Příspěvky uživatele

Awaraka si vybralo zimní nachlazení. Ještě, že byl na cestě do ukrytu. Nebylo to nic příjemného a chudák cítil šimrání v nose, které zprvu nevnímal. Dokud se mu čenich neucpal. Sezóna chřipková je tady!

//Více informací v počasí.

Arcanuse si vybralo zimní nachlazení. S jeho věkem se není čemu divit. Nebylo to nic příjemného a Arcanus cítil šimrání v nose, které zprvu nevnímal. Dokud se mu čenich neucpal. Sezóna chřipková je tady!

//Více informací v počasí.

Jasnava se rozhodla oslovit vlka z plamenů, jenže oheň jen praskal a až na svou barvu byl normální. Je tohle snad konec? Prohrála?

Danie stála smutná a osamocená na mýtince. Prohrála? Nebo ne? Co to ma znamenat, už je na konci? Co teď? Co dál?

Danie se rozhodla správně. Zavřela oči a vykonala to, co si myslela, že ji přivede po podivné cestě dál. Když otevřela oči znovu je otevřela na mýtině, na které plápolal modrý oheň na pařezu. Byla zase na začátku. Ležela na zemi a koukala se kolem.
Je tohle konec jejího putování?

Phantasia se rozhodla jít dál. Síň z kořenů, které se proplétaly mezi sebou, nechala za ohněm a pokračovala chodbou, také z kořenů, která ji vedla směrem ke světlu. Vypadalo to, že se konečně bude moci podívat na okolní prostranství a třeba zjistí kde je. Phantasia byla poměrně ostražitou vlčicí, takže se zastavila těsně u okraje srázu, kam jí chodba vyvedla.
Sráz byl pět metrů vysoký a všude, kam se podívala viděla jenom moře.

Při bližším pohledu mohla vidět, že pod hladinou moře byly viditelné mušle, které se skládaly do jednoho vzkazu.

Pozná to každý, kdo pod čepicí má, že mrzimorské nebezpečí nezajímá. Občas však odvaha potřeba je, když stojíš u kraje.

Co uděláš?
Opět pošli svou odpověď osudu a napiš post o tom, jak se rozhoduješ. Pokud nevíš, můžeš využít bonus štěstí jako nápovědu.

Saturnus to měl jasné. Na talíři toho měl hodně a tak než postávat se dvěma, kteří aspoň trochu věděli, co dělají, rozhodl se vyrazit projít po lese. Rozloučil se s odcházejícím Sigym a Lindasou a pak se rozešel sám pryč. Netušil kam jde, ani kam ho tlapky donesou za chvíli. Náhle se ocitl u hranice mechového lesíka. Odsud už skoro viděl jezero, které bylo zamrzlé. Večer se pomalu chílil ke konci a vypadalo to, že bude poklidná noc, při které by se jeden určitě šel rád sklouznout na jezero.
Saturnus se podíval směrem do lesa a všiml si, že u hranic je podivná díra ve sněhu. Tohle rozhodně nebylo normální, aby sníh roztál v pravidelném kruhu a jen na jednom místě. Bylo jasné, že tu něco nehraje a tak se k tomu Saturnus jako správná Alfa postavil čelem. Udělal pár kroků k díře a podíval se, co se v ní nachází.
Přímo na zamrzlé zemi ležel přívěsek, který byl skoro až podobný hvězdě. Možná že to opravdu byla hvězda, která padla z nebe a přistála schodou okolností a příznivých podmínek tady v mechovém lesíku.

Danie se rozhodla jít dál. Ledová síň za ohněm pokračovala chodbou, také z ledu, která ji vedla směrem ke světlu. Konečně se mohla trochu uvolnit, že se dostane někam, kde bude vědět kde je. Podivné krákání ptáků ji o tom ubezpečovalo. Danie vylezla ven a zůstala stát na okraji výlezu. Sráz pod ní byl asi pět metrů vysoký a všude kam dohlédla se rozprostírala voda. Jak se má asi zachovat teď?

Při bližším pohledu mohla vidět, že hejná ptáků, havranů, vytváří další hádanku přímo pod útesem těsně nad hladinou. Hádanku, kterou by možná měla nejprve vyřešit, než podnikne další kroky.

Věděli to Havraspárští, víš to i ty? Kam jenom povedou tvoje kroky. Na křídlech havrana hledej své bezpečí, svět se ti z té výšky snadno zatočí.

Co uděláš?
Opět pošli svou odpověď osudu a napiš post o tom, jak se rozhoduješ. Pokud nevíš, můžeš využít bonus štěstí jako nápovědu.

Danie správně odpověděla na otázku. Sebrala jednu bobulku a snědla jí. Pak se neohroženě pustila skrz plameny. Bylo jenom na ní, jestli projde na druhou stranu nebo ne. Když se k plamenům přiblížila, zdálo se jí, že nepálí.
Půjde dál?

Phantasia správně odpověděla na otázku. Sebrala jednu bobulku a snědla jí. Pak se neohroženě pustila skrz plameny. Bylo jenom na ní, jestli projde na druhou stranu nebo ne. Když se k plamenům přiblížila, zdálo se jí, že nepálí.
Půjde dál?

Jasnava se rozhodla jít dál. Jeskyně za ohněm pokračovala chodbou, která ji vedla směrem ke světlu. Konečně se mohla trochu uvolnit, že se dostane opět na povrch. Jasnava vylezla ven a zůstala stát na okraji výlezu. Sráz pod ní byl asi pět metrů vysoký a všude kam dohlédla se rozprostírala voda. Jak se má asi zachovat teď?

Při bližším pohledu mohla vidět, že vlny vytvářejí další hádanku, kterou by možná měla nejprve vyřešit než půjde dál.

Věděl to Mojžíš, Voldemort taky, voda může skrývat všeljaké strachy, ale když jeden na břehu stojí, stačí se pořádně podívat do ní.

Co uděláš?
Opět pošli svou odpověď osudu a napiš post o tom, jak se rozhoduješ. Pokud nevíš, můžeš využít bonus štěstí jako nápovědu.

Phantasia překonala svůj strach, což bylo něco většího, než jakoukoli jinou výhru by mohla získat. Jenže dobrodružství nekončilo a tak se vlčice postupně prodrala dál chodbou z lkořenů až do ohromné místnosti, kterou kořeny vytvořily.
Na ledovém stole, který stál uprostřed a ze kterého kapala voda kvůli teplotě, se objevily podivné kulaté předměty. Průchod střežený ohněm jasně naznačoval, že dál to jen tak nepůjde.
Když se podívala přesněji na kámen mohla si všimnout, že bobulky se od sebe liší velikostí i tvarem.

Z ohně se náhle ozval hlas
"Tuhle hádanku všichni známe,
tak zkusíme ji zas.
Trochu ji však pozměníme,
tak neztrácejte čas.

Před tebou je nebezpečí,
ale i cesta ven.
Jedna z nich životu svědčí,
vezmi si ji jen.

Dvě z nich jsou jen bobulky,
co bolehlav ti dají.
Čtyři z nich pak své jedlíky
do limba posílají.

Abys neřekla, že nevíš,
co a jak sníst máš,
nápovědy vyzvíš,
tak co uděláš?

Na krajích vždy hezká, ale jedovatá je,
vedle ní se skrývá už jen jed jedině.
Pak nerozdílné jsou bobulky, co na koncích stojí,
ty neměl by jíst nikdo, kdo odejít na vždy se bojí.
Určitě sis všimla, že veliké i malé jsme,
ta nejmenší ti bolest hlavy jen přinese.
Jen jedna z nás tě může vésti dál,
snít tu na pravo bych se možná bál.





//Tak jakou z nich si zvolíš?
Opět pošli svou odpověď osudu a napiš post o tom, jak se rozhoduješ. Pokud nevíš, můžeš využít bonus štěstí jako nápovědu.

Danie se dostala do velké ledové místnosti a hned se pustila do prozkoumávání. Jenomže nic nemohla nikde najít. Vyskočila na ledový stůl, obešla ho, strčila čenich do každé skulinky. Ale nemohla nic najít. Bylo to naprosto příšerné. Nemohla najít naprosto nic. A tak když si sedla na zem a přestala se snažit, stalo se něco ohromného.

Z ohně se náhle ozval hlas a na stole se objevily bobulky:
"Tuhle hádanku všichni známe,
tak zkusíme ji zas.
Trochu ji však pozměníme,
tak neztrácejte čas.

Před tebou je nebezpečí,
ale i cesta ven.
Jedna z nich životu svědčí,
vezmi si ji jen.

Dvě z nich jsou jen bobulky,
co bolehlav ti dají.
Čtyři z nich pak své jedlíky
do limba posílají.

Abys neřekla, že nevíš,
co a jak sníst máš,
nápovědy vyzvíš,
tak co uděláš?

První sice hezká, ale jedovatá je,
vedle ní se skrývá bolehlav jedině.
Pak nerozdílné jsou bobulky, co na koncích stojí,
ty neměl by jíst nikdo, kdo odejít na vždy se bojí.
Určitě sis všimla, že veliké i malé jsme,
ta nejmenší z nás ti smrt jen přinese.
Pak zbývá už jen jednu malou větu říct,
že sníš-li tu menší dobrodružství vejdeš vstříct .



//Tak jakou z nich si zvolíš?
Opět pošli svou odpověď osudu a napiš post o tom, jak se rozhoduješ. Pokud nevíš, můžeš využít bonus štěstí jako nápovědu.