Příspěvky uživatele


< návrat zpět

Strana:  1 ... « předchozí  7 8 9 10 11 12 13 14 15   další » ... 123

Šedá koule levitovala v bludišti přímo před nosem dvou vlků.
A pak najednou....
"Ehm ehm... vítejte, vítejte... Doufám, že se vám v tomto bludišti bude líbit. Cesta ven je jenom jedna a je jenom na vás, zda a jak a kdy a v jakém stavu se dostanete ven. Nesnažte se hrabat ven a ani létat, bludiště stejně nepřeletíte...
A proč tu jste?
Protože se nudím a popravdě, tohle je jenom začátek.
Tak hezkou zábavu, hahaha!"
Koule evidentně byla jenom obřím mikrofonem pro někoho, kdo tady vlky uvěznil jen aby se mohl bavit. Nechutné? Patetické? Zábavné? Kdo ví, jak se k tomu budou vlci stavět. Jedno bylo ovšem jasné, cesta ven vede skrz obří bludiště.

Vlci se nyní mohli vydat cestou:
A. levá
B. pravá
C. střed

Bylo jenom na nich, kam se vydají. Všechny tři voněli stejně a nebylo v nich nic zvláštního.

Bludiště bylo tím, co přitahovalo spoustu vlků z okolí. A není se čemu divit. Kdo to kdy viděl, že by se někde objevilo bludiště naprosto nepopsatelných velikostí, rozměrů a materiálů? Nebylo to nic přirozeného, bylo to magické.
Na magické věci ovšem byla místní vlčí společnost poměrně dost zvyklá. Ještě aby ne. Po setkání s podivnými sochami v lavinách, termity na jihu nebo přímo Smrtí a Životem, zároveň tu taky chodily dvojníci a podivná mrtvolná monstra. Bylo toho hodně, co si magie vzala na triko. Takže třebaže toto bludiště bylo podivné, nevymikalo se nijak z koloritu normálního dne pro většinu vlků.

Pokud se nějaká dvojice vlků, známých či neznámých přiblížila k bludišti, udělal se v něm otvor. Zvláštní? Možná trochu. Ale pořád v mezích místního normálu.
V momentě, kdy dvojice prošla do bludiště, přímo za ní s vchod uzavře. Děsivé? Jistě, ale pořád v rámci norem. Problém byl možná v tom, že se rozdělily větší skupinky a těžko říct, zda se v bludišti zase někdy najdou.

Každý kdo vkročil dovnitř mohl mít podivný pocit, že slyší šepot a že ho něco sleduje. Jako by samotné bludiště bylo živé. Přímo před každou dvojicí se objevila levitující koule. Jakou měla barvu nebo tvar to už bylo u každé skupinky jiné.

Co ta koule znamená? A kde to jsou?
Proč tu jsou? S kým tu jsou? A kdo je za tím vším?


//Vítejte u prvního postu osudovky.
Právě jste vkročili do bludiště, což má několik pravidel:
1. nemůžete interagovat s nikým mimo svou dvojici, tedy i když bude někdo křičet neuslyšíte ho, pokud to Osud přímo nezmíní ve svém postu
2. z bludiště se nelze dostat jinak, než nalezením správné cesty ven (podhrabání, přeskočení atd. vám nepomůže)
3. během cesty vás čekají různé hádanky, na které ovšem nemusí narazit jiné dvojice, hádanky se budou týkat nejenom gallireiského světa, ale i samotného vlčího druhu nebo budou zaměřeny na selský rozum, pokud možná se snažte tedy používat jen znalosti vašeho vlka
4. v případě nouze můžete použít bonus štěstí jako nápovědu
5. je povoleno se radit s vaším spoluhráčem ve vzkazech nebo kdekoliv jinde
6. až oba z dvojice napíšou osud (Elisa) bude rád, když ho označíte na discordu, ale nemusíte bude to tu kontrolovat denně, nemusíte ovšem stopovat hru, během čekání na post osudu můžete dál rozvíjet své teorie a nebo konverzovat se spoluhráčem

Váš první úkol je popsat barvu koule před vámi. Jedná se o první post, který nějak pozmění konkrétní bludiště vaší dvojice.

DVOJICE VE HŘE: Siku a Nemessis, Ciri a Etney, Styx a Vivianne, Finnik a Cynthia, Reonys a Seilah, Sunstorm a Shahir
Pokud zde vaše dvojice není a dostaví se během dneška, pak se ještě můžete zapojit. Déle už bohužel ne! Pokud nenapíšete a nedomluvíte se semnou 9

Enjoy

Srnka se začala bortit k zemi, jako panenka, které někdo přetrhal vodící lanka. Stínovi se podařilo poměrně nešetrným, ale za to velmi efektivním způsobem zachránit Vlče a teď měl před sebou krásně odkrytý krk srnky, do kterého snadno zabořil svoje tesáky. Corvus mezitím držel svou vahou srnu na zemi, aby nemohla již utéct. S posledním zaškubnutím se srnka podvolila Smrti. Nebylo už kam by utíkala a naštěstí pro ni už ani nemohla cítit, že se jí do hýždě zasekly zuby malinkaté vlčí piraně. Lov byl dokonán, kořist byla skolena.

Wolfganie se jala vysvětlování a spolu s Ventem zkoušeli, co vše je v tomhle světě možné. Zatím se ale k dalšímu prozkoumávání neměli. Když tu k nim dolehlo volání Větřenky s Jupíkem, kteří oba vlky lákali, aby je následovali na další menší ostrůvek, který se vznášel nedaleko od toho jejich. Obě vydřata ale vypadala hravě, vesele, jako by z nich veškerá zlobivost opadla.
Skupina
Jasnavy a Kiany sice o kouzelných schopnostech tohoto světa netušily, zato se shodly v jednom. Měly by najít zbytek skupinky i ty malé darebáky, kteří je sem vtáhli. Kiana si mohla všimnout, jak se tu a tam mihne v periferním vidění kožíšek Zmizíka, ale jen co se otočí, vždy dočista zmizel. K Jasnavě se zase vrhl Lupínek a pobízel ji, aby ho obě následovaly. Vypadal, že jim chce něco ukázat. I tyhle vydřátka už nepokoušela vlčí trpělivost, jen si chtěla hrát.


//Z osobních důvodů je post opožděně, tudíž máte nově čas na odpověď trochu prodlouženou :) Další post můžete vyhlížet 19.4. Pokud všichni 4 odepíšete dříve, hodím další post jen co to půjde.

Stín byl jako rozený vůdce. Tohle mu nějakým záhadným způsobem šlo, i když by sám sebe za pořádného Alfu nikdy nepovažoval. Vyběhl po srně a podařilo se mu ji chňapáním a poskakováním kolem odehnat od stáda, které se vydalo směrem pryč z lesa. To bylo ovšem jedno, protože teď přišel na řadu druhý běh v podobě Corvuse a malé Vlčete. Dospělý vlk se pustil do předních tlap srnky. Skočil po jedné a chytil ji mezi zuby, ale zvíře vědělo, že bojuje o život a nehodlalo mu to dát jen tak. Prostě a jednodušše běželo dál, i když se ji vlk snažil zastavit. Hlava zakousnutá do nohy, tak lítala ze strany na stranu a dokonce schytal i jeden mírný kopanec do pleci. Naštěstí v ten moment zasáhlo Vlče, které chytlo srnku za ucho a tím ji donutilo ohnout hlavu k pravé straně. Ale zároveň tím, jak srna ohnula hlavu a krk, začala zatáčet. Její levá tlapa chycena Corvusovými zuby jako v kleštích, už nemohla stíhat a tak se celá srnka začala řítit k zemi na pravý bok. Bohužel pořád jí u toho vysela na uchu Vlče. Teď bylo možné, že mrně bude rozplácnuto na kašičku pod tělem srnky, pokud se z toho nějak nedostane nebo pokud Stín nezasáhne. Corvus pomoci nemohl, byl na druhé straně těla a dařilo se mu srnku dostat k zemi.

A tak se stalo něco příšerného! Márylouka se najednou proměnila na něco... no trošku jiného. Začala se měnit a přetvářet. V podstatě se z ní stalo velké bludiště. Někde stěny tvořil kámen, jinde stěny tvořily keře. Jedno bylo ovšem jasné, tohle bludiště se jen tak nedalo překonat. Bude někdo dostatečně odvážný a půjde zjišťovat, co v bludišti vlastně je?

//Až do 12. 4. se můžete ve dvojicích hlásit na tuto osudovku. Stačí hodit odpověď sem s tím, koho do osudovky hlásíte a s kým ve dvojici jdete, a do 12. 4. dorazit sem.
Osudovka bude postavená na rébusech a hádankách, které budete muset nějakým způsobem vyřešit. Vázáni budete jen na svou dvojici, takže pokud budete chtít můžete celou osudovku splnit za týden.

Zároveň bude přihlíženo k vlastnostem a magickým schopnostem vašich charakterů.
Smrt zde převážně nehrozí, pokud nebudete dělat blbosti 9

Arminius mohl pocítit podivný puch ve vzduchu. Jako smrad prasklého starého vajíčka. Nebylo to nic příjemného, ale od toho momentu, jako by mu nic nešlo od tlapek. Chudák Adiram byl na něj uvalen "smolík".

//Někdo na tebe uplatnil smolíka, to znamená, že budeš mít neuvěřitelnou smůlu. Jdeš přes řeku? Pravděpodobnost, že do ní spadneš je velká. Lovíš zvěř? To že tě ucítí a zdrhne ti je téměř jasné.
Smolík končí: 20. 4.

Z velkých plání na severu se přes řeku do lesa dostalo drobné stádo. Jejich pach mohl být vlkům povědomý, ale krom toho, že se jim tlamy zalily slinami jim v zádech projelo i malé šimrání obav. Tahle zvěř nebyla bezbranná. Jejich velká těla procházela vegetací a lámala větvičky, půda pod jejich kopyty tiše sténala. Bylo jaro a to znamenalo, že s sebou mělo stádo i dvojici mláďat. Malá losíčata se držela u matek, zatímco zbytek čítající další dva mladé losy se potuloval kolem a hledal mladé větvičky vhodné k okousání.
Co ale bylo pro vlky opravdu nebezpečné byl býk, který se potloukal kolem stáda a hlídal ho. Parohy teprve po zimě rostly, ale i tak se jednalo o obrovské a nebezpečné zvíře, které by jediným kopnutím dokázalo vlka poslat do věčných lovišť.

Termit spokojeně přežvykoval lýko a dřevo padlého stromu a skoro to vypadalo, že se pohledem Rolandovi vysmívá. Jeho malá pidlavá očka ale sotva viděla obrysy a o nějaké vyspělé inteligenci se u tohoto magicky přerostlého hmyzu ani mluvit nedalo, takže jeho podivné zírání bylo prostě jenom tím - podivným zíráním obřího hmyzu na hnědý flek před sebou.
"Skvělé! Mám pro tebe vzkaz od královny," řekl termit, narovnal se, zvedl hlavu a několikrát cvakl kusadly do vzduchu v nějakém obřadním ceremoniálu o prohlašování zpráv příjemci. "Islin, já, královna, ti na znamení naší dobré vůle předávám tento dar. Nos ho hrdě a věz, že mezi námi hmyzáky vždy najdeš přítele," odrecitoval termit slavnostně a sklonil hlavu dolů k Islin. Na jeho tykadlech se odkudsi vzal drobný květinový věneček, který Islin položil neobratně na hlavu, až jí tím přikryl oči.
"To je všechno. Jestli chcete královně poslat zprávu zpátky, musíte si najít jiného posla. Nosit cizí zprávy není můj úkol," vysvětlil termit nabubřele, vzal si celý strom do kusadel a začal ho vláčet lesem pryč k horám a zpátky ke svému království.

Siku byl natolik nadšený do nového života, že Mrtvolce proklouzl mezi drápy a jeho duše se vymrštila do světa živých bez jejího dozoru. To ale znamenalo, že musela sama procestovat přes hranici, která dělí svět mrtvých a živých, což se na něm může nehezky podepsat.

// Úkoly splněné máš.
Jelikož jsi zemřel následky pádu a pod sněhem, po návratu na Gallireu budeš mít problémy se zakopáváním. Při běhu tak často zakopneš a spadneš na zem. Toto se tě bude držet až do konce tvých dní.
A protože se jeho duše rozhodla Limbo opustit bez pomoci Mrtvolky, zanechá si to na něm stopu. Až do konce života bude omdlévat při pohledu na vlčí krev - svou i cizí.
A na číslo 8 ti padlo = odebrání křišťálů a mušliček.
Tak ahoj a zase někdy příště!

Jakmile Siku vzal nohy na ramena, vajíčko mu vyklouzlo a zůstalo ležet znovu v trávě pro někoho jiného.

//Na zemi leží zlaté vajíčko kdo ho první sebere a napíše osudu vzkaz, získá odměnu.
Vajíčko můžete zvednout pouze do 7. 4. 9 Můžete sebrat max. 2 vajíčka na jeden charakter.

SEBRÁNO

Siku si chtěl vzít své zlaté vajíčko, ale ouha! Vajíčko vyklouzlo a zůstalo ležet v trávě pro někoho jiného.

//Na zemi leží zlaté vajíčko kdo ho první sebere a napíše osudu vzkaz, získá odměnu.
Vajíčko můžete zvednout pouze do 7. 4. 9 Můžete sebrat max. 2 vajíčka na jeden charakter.

Adiram mohl pocítit podivný puch ve vzduchu. Jako smrad prasklého starého vajíčka. Nebylo to nic příjemného, ale od toho momentu, jako by mu nic nešlo od tlapek. Chudák Adiram byl na něj uvalen "smolík".

//Někdo na tebe uplatnil smolíka, to znamená, že budeš mít neuvěřitelnou smůlu. Jdeš přes řeku? Pravděpodobnost, že do ní spadneš je velká. Lovíš zvěř? To že tě ucítí a zdrhne ti je téměř jasné.
Smolík končí: 15. 4.

Stádo se začalo postupně dávat více dohromady. Naštěstí ovšem Stín tušil a tak se na lov vydali hned. Nebylo na co čekat, pokud chtěli ulovit dobrou kořist. Jako zkušený lovec vybral Stín dobrou kořist, která se pásla kousek opodál od ostatních a mohla být tak snadno rozdělena od stáda. Pak už jen stačilo ji nahnat směrem ke skalám. Corvus promluvil a jeden ze srnců zvedl hlavu. Podíval se jejich směrem, ale nejspíše nic neviděl, protože zase hlavu sklopil a začal se pást.

Alastor mohl pocítit podivný puch ve vzduchu. Jako smrad prasklého starého vajíčka. Nebylo to nic příjemného, ale od toho momentu, jako by mu nic nešlo od tlapek. Chudák Alastor byl na něj uvalen "smolík".

//Někdo na tebe uplatnil smolíka, to znamená, že budeš mít neuvěřitelnou smůlu. Jdeš přes řeku? Pravděpodobnost, že do ní spadneš je velká. Lovíš zvěř? To že tě ucítí a zdrhne ti je téměř jasné.
Smolík končí: 15. 4.


Strana:  1 ... « předchozí  7 8 9 10 11 12 13 14 15   další » ... 123

Všechna práva vyhrazena ©
Zákaz kopírování. Veškerý obsah je chráněn autorským právem.
Obrázky a texty náleží jejich právoplatným autorům.