, naštěstí se nacházel na kraji jezera. Během toho si uvědomil, že vlastně celou dobu stojí v temných mrtvolných vodách místa, které snad jen velmi vzdáleně připomínalo Medvědí jezero. Bleskurychle se podíval na svůj vlastní odraz do vody, neboť s ním bylo něco špatně, jenže co? Bodalo jej okamžitě to, že byl vlastně úplně jiný, než když šel spát, ale kde k takové změně přišel? Běsnil v duchu, neboť jeho oči byly zbarvené podle magie, kterou nepoznával, Nemělo cenu ani hádat, neboť by jej to stejně nejspíše nenapadlo, a v tu chvíli se cosi stalo, on přesně vede co.
"Bylo na čase, konečně jsi se ukázal, pijavice, kde ses tak dlouho toulal, Duncane?" zeptal se Rigel pohotově, když z jakési portálové díry přibližně metr a půl nad zemí vypadl Duncan a otvor se za ním uzavřel. Brzy na to se rozhlédl, neboť krajinu, ve které se teď oba vlci nacházeli, nepoznaval. Bohužel se nezdálo, že by i jeho společník měl nějakou nebo alespoň jakoukoliv představu o tom, kde se právě oba dva nacházejí. Byť na sekundu to vypadalo jako místo, které znali, jen trochu no, vše bylo až moc tmavé, ačkoliv nebyla noc, obloha měla barvu tmavého purpuru a ve vzduchu visela smrt. Bouře se blížila, vítr se zvedal a ono dusno bylo znatelné, vždyť každý zná onu intenzivní chvíli před příchodem pořádného slejváku a bouře. Blesky se sem tam prohnaly po obloze v dálce a hromy následovaly. Bičovaly pahorky a nezdálo se, že hodlá ustoupit pryč, pohlédl tedy na Duncana.
"Budeme tu stát, nebo jednoduše počkáme, až zmokneme," zavrčel netrpělivě na hnědého vlka, který stále ležel na zemi vedle něj.

//Prosím o safíry!