Gallirea - Příspěvky uživatele

Vlčice, i přes to, že na ní někteří mluvili, se sebrala a utekla. Ano, měla těžkou chvíli a kdo ví, proč vlastně nevzala vlčata sebou.
Každý však reagoval jinak. Vlčata si vlastně sama vybrala, ke komu se přidají. Akorát Meinere zůstal sám. Nebylo to nijak naškodu, právě naopak. Jeho úkolem bylo být asisentem pro všechny, kteří již vlče mají a hlídají ho. Protože i když je to jen jedno malé vlče, někdy se může zdát nezvladatelné.
.
Morfeus:
Na Morfeuse se nalepilo vlče, které bylo šedivé s pískovou špičkou ocasu, šedivými tlapkami a pruhy po těle. Začalo se mu sápat po náramku, který se mu zalíbil. Vlčata byla už poněkud starší, ale i tak neuměla lovit. Akorát dokázala mluvit. A teď jen otázka.. bylo to dobře, anebo špatně? "Já jsem Morty," představilo se mu a začalo ho packou dloubat do nohy. Začalo ho prohlížet a když se Morfeus tak trochu bránil, sedlo si za něho a začalo si hrát s jeho ocáskem. Vlče bylo chvíli hyperaktivní, když se najednou otočilo a pomalu se vydalo pryč. Směrem, kterým odcházela matka. Morfeus musí být opatrný a vlče bez zranění držet na místě, aby neuteklo. Protože jinak by z něho byla palačinka, kdyby ho ztratil!
.
Meinere:
Na bílo černého (černo bílého) vlka se žádné vlče nedostalo. Zřejmě působil rozpolceně, čím to asi bude? Na Meinerovi bylo obstarat vlčatům alespoň malý kus potravy, jelikož byla vyzáblá a neměla žádnou možnost si něco ulovit. Byla to doslova jeho povinnost - nemohl tam přeci jen stát jak tvrdé Y a koukat, jak ostatní hlídají vlčata. Protože kdyby jeden z těch, který vlče hlídal, odešel, vlče by se mohlo ztratit. A to už by bylo riziko, které nemůže ani jeden podstoupit.
.
Vločka:
Vločka jako jediná přijala vlče vcelku klidně a dokonce i bez velkého náznaku odporu. Zřejmě jí jako jediné došlo, že jim nic jiného nezbývá. Avšak, jakmile si lehla a začala na vlče mluvit, vlče se jen otočilo a trochu vycenilo tesáky. Hned na to se však začalo usmívat a řeklo: "No, já se jmenuji Vin." I když ho Vločka pojmenovala jinak, vlčeti to bylo vcelku jedno. Jakmile si lehla, vlče si lehlo taky a packou jí začalo šťouchat do její packy. Tu se však natáhlo a packu začalo lehce okusovat. Jen tak, ze zábavy, asi jako Morty a Morfeův ocas. Ale po chvilce mohla Vločka cítit štípání. Vlče totiž začalo kousat o trochu více a pevněji, což mohlo lehce bolet. Když se pustilo její tlapy, přistoupilo k uchu, které taky začalo okousávat. A to už trochu bolestivě. Ale Vločka musí pamatovat na to, že nesmí vlčeti zkřivit ani chloupek!
.
Savior:
Saviorovi vlče vlastně přidělil Meinere. Možná udělal dobře, i když teď skončil jako kuchař. Savior vlče nějak nebral na vědomí, nejdříve ho odstrčil a vlče se odkutálelo pryč. Ale ani na chvilku neotálelo a přes to, že Savior mluvil, pustilo se do mluvení taky. "Hele, ty vysokej, proč si vůbec tak vysokej? Já se jmenuju Sett. A ty? A proč máš zelenou tlapku? Co ti to tam roste? A proč ty zelené drápy?" Vlče přistoupilo bez jakéhokoli náznaku strachu k jeho tlapám, lehlo si a začalo zblízka drápy zkoumat. "A kam šla naše maminka? Kdy se vrátí? Proč odešla? A tatínek je kde? Proč nejdeme zpátky do naší smečky? A ta zelená, když vlezeš do vody, se ti smyje?" Vlče mělo spoustu otázek. Spoustu a spoustu. "Proč je tohle bílý tak studený? Mně je zima kvůli tomu zima.. A co to máš v tom uchu? To ti tam narostlo? Naroste mi to tam taky? Jak si to udělal, aby ti to tam takhle vyrostlo a drželo? A proč máš zelené oči a ona modré? A on bílé? Já myslel že všichni mají oči jantarové no ne?" Savior si mohl vybrat. Buď bude vlče naprosto ignorovat a neodpovídat, čímž ale zhorší jeho nával otázek a ten ho zavalí ještě víc, anebo mu bude odpovídat, což vlče bude brát za pozitivní reakci a bude se ptát dál a dál.
.
Každý s vlčetem ale musí jednat tak, aby mu nijak neublížil a hlavně na něj nesmí křičet, jelikož by se mohlo rozbrečet a to by nemuselo dopadnout dobře! Vztekající vlčata jsou snad horší, než hejno piraní.

Vlčice zavyla ještě jednou. Nynější zavytí bylo o něco zoufalejší a hlasitější, čímž se snažila dát najevo, že pomoc, kterou vyžaduje, je opravdu nutná.
Netrvalo dlouho a krajinou se rozléhal dupot tlapek. Nejdříve se přiřítil Morfeus, hned za ním Meinere s Vločkou a jako poslední Savior.
Morfeus nejprve pozdravil a aby se nezmýlil, zeptal se, čí vlastně bylo to zavytí. "Ano, to jsem vyla já," přiznala se vlčice a tyrkysovýma očima sjížděla Morfeusův kožich. Popravdě řečeno, zaujaly jí odznaky, které Morf na sobě nesl.
Dalšími obětmi, ehm, dobrovolníky, kteří se přidali na pomoc zoufale vyjící vlčici byla Vločka a Meinere. Ten zpočátku mluvil jen na Vločku, protože později neměl co říct. Dalo se to chápat, když před ním stála vlčice s třemi vlčaty. Někdo by mohl dokonce i typnout, že jsou opuštění. Vločka se tedy ujala slova a udělala dobře. Zeptala se, co se tu děje. Než stihl kdokoli odpovědět, vlčice lehce zasyčela. "Pšššt," pošeptala tiše, když spatřila Saviora, který si linul cestu taktéž přímo k nim. Dal jí radu do života, o které ona však věděla. Její úmysly ale byly zcela jiné. "To já jsem vás sem svolala. Potřebuji pomoc. Já a má vlčata jsme byli vyhozeni ze smečky. Zapříčinil to můj partner, který se porval z alfou a byli jsme vyhoštěni všichni. On to však nenesl tak těžce, jako já. Ujal se hned první vlčice a s tou odešel. Sebrala jsem proto všechna svá vlčata a vydala se pryč. Hledat nový cíl. Novou smečku. Nerada bych, aby vlčata o něčem takovém věděla, já jim to později vysvětlím. Ale potřebovala bych, kdybyste byli tak hodní, ohlídat je po dobu než se vrátím." Její sametový hlas musel všem nechat roztát zamrzlá srdce. Jistě se všem čtyřem zželilo vlčice a tak nemohli tuto prosbu o pomoc odmítnout. "Budu zde co nevidět, jen se, prosím, o ně dobře postarejte. Prosím." Její slova zněla vyčerpaně, dokonce i na pokraji zhroucení. Vlčice jako taková toho jistě prožila až moc, což na ní zanechalo následky. Otočila se na každého z nich a prosebně zamrkala. Hned na to přistoupila k vlčatům. "Mám vás moc moc ráda. Moc! Hezky tu počkejte a nezlobte! Snad o vás bude dobře postaráno... Maminka vás jistě brzy najde," dodala k nim a každého z nich láskyplně oblízla. Sice to vypadalo, jako by se s nimi loučila, ale nechat svá vlčata cizím vlkům je pro matku jistě těžké.
Hned, jak vše vysvětlila, nečekala na reakci ostatních a otočila se. "Děkuji," křikla a rychlostí blesku se rozeběhla kupředu. I když byl terén na horách nebezpečný, kort v tomto ročním období, vlčice na to nijak nedbala a běžela, co jí tlapy stačily.

Nyní je na vás, abyste si vybrali každý jedno vlče. Krom jednoho vlka. Vlče budete mít po nějaký čas na starosti. Ráda bych, abyste si vybral každý podle toho, jak chcete a jeden aby zůstal bez přidělení. Je to tak úmyslně, později bude mít taky velkou roli. Nějak se domluvte, ať už po vzkazech anebo rovnou v příspěvku, to je na vás. Nicméně až sepíšete každý další příspěvek, dolů pod text dejte lomítka a napište mi, které jste si vybrali.

Krajina kolem se pomalu uschovávala za pokrývku ze sněhu, který byl křišťálově bílý. Kolem to vypadalo, jako by někdo celou Gallireu posypal sněhem. Byl to přímo překrásný výhled.
Najednou se však po sněžných horách ozvalo silné, mohutné zavytí. To měla na svědomí vlčice, která měla vedle sebe tři vlčata, která ji doprovázela při toulkách krajinou. Vlčice se zastavila právě na sněžných horách, odkud měla výhled a hlavně - její prosebné vytí museli slyšet vlci i o několik území vzdálenější.
Vlčice měla světle hnědou, pískově zbarvenou hlavu, spolu s tmavě hnědým tělem, který nad zadní částí přecházel do uhlově černé. A díky magie vzduchu měla vlčice i tyrkysové oči, kterými tikala sem a tam, ve snaze spatřit alespoň nějakého živáčka.
Na vlčatech bylo poznat, že jsou vyzáblí. Jedno bylo tmavě hnědé po matce, s pískovým břichem. Druhé se pyšnilo hnědou po matce, avšak od půlky těla až po ocas uhlově černou, na zadní pacce pískovou. Vlk, který by tuto malou rodinku neznal, by jistě potvrdil, že vlčata jsou právě od této vlčice.
A nakonec poslední, nejdrobnější vlče, které bylo celé černé s šedivými tlapkami a pruhy. A aby mělo alespoň jednu barvu od matky, mělo pískovou špičku ocasu.
Kam má asi tahle rodina zamířeno? A hlavně, nechybí ještě jeden, celkem důležitý člen? Snad někteří jedinci slyšeli zavytí vlčice a přijdou na pomoc. A to co nejrychleji!

© Skylieth

Všichni byli mrtví. Tihle vlci ví, co znamená smrt. Teď už nikdo z nich necítil vůbec nic. Ale přeci jen...
Vše končí tím, že si skupinka vlků rozvaluje šunky přímo před vchodem do jeskynního komplexu. Vše, co zažili byl pouhopouhý sen. Možná...
Nejspíše se sem nikdo z přítomných neodváží hodně dlouho.

//Tímhle je (divná) akce u konce doufám, že z toho plyne nějaké pouče... Doufám, že se vlci alespoň trochu bavili.
Odměny budou tajemství, ale nejsou malé (kdo zná skóre svého inventu bude vědět) :)
Róozchod :)

blížíme se ke konci tohodle nesmyslného šílenství?
Když se Nax z jeskyně vytratil, zůstal Ergo sám. Jemu to nejspíše nevadilo. Mozná si ani nevšiml, že začal mít mokré tlapky, bylo to, jakoby právě stoupl do malého potoka. Vody začalo přibývat. Teď už se nacházel úplně jinde. Krajina se z pusté pouště koster změnila na moře. Než se stačil Ergo vzpamatovat, už se topil v hlubokém oceánu.
Kousek od něj se pomalu objevil vodní vír, ten ho bez povolení vcucl.
Kam ale Ergo zmizel?
Něco podobného se stalo i dvojici, která se dostala do jakési jeskyně, kterou našli poté, co proplavali podvodním tunelem. Ti odpočívali na břehu. Hladina opět pomalu začala stoupat a oba vlci zmizeli pod hladinou stejně jako Ergo.
Z vody se najednou stala krev, která unášela tři vlky až do tunelu, kde se nacházel zbytek. Všechny zaskočila nepřipravené a tunel už byl plný krve a vlkům zbývalo už jen rozloučení, jejich život pohasnul. A tím myslím, že zemřeli.
Konec
Možná...
// zachovejte klid, napiste si pekne predsmrtne posty, pak bude nasledovat zaver a konec :)

Edit: Úmrtní posty pište jak chcete, není pořadí

Čarovný předmět se prostě i s Naxem vypařil. Tudíž Ergo zůstal v pustině sám.
Nax se objevil v jeskyni své smečky a stále ještě držel jakousi skříňku. Stejně jako Laura, nebude si Nax nic pamatovat.

-> Úkryt Asgaarské smečky
//odměna bude také až na konci akce. :)

skupina č.1
Pro Morfa a Nik: musíte pokračovat do jedné z děr, které v podvodní jeskyni jsou ;)
Pro Naxe a Erga: Tihle dva se opustili ihned, jak dopadli na hnusnou hromadu kostí. Každý se vydal úplně jiným směrem. Nikde nic, naprosté prázdno. Opět se prostorem rozezněla hlasitá hudba, kterou už jednou oba slyšeli. Otravná a hnusná melodie z růžové hrací skříňky, která se ukrývala kdesi pod hromadou kostí. Bylo to hodně nahlas a když říkám opravdu nahlas... Hádat se tu nebudeme...
skupina 2 + 3

Bylo to zajímavé, že byl někdo nahoře a jiný zase dole. Najednou se ale z ničeho nic Laura prostě propadla do země. Prostě jí spolkl šutr. Nikdo asi nezjistí, kam se vlastně poděla. Až se Laura probere, bude se nacházet u velkého balvanu v Asgaarském lese. Jen Osud ví, proč se probrala zrovna tam.
Celý incident si pomalu nebude pamatovat, nic z toho, co se jí stalo.
//Takhle se s námi loučí Laura... Ostatní si poraďte s tím vlkem na stropě :D
Odměnu dopíšu dodatečně ;)

Skupina č.1

Ti s větším problémem
Ergo vystrčil hlavu z břečky. Oba byli špinavý a naštvaní. Zemřou tu a to spolu. Najednou se začala opět chvět zem. Černá voda začala bublat. Přesně, jakoby se vařila, ale její teplota se neměnila. Pomalu se stala tekutou. A to urychlilo vše. Ergo se propadal rychleji, takže dříve zmizel po hladinou. Nax na tom nebyl o nic lépe, chvíli trvalo, než se i jeho hlava ponořila. Pum, praskla i jeho povedená vzdušná koule, která vlastně fungovala jako skafandr.
Teď je po nich.
Propadli i skrz tu tekutinu. Další vlci, kteří letí ze stropu...
Dopadli těžce na hromadu porcelánu. Ihned totiž po nimi cosi prasklo. Vlastně to nebyl porcelán. Objevili se na hromadě kostí jiných vlků. Ale ať se rozhlédnou kamkoliv, zdá se, že je tato místnost jako nekonečná poušť.

// Omlouvám se, jestli už někdo čeká na odpověď, ale mam trochu vic učeni na zítra a jestli dnes odpovím, bude to až později :)

Skupina č.1

Morfeus se ztratil někde pod hladinou a nějak dlouho mu to trvalo. To znepokojilo Niklifu, která ihned začala panikařit. Očividně nechtěla zůstat sama, takže se vrhla po hlavě za ním.
Morf byl už celý bílý, jen kdysi bílé odznaky zčernaly. Naopak Niklifa byla teď celá černá. Pod vodou bylo vidět dobře, ale za chvilku oba začnou pálit kukadla. Z velkého zatopeného sálu vede plno vedlejších východů a je nutno podotknout, že přímo uprostřed toho sálu se nachází velká vzduchová kapsle. Snad se tam oba dostanou včas. Mezitím hladina nahoře zamrzla, takže není cesty zpět.
Když je řeč o nenávratném konci... Ergo se nakonec rozhodl, že Naxovi pomůže. Takže se mu nepěkně zakousl do tlapky a snažil se, dost do ven. No vesmír není někdy příjemný, takže se pokazilo snad vše. (//znáte snad Venoma ze spajdyho? )) Lepkavá tekutina najednou ožila a z té, která zdobyla Naxovu packu se vytvořila malá chapadla, která rychle Erga chytla za čumák a najednou byl v tekutině taky. DOST PROBLÉM.

Skupina č.3
Všichni raději zvolili tunel, který sice nevypadal pěkně, ale asi furt lepší, než jít dolu a zjistit, že tam není nic, kromě toho mrtvého pavouka. Mužů vám už teď říct, že budou možná všichni rádi. Chodba se totiž kouzelně napojuje na tu, kterou momentálně postupuje Laura a Savior. No nejhorší na tom je, až se tyhle dvě skupiny potkají, zjistí se, že jedna skupina (2) je celou dobu vzhůru nohama. To znamená, když se potkají budou moct Meinere, Skylieth i Bella vidět ty druhé jak jdou po stropě.

Skupina č. 1
Neexistovala šance, že by si té hnusné vody nikdo nevšiml. Morfeus nejdříve chtěl nechat vše na své společnici, ale nakonec to celé vzal do svých tlap a to doslova. Pomalu do té bílé břečky, strčil svou tlapku, čekal nejhorší a ono nic. Vůbec nic. jen bude mít trochu bělejší srst.
U černé tekutiny to nešlo tak dobře... Taky se rozhodl Nax, že se přicijen napije. Celé to sledoval Ergo. Kdyby vlkovi stačil jeden lok, možná by se to nestalo. Tekutina chutnala dobře, byla sladká, ale po polknutí zanechávala kyselou pachuť. Druhý lok už si vychutnat nemohl. Voda najednou zhoustla a doslova vcucla chudáka Naxe. Ten se na chvilku ztratil v tekutině a pak vystrčil čumák. Byl celý oslizlý. Mohlo se mu zdát, že se ho tekutina snaží stáhnout dolů, ale to byl pouhý pocit. Šíleně lepila a nedovolila Naxovi vylézt ven. Snad mu Ergo pomůže, protože čím víc se bude Nax snažit, tím víc ho to bude tlačit dolů. Moc času mu nezbývá a pokud mu někdo nepomůže včas, nemusí to dopadnout dobře.

Skupina č. 2
Budou pokračovat tmavým tunelem dál a dál.

Skupina č. 3
Možná to byla první světlá chvilka, která nastala od té doby, co se sem dostali. Pavouk najednou přestal padat a nejspíše se pěkně rozmázl dole. Přesně tak, jak měla skončit i Skylieth. Tedy kdyby jí Meinere nezachránil. Teď byli všichni v pořádku a mohli na chvíli odpočívat. Stěně přímo u nich začala divně poblikávat. Bílé světlo začalo přímo oslnivě zářit a pak bác, ve stěně se objevila díra, která vedla bůh ví kam. Je jen na nich, jestli budou pokračovat tím novým tunelem, nebo se pokusí sestoupit dolů na dno propasti.

Skupina č.1

Možná byl čas panikařit, zima byla stále větší a větší. Někomu už možná došlo, že v žádném z tunelů východ jen tak nenajdou. Ale kdo by se obtěžoval. Navíc se momentálně rozdělili. Už se zdálo, že to bude beznadějné, že tam bude opět sráz, nebo prostě slepá ulička, ale ono ne.
Oba tunely se jako mrknutím oka změnily. Vedly do středně velkých místností z broušeného mramoru.
Ta místnost, do které zabloudí Morf a Niklifa tak ta je celá bílá a naopak Nax a Ergo měli přichystanou černou místnost.
Uprostřed obou byla mála tůň. Voda neměla ale přírodní barvu, nýbrž bílou a černou, přesně podle toho, kde se nacházela.
Možná je tůň hluboká, třeba se skrz ní dá proplout úplně jinam. Třeba je to nějaký podzemní tok, kdo ví. Další otázka je, jakou si vybrat. Černou nebo bílou?
Co když se ve vodě nachází příšera? Nebo je voda jedovatá? To se nedozví, dokud to nezkusí.

Skupina č.2

omlouvám se za čekání a nedorozumění

Žížalička se pomalu blížila, byla už jen kousek od nich, strop se třásl, zem pod tlapkama se třásla. Děs. Oba se stihli včas schovat do jedné z bočních uliček. Kvílení neustávalo a už byla příšera hned u nich. Nejdříve pomyslný čumák a pak už jeden článek po druhém. Kdyby nebyla taková tma, mohl Savior a Laura počítat články jako vagony na trati. Neříkejte, že jste nepočítali!
Když okolo nich proplul i ocas, mohli si ti dva na chvíli odpočinout a pak jít zase dál. Měli štěstí, že je to "malé zvířátko nepřejelo.

Skupina č.3
(Jste jako hyperaktivní veverky)

Skylieth měla plán, vlastně to nebyl plán záchrany... Ona nakonec chtěla obětovat sama sebe, ale ne na záchranu ostatních, nýbrž sama sebe. Nechtěla trpět a mít dlouhou smrt. No nečekala, že si pro ní tahle jeskyně připravila naprosto něco jiného, než zemřít rychle.
Jak tak Skylieth padala, nevšimla si, že je vlastně propast nějaké mystické limbo, limbo, limbooo. (Představte si pěknou ozvěnu) To znamená, že odtud není úniku, je to jako uzavřený vesmír, najednou nemá vchod a ani východ.
Což znamená, že místo toho, aby se předměty/živé věci rozmázly na dně propasti, prostě zmizí a objeví se opět na vrchu a takhle můžou padat do nekonečna.
Sky i pavouček by si měli připravit blicí pytlíky, protože tohle bude nejspíše dlouhá jízda.
Mezitím Bella i Mei stále odpočívali na pavučině... Únava je prostě dostala. Možná by se hodila pomoc pro Sky, ale to je možná ani nenapadne.

No netuším, jestli si takové limbo vůbec dokážete představit :D
PRO ÚPLNÉ MIMONĚ: Představ si na dně propasti černou díru, ta vcucne Skylieth a černá díra na stropě jí zase vyplivne... -> NEVER ENDING STORY
(mimochodem takhle si představuju pojem nekonečný vesmír) :D

Skupina č.1

Je naprosto jasné, že je přesun trochu zmátl všechny, ale Ergo se dostal na nohy, zanadával a přesunul se dál od nich. Zamířil do jedné z chodeb, která vedla kamsi dál od skupiny. No za chvíli nejspíše zjistí, že tato chodba končí obří propastí. Jestli do ní nespadne, nebude to mít jen tak tak.
Naxther asi ještě netušil, jak na tom špatně jsou, doufal, že si jeho partnerka běžela hrát... Nezní to trochu naivně? Třeba si prostě nedokáže přiznat, že jsou ve velkém průšvihu. No nakonec odešel jiným průchodem, který vedl... Kamsi. Vlastně nikam.
Asi nabourá čumákem do kamenné zdi.
Tohle bylo opravdu až moc divné, protože tu byli dva průchody pryč a ani jeden nevedl ven. Morfeus následoval Naxe, aby také zjistil, jak to vlastně je. Bylo to od vlků dost hrubé, že tam nechali chudáka Niklifu, která se vzpamatovala a ihned je raději následovala. Možná najdou nějaký východ, když budou spolupracovat.

Skupina č.2

Bůh ví, jak se tihle dva probrali, ale nebylo to vůbec nic příjemného. Laura byla o trochu vystrašenější, když zjistila, že tu není její partner. Alespoň tady bylo vidět, že se tihle dva asi tak rychle neodloučí.
No měli by asi rychle něco vymyslet, protože se pod nimi začala třást zem. Bylo to přesně jako, když se propadly ty prasátka, která mají teď o dost horší trable.
Dobře, tak už by se měli ti dva pohnout, protože tohle nebyl jen tak obyčejný tunel. Z temné chodby kdesi před nimi byl slyšet pronikavý vřískot. Blížila se k nim monstrózní žížala nadměrné velikosti. Blížila se pomalu k nim.
Tik ťak...

Skupina č. 3

Chudák Bella byla asi jediná, kdo právě nikoho nechtěl zabít. Jistě, pavouk chtěl zabít a sníst všechny, Skylieth by nejraději zakousla svého dvoubarevného společníka a ten by se zase rád dostal z téhle šlamastiky klidně sám.
Nakonec se rozhodla Sky spolupracovat a komunikovat s Bellou, ale ta jí nejspíše mohla pomoct jen dobrým nápadem. Pavouk se stále zajímal o hmyz, ale už asi nezbývalo moc času. Nejednou iluze zmizela a pavouk se opět začal soustředit na své oběti. Opět se přiblížil k hysterickému vlkovi, kterého měl nejblíže k sobě.

(Nebojte se rozvíjet příběh vlastní tlapou, východ nechám na vás.)

//Ergo, máš to ještě uložené ten text? Ono to vůbec nevadí :D Neměla jsi tam nic, co by nějak děj ovlivnilo :D