Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Savana (4.6.2023 19:20)
Léto. Savana. Vůně trávy a nekonečných západů slunce. A taky lelkování.
Všechna zvířena se konečně odhodlala odebrat k napajedlu. Tolik pachů. Tolik stop. Tolik dobrodružství. Přímo to zde zve vlky, vlčice a vlčátka všeho věku na dobrodružství... takové příjemné objevování nového.
//Bonusy štěstí nechte doma, nebudou totiž potřeba a k úhoně snad nikdo nepřijde. Přednost na cestě za novými zvířátky mají vlčata a adolescenti (celkem 4 mista), pro dospělé jsou na výletě mista jen 3.
Nemusíte se bát zdržování po prvnim postu se rozdělíte do dvojic/trojic.
Pokud se chcete přidat pište do komentářů a na toto uzemi se dostavte do soboty 10.6. Nejpozději
Všechna zvířena se konečně odhodlala odebrat k napajedlu. Tolik pachů. Tolik stop. Tolik dobrodružství. Přímo to zde zve vlky, vlčice a vlčátka všeho věku na dobrodružství... takové příjemné objevování nového.
//Bonusy štěstí nechte doma, nebudou totiž potřeba a k úhoně snad nikdo nepřijde. Přednost na cestě za novými zvířátky mají vlčata a adolescenti (celkem 4 mista), pro dospělé jsou na výletě mista jen 3.
Nemusíte se bát zdržování po prvnim postu se rozdělíte do dvojic/trojic.
Pokud se chcete přidat pište do komentářů a na toto uzemi se dostavte do soboty 10.6. Nejpozději
Márylouka (1.6.2023 15:01)
Vybral si že prchne. A dobře dělal, protože příšerek tu bylo opravdu hodně. Pustil se do zběsilého útěku, ale byl už velice unavený a tak musel dávat opravdu pozor, když se bludištěm prodíral směrem pryč a k mlze. Bludiště z trávybylo sice zajímavým, ale nebezpečným místem. Za každým stvolem mohlo čekat nebezpečí v podobě velice naštvaných příšerek a bylo jasné, že Belial by mohl dopadnout stejně jako Stín nebo Odin, pokud by si nedal pozor.
Ocitl se na křižovatce. Mohl běžet, kam jenom chtěl. Bylo to jenom na něm, ale přálo mu štěstí nebo možná měl dobrý instinkt. Rozeběhl se rovnou za nosem a to byla správná volba. Za sebou cítil podivný puch a slyšel pleskání chapadélek, která ho pronásledovala. Už byl jenom krůček od toho dostat se pryč. Mlha ho pohltila a on vyběhl z příšerného místa ven. Zaškobrtl o kámen a v přemetu se dovalil zpátky na louku. Příšerky, bažina i vysoká tráva byly pryč. Belial ležel na zemi. Byl to jenom sen nebo ne?
//Konec osudovky, odměny vám budou rozděleny podle vaší účasti
Ocitl se na křižovatce. Mohl běžet, kam jenom chtěl. Bylo to jenom na něm, ale přálo mu štěstí nebo možná měl dobrý instinkt. Rozeběhl se rovnou za nosem a to byla správná volba. Za sebou cítil podivný puch a slyšel pleskání chapadélek, která ho pronásledovala. Už byl jenom krůček od toho dostat se pryč. Mlha ho pohltila a on vyběhl z příšerného místa ven. Zaškobrtl o kámen a v přemetu se dovalil zpátky na louku. Příšerky, bažina i vysoká tráva byly pryč. Belial ležel na zemi. Byl to jenom sen nebo ne?
//Konec osudovky, odměny vám budou rozděleny podle vaší účasti
Márylouka (31.5.2023 9:26)
Belial se rozhodl, že chce hledat bohatství, které si tu odložil Odin. Jenže marně plýtval časem. Drahokamy nešlo nikde najít. Tohle zbytečné zdržení mělo za následek jediné. Různě kolem se začaly pohybovat kameny a pod nimi bylo vidět díry, z nichž vylézala chapadélka a podivné příšery. Tmavá obloha navíc dodávala všemu na podivné až příšerné atmosféře.
Co udělá?
Co udělá?
Magický palouk (31.5.2023 9:22)
V jedné noře se objevilo podivné chapadlo. Někdo se tu chtěl podívat na světlo světa, nebo ne? Příšerka zůstávala ve svém temném úkrytu, když vystrčila na světlo světa vlka, jehož tělo se nezdálo být v pořádku. Odin měl očka zavřená a nic necítitl. Kolem těla měl podivný sliz. Sliz obaloval jeho tělo, které se mělo rozprsknout na milion kousíčků na dně jámy, jenž způsobil Belial. Teď byl ovšem v celku. Mohly za to snad ty podivné příšerky? Mohl za to sliz?
Jen, co příšerka bezvládné tělo vystrčila z nory, zahrabala za sebou vchod a zmizela zase v temnotách. Odin se mohl probudit. Jen těžko říct, jestli by nebylo lepší spát nekonečným spánkem navždy.
//Odin se dostal z hliněného města příšerek. Těžko říct, kdo ho dal zase dohromady nebo proč. Zajímavé ovšem je, že byl zase v celku. Necítil žádnou bolest a na zážitek roztržení si skoro vůbec nepamatoval.
Jeho hlava ovšem nebyla úplně v pořádku. Následujících 10 postů bude mít pocit, že je na něj gravitace moc silná a jeho tělo bude více přitahováno k zemi než obvykle, chůze bude těžká, běh nebo skákání nemožné.
Jen, co příšerka bezvládné tělo vystrčila z nory, zahrabala za sebou vchod a zmizela zase v temnotách. Odin se mohl probudit. Jen těžko říct, jestli by nebylo lepší spát nekonečným spánkem navždy.
//Odin se dostal z hliněného města příšerek. Těžko říct, kdo ho dal zase dohromady nebo proč. Zajímavé ovšem je, že byl zase v celku. Necítil žádnou bolest a na zážitek roztržení si skoro vůbec nepamatoval.
Jeho hlava ovšem nebyla úplně v pořádku. Následujících 10 postů bude mít pocit, že je na něj gravitace moc silná a jeho tělo bude více přitahováno k zemi než obvykle, chůze bude těžká, běh nebo skákání nemožné.
Márylouka (24.5.2023 14:48)
A ze tří prasátek zbylo jenom jedno. Nepříjemné to zjištění. Nebo možná ne? Belial vypadal evidentně potěšený tím, že se mu podařilo svrhnout strom do jámy. Že společně se stromem zemřel i jeden z jeho společníků mu bylo vlastně jedno. Doufal jenom, že se mu podaří zabít co nejvíce chapadlovitých příšerek. Asi se mu to i povedlo, podle toho kvíkání, které se rozléhalo všude kolem. Jak tak stál u okraje, byl zvědavý. Co tam dole je? Co dělají?
A. Jít k okraji a podívat se?
B. Hledat drahokamy?
C. Něco jiného?
A. Jít k okraji a podívat se?
B. Hledat drahokamy?
C. Něco jiného?
Márylouka (23.5.2023 8:32)
Jeden lezl na strom druhý kopal. Odinova naražená zadní kost očividně nebyla překážkou pro další zdolávání nebezpečně kluzkého kmene. Belial mezi tím pokračoval v kopání, jako by ho vůbec nezajímalo, že kope strom, po kterém někdo leze. Odin se dostával po větvích stále výše a výše. Náhle uviděl hnízdo, které bylo přímo před ním na větvy. Uvnitř hnízda to vypadalo na podivná vejce. Ale ona to nebyla vejce spíše perly... Nádhera! Bude bohatší než před tím a stačilo jenom popolézt po stromě nahoru. A nespadnout.
Belial mezi tím pokračoval v norníkování. Práce to byla náročná, ale vyplácela se. Kopání do hlíny a kořenů postupovalo. Už se mu podařilo oddělit jednu část stromu od kořenů a pak další a další. Náhle se ozvalo děsivé praskání. Strom povolil. Kořeny přerušily oporu. Zem se začala chvět. Strom se začal bořit.
Odin měl svůj osud zapečetěný, ze stromu, který se propadal se nedostane dolů včas. Může zkusit skočit, ale kdo ví zda pád z několika metrů přežije a zda se mu navíc podaří odbelhat mimo propadající se zem.
Belial měl vyhlídky lepší. Nebyl na stromě, ze kterého by se musel dostat, ale i jemu se zem propadala pod nohama. Hliněný dóm, ve kterém bylo podzemní město, držely pohromadě jenom kořeny. Když se jejich centrální prvek, strom, oddělil, začaly se kořeny bortit a s nimi i celý strop města. Pokud se chtěl zachránit musel utíkat a to rychle.
Odin
Chtěl vyskočit z větve na větev a seskočit na zem. Jenže se mu to nepovedlo, zaškobrtl a ztratil tak důležité vteřiny. Jeho tělo zahučelo do díry se stromem.
Belial
Vzal nohy na ramena a málem vykašlal duši. Náhle jeho tlapky stanuli na pevné zemi. Po kmeni zůstala jenom díra. Strom se zřítil do hlubiny, že které se ozvalo šílené dunění a pískot.
//Odin = vyber si dvě čísla od 1 do 7 a napiš je sem do komentáře
Belial = vyber si rub/líc a napiš sem do komentáře
Teď nepíšete post, jen si vybíráte. Další postu Osudu rozhodne o vašem osudu
Belial mezi tím pokračoval v norníkování. Práce to byla náročná, ale vyplácela se. Kopání do hlíny a kořenů postupovalo. Už se mu podařilo oddělit jednu část stromu od kořenů a pak další a další. Náhle se ozvalo děsivé praskání. Strom povolil. Kořeny přerušily oporu. Zem se začala chvět. Strom se začal bořit.
Odin měl svůj osud zapečetěný, ze stromu, který se propadal se nedostane dolů včas. Může zkusit skočit, ale kdo ví zda pád z několika metrů přežije a zda se mu navíc podaří odbelhat mimo propadající se zem.
Belial měl vyhlídky lepší. Nebyl na stromě, ze kterého by se musel dostat, ale i jemu se zem propadala pod nohama. Hliněný dóm, ve kterém bylo podzemní město, držely pohromadě jenom kořeny. Když se jejich centrální prvek, strom, oddělil, začaly se kořeny bortit a s nimi i celý strop města. Pokud se chtěl zachránit musel utíkat a to rychle.
Odin
Chtěl vyskočit z větve na větev a seskočit na zem. Jenže se mu to nepovedlo, zaškobrtl a ztratil tak důležité vteřiny. Jeho tělo zahučelo do díry se stromem.
Belial
Vzal nohy na ramena a málem vykašlal duši. Náhle jeho tlapky stanuli na pevné zemi. Po kmeni zůstala jenom díra. Strom se zřítil do hlubiny, že které se ozvalo šílené dunění a pískot.
//Odin = vyber si dvě čísla od 1 do 7 a napiš je sem do komentáře
Belial = vyber si rub/líc a napiš sem do komentáře
Teď nepíšete post, jen si vybíráte. Další postu Osudu rozhodne o vašem osudu
Stará zřícenina (21.5.2023 20:33)
Vyprovodila jsem Stína, toho vořecha vypelichaného, červa nechutného, a teď mi zbývalo vypořádat se s tím, co tu zůstalo. Další špína. Jako kdyby jich tu nebyly tucty! Valili se ke mně dnem i nocí, bušili mi na vrata a prosili o nadpozemskou moc! Hlupáci! Copak nevědí, že se nikdy nepovznesou výše než chřadnoucí motýli? Opravdová moc… Ooo, ta mi praskala v žilách.
Zjevila jsem se za Tasou a prohlížela si její špinavá záda.
“Tak proč sem lezeš ty?” zaryčela jsem na Tasu vztekle. Jak se opovažovala sem nakráčet a myslet si, že tady se schová před nebezpečím? Já jsem nebezpečí! “Tohle není žádný útulek nebo zastávka pro vlky v nouzi!” zavrčela jsem vztekle a chytila tu prašivku vlčici za hlavu. Svírala jsem jí tu její tupou kebuli mezi drápy a cenila jí zuby do obličeje. “Nemáš s sebou ani žádné úplatky…!” všimla jsem si, zatímco jsem s ní třásla ze strany na stranu ve snaze vytřást z ní nějaké drahokamy a křišťály. Vůbec nic! Chudá lůza! Co mi to sem Kontinuum poslalo?! Švihla jsem s vlčicí o stěnu, její záda ji zachránila před rozbitou lebkou. Nejraději bych ji rozdupala v prach, ale tak rychlý konec by nebyl dostatečným trestem. “Příště, až sem polezeš, ty prachbídný červe, si to buď dobře rozmysli nebo přines drahokamy!” zavrčela jsem jí do obličeje a cvakla jí před čenichem zubama. Tohle ale nebylo dost. Roztáhla jsem prsty a drápy jí rozsekla skrze ušmudlanou srst kůži i maso na hlavě. Cítila jsem jak mi zelené drápy dřou o tu její dutou lebku. Krev se vyřinula z rány jako míza z čerstvě pokáceného javoru a špinila šedý kožich karmínovými šmouhami. “To aby sis to pamatovala, špíno,” zasyčela jsem jako zmije a silou vůle Tasu vyhodila ze své zříceniny.
Ludráci. Všichni do jednoho.
// Další post napiš do Jedláku pls. Also Tasa na 5 postů bude pociťovat silné bolesti, bude zvracet a bude tak slabá, že se nedostane sama z Jedláku. Also každá kapka krve, která dopadne na zem vzplane v zelený oheň, který bude pálit více, než obyčejný, tak bacha na to! Krev na kožichu bude taky pálit, ale spíš iritovat kůži.
Zjevila jsem se za Tasou a prohlížela si její špinavá záda.
“Tak proč sem lezeš ty?” zaryčela jsem na Tasu vztekle. Jak se opovažovala sem nakráčet a myslet si, že tady se schová před nebezpečím? Já jsem nebezpečí! “Tohle není žádný útulek nebo zastávka pro vlky v nouzi!” zavrčela jsem vztekle a chytila tu prašivku vlčici za hlavu. Svírala jsem jí tu její tupou kebuli mezi drápy a cenila jí zuby do obličeje. “Nemáš s sebou ani žádné úplatky…!” všimla jsem si, zatímco jsem s ní třásla ze strany na stranu ve snaze vytřást z ní nějaké drahokamy a křišťály. Vůbec nic! Chudá lůza! Co mi to sem Kontinuum poslalo?! Švihla jsem s vlčicí o stěnu, její záda ji zachránila před rozbitou lebkou. Nejraději bych ji rozdupala v prach, ale tak rychlý konec by nebyl dostatečným trestem. “Příště, až sem polezeš, ty prachbídný červe, si to buď dobře rozmysli nebo přines drahokamy!” zavrčela jsem jí do obličeje a cvakla jí před čenichem zubama. Tohle ale nebylo dost. Roztáhla jsem prsty a drápy jí rozsekla skrze ušmudlanou srst kůži i maso na hlavě. Cítila jsem jak mi zelené drápy dřou o tu její dutou lebku. Krev se vyřinula z rány jako míza z čerstvě pokáceného javoru a špinila šedý kožich karmínovými šmouhami. “To aby sis to pamatovala, špíno,” zasyčela jsem jako zmije a silou vůle Tasu vyhodila ze své zříceniny.
Ludráci. Všichni do jednoho.
// Další post napiš do Jedláku pls. Also Tasa na 5 postů bude pociťovat silné bolesti, bude zvracet a bude tak slabá, že se nedostane sama z Jedláku. Also každá kapka krve, která dopadne na zem vzplane v zelený oheň, který bude pálit více, než obyčejný, tak bacha na to! Krev na kožichu bude taky pálit, ale spíš iritovat kůži.
Jižní Galtavar (19.5.2023 10:19)
Artyom se rozhodl vzít roha za nejbližší úkryt a případně se bránit drobným kamínkem. Ne, že byněco takového proti bahnitému monstru mohlo zabrat. I Tayne se snažila vzít roha. Altaïr tomu kápl na hlavičku, opravdu bylo zapotřebí to monstrum zničit, jenže jak? iniciativy se ujala vlčice nabušená magií, která začala Bahňáka měnit v suchou hlínu a kamení. Obě Bahňákovy ruce se začaly drolit v prach, který odnášel vítr. S podivným hučením se Bahňák zastavil a zlostně na okřídlenou vlčici koukal. Sice neměl ruce, ale nebyl bezmocný! Z jeho těla vyletělo bahno a trefilo okřídlenou přímo do obličeje! Nemohla ho z hlavy vůbec sundat a byla vlastně ráda, že slyší a dýchá. Zrak mínus.
Z řeky se přivalila voda a rozmočila půdu kolem Bahňáka. Ten si nové bláto vzal a vytvořil si z něj jednu novou ruku. Co udělají ostatní vlci, když první obrana zabrala, ale obránce je náhle v nesnázích? Utéct nejde, bude to chtít něco podniknout!
Z řeky se přivalila voda a rozmočila půdu kolem Bahňáka. Ten si nové bláto vzal a vytvořil si z něj jednu novou ruku. Co udělají ostatní vlci, když první obrana zabrala, ale obránce je náhle v nesnázích? Utéct nejde, bude to chtít něco podniknout!
Márylouka (15.5.2023 15:53)
Odin se jal šplhat po stromě nahoru. Jenže vlci nelezou po stromech. Vyhoupl se na jednu větev, pak na druhou. Skok na třetí a... podklouzla mu packa na vlhkém kůrou porostlém klacku a začal padat k zemi. Bude mu přát štěstí a zachytí se, využije nějaké magie na záchranu nebo si natluče zadek?
Belial mezitím začal prohledávat okolí pod stromem. Všikl si, že mezi kořeny je hlína měkká a dala by se prokopat. Tedy stačilo se do toho jenom pustit. Temné nebe a bublání močalu kolem, nedodávalo stromu na přívětivosti.
Mlha byla kolem jejich malého ostruvku a stromu. Pokud chtěli odejit stačilo projítmlhou tak, jako sem skrze ni přišli, jenomže co když po nich pujdou příšery? Nebo co kdyz je tu další poklad někde?
Belial mezitím začal prohledávat okolí pod stromem. Všikl si, že mezi kořeny je hlína měkká a dala by se prokopat. Tedy stačilo se do toho jenom pustit. Temné nebe a bublání močalu kolem, nedodávalo stromu na přívětivosti.
Mlha byla kolem jejich malého ostruvku a stromu. Pokud chtěli odejit stačilo projítmlhou tak, jako sem skrze ni přišli, jenomže co když po nich pujdou příšery? Nebo co kdyz je tu další poklad někde?
Márylouka (8.5.2023 18:11)
Belial
A byl venku. Sám a bez problémů se dostal z úkrytu. Musel tedy odklopit jeden z kamenů, který zaterasil východ, div si při tom nezničil drápky. Uviděl strom a u něj Odina, ale taky mlhu.
Třeba ho dovede mlha zpet do kraje?
Pujde dal prozkoumávat strom nebo ne?
A byl venku. Sám a bez problémů se dostal z úkrytu. Musel tedy odklopit jeden z kamenů, který zaterasil východ, div si při tom nezničil drápky. Uviděl strom a u něj Odina, ale taky mlhu.
Třeba ho dovede mlha zpet do kraje?
Pujde dal prozkoumávat strom nebo ne?
Sviští hůrky (8.5.2023 17:02)
V jedné noře se objevilo podivné chapadlo. Někdo se tu chtěl podívat na světlo světa, nebo ne? Příšerka zůstávala ve svém temném úkrytu, když vystrčila na světlo světa vlka, jehož tělo se nezdálo být v pořádku. Stín měl očka zavřená a nic necítitl. Kolem těla měl podivný sliz, který byl přesně v místech, kde jeho tělo prasklo. Teď ovšem prasklé nebylo. Sliz, jako by ho spojil zase zpět dohromady. Mohly za to snad ty podivné příšerky? Mohl za to sliz?
Jen, co příšerka bezvládné tělo vystrčila z nory, zahrabala za sebou vchod a zmizela zase v temnotách. Stín se mohl probudit. Jen těžko říct, jestli by nebylo lepší spát nekonečným spánkem navždy.
//Stín se dostal z hliněného města příšerek. Těžko říct, kdo ho dal zase dohromady nebo proč. Zajímavé ovšem je, že byl zase v celku. Necítil žádnou bolest a na zážitek roztržení si skoro vůbec nepamatoval.
Jeho hlava ovšem nebyla úplně v pořádku. Následujících 10 postů budeš mít pocit paranoi, že tě pořád sleduje dav příšerek s chapadli, co žijí pod zemí a chtějí tě zabít.
Jeho hlava ovšem nebyla úplně v pořádku. Následujících 10 postů budeš mít pocit paranoi, že tě pořád sleduje dav příšerek s chapadli, co žijí pod zemí a chtějí tě zabít.
Márylouka (8.5.2023 16:45)
Belial a Stín.
Utíkali. Nohy na ramena a prchli. Utíkali, co jim nožky stačily. Jeden by řekl, jak můžete běžet s nohama na ramenou, ale oni by to rozhodně zvládli, jen kdyby se mohli dostat pryč od těch pískajících a chňapadla natahujících potvůrek. Oba dva pelášili směrem zpátky k východu. Prodírali se kolem všech nepříjemně úzkých rohů, které jako by se jim stavěli do cesty. Upalovali a utíkali. O jejich osudu ještě nebylo plně rozhodnuto.
Za nimi v podivném jekotu řinčeli všechny příšerky, které vybíhaly i z domů, aby se mohli na dva prchající vlky vrhnout. Kočky prskaly a poplašeně utíkali pryč. Snažili se vyhnout vlkům, kteří by na ně mohli šlápnout. Stín byl rychlejší než Belial. Mohl se tak snadno rozeběhnout v před a nechat nebožáka v prachu za sebou, protože Belial nestačil. Ovlivněn používáním magie byl navíc také vyčerpaný. Zaostával.
Vypadalo to, že je to jasné. Belial se dostane přímo do spárů těch potvůrek, pokud něco nevymyslí a to rychle. Mohl běžet za Stínem a pokusit se ho dohnat nebo se mohl zkusit schovat. Byl to had vyčůraná, takže se schoval. Utéct, už by stejně nezvládnul. Skočil do jedné z podivných hliněných popelnic, která páchla jak tři dny stará močůvka, ale aspoň byl v bezpečí. Přitisknul se k páchnoucímu dnu a čekal, než se kolem všechen ruch utiší.
Stín byl rychlejší. Běžel a nekoukal na Beliala, jestli běží za ním nebo ne. Bylo mu to možná i jedno. Pro jednou se mohl dostat pryč ze spárů nepřítele pomocí vlastních schopností. Už viděl východ. Byla to ta samá díra, kterou vlezli dovnitř nebo ne? Ohlédl se, aby viděl dav za sebou, který neměl šanci ho dohnat. Beliala už nejspíše dav rozcupoval. Když se otočil zpět k díře uviděl v ní chapadlovou příšeru. Jako by se odněkud vracela... Nemohl tušit, že to byla ta příšera, kterou si ochočil Odin a která se teď vracela domů. Nemohl ani tušit, že setkání s ní bude fatální, protože tahle příšerka byla naštvaná. Chytila Stína do chapadel. Hezky pěkně za kůži na krku a kůži nad ocasem. Bolelo to. Táhlo to. A pak škubla naposledy, než stihnul Stín něco vypísknout. Roztrhnul se na dvě půlky jako nějaká podivná hračka. Vnitřnosti se vyvalily ven a puch zaplnil okolí. Rezná příchuť krve se mohla tetelit na jazyku každému, kdo se vzduchu nadechnul. Příšerky jeho ostatky sesbírali a s velkou pompou a pískavým zpěvem se začaly vracet zpět k bublině. Co bude s tělem nebohého Stína, nikdo nevěděl, ale to už bylo asi jedno.
//Prosím Stína, aby mi napsal do vzkazů (nebo ty můžeš i sz na discord)
Utíkali. Nohy na ramena a prchli. Utíkali, co jim nožky stačily. Jeden by řekl, jak můžete běžet s nohama na ramenou, ale oni by to rozhodně zvládli, jen kdyby se mohli dostat pryč od těch pískajících a chňapadla natahujících potvůrek. Oba dva pelášili směrem zpátky k východu. Prodírali se kolem všech nepříjemně úzkých rohů, které jako by se jim stavěli do cesty. Upalovali a utíkali. O jejich osudu ještě nebylo plně rozhodnuto.
Za nimi v podivném jekotu řinčeli všechny příšerky, které vybíhaly i z domů, aby se mohli na dva prchající vlky vrhnout. Kočky prskaly a poplašeně utíkali pryč. Snažili se vyhnout vlkům, kteří by na ně mohli šlápnout. Stín byl rychlejší než Belial. Mohl se tak snadno rozeběhnout v před a nechat nebožáka v prachu za sebou, protože Belial nestačil. Ovlivněn používáním magie byl navíc také vyčerpaný. Zaostával.
Vypadalo to, že je to jasné. Belial se dostane přímo do spárů těch potvůrek, pokud něco nevymyslí a to rychle. Mohl běžet za Stínem a pokusit se ho dohnat nebo se mohl zkusit schovat. Byl to had vyčůraná, takže se schoval. Utéct, už by stejně nezvládnul. Skočil do jedné z podivných hliněných popelnic, která páchla jak tři dny stará močůvka, ale aspoň byl v bezpečí. Přitisknul se k páchnoucímu dnu a čekal, než se kolem všechen ruch utiší.
Stín byl rychlejší. Běžel a nekoukal na Beliala, jestli běží za ním nebo ne. Bylo mu to možná i jedno. Pro jednou se mohl dostat pryč ze spárů nepřítele pomocí vlastních schopností. Už viděl východ. Byla to ta samá díra, kterou vlezli dovnitř nebo ne? Ohlédl se, aby viděl dav za sebou, který neměl šanci ho dohnat. Beliala už nejspíše dav rozcupoval. Když se otočil zpět k díře uviděl v ní chapadlovou příšeru. Jako by se odněkud vracela... Nemohl tušit, že to byla ta příšera, kterou si ochočil Odin a která se teď vracela domů. Nemohl ani tušit, že setkání s ní bude fatální, protože tahle příšerka byla naštvaná. Chytila Stína do chapadel. Hezky pěkně za kůži na krku a kůži nad ocasem. Bolelo to. Táhlo to. A pak škubla naposledy, než stihnul Stín něco vypísknout. Roztrhnul se na dvě půlky jako nějaká podivná hračka. Vnitřnosti se vyvalily ven a puch zaplnil okolí. Rezná příchuť krve se mohla tetelit na jazyku každému, kdo se vzduchu nadechnul. Příšerky jeho ostatky sesbírali a s velkou pompou a pískavým zpěvem se začaly vracet zpět k bublině. Co bude s tělem nebohého Stína, nikdo nevěděl, ale to už bylo asi jedno.
//Prosím Stína, aby mi napsal do vzkazů (nebo ty můžeš i sz na discord)
Neprobádaný les (4.5.2023 14:01)
Z lesa se vykolébala panda. Kulatý medvěd, který ale byl nebezpečný asi jako sluníčko sedmitečné. Vivianne utekla a tak neměla šanci sledovat, jak si to panda štráduje přímo k Tase a zvědavě po ní pokukuje svýma velkýma černýma očima. Nic takového ještě nikdy neviděla! Natáhla velkou tlapu a polapila Tasu a zmáčkla ji ve vřelém objetí. Poté vlčici pustila a začala se škrábat k nejbližšímu bambusovému háji. Vlci ji asi tolik nezaujali.
Tulipánová louka (2.5.2023 11:47)
Unavený Amorek si to zamířil na místo, které bylo přenádherné na pohled, ale pro čenich už tak moc ne. Samotnému mu sytá vůně zdejších květin nevadila, avšak vlci tady tak dlouho vydržet nedokázali. To mu vyhovovalo, protože to znamenalo, že ho nikdo nebude rušit.
// U Amorka si můžete zakoupit hvězdičky do jeho Jarní magie za cenu:
2.-5. level: 25 drahokamů a 25 květinek
6.-10. level: 40 drahokamů a 40 květinek
Post by měl splňovat podmínky jako u jiných bohů, měl by mít tedy délku 1A4.
Pokud si budete tedy něco kupovat a nejdete jenom na pokec, tak pak kopněte do Styx, a%t vám provede obchod.
// U Amorka si můžete zakoupit hvězdičky do jeho Jarní magie za cenu:
2.-5. level: 25 drahokamů a 25 květinek
6.-10. level: 40 drahokamů a 40 květinek
Post by měl splňovat podmínky jako u jiných bohů, měl by mít tedy délku 1A4.
Pokud si budete tedy něco kupovat a nejdete jenom na pokec, tak pak kopněte do Styx, a%t vám provede obchod.
Márylouka (2.5.2023 9:16)
BELIAL A STÍN
Stín se začal omlouvat. Ani netušil proč a komu, ale evidentně to zpomalilo podivnou bublinu natolik, že získal čas, aby podnikli poslední zoufalí pokus o záchranu
A konečně někomu došlo že HLÍNA je materiál, kterým se dá poměrně snadno PROKOPAT. Oba vlci se bez řečí pustili do budování únikového tunelu, kterým by se dostaly mimo pomalu se vracící kopuli.
Když prolezli ven, mohli si povšimnout, že mezi příšerkami jejich únik udělal menší pozdvižení. Ty barevné vpředu, začali podivně pískat. Ostatní příšerky se dívali jedna na druhou. Teď měli vlci šanci. Rozhlédly se kolem. Přímo nad nimy byly kořeny, které podpíraly celý dóm a tím zabraňovaly hlíně, aby spadla na město. Zároveň tu byla i cesta městem zpět a pryč. Co si asi vyberou? Nebo zkusí něco jiného?
Stín se začal omlouvat. Ani netušil proč a komu, ale evidentně to zpomalilo podivnou bublinu natolik, že získal čas, aby podnikli poslední zoufalí pokus o záchranu
A konečně někomu došlo že HLÍNA je materiál, kterým se dá poměrně snadno PROKOPAT. Oba vlci se bez řečí pustili do budování únikového tunelu, kterým by se dostaly mimo pomalu se vracící kopuli.
Když prolezli ven, mohli si povšimnout, že mezi příšerkami jejich únik udělal menší pozdvižení. Ty barevné vpředu, začali podivně pískat. Ostatní příšerky se dívali jedna na druhou. Teď měli vlci šanci. Rozhlédly se kolem. Přímo nad nimy byly kořeny, které podpíraly celý dóm a tím zabraňovaly hlíně, aby spadla na město. Zároveň tu byla i cesta městem zpět a pryč. Co si asi vyberou? Nebo zkusí něco jiného?
Zákaz kopírování. Veškerý obsah je chráněn autorským právem.
Obrázky a texty náleží jejich právoplatným autorům.