Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Calum nedbal počasí a to se mu vymstilo. Začal pociťovat nepříjemný třes a teplo, jako by z jeho těla sálalo do všech stran. Chřipka se hlásila o slovo.
//Za ignorování roční doby (cmon čuchat levandule v zimě?) a počasí se Calum dostává do poměrně nepříjemné situace. Horečka ho upoutá do neschopnosti (nemůžeš lovit, je ti vedro, máš třes... no prostě horečka jak vyšitá) minimálně na dalších 7 postů!
Doporučujeme okamžitě vyhledat nějaký úkryt v lese.
Zima tedy místním obyvatelům nedělala problémy.
Všechno vypadalo náramě hezky. Den byl příjemný, večer trochu foukalo, ale nic strašného. V noci ovšem přišlo něco nečekaného. Země se začala chvět. Mech se začal divně houpat. Každý mohl ucítit podivné zachvění, které zasáhlo Mechoví lesík.
Mohla za to snad sopka?
Mohlo za to něco magického?
Mohlo za to něco jiného?
//Kdo se chcete zúčastnit osudové akce dostavte se nejdéle do 7.1. 7:00 do Mechového lesíku (možná začneme dříve, když se dostavíte dříve). 
Tato osudovka je určena pouze členům Mechové smečky, ale může se vás také týkat, pokud se nacházíte na území smečky. Prosím tuláky či vlky jiných smeček, aby po dobu osudové smečky, smečku nenavštěvovaly!
Do komentářů napište, kdo se hodláte dostavit, ať zbytečně nečekáme.
Nakonec padl i poslední kořen a v lese zavládl opět klid. Jenniny plameny ovšem sežehly dobrý kus lesa, tudíž nyní vypadal obzvláště pustě a mrtvě. Všem však bylo jasné, že se musí dostat na druhou stranu lesa. Tady není žádná cesta zpátky. I kdyby chtěli, otvor, kterým sem přišli, již neexistuje. Bohužel i přes snahu celého kolektivu les uspat tu stále byla ta možnost, že se kořeny probudí, nebo stromy nějak zareagují. Museli si pospíšit, a proto natáhli krok, přestože byli vyčerpaní, unavení a někteří i nemocní. Adrenalin, nebo nějaká jiná magická energie, jim dodala sílu pokračovat dál. Samozřejmě, že ta divná postava tam opět nebyla, ale její přítomnost všichni cítili. Kdo to ale sakra mohl být a proč vlkům chce ublížit? Myšlenky byly nevyzpytatelné, ale museli pokračovat dál v cestě, nebo je ten les sežere. Alespoň takový pocit ve všech zanechával.
Cesta se zužovala a les taky řídl. Nebyl zdaleka tak nekonečný, jak se na první pohled zdál. V dáli stromy končily a místo toho se před nimi nacházela propadlina tak hluboká, že ani na samé dno nedohlédli. Nad ní se ovšem příhodně táhl vysutý dřevěný most, dlouhá léta viditelně používaný. Byl prorostlý mechem, sem tam nějaké to dřevo chybělo a držel na pochybných lanech, která nevypadal vůbec stabilně. Přesto to byla jediná cesta, kudy mohli jít. Všichni tudíž museli spolknout ten knedlík, co se jim dělal v krku a vyrazit. Opatrně a hlavně se nedívat dolů.
Příští post Osuda: 5.1.2022
// Tady pouze stačí popsat vaši strategii, jak se dostanete na druhou stranu. Půjdete všichni, nebo postupně? Přeskáčete, proběhnete to? Je to na vás
Nakonec však vše dopadlo dobře a nikdo nebyl zraněn až na Marion, která podléhala nemoci. Balvany zavalily cestu zpět, tudíž by se měli všichni velice rychle vydat dál, než je tvor, který na ně balvany shodil, najde. Přestože ho kolem vlci hledali, nikde nebyl k nalezení. Bylo to jako by se dočista vypařil. Hledat ho by mohlo vlčkům ztratit drahocenný čas, ale nikoho to nenechávalo chladným.
Amny zahlédla po své pravici malý otvor, který byl prorostlý kořeny a listy. Bylo to rozhodně zvláštní, vidět něco takového na místě, které vypadalo mrtvě. Možná je to tajná cesta, kterou by se měli všichni vydat.
Když došli na místo, všimli si, že je otvor velký tak akorát pro vlka, takže mohli jeden po druhém do něho vlézt, ale je to bezpečné? Rozhodně se tento průchod zdál bezpečnější, než propast, ve které jim stále hrozilo nebezpečí. Jeden po druhém šli do otvoru a jakmile vylezli, šok je ochromil na místě. Všude kolem se rozprostíral les. Naprosto se to vymýkalo veškeré logice. Stromy, kteří tu rostly, byly až nereálně vysoké a táhly se tak vysoko až do nebe, jako kdyby snad vůbec nekončily. A jejich kmeny? Obří. Jenže jak byly stromy tak vysoké, všechny listy se udržovaly jen nahoře, tudíž pohled na les byl pustý, prázdný a skoro až nepříjemný. Připadali si naprosto drobounce, jako hmyz. Vlci cítili, že tu nejsou vítáni. A v tom se objevil stín v dálce. Oči se zaleskly rudou barvou a kořeny se začaly hýbat, svíjet a natahovat po našich vlcích. Co se to děje? Instinktivně se každý ohlédl zpět, odkud přišli, ale vchod se vypařil, jako by nikdy neexistoval. Musí si vlčci poradit sami. Připomene jim Wolfanie, že za pomocí fantazie zvládnou cokoliv? Nebo se vedení chytne někdo zcela jiný a celou situaci zachrání?
Příští post Osuda: 27.12.2021
// V tomhle světě prostě není klidu. Kamkoli vkročíte, tam se naskytne problém. Chudáčci naši vlci, ale pro záchranu Lady Mlhahule a její kamarádky mlhy uděláme cokoli, však? Jak už to znáte, opět si vyhrajte s fantazií, jak na vás to místo působí, jak vypadá. Rády to totiž vše čteme! ^^ Ovšem ten nejdůležitější úkol je, jak si vaši vlci poradí s živými kořeny, které se je snaží chytit a lapit do svých spárů. Hodně štěstí! :)
Barevné kamínky padaly na vlky, kteří zůstávali v jeskyni, a ti si je mezi sebe mohli rozdělit. Jak málo stačí k vlčí radosti. Každý mohl vnímat hezké cinkání, jak dopadaly drahokamy všude kolem. Podařilo se jim odhalit poklad! Jeskyně se navíc rozzářila spoustou barev, jak se kamínky blištily. Nyní už jen stačilo je posbírat a vyrazit zpátky na povrch.
Teď už jenom záleželo na nich, jak a jestli se z podzemního bludiště dostanou ven. Osud je zde pustil ze své navádivé moci. Bylo ovšem jisté, že dostat se z nor bude opravdu velký oříšek a nebude to nic snadného, ale snad se jim to podaří.
//Cesta ven z nor vám zabere každému minimálně tři posty, takže se snažte vyhrabat po svém. Můžete spolupracovat, ale nemusíte. Nechci už nikoho zdržovat.
Děkuji vám za účast na této pidi osudovce
Osudovka tímto posledním postem končí! Třikrát hurá a sláva!
Odin a Selkie získávají 35 drahkamů, protože zvolili správnou cestu.
Shireen a Sinéad 25 drahokamů.
Odměny i banerky vám přistanou brzy v úkrytech!
Poslední hádanka byla vytesána přímo do kamene.
"Můžeš si vzít a podělit se. Nebo mě odnést a nedělit se.
Ať zvolíš cokoliv, nikdo se nic nedoví.
Hádanka krátká ti ovšem napoví...
"OPM ĚOILÁLDT, DĚMINT TLSER"
//Je na Sinéad, aby se rozhoda. Buď se o poklad rozděl nebo si ho nech pro sebe. Ostatní se tvé rozhodnutí nedozví.
Toto je předposlední post od Osudu.
Vlčice odpověděly dobře a tak je bez velkého hněvu propustila vlčice dál. Těžko říct, co by se stalo kdyby odpověděly špatně. Chodba se vlnila a táhla. Sestupovala dolů a vypadalo to, že nikdy neskončí. Až náhle...
Vlčice vykoukly do velké místnosti, kde se nacházeli jejich společníci. Odin a Selkie tu zápasili s poměrně nepříjemnou překážkou. Bylo potřeba se dostat nahoru. Otvor byl vysoko tak, že na něj jeden vlk nemohl vyskočit a ani na něj nedosáhli dva vlci na sobě. Musíte něco vymyslet a na římsu se dostat. Nebo se taky můžete pokusit vrátit zpátky, ale bez pokladu!
//Dvojice se spojily.
Popasujte se nějak s překážkou.
Zda je nemoc nakažlivá a přenositelná, necháváme čistě na vás.
Zda z toho Isma chytne pořádnou horečku a chřipku, také necháváme na vás.
Šťastné a veselé! 
Zda je nemoc nakažlivá necháváme čistě na vás.
Zda z toho Aranel chytne pořádnou horečku a chřipku, také necháváme na vás.
Šťastné a veselé!
Zda je nemoc nakažlivá necháváme čistě na vás.
Zda z toho Styx chytne pořádnou horečku a chřipku, také necháváme na vás.
Šťastné a veselé!
Zda je nemoc nakažlivá necháváme čistě na vás.
Zda z toho Lucy chytne pořádnou horečku a chřipku, také necháváme na vás.
Šťastné a veselé!
Chřipková sezóna začíná a nevyhnula se ani vám. Kaya chytla kašel, který se jí bude držet až do 16. 1. Bude mít problémy se pořádně nadechnout, u delších vět se pořádně zakucká. No co, nemá padat do závějí!
Je to sice nepříjemnné onemocnění, ale nic co by nezvládla. Měla by ovšem více odpočívat, více pít, více spát a více jíst. Prostě jako když má jeden kašel.
Zda je nemoc nakažlivá necháváme čistě na vás.
Zda z toho Kaya chytne pořádnou horečku a chřipku, také necháváme na vás.
Šťastné a veselé!
Chřipková sezóna začíná a nevyhnula se ani vám. Marion chytla rýmu, která se jí bude držet až do 16. 1. Bude mít ucpaný nos, huhlat, necítí pachy ani moc nerozpoznává chutě. Je to sice nepříjemnné, ale nic co by nezvládla. Měla by ovšem více odpočívat, více pít, více spát a více jíst. Prostě jako když má jeden rýmu.
Zda je nemoc nakažlivá necháváme čistě na vás.
Zda z toho Marion chytne pořádnou horečku a chřipku, také necháváme na vás.
Šťastné a veselé!
Vlna je nesla rychle, vítr hučel v uších a voda šplouchala všude kolem. Byla to bouře. Mořská bouře, která přijde na otevřeném moři znenadání a vy se musíte zuby nechty držet nebo mít pekelné štěstí, abyste nevypadli z lodi.
Kocábka plná vlků se hnala rozdrásaným oceánem, který se zvedal a zase klesal bez předem stanoveného rytmu. Všichni na palubě přivírali oči do malých štěrbinek, protože slaná a chladná voda jim narážela do obličejů. Náhle přišel prudký náraz.
Loď se rozbila o jeden z ostrých kamenů, které vyčnívaly z vodní hladiny jako hladové zuby obrovské příšery. Prkna zapraskala a povolila. Nevydržela mohutnou sílu oceánu. Všichni vlci byli nevybíravě vyvrženi přmo do chladné vodní vřavy.
Je jen s podivem, že nikomu se nestala vážnější zranění. Duncan měl nepříjemné škrábance na hrudi, ze kterých tekla krev. Bouře si narazil levý bok a špatně se jí díky tomu chodilo. Fiér si pádem nepříjemně nakousl jazyk. Alastorovi se jako zázrakem nestalo vůbec nic a halucinace ho pomalu začaly opouštět...
Všichni jsou živí!
Tedy skoro všichni...
Doputovali zpět k břehům Gallirei a ta je uvítala písčitou pláží, na kterou je oceán vyvrhl, jako by už s nimi nechtěl mít nikdy nic společného. Jako by provedli něco, co se ani samotné přírodě nelíbilo.
Vlci byli vyčerpáni. Všem se ovšem zdálo, že se jim do žil vrátila magie. Mohou ovšem po čase zjistit menší problémy s jejím používáním. Ten kdo nad vlky držel po celou dobu stráž a pomáhal jim prokličkovat spletitým příběhem, který se rozkládal kdesi za Gallireou ukončil jejich pouť, ale zároveň nad nimi přestal držet svou ochranou ruku.
Všechno se mohlo vrátit do běžných kolejí... skoro...
V dálce jako by šlo slyšet válečné bubny pomsty nebo si to jen vítr pohrával ve vlnách?
To zjistíme v blízké nebo daleké budoucnosti...
//Vítejte zpátky!
Všechna zranění způsobena plavbou nebo halucinace vás přestanou bolet po dvou postech (můžete si to samozřejmě natáhnout i na déle, ale to už je na vás).
Nejprve bych vám chtěla všem moc poděkovat, za účast na této osudové akci. Moc mě to s váma bavilo a snad se na nějaké další osudovce sejde takhle dobrá parta hráčů, kterým nevadí si trochu zrychtovat charaktery
Jelikož věřím, že samotná hra je odměnou (někdo by řekl "cesta je cíl"), tak doufám, že vám i to, že vám poumíral charakter nebo, že máte charakter doživotně zdrcený psychicky jako odměna stačí...
Ne kecám! Něco malinkého pro vás samozřejmě mám
Duncan, Alastor, Fiér a Bouře dorazili do cíle a mají nárok na speciální vlastnost dle výběru s jednou hvězdou.
Tayne a Lilith zemřely kousek před cílovou rovinkou a náleží jim tedy 10 % do vlastností nad vrozené nebo 5 hvězd pod vrozené.
Stín s Norox sice ještě pořád exijou v Limbu, ale i tak si zaslouží odměnu v podobě 8 % do vlastností nad vrozené nebo 4 hvězdy pod vrozené.
Phantasia a Lilac nechť si napíší o 6 % do vlastností nad vrozené nebo 3 hvězdy pod vrozené.
Savior získává 4 % do vlastností nad vrozené nebo 2 hvězdy pod vrozené, za to že na stará kolena vůbec někam lezl.
Sunstorm si za svůj zápal do hry odnáší 2 % do vlastností nad vrozené nebo 1 hvězdičku.
Všichni pak dostanete i odstupňovanou odměnu do inventářů, podle toho kdy jste kdo jak umřel nebo jak moc jste se kdo zapojoval do akce (aka jak dlouhé byly posty, jak moc se na vás čekalo atd.).
O odměny si pište sem do komentářů do 22. 12. 8:00, jináč vám odměna bude vybrána náhodně
Moc vám všem ještě jednou děkuju za účast a snad vás to bavilo.
Pokud by někdo chtěl zítra od 16:00 budu na discordu hovořit k akci, nebo pokud máte nějaký dotaz k průběhu/hodnocení atd. tak mi napište vzkaz a ráda vám odpovím
Naviděnou zase u nějaké akce
E. 
Fiérova slova zanikla do větru, který se začal zvedat. Lilith se tomu nevykroutila. Něco ji stáhlo pod hladinu a nabízela se otázka, co a proč. Jenomže tahle otázka byla celkem zbytečná. Vlčici už nemohl nikdo pomoci.
Nebe se zakabonilo a vítr se hnal po hladině. Studený a vlezlý. Nepříjemný. Podivné monstrum vyvolalo navíc obří vlnu, která pohnula lodí, která se už tak nebezpečně kymácela, a hnala ji směrem pryč od ostrova. Od mrtvých přátel i nepřátel. Od všeho, co se na ostrově stalo a co na něm mělo zůstat ukrytu. Od všech zrad a provinění, která si každý vlk nesl ve svém srdci.
Vlci si mohli oddechnout, ale nikdo nepociťoval klid. Vzdalovali se od utrpení posledních týdnů, ale zároveň jim přišlo, že se onoho utrpení nikdy nezbaví. Nikdy se mu nevzdálí. Navždy zůstane s nimi. Podařilo se jim zastavit dým a rozbít lodě. Jenomže za jakou cenu?
Vzpomínali na všechny, kdož je během putování opustili. Vzpomínka na Lilac, kterou rozdrtil kámen. Phantasii, která utonula. Noroxe a Stína, kteří zemřeli v boji se svými dvojníky. Saviora, kterého rozdupaly gorily. Sunstorm, která zemřela při útěku. Na Tayne, kterou opustili, a na Lilith, která zemřela tak blízko domovu.
Podařilo se jim zastavit dým a rozbít lodě. Jenomže neporazili všechny nepřátele. Kdo ví, kdy se dvounožcům podaří obnovit své dřevěné domy, kdy se jim podaří obnovit i plavidla a kdy si najdou nového šamana, který určitě vymyslí, jak se chlupáčům pomstít.
Jedno bylo ovšem jisté. Doba pomsty dvounožcůještě příjde a bude jen na obyvatelích Gallirei, aby si s nimi poradili...
//Tímto končí část na tomto území, zbytek postu naleznete na Divoké pláži. Reagujte proto prosím až tam...
Zákaz kopírování. Veškerý obsah je chráněn autorským právem.
Obrázky a texty náleží jejich právoplatným autorům.