Příspěvky uživatele

Držela jeho hlavu pod svými neonovými drápy, tiskla mu obličej k zemi, o kterou škrábaly jeho piercengy. Neodpovídal jí a mlčel, jen jeho hadí zorničky sem tam vykoukly skrze škvíry mezi víčky. Smrt zvedla hlavu a zavrčela na Karmu, která poletovala okolo. Vedle ptáka práskl zelený záblesk a ožehnul mu peří, ale jinak papoucha nezranil.
”Dobrá, ať tedy rozhodnou o tvém životě jiní. Pošlu tě na onen svět, uvidíme, jestli někomu vůbec budeš chybět!” rozhodla Smrt a Nemesis cítil, jak bolest hlavy zesiluje, jak se mu tma před očima barví krví a jediné, o dokázal vnímat, bylo své srdce. Rychle tepající, utíkající před svým koncem, buch buch buch, vždyť život by neměl od tak mladých odcházet tak brzy.
Buch buch buch.
A pak už neslyšel nic.


// Nemesis se přesouvá do Limba.

Vlče se ukázalo být dobrym stopařem. Správně určilo, že valečkovité stopy jsou jiné, než stopy pruhovaných srnek. Vykročilo tedy robnou do spletencd těl v naději,
že zebry uhnou. Zvířata ovšem vlka nikdy neviděla. Neznala nebezpečí, kterévy jim od vlkoušů mohlo hrozit.
Vlče nemělo problém do stáda vlézt. Muselo si jen dávat pozor, aby ho zebry nezašláply.
Jasnava a Danie byly moc velké na lezení pod nohami. Zebr se naštěstí rozestoupily, aby mohly vlčice projít. Jenže pohyb stáda nutil do pohybh i hledané vlče.

// stádo se dalo do pohybu a hrozí, že vás rozdělí, co teď?

Přeskočila jsem Danie snad nevadí.
Další post od osudu nahodím 12. 7. čekačka tedy týden, tak se do toho případně zkuste vlézt

Všichni tři vlci se rozhodli jít po těch kulaťounkých ňunacích stopách s malinkýma kolečkama kolem. No, kdo by takovou stopu nevyužil, že jo, vždyť je tak roztomiloučká. Asi musí patřit nějakému roztomilounkému zvířátku.
Vlčice se rozhodly, že se vydají po stopách a že nechají nejmladšího člena skupinky, aby se trochu zlepšil v čenichání a stopování. Vůně to byla opravdu zajímavá. Taková zemitá a pyžmová. Cesta se vlnila podrostem kolem napajedla. Najednou před nimi bylo něco... no nevonělo to nejlépe. A kdo si nedával pozor, jistě do toho obřího exkrementu spadnul!
Cesta ovšem pokračovala dál. Najednou se před nimi objevila spousta pruhovaných srnek. No nebyly to úplně srnky, vonělo to dost jinak. A navíc z těch pruhů... no jeden měl problém odlišit jestli je to velké zvíře nebo spousta menších. Teď bude potřeba trochu té obratnosti, protože stopy vedly skrz.

//Stopy vás vedou ke stádu zeber! Konečně se budete moct ukázat jako pořádní stopaři. Nepomůže útok, ani plašení. Musíte se pokusti splynout se stádem a dostat se na druhou stranu, ale jak?

Přeskočila jsem Zeda, snad nevadí.
Další post od osudu nahodím 4. 7. čekačka tedy týden, tak se do toho případně zkuste vlézt

Sheya zažívala krušné chvíle. Voda jí nepříjemně připomínala krušné dětství a bouřka tomu rozhodně nepřidávala. Láteření živlů se při tak velkém jezeře zdálo ještě o to víc nebezpečné. Silný vítr rozvířil hladinu a vlnky usilovně narážely do tlap stojících vlků. Nebyly až tak silné, aby někoho smetly k zemi, ale šplíchance jim cákaly až k hlavě.
Sheya se zrovna zhluboka nadechovala, aby něco řekla, když tu jeden z oněch šplouchanců vystřelil, jakoby mířen osudovou pevnou rukou, zamířil sebejistě přes otevřená ústa přímo do hrtanu. Věděli jste, že se dá udusit i hodně malým množstvím vody? Sheya to právě zjišťovala. Vykašlání ji dá docela zabrat.
Zatímco Sheya chrchlala, Háti měla obavy o kamarádku. Nervozitou se jí stahovalo bříško a peristaltika střev pracovala. Ve stejnou chvíli, kdy zaduněl hlasitý hrom, si Háti uprdla. Co to? Že by z jejího zadku vyšel až tak hromový rachot? Měla Háti kouzelné pozadí? Kdo ví! Pokud si ale myslela, že to před ostatními utají, byla by zklamaná. Smrad z prdu se rozšířil do okolí a i když byl vichrem rychle rozehnán, ostatní její nálož dost pravděpodobně zaregistrovali.


//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Bouřka se nevyhla ani Zrádnému remízku a jeho obyvatelům. Obloha se zatáhla, ptáci přestali zpívat a najendou se zvedl silný vítr. Jeden z poryvů pořádně pocuchal srst Nelly, Nageshovi i Roweně. Jaké vtipné účesy jen vítr vlkům načesal?

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Omórika spala v lese, když ji vzbudilo burácení bouřky. A pak se ozvala rána. Nedaleko vlčete uhodil do stromu blesk. Co to asi bylo? Mladá slečna byla ale zvědavost sama, a tak se to rozhodla běžet prozkoumat. Vyskočila na kámen, aby se rozhlédla, když v tom najednou přímo před ní spadla hořící větev a oheň ošlehl Omórice pár chlupů na čele. Rozšíření v požár ale nehrozí.

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Bouřka nad Cedrovým hájem láteřila stejně jako kdekoliv jinde. Větve se ohýbaly pod silným náporem větru a deště. Spoustu z nich to nevydrželo a jejich lámání bylo slyšet jen v mezerách mezi duněním hromů. A tak se nedalo úplně předpokládat, kdy něco spadne. A přesně to se Lucy stalo; v nastalém chaosu zvuků nezaslechla praskání dřeva nad sebou a do šišky jí najednou narazil kus větve. Nebylo to nic hrozného, sotva na bouli, ale i tak. Alfu do hlavy nikdo mlátit nebude!

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Zatímco Crowley odpočíval, přišla i nad Asgaar veliká bouřka. Mohutné místní stromy sice poskytovaly mladému vlkovi úkryt, ale před jedním jej uchránit nemohly. Zničehonic silně zahřmělo, což způsobilo, že se Crowley vzbudil a pořádně se lekl. Leknutím vyskočil na všechny čtyři, až se praštil o větev.

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Aranel při čekání na svého partnera zastihla bouřka. Nejpodivnější bylo podivné nabití ve vzduchu. Nedalo se to cítit čichem, ale přesto si toho byla vlčice plně vědomá. Začínala se jí ježit srst, pomalu, ale důkladně, až vypadala jako podivně přerostlý pudl. Kdo ví, jestli si byla vědoma toho, co tyto znaky znamenají. Neměla ale moc času, protože...
BUM!
Blesk prásknul v blízkosti. Aranel se nic nestalo, ale taková rána by vyděsila i nejotrlejšího vlka. Naštěstí i srst jí zase klesla a už se dál nic nedělo, blesky práskaly o něco dál.

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Nad mořem se rozneslo hromobití. Nejprve se moře mírně vzdouvalo, ale postupně začaly vlnky dostávat na síle. Popelavá pláž i přes svou temnotu začínala být pokryta hromadami řas a jiného maglajzu. Chiara a Duncan stáli přímo v ráně vlnám,
které hrozily nejen tím, že jim znečistí kožichy, ale i že je stáhnou do hloubky moře.

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Bouřka se činila i v Bukáči. Usilovný vítr ohýbal stromy, které se klátily jako opilí mužové a podobně také i sténali. Půda se napínala a zdálo se, že nemusí udržet kořeny. Mnohem hlasitější ale byl hukot moře, které naráželo na svah a podmílalo jeho kamenisté podloží.
Spojená síla živlů oslabila některé kusy země, zrovna kus od místa, kde stáli Tasa a Stín. Nejdřĺv se zdálo, že země jenom trochu poklesla, pak se ale najednou kus od nich ulomil velký kus srázu i s několika keři. Oba vlci by se měli stáhnout hlouběji do lesa, aby podobný osud nepotkal i místo, na kterém zrovna stojí.

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.

Blesk uhodil do stromu. Bouře přihnala se v plné síle. Větve jednoho z největších stromů v Sarumenu se ocitly v plamenech. Kdo by to byl čekal, že jedna malá jiskra bude znamenat požár. Roland a Wolfganie stáli přímo pod hořícím stromem. Naštěstí pršelo, takže větší požár nehrozí, ale strom by mohl spadnout přímo na ně.

//Pokud zareagujete na situaci alespoň jedním postem, pošlete odkaz vzkazem Osudu a odměna je jistá.