Příspěvky uživatele

Tonres se nemohl nijak k Danie dostat, aby jí pomohl. Vlčice si musela pomoci sama, pokud se chtěla ze svědlušek dostat. Mohla zvolit příjemnější metodu, ale ona se místo toho rozhodla tlapkou sáhnout po největší světlušce a přimáčknout ji k zemi.
Jakmile se jenom dotkla světluščí královny, roj začal bzučet opravdu výhružně. Danie přiblížila jedním pohybem tlapku k zemi světlušku, ale neodhadla svou sílu. Váhu těla přenesla na tlapku, chtěla světlušku zadržet u země a ovládnout roj, jenže se jí to moc nepovedlo. Neodhadla jakou silou tlačí na svou tlapku a s podivným slabím zabzučením a křupnutím, světluška praskla.
Roj se jako jeden muž zvedl a zmizel. Opravdu zmizel. Všechny světlušky zhasly a ve večerní tmě zmizely. Tonres mohl vidět Danie, které se pod tlapkou objevilo něco překrásného. Teď už bylo jen na ní, jak to prozkoumá a zda si přívěsek ponechá.

Danie doufala, že už se konečně bude moci podívat domů. Že ji tohle magické místo, které si s ní pohrávalo nechá plavat. Jenže tomu nebylo tak. Vlčici si evidentně pro svoje neplechy vybralo hejno světlušek, které se jí připletlo do cesty.
Nejprve to bylo celkem roztomiloučké, jak si světlušky létaly kolem a občas si některá z nich sedla Danie na čenich, ale postupně jich bylo tolik, že vlčice pomalu skrze ta světluškovitá těla neviděla. Jejich světlemodrá záře ji přímo oslepovala.

"Uspěla jsi!" ozvalo se z plamene, který náhle vyšlehl k nebi a oslepil tak Phantasii. Jenom na okamžik, lae i ten okamžik stačil. Když se rozhlédla, uvědomila si, že leží na zemi. Kolem byla opět ona mýtina, ale její sestra byla pryč.
Nebyla tu ovšem sama. Stála tu i Jasnava a Danie, obě mírně roztrpčené.

Danie byla zmatená a i naštvaná, že to nezvládla. Jak mohla neuspět?
Jasnava brečela, protože zmizel její přítel a vlastně ani netušila, proč tu je a co tu dělá.
Phantasia se jen zmateně rozhlížela, když se probrala.

"Všechny jste prokázaly ohromnou odvahu a snahu se pustit do všeho po hlavě. Každá z vás u některého úkolu ovšem neuspěla a musela požádat o nápovědu. Některé z vás i vícekrát." Trochu to znělo, jako by je ten plápolající vlk odsuzoval?
"Nebýt té poslední otázky, tak bych měl jasno v tom, kdo vyhraje. Nepamatujete si snad, co jsem vám řekl na začátku našeho putování?" Mrknul na ně a mírně zavrtěl hlavou. Jako když učitel kárá vlče, které si neposlechlo zadání a teď neví, co má dělat. Nebo jako moderátor, když si prezidentský kandidát neposlechne zadání a pak neví, co má dělat...

"Ovšem jedna z vás vynikla nad ostatní, nejen počtem správných odpovědí.
Jasnava získává odměnu v podobě menšího vylepšení. Ale abych nebyl nefér i k ostatním a protože tohle byla soutěž, rozhodl jsem se vás odměnit všechny. Danie byla rychlá, ale ne vždy správně odpověděla. Phantasie měla taky pár pochybení, ale zapamatovala si správně naše úvodní setkání. Všechny si ovšem za svou odvahu odměnu zasloužíte."

S těmito slovy plamen zmizel.

//Výborně, osudovka je u konce.
Prosím napište si do komentářů zda chcete vylepšit magii nebo vlastnosti (obyčejné, ne speciální).
Odměna se pak bude odvíjet podle vašeho pořadí.

Moc vám děkuji za účast a zase někdy na viděnou

"Znám tě z Asgaarské smečky, pamatuju si tě, ale ty mě nejspíš ne. Ale pamatuju si, že o tobě Arcanus párkrát mluvil," začala hovořit Lilac, která své sestře neprozrazovala, že jsou příbuzné. Pokud by Phantasia chtěla, mohla to zjistit po čuchu. Lilac pohlédla na sestru, která netušila, že jsou zpřízněné.
"Poslali mě za tebou, abych tě našla," pronesla po chvilce. "Ale nečekala bych tě takhle daleko? Co se stalo, proč jsi tady? A jsi v pořádku? Není ti něco, vypadáš podivně... Nechceš pomoct?" začala opravdu starostlivým hlasem Lilac, který byl opravdu upřímný. Svou starost o Phantasii nehrála. Nic nenasvědčovalo lži nebo přetvářce, prostě jen chtěla pomoci a dozvědět se, co tu vlčice, se kteoru ji pojí více než jen smečka, dělá.

"Neuspěla jsi!" ozvalo se z plamenů, které najednou vyšlehly vysoko do výšky. Jasnava skoro ztratila zrak tou strašnou záplavou světla. Náhle světlo pominulo a ona se objevila na mýtině a nebyla tam sama.

"Neuspěla jsi!" ozvalo se z plamenů, které najednou vyšlehly vysoko do výšky. Danie skoro ztratila zrak tou strašnou záplavou světla. Náhle světlo pominulo a ona se objevila na mýtině a nebyla tam sama.

Jasnava a Danie se ocitly zpět na mýtině. Obě se pomalu mohly zvednout ze země. Phantasii zůstávala pořád ležet na zemi a spala. Ona ještě svou cestu nedokončila. Pro Jasnavu a Danie tohle končilo. Nebo snad ne?

Phantasia se snažila najít nějakou informaci, nějaké znamení o tom, kde se nachází a co má dělat. Jenže žádného se jí nedostávalo. Nebo... Meizi stromy zahlédla Lilac. "Phantasie? Co tu děláš?" zeptala se jí zaskočeně.

Phantasia se nemohla rozhodnout, co dělat má. Naštěstí jí bylo štěstí nakloněno a ona nešťastně uklouzla na okraji. Zavřela oči. Když je pak otevřela byla znovu na mýtině, na které plápolal modrý oheň na pařezu. Byla zase na začátku. Ležela na zemi a koukala se kolem. Nikdo nikde nebyl.
Je tohle konec jejího putování?

Jasnava se snažila najít nějakou informaci, nějaké znamení o tom, že by měla odejít. Jenže žádného se jí nedostávalo. Nebo... Meizi stromy zahlédla Artyoma, svého známého, přítele možná. "Jasnavo? Co tu děláš?" zeptal jsem jí zaskočeně.

Danie už to chtěla vzdát. Možná tohle byl opravdu konec. Mezi stromy najednou zahlédla Nicose. Její bráška se procházel přímo k ní. "Danie, Danie, tady jsi, hledal jsem tě, co se stalo?" vyptával se sestry ustaraně.

Coffee si vybralo zimní nachlazení. Nebylo to nic příjemného a nebožačka cítila šimrání v krku, které zprvu nevnímala. Dokud ji hrdlo nezačalk pálit a škrábat. Sezóna chřipková je tady!

//Více informací v počasí.

Beliala si vybralo zimní nachlazení. Nebylo to nic příjemného a nebožák cítil šimrání v krku, které zprvu nevnímal. Dokud ho hrdlo nezačalk pálit a škrábat. Sezóna chřipková je tady!

//Více informací v počasí.