Příspěvky uživatele

Na tomto území se rozmohli speciální, Gallirejská klíšťata! Pokud se do tebe zakousne, stáváš se tak nakaženým! Kromě toho, že se budeš cítit neustále unavený, ospalý a bez nálady se pojí i problémy s magií! Nebudeš moct používat svou magii a když se o to pokusíš, bude to dělat tak akorát neplechu, nebude fungovat správně a může ohrozit i tebe samotného!

// Pokud projdeš přes toto území, klíště chytneš. Tento postih získá každý, kdo přes území projde. Postih ve formě únavy a neschopnosti používat magii bude trvat 14 dní od chytnutí klíštěte.
Výstraha platí do 30.9.!

Na tomto území se rozmohli speciální, Gallirejská klíšťata! Pokud se do tebe zakousne, stáváš se tak nakaženým! Kromě toho, že se budeš cítit neustále unavený, ospalý a bez nálady se pojí i problémy s magií! Nebudeš moct používat svou magii a když se o to pokusíš, bude to dělat tak akorát neplechu, nebude fungovat správně a může ohrozit i tebe samotného!

// Pokud projdeš přes toto území, klíště chytneš. Tento postih získá každý, kdo přes území projde. Postih ve formě únavy a neschopnosti používat magii bude trvat 14 dní od chytnutí klíštěte.
Výstraha platí do 30.9.!

Na tomto území se rozmohli speciální, Gallirejská klíšťata! Pokud se do tebe zakousne, stáváš se tak nakaženým! Kromě toho, že se budeš cítit neustále unavený, ospalý a bez nálady se pojí i problémy s magií! Nebudeš moct používat svou magii a když se o to pokusíš, bude to dělat tak akorát neplechu, nebude fungovat správně a může ohrozit i tebe samotného!

// Pokud projdeš přes toto území, klíště chytneš. Tento postih získá každý, kdo přes území projde. Postih ve formě únavy a neschopnosti používat magii bude trvat 14 dní od chytnutí klíštěte.
Výstraha platí do 30.9.!

Na tomto území se rozmohli speciální, Gallirejská klíšťata! Pokud se do tebe zakousne, stáváš se tak nakaženým! Kromě toho, že se budeš cítit neustále unavený, ospalý a bez nálady se pojí i problémy s magií! Nebudeš moct používat svou magii a když se o to pokusíš, bude to dělat tak akorát neplechu, nebude fungovat správně a může ohrozit i tebe samotného!

// Pokud projdeš přes toto území, klíště chytneš. Tento postih získá každý, kdo přes území projde. Postih ve formě únavy a neschopnosti používat magii bude trvat 14 dní od chytnutí klíštěte.
Výstraha platí do 30.9.!

Je to už dlouhá doba, co se jedna významná členka zdejšího světa rozhodla zmizet. Jako pára nad hrncem. Život k ní za hranicemi nebyl zrovna příznivý. Čekalo jí tam mnoho nástrah, bojů a lstí. Zavedlo jí to mnohokrát až na pokraj samotné smrti. Šikovně však dokázala vyklouznout hrobníkovi z lopaty. Až do nedávna, kdy si začala uvědomovat svůj věk. Fakt, že její nohy už nejsou tak rychlé a hbité, jako kdysi ve svých nejlepších letech.
Možná právě proto začínala ve svých snech slýchávat známý hlas. "Vrať se domů, má drahá," hlas tak příjemný, tak lákavý. Přicházel každou noc, každou chvíli, kdy uvrhla svou mysl do spánku. Hlas, který Jenna moc dobře znala. Život na své svěřence nezapomíná a je vždy tam, kde je ho třeba.
Jenna se tak vydává na dalekou výpravu s vidinou své domoviny. Vrací se zpátky na Gallireu, její tělo je vyčerpané, na pokraji sil. Ovšem vidina toho, že všechny bolesti se mohou vyléčit jde dál. A překračuje tak přechod zpátky do Galliree, přejde mlhou a když se nadechne čerstvého vzduchu, ví že je doma. Čím blíže bude Jenna Životu, tím jeho volání bude silnější a mnohdy se může stát, že ho uslyší i v bdělém stavu. Je to ovšem ještě Život? Nebo je to jen zesláblá, postarší mysl, která přichází o rozum?

// Drahá Jenno, vítej zpátky mezi námi, užij si svou pouť. Cestování nebude jednoduché a velmi rychle s tím něco dělej. Na záda ti dýchá smrt, svou situaci vyřeš do konce léta. Přeji příjemnou zábavu!

Hledání domova se bohužel Mitsuovi trochu zkomplikovalo, a to hlavně díky mohutnému dešti, který ho na každém kroku pronásledoval. Hustý les poskytl rychlý úkryt, ale jen co začal stoupat výš ke kaskádám, udeřil až nebezpečně blízko blesk. Nepocuchal mu ani chloupek, ale rána to byla opravdu pořádná, až měl pocit, že mu na chvíli vynechalo samým šokem srdce. Byl to samozřejmě jen pocit, nic vážného se mu nestalo, ale po dobu dalších 3 postů bude Mitsu trochu vyplašený a rozhodně si více cenit svého života. Začít může tím, že raději vyhledá bezpečnější místo, nebo se raději hbitě vydá domů. Kdo ví, jestli ho tímto štěstí opustilo a nepřiletí další, lépe mířený? Gallireiští bozi uměli mít dost krutý smysl pro humor.

Před každým se objevily dva portály. Poslední zde byli Sunstorm a její společník Shahir. Každý z nich si mohl vybrat, kterým portálem projde. Nad portály bylo velkým písmem napsáno "LOOSER!", jako by se jim někdo vysmíval za to, že nezvládli pokořit bludiště vlastní silou. A taky, že to tak bylo. O tlustém a líném vlkovi uprostřed bludiště ovšem nemohli mít tihle dva ani tušení.


PROJÍT ZELENÝM nebo PROJÍT RŮŽOVÝM

//
Jakmile projdete portálem budete tam, kam jste se rozhodly vydat. Všechny nepěkné účinky bludiště vás po jeho opuštění též opustí.

Budu ráda za jakoukoli zpětnou vazbu do vzkazu (Elise) nebo do sz na discordu

Badri s Varjou se snažili být co nejvíce nenápadní a sledovat to zpovzdálí, než půjdou na věc. Určitě jim neuniklo, jak obrovské bohatství tu je a špinavé, řasami prorostlé řetězy nelahodili zrovna módnímu oku. Ovšem tohle byly ony řetězy, které jim můžou pomoci se odsud dostat. Než se ovšem stačili domluvit na ideálním řešení, jak ono mostrum nalákají do těch pout, Stín se toho ujal naprosto svéhlavě, umí to tenhle vlk vůbec jinak?
Monstrum se skrývalo v temných koutech, její oči prahly po bělavé srsti, dokud neuslyšela ten humbuk. Zlostný pohled ihned střelil na Stína, po kterém se také okamžitě vrhla. Plula doslova skrz obytné části, které tohle potopené město mělo. Ničilo to jedno obydlí za druhým, korály, stěny budov, zkrátka přes všechno. Burácelo to a ozýval se nesnesitelný hluk, který musel být i našim mořetlapkám nepříjemný.
Právě tenhle incident musel vylákat z úkrytu i Badri a Varju a dát se do díla. Uhýbat padajícím kamenům, skalám, korálům... to nebude ani pro jednoho z tří úplně jednoduché. Bude na to potřeba značná spousta sil, hýbat se ve vodě mohlo být pro ně jednoduché, ale síly ubývaly velmi rychle. Prach se zvedal, až okolí začalo být nepřehledné, když vše utichlo, ani jeden z mořetlapek absolutně nic neviděl, mohl jen slyšet vřískot řetězů. Povedlo se to, monstrum bylo chyceno.
Začala padat obrovská stěna, přímo na vlky, kteří nic neviděli, bude zázrak, když je něco nezasáhne. Pokud se ovšem soustředili, slyšeli že řetězy se daly do pohybu, vzhůru. Podle zvuku se určitě dostanou zpátky nahoru a doufejme, že budou všichni vcelku.
Monstrum se dostalo nad hladinu, jakmile jí vykoukla hlava, začalo jí zaživa upalovat. Až do posledního chloupku, než z ní nic nezbylo a řetězy se zase ztrácely do temné hlubiny níž a níž.
Zpátky na Mušličkovou pláž to Stín, Varjargar i Badri budou mít jistě obtížné a náročné. Jakmile se s námahou a ploutví doplácají na pláž, začnou se velmi pomalu měnit zpátky na vlky se čtyřmi tlapkami.

Oba se rozhodli pro jednu z nabízených variant. (A teď spoiler ať to nečtou ostatní). Seilah a Reonys se rozhodli mlčet. Ani jeden nic nepřiznával, jenom se na sebe koukli a čekali, co se bude dít. "HAHAHAH, žádná další koule není. Jste chytrý, moc chytrý, ale furt tu mám další pořady na které bych se mohl koukat," pronesl vlk a jenom mávl tlapkou. Oba sourozenci se na sebe podívali a pak zpět koukli na vlka, bylo tohle všechno? [b"]No tak šup, šup.. teď už vypadněte!" Vlk zase začal sledovat své obrazovky, ale byly tu dva portály.


PROJÍT ZELENÝM nebo PROJÍT RŮŽOVÝM

//Gratuluju, unikly jste z bludiště
Jakmile projdete portálem budete tam, kam jste se rozhodly vydat. Všechny nepěkné účinky bludiště vás po jeho opuštění též opustí.

Budu ráda za jakoukoli zpětnou vazbu do vzkazu (Elise) nebo do sz na discordu

Mohl by to být přenádherný pobyt uprostřed ponořeného městečka. Všude kam jen oko dohlédlo pluly ryby všelijakých barev. I přes to, že se naivně snažili najít úkryt, nevypadaly úplně vyděšeně. Dokonce nemálo ryb vypadalo i jako světlušky, které můžeme znát z lesa. Zkrátka a dobře, kouzelné místo, až na jeden malý zádrhel.
Někde tady byl stále onen predátor. Čekala? Schovávala se? Vyčkávala? Odvážné moře tlapky se ukrývaly v nížinách. Při snaze hledat jakoukoliv drobnost, co by jim mohla pomoci. Viděli opravdu velké množství drahého kamenní, spousty mušlí, které za svůj život ještě ani neviděli. Také bohatství tahle hojná krajina měla. Škoda jen, že v tuhle chvíli neměli kapsu, do které by si svůj lup mohli vzít.
Priorita bylo najít řetězy, do kterých by se Ofrau dala chytit. Badri byla zvědavá a její jasně bílá barvička zářila i tak hluboko v moři. Možná právě teď mohla ucítit nepřátelský pohled na svých zádech. Byla v hledáčku. Zatímco Stínovi se naskytla možnost vidět na nejvyšší věži řetězy. Později to mohli zahlédnout i Badri s Varjagarem. Zdá se, že už je kdysi někdo používal, přímo uprostřed jako by bylo vykováno přímo do nich někoho chytit. Čas se vlkům ale krátil. Bude nutné nejspíš začít spolupracovat a monstrum do ní zcela jistě nalákat. Jedna moře tlapka ale na to nebude stačit, návnad bude muset být víc. Kdo v tuhle chvíli bude tím, nejotravnějším jedincem? Či jak efektivně si s kořistí zahrajete? Bude to tenis? Nebo ping pong? Kdo bude míčkem ve hře?

Varjagar mohl cítit silný tlak, jako by mu měli každou chvíli vybouchnout plíce. Naštěstí se Badri prodírala lodí a našla je. Bylo to snad za sekundu dvanáct, kdy právě Varjagarovi zachránila život. Monstrum, které tu do teď chudáka Varjagara drželo bylo najednou pryč. Vyplavalo ven a hnalo se kdo ví kam. Mohla tu číhat jako žralok na svou kořist, nebo jí naopak zlákalo něco jiného? Skrz loď a všude kolem Badri a Varjagara plavali ryby, hejna ryb. Jako by před něčím utíkali. Stále slyšeli ten zpěv, který ale pomalu a jistě utichal, měli poslední možnost vydat se za ním. Budou se ale teď muset vyhnout všem těm hejnům ryb, velkým i malým. A doufat, že žádného mořského obyvatele nenarazí. Mít potyčku se žralokem by nebylo nejpříjemnější.
Mezi tím se Stín zachoval vlastně Stínovsky. Šel prozkoumat onen zpěv. Měl zcela volnou cestu a když dorazil na místo, kde by se dalo čekat, že bude samá tma, svítilo se tu. Odněkud tu bylo světlo a ozařovalo tak celé podmořské městečko. Čím blíž byl, tím zpěv byl tišší. Přímo uprostřed se tyčila jedna veliká budova, ze které vykukoval větší mořský koník. To zpíval pravděpodobně on. Sem tam mu byla vidět hlava, někdy ploutev, to se dalo říct i o zbytku obyvatel. Nikdo však ze svých úkrytů nevylezl. Pak přímo před Stínem plavalo tělo, které vypadalo jako malý žralok, břichem nahoru. Jakmile byl ve stejné rovině, tělo se najednou zastavilo. Prázdné oči se otevřely a začal se usmívat. "Hlad! Hlad! Hlad!" V mžiku se otočil a plaval na Stína. "Uplav mu a schovej se v zákoutích! Nesmí tě kousnout!" Ozval se za ním hlas schovaného malého mořského koníka ve křoví.
Když Varjagar a Badri pluli směrem k městu, hejna už nebyla taková. Místo toho se na ně hnalo hejno usměvavých ryb. Na poslední chvíli mohli také zaslechnout radu mořského koníka, který před chvíli mluvil. Zdá se, že koník byl vstřícný, ale nechce se ohrozit. "Kapitán slíbil, že nás kletby zbaví! Ale lhal! Je zpátky! Ofrau je zpátky! Poslal Vás? Poslal Vás?! To nás jí musíte zbavit vy! Dá se zabít jedině -" mořský koník nadšeně mluvil, protože si myslel, že je dokonale schovaný. Nebyl. Jako jednohubku si ho někdo podal. Bude zapotřebí se nejspíš na chvíli ukrýt, než se situace uklidní. Kde najdete svůj úkryt? K dispozici Vám bylo celé podmořské město, celé zákoutí a celá řada živočichů, kteří se krčili a doufali, že je zrůdy nenajdou. Pak se zase objevil ten zpěv, který jim možná radil. "Chyťte zrůdu do starých řetězů, svažte ji jako banda hrdlořezů, vytáhni ji na souš na slunce, ona pak zmlkne tichounce. Podrž ji tam než vyschne celá, nezbyde z ní pak kousek těla, kletba se tím zruší hned, vy určitě chcete do svých těl zpět." Volala písnička. Jak se toho ovšem zhostit? Jak se dostat přes tuhle luxusní početnou armádu nemrtvých ryb? A vůbec jak vylákat samotné monstrum Ofrau?

Kapitán byl z kola ven, kde mu je konec? To ví jenom moře, či? Teď se ale soustředíme na tuhle vyhrocenou situaci. Badri se rozhodla pomoci svým přátelům a vrhla se je hledat. Stín i Varjagar to vzali přes schody a zdá se, že udělali moc dobře. Jako by jim hořela koudel u zadku. Varjagar se řítil po schodišti jako první, štěstí začátečníka? Možná. Ovšem bylo to štěstí v neštěstí, na Varjagara nahoře čekalo ono Monstrum, které bylo dole. Mlsně se olízla. "Ty půjdeš se mnou!" Řekla mu s úsměvem, čapla ho za kožich a strhla ho prudce přes potápějící se palubu. Varjagar s polomrtvou vlčicí, nebo co to vlastně bylo... spadly do chladné vody, kousek od nich byl Kapitán, nezdál se být úplně při smyslech, nechával se povlávat vodou. Zdálo se, že na něm byly známky boje... Ona vlčice, či Monstrum ovšem na nic nečekalo, byl to vychytralý plán ukázat, že utíká? Ale nakonec byla poblíž? Toužila se pomstít, komukoliv... Teď ji měl před nosem přímo Varjagar.
Mezi tím poslední schod, který dělil Stína od paluby propadnul v nicotu. Šedivý alfa tak upadl do moci moře a spousty desek. Mezi kterými se objevila i Badri. Jak dlouho vlk dokáže zadržet vzduch? Plavat v potápějící se lodi? Pro Badri to byla teď procházka růžovou zahradou, ovšem bylo tu spousta dřeva a nebezpečných věcí, které se velmi rychle hýbali. Čas ovšem kvapil, pomůže mu? Tlak vody Badri nijak neomezoval, Stína to ovšem mohlo doslova rozcupovat.
Jediná Badri v tuhle chvíli mohla slyšet slastný zpěv, hrnoucí se odněkud z hlubin. Který doslova vábil přijít k nim. Jako by to bylo pozvání na večeři.