Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Naštěstí se ozvalo pištění. Paní Ježková, která byla do teď zabelená v klubíčku se rozbalila a začala něco pískat. Evelyn jí samozřejmě nemohla rozumět, ale viděla jak ostatní ježci vrtí nebo kývou hlavičkami. Pak se jako jeden muž otočili a oddupaly zase pryč.
Paní Ježková se otočila k Evelyn a něco zapískala. Vlčice jí opět nemohla rozumět, ale mohla vidět, jak jí ježek nabízí přívěsek složený z kovu a bodlinek. Jak ho ježci vyrobili, to zůstávalo jejich tajemstvím. Evelyn za svou omluvu získala dárek a taky pěkný dupanec na tlapku od paní Ježkové, která sice omluvu přijala, ale rozhodně nehodlala odejít jen tak. Tlapka Evelyn bolestivě štípla, jak se od ní ježek odrazil a zmizel ve vysoké trávě.
Vlčice si zahrávala se špatnou rodinkou. Náhle mohla zaslechnout velice hlasité dupání, které ji mohlo informovat o příchodu celé ježčí armády. Byl tu pan Ježek a jeho rodinka, i pan Bodlinka z kapradin a Pichálkovi od vykotlaného dubu. Dokonce se ukázal i starý pan Břichopích, který už sice nemohl v boji pomoci silou, ale mohl alespoň napomáhat v rámci strategie.
Celá tahle ježčí armáda se s dupáním a prskáním vrhla na Evelyn, která byla vlice vysílená po používání magie, takže se rozhodně nemohla magií bránit. Mohla ovšem zkusit ježky přemoci silou. Pokusí se o to? Nebo zvolí nějakou méně drsnou metodu urovnání sporu?
// Do not mind me, jdu jen na její vlastní přán šikanovat Elisu.
Amorek sice chrápal tvrdým letním spánkem, ale Osud nikdy nespí. Nikdy. A protože to byla mrcha jedna vypečená, rozhodl se jedné konkrétní vlčici alespoň trochu zpestřit den. Nebo dva. Nebo třeba víc. Tasa se zjevně sápala do kopce k Životu na návštěvu s jistým úmyslem, který sice Osudu nebyl znám, ale jako by to vadilo. Vlastně mu to bylo ÚPLNĚ JEDNO. Šedivá musela jistě rychle pocítit to Životovo kouzlo, které se na ní začalo lepit, jakmile se s Bohem setkala. Ale tentokrát na tom bylo něco zvláštního. To kouzlo totiž Tasu neopustí. Alespoň ne jen tak. Jako když se vám žvýkačka přilepí na podrážku (i když v Tasy případě spíš jako když se chytne do vlasů), se tahle podivná, veselá a přátelská atmosféra nalepí na její charakter. Až se vlčice rozhodne odejít od Života, bude přesvědčená, že ji Bůh vyvolil jako svého mesiáše. Přesně tak. Životismus je odteď pro Tasu tou jedinou pravou vírou. Musí se pokusit konvertovat alespoň tři vlky a alespoň jeden jí musí slíbit, že se její novou Vírou bude řídit. Do té doby nebude od kletby osvobozena.
▬▬▬
Just for sure:
• Tasa bude teď přehnaně veselá a přátelská.
• Tasa bude věřit, že tenhle poustevník/bůh/magor zná jedinou správnou cestu pro život.
• Tasa musí zkusit konvertovat 3 vlky.
• Tase musí aspoň jeden ze tří vlků slíbit, že přijme její víru.
Všude byla tma, jen měsíc svými stříbrnými paprsky laskal tvář světa. Jak by také něco mohlo být jinak? Tak to má v noci být. A přece by to nebyla Gallirea, kdyby výjimka nepotvrzovala pravidlo. Ledová pláň byla pustým místem. Nehostinným a nesympatickým. Silný vítr odtud zdánlivě hnal vše živé. A přece to bylo právě tady, kde se k nebi zdvihal ten vysoký sloup světla, který k sobě vábil unavené poutníky ze Zrádcova remízku. A třebaže jiní vlci tohle světlo spatřit nemohli, žila tu i jiná zvířata, zvyklá na tuhle pustinu a její krutou náruč. A jednu konkrétní skupinu ten podivný úkaz vábil víc, než jiné tvory. Rozkošní sněžní králici se sbíhali odevšad, aby to podivné záření prozkoumali. Vycházelo z vysoké závěje zmrzlého sněhu. Chundelaté kožíšky se hromadily všude kolem a se zájem pozorovali ten úkaz. Jako v transu hypnotizovali kulatýma očima Osudův zázrak (snad si pyšná, mámo, konám zázraky ♥). Nejprve desítky, následně stovky. S každým okamžikem přibývalo a přibývalo těch malých, kouzelných tvorečků, kterým magie doslova učarovala. Stihnou vlci přijít včas, aby mohli talisman sebrat ze zaječího obležení?
Hello, zase vaše oblíbená Baki a její výmysly. Řekněme, že teď budete trochu hrát s časem. Jestli se sem dostanete během dalšího Gallireiského dne – tedy do příští neděle, máte šanci, že stovky ušáků nezačnou být agresivní a bránit si svůj světelný plíšek pod hromadou sněhu. Když to nestihne, well, Smrt s váma. Život nepomůže. Jo a: žádný přeskakování území, koblížci. ♥
Pac a Pusu, Baki ♥
Nebe nad Gallireou bylo temné, když se dvě odvážné vlčice dostaly z jámy. Aleluja? Možná ani ne. Kůry andělů té stříbrné noci totiž nepěly a nezahřály znavené dušičky vyprahlých cestovatelů. Třeba někdo tam nahoře tuši, že teď teprve začíná všechna ta legrace (a unavení a načuření vlci přece zajišťují víc zábavy, huh?). S amulety lásky i nenávisti byli vlci jistě rozpolcení ve svých nitrech. A osud nějak usoudil, že nemá cenu je mučit ještě víc další cestou do neznáma. Z jeho dobré vůle všichni čtyři při pohledu k obloze spatřili na nebesích jasný sloup světla, který se někde na severu zvedal až k nebeské výši. Jen úzký paprsek, ale přesto: světlo ve tmě. Maják. Zdánlivé vysvobození? Třeba někdo, kdo je těžkého břímě konečně zbaví? Půjdou za ním? Nebo budou riskovat a pokusí se opustit ty dva talismany, které tak pracně získali? Třeba by doopravdy mohli konečně odejít? (Dobře nemohli, přiznejme si to.) Tak hurá na sever, dětičky.
Nebylo jí ovšem přáno. Za chvilku začala být divně unavená a nedokázala se pořádně soustředit. Bohužel vodní schlazení nebylo dostatečné a přišlo pozdě. Jenna začala pociťovat, že prázdný žaludek a dehydratace nejsou úplně super kombinací. Začala se cítit nedobře, možná až trochu nemocně.
//Jenna bude trpět minimálně 20 postů malátností, způsobenou přecházením hladu a žízně. Bude se j hůře chodit a celkově bude taková "utlumená".
Pokud by jí někdo pomohl něco ulovit, pak by její malátnost a únava odezněly už za 10 postů.
-> Následek odhlášení z VLA
Jenže letošní léto se už hlásilo k odchodu a měl přijít podzim, který sebou přinášel nevídané věci. Na obzoru bylo vidět něco podivného. Nejprve to byla malinkatá tečka někde na obzoru, ale postupně se to zvětšovalo a zvětšovalo. Čím blíže to bylo, tím větší se to zdálo.
Vlny na břeh nakonec vyvrhly mírně otlučený, ale přesto stále celkem pevný vor. Byla to věc, kterou většina vlků nikdy neviděla. Kmeny stromů k sobě byly velice pevně připoutány kousky lián, a tak se vor dostal přes vlny přílivu, aniž by se rozpadl. Otázek se nabízelo hned několik. Kdo vor postavil? Proč ho postavil? Jak se dostal vor až ke břehům Gallirei?
Pozornější vlk si ovšem mohl všimnout i něčeho více děsivého. Na obzoru se objevil kouř. Vypadalo to nejprve jako temný černý mrak, ale na rozdíl od mraků na obloze se tenhle táhl po vodní hladině. Co má tohle u všech tlapek znamenat?
//Vlci, vlčice a vlčata všeho věku,
vítejte u prvního z mnoha postů Osudových v rámci epického putování, které si pro vás připravily síly nad vlčí chápání. Jak již bylo nastíněno v tomto článku. Jedná se o dlouhodobější výpravu (min do konce roku nepočítejte s tím, že byste měli nějaký vlastní vlčí život), která může mít poměrně závažné následky pro všechny účastníky.
V předběžném přihlašování se přihlásilo několik účastníků, kteří mají do 1.9. 8:00 možnost potvrdit svou účast pod vybraným postem od Osuda (Mušličková pláž nebo Kry). Místo, které si vyberete bude velice důležité i pro další postup v rámci Osudovky.
Na osudovce je celkem 10 míst (může být navýšeno na 12 pokud bude zájem). Pět a pět na každý z osudových postů, pokud někde nebude naplněna kapacita, budou se moci od 1.9. 8:01 do 7.9. 8:00 přihlásit i další zájemci, kteří se chtějí potrápit. Samotná osudovka odstartuje 10. 9. 9:00! Do té doby se prosím všichni účastníci musí dostavit na příslušné území!
V rámci osudovky budou výhodou nejen vaše vlastnosti nebo magický um, ale zároveň i bonusy štěstí, kterými budete moci zachránit nejen sebe, ale i je věnovat pro záchranu druhých. Jak to bude probíhat budete informováni v budoucích postech Osuda.
Sice začínáte v pětičlenných týmech, ale na svou skupinu se nemusíte vůbec ohlížet (aka nemusíte si navzájem herně pomáhat, neměli byste ovšem přeskakovat dříve než po 24 hodinách či manipulovat). Pamatujte ovšem, že jednotlivec sice dojde rychleji, ale skupina dojde dál. Také pamatujte, že vaše rozhodnutí budou měnit i svět ostatním vlkům, kteří se osudovky neúčastní.
Hodně štěstí vám všem! 
Obsazenost:6/6
V dálce bylo vidět podivnou věc, která se přibližovala směrem ke krám. Byly to soudky, pytle a dokonce i nástroje. Vlci si mohly všimnout kůlů opracovaných do špičky, menších větviček s ostrými kamennými zakončeními nebo lan, která se stahovala do smrtonosných smyček. Něco tady nehrálo!
Některým vlkům mohly tyto věci něco připomínat, ale komu a co?
Zajímavý nebyl ovšem jen poklad, který vyplavilo na břehy ker moře, ale i něco mnohem mnohem divnějšího. Věc, která přilákala vlky už z dálky. Na západním obzoru byl vidět kouř a dým. Nejprve vše stoupalo k nebi, ale pak se dým divně zalomil a začal se plazit po vodní hladině směrem ke Gallirei. Co to má u všech všudy znamenat? A všimne si toho vůbec někdo v tomhle zapadlém kraji?
//Vlci, vlčice a vlčata všeho věku,
vítejte u prvního z mnoha postů Osudových v rámci epického putování, které si pro vás připravily síly nad vlčí chápání. Jak již bylo nastíněno v tomto článku. Jedná se o dlouhodobější výpravu (min do konce roku nepočítejte s tím, že byste měli nějaký vlastní vlčí život), která může mít poměrně závažné následky pro všechny účastníky.
V předběžném přihlašování se přihlásilo několik účastníků, kteří mají do 1.9. 8:00 možnost potvrdit svou účast pod vybraným postem od Osuda (Mušličková pláž nebo Kry). Místo, které si vyberete bude velice důležité i pro další postup v rámci Osudovky.
Na osudovce je celkem 10 míst (může být navýšeno na 12 pokud bude zájem). Pět a pět na každý z osudových postů, pokud někde nebude naplněna kapacita, budou se moci od 1.9. 8:01 do 7.9. 8:00 přihlásit i další zájemci, kteří se chtějí potrápit. Samotná osudovka odstartuje 10. 9. 9:00! Do té doby se prosím všichni účastníci musí dostavit na příslušné území!
V rámci osudovky budou výhodou nejen vaše vlastnosti nebo magický um, ale zároveň i bonusy štěstí, kterými budete moci zachránit nejen sebe, ale i je věnovat pro záchranu druhých. Jak to bude probíhat budete informováni v budoucích postech Osuda.
Sice začínáte v pětičlenných týmech, ale na svou skupinu se nemusíte vůbec ohlížet (aka nemusíte si navzájem herně pomáhat, neměli byste ovšem přeskakovat dříve než po 24 hodinách či manipulovat).
Pamatujte ovšem, že jednotlivec sice dojde rychleji, ale skupina dojde dál. Také pamatujte, že vaše rozhodnutí budou měnit i svět ostatním vlkům, kteří se osudovky neúčastní.
Hodně štěstí vám všem!
Obsazenost: 6/6
Ach Zakare! Kdybys jen tušil, jak blízko jsi pravdy. Vlci se skutečně rvát měli, ale možná za to ani nemohl nikdo z nich. A to ani Arcanus, který byl napružený jako čertík číhající v krabičce. Nebožák. Taky ne vlastní vinou. Ne. Bylo to tohle proklaté místo, kde se stala tak ohyzdná věc. Zrada není nic hezkého. Ne, ne. Jenže ten tajemný přívěšek, který nyní měl v držení Arc, se stále houpal. A třebaže šli oklikou, pořád se je snažil vést někam do neznáma. Nebo snad měl svůj cíl? To si piště že ano! Kdyby vlci dávali pozor, zjistili by, že se vychýlení přívěšku měnilo s ohledem na to, jak daleko a kudy obcházejí právě Zrádcův remízek.
Čtveřice na přítomnost té propadliny uprostřed smutného lesa nemusela pamatovat. Ale byla tu. A na jejím samém dně, pod jedním z kamenů a ukrytý mezi stíny už po dlouhé roky odpočíval další kouzelný plíšek. Jak se tam dostal, to bylo záhadou. Ale přesně k tomu místu je ten jeden talisman, který už měli, naváděl. Hledal svého bratra. Ten odpočíval ve zdejších místech už po dlouhé roky. Kdo jej ztratil, to zůstává záhadou. A jestli měl nějakou magickou moc před tím, to taky těžko soudit. Dlouhé roky odpočinku ve zlém kráteru mu však propůjčily moc zdejšího místa. Byl zlý a naváděl vlky jen ke zlým věcem. Naplňoval jejich hlavy temnými myšlenkami. Ale protože to nebyla moc jeho vlastní, mohli mu vlci odolávat. Sice to nebude snadné – někdy až téměř nemožné, neboť jeho hlas jim v myšlenkách bude znít téměř jako jeiich vlastní, ale mohou s tím válčit. Tak co udělají teď? Budou následovat mořský plíšek? Nebo se pokusí odejít? Mohli by totiž velmi záhy zjistit, že se už nemohou vzdálit ani od destičky, kterou zatím ani nezískali.
Vaším úkolem teď bude dostat se na dno kráteru a vyrubat z něj druhý magický přívěšek (alespoň 2 posty od každého, miláčkové!). Pamatujte ale, že v propadlině bude těžké ho nalézt. Řiďte se tím zamilovaným talismanem, který ukazuje cestu. Ten jen tak mimochodem nepřestává působit. Máte tedy větší šanci, že budete hodní na váš love-interest (a moc se nenavážejte do Arca, má zelenou všem natrhnout zádele na tři půlky).
A abyste se tak úplně nenudili, random generátor čísel mezi vámi vybral Jidáše. Ten bude v průběhu akce informován o své roli navíc a bude jen a pouze na něm, jestli někomu vrazí kudlu do zad, či snad přemůže zlé choutky. Příležitosti totiž ještě budou. :3
Rána samozřejmě bolela a pomalu začínala natékat, až měla na tlapce mezi polštářky Lilac nejprve golfový a pak tenisový míček. Napuchnutí samo o sobě nebolelo, jen tak nepříjemně hřálo. Ale při každém kroku se ozvalo o slovo.
//Lilac bude mít tlapku napuchlou 20 postů. Každý krok ji bude velice bolet. Pokud kráčet nebude tlapka bude hřát a mírně pulzovat.
Pokud se ovšem Lilac podaří najít někoho, kdo by jí pomohl tlaku ochladit v nějaké řece bude otok pomalu mizet a do 10 postů bude pryč úplně.
Jedna z veverek uchopila do tlapiček žalud a vší silou ho mrskla dolů po Sionnovi. Mířila někam do oblasti hlavy, což se jí taky povedlo. Trefila rovným zásahem vlkovo oko. To vám byla bolest! Oko samozřejmě začalo hned slzet a natékat, protože spolu s žaludem se do oka dostal i prach a různé nepěknosti ze špinavých tlapek veverky. Chudák Sionn...
//Sionn bude 20 postů slepý na jedno oko. To bude mít zarudlé, nateklé a občasně mu z něj potečou slzy.
Pokud se Sionnovi podaří někoho přemluvit, aby mu oko zchladil vodou (z řeky, jezírka, tůňky atd.) pak bude na oko slepý 10 postů.
//Gee budou následujících 20 postů trápit komáří štípance, které jí budou velice znepříjemňovat život. Spát bez škrábání bude v podstatě utrpením. Může ovšem poprosit někoho, aby jí pomohl se naložit do bahna u nějaké řeky. V takovém případě, by jí komáří štípance otravovaly jen 10 postů.
To ovšem nebylo to nejhorší. Najednou ho začal ještě bolet zub. No a to vám byla bolest. Chudák Nori nebyl pomalu ani schopný přemýšlet. O tom, že by se mol nažrat nebo v klidu spát, si mohl nechat jen zdát... obrazně samozřejmě. Ale jíst a spát se musí, tak co bude Nori dělat?
//Noriho bolí zub. Ten ho bude bolet 20 postů, při nihž nebude moci jíst a ni spát, což bude více než nepřjemné a vyčerpávající.
Nebo může zkusit najít někoho, kdo by mu zub vytrhnul. Pak ho bude bolet zub/díra po něm jen 10 postů. Omezení žraní a spánku budou také trvat jen 10 postů.
Nad krajinou sedělo nepříjemné dusno. Takové, že se skoro nedalo dýchat. Vzduch byl těžký a do plic se mu nechtělo. Přesto však bylo tohle počasí lepší, než v daný moment spočívat v objetí oceánu na jeho samém dně. Vlci se rozhodli správně a utekli z temné pláže právě v čas. Mohli být již mrtví. Příliv byl nemilosrdný a skoro celou ji zaplavil. Vlny divoce bušily do útesů, že jejich řev byl slyšet až sem. Jenže tady byli vlci krytí a chránění. Sem moře nemohlo. Navíc dobře vědělo, jak fungují pravidla zdejšího světa – chlupáči medailonek odnesli a tím zprostili oceán toho břemene, třebas jim jednou poděkuje. Nevědomky ovšem přivedli sami sebe do nemalé šlamastiky. Aniž by se o to pokoušeli, nemohli se jeden od sebe rozdělit na víc než deset metrů (kdyby se o to pokusili, pocítili by silné nutkání se okamžitě vrátit a to by dříve nebo později vyhrálo). Byli spojení a museli teď spoléhat jeden na druhého až do konce. Nejtěžší břímě přitom nesla na krku Rowena, nejmladší z nich. S každým krokem, který vlci učinili a vzdálili se tak od oceánu, se tento artefakt zdál těžší a těžší. Nikdy tolik, aby se nedal nést. Ale jistě bude velmi rychle znát vysílení na nebožákovi, který tu cetku bude mít zavěšenou na krku. Bude Roweny pýcha silnější, než zdravý rozum? Či snad zvítězí odhodlání? Při bližším pohledu lze navíc vidět, že zářící talisman se pozvolna vychyluje směrem k východu. Vede snad vlky někam?
Ano, vede vás vstříc novému dobrodružství. Vaším úkolem bude nalézt na Gallirei místo, kde se stalo něco otřesného. Místo, kde umírali vlci a které je prosáklé neštěstím. Zda půjdete až samý konec země, či snad naleznete něco v okolí, to je jen na vás. Přeji vám jen hodně štěstí.
) Mělo ovšem štěstí, že v lese byli všichni hodní a přátelští. Teda... byli by hodní a přátelští, kdyby si vlčátko nevyhlédl skunk. Tím svým halekáním ho pravděpodobně vlče vzbudilo a nebohý skunk se teď nabručeně vysoukal z křoví. Neměl to ani daleko, protože vlče leželo pod kapradinou, kde usnulo. Skunk se otočil, zvedl ocas a promořil toho, kdo tak nehorázně řval. Pak se rozhodl odkráčet zpátky do svého křoví.
Vlčátko musel probudit nepříjemný zápach z čenichu, kterého se ovšem nemohlo zbavit. Nesmrděl totiž les kolem něj, ale ono samotné.
//Star bude minimálně následujících 20 postů strašlivě smrdět! Smrad bude nepříjemný hlavně pro všechny, kdo se s ním setkají (případně si to napiš do profilu, ať to ostatní vědí nebo je na to ve svých postech upozorňuj za //).
Pokud se Starovi podaří někoho přemluvit, aby ho vzal k nějakému vodnímu toku nebo tůňce a vydrbal ho opravdu pořádně ve vodě, bude Star zapáchat jen 12 postů.
Zákaz kopírování. Veškerý obsah je chráněn autorským právem.
Obrázky a texty náleží jejich právoplatným autorům.