Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Bytost poslouchala pozorně slova obou vlků. Měla spoustu připomínek, snažila se najít propast v jejich výpovědích. Nakonec přeci jen oba z vlků propustila na svobodu. Objevili se zpět před věží. Ta se poté pomalu uzavřela a zničehonic zmizela, jako by tu ani nikdy nebyla. Byla halucinacích v hlavách vlků? Nebo se opravdu stalo to, co před chvílí viděli? V každém případě, v tuhle chvíli jejich dobrodružství skončilo, aby mohlo jiné začít.

// Neherní část:
Všem moc děkuji za účast. Byli jste velmi šikovní a doufám, že se zase brzy u nějaké události potkáme. Kdo byl váš tajemný osud? Blueberry.

Pořadí osudovky:
1. místo: Darkie, Awarak
2. místo: Kallejano, Maple, Matali
3. místo: Casipa
Brambory: Aseti, Allairé

Bonus za obrázky:

Matali: http://www.imagehosting.cz/images/kallzajat.png
Maple: http://nd02.jxs.cz/802/284/cec46d8e55_105175501_o2.jpg

Bonus za uhodnutí osuda: Matali

Odměny sem hodím brzy. Děkuji :)

Vlci začali šlapat jako hodinky. Spojili síly, konečně jim totiž nic nebránilo v tom, aby používali svou magii. Medvědi nyní neměli šanci! Začali úpět, ječet a naříkat. Bručeli, čertili se a proklínali ty zlotřilé vlky.
Stačilo jen pár minut, aby je Asgaarští drželi v šachu. Medvědi naposledy zařvali, načež se kolem nich objevila zelená aura. To vlky znejistilo, raději ustoupili. Chlupáči se lehce vznesli do vzduchu, začali rotovat a následně se... Zmenšovali! Byli čím dál menší a menší, dokud jim kožíšek nešedivěl a jejich váha odpovídala jen pár gramům. Správně, staly se z nich dvě myšky! Bylo na vlcích, co jim (ne)provedou...
Pyšný Calum, jenž se kdesi v houští zaobíral svým vzhledem, si zkusil nasadit náhrdelník. V ten moment ale zezelenal a začal růst, aby se přetvořil do medvěda! Rychle, Calume, sundej tu cetku. Snad by si ho pár členů mohlo splést s opravdovým medvědem. Budou mu věřit, že je to on? Jen aby ho též neobdařili mocnými magickými útoky...
Hurá! Les je spasen, vlci ubránili své území. Dozajista se všichni shodnou, že onen krásný náhrdelník je nutné bezprostředně zničit, aby opět nepadl do spárů nepovolaným.

//Omlouvám se za zdržení a zároveň moc děkuji za super aktivní hru. Všichni samosebou dostanete odměnu dle toho, jak jste byli akční, jak se vaše posty četly, jak jste posouvali děj. Každopádně tak jako tak hvězdičky přijdou do vlastností, tudíž neváhejte odepsat, kam byste si je rádi nechali připsat. :)

Když vlci dobojovali své souboje a zůstal poslední z nich, před obličejem se speciálně pro něj přehrála animace. Viděl padat mrtvá těla těch, které zabil. Znovu a znovu. V tuhle chvíli byl ale ještě omámen práškem, tak mu to dělalo radost.
„Gratuluju no,“ ozval se hlas a pak tichý potlesk. „Tohles vyhrál, jsi fakt dobrej,“ smích.
Těla mrtvých se pomalu vrátila k životu a jejich rány zmizely. Účinek prášku vyprchal, ale vzpomínky všem na to co provedli zůstali. Výčitky? Kdo ví.

Kůly zajeli zpět do země, jako by snad zůstávali tichou hrozbou čekající na další kolo odvážlivců. Do místnosti poté vstoupila půvabná vysoká dívka. Lidská bytost. Možná nic takového vlci ještě neviděli, možná se někteří báli. Ale hned je to přešlo, protože z ní šel takový klid, že věděli, že jim neublíží.
„Zdravím vás,“ podívala se po všech a krásně se usmála. Měla na sobě něžné dlouhé modré šaty z téměř průsvitné látky. Vlasy jí zářili jako stříbro, přes to že byla ještě mladá. A stejnou barvu měla i v očích.
„Jste téměř u konce, ale všichni z vás nemohou spatřit to, co skrývá. Je to pouze pro ty vyvolené. Každému z vás beru další život. Takže bohužel s vámi se musím rozloučit. Kalejjano, Maple, Matali – sbohem,“ pomalu se jejich těla rozplynula a objevili se dole pod věží. Před každým ležela hromádka dobytého pokladu.
„Darkie, Awaraku,“ oslovila slečna oba z posledních vlků a jemně mávnula rukou. „Jak jsem řekla, jsme u konce naší cesty. Věž pro vás nemá momentálně již další z překážek. Nedojdete až na její vrchol,“ usmála se. „Berte to ovšem jako ponaučení – vrchol není to, co chcete dosáhnout. Vrchol je jen konec, po kterém už nejde jít jinam, než dolů. Nejlepší moment je ten těsně pod vrcholem, kdy víte že jste blízko a máte ještě co objevovat. Kdy už se natahujete pro to, co máte dostat. Ti nejrozumnější lidé se vrcholů vzdali úplně. Když cítí, že mají něco nadosah, jdou od toho dál a začnou někde znova. A vy dva jste se dostali nejdál z celé skupiny, již se doslova natahujete k vrcholu! A třeba na něj někdy dosáhnete. Nyní si ale vychutnejte ten krásný pocit před tím,“ přešla do středu místnosti a usadila se na zem. Místnost se zatímco mluvila proměnila v příjemné místo uprostřed lesa.
„Poslední zkouška je zvláštní. Pro někoho je jednoduchá, pro někoho ne. Musíte mě přesvědčit, že chcete opustit tuto věž. Proč? Zaprvé – na začátku jste zvolili poklad. Šli jste dovnitř, aniž by jste věděli, co vás čeká. Ty blýskavé kameny vás lákaly více, než bezpečí. Proč bych vám jej měla dopřát?“ Její hlas byl najednou pevný, ne tolik laskavý. „Proč by jste tu neměli zůstat navždy? Je to tu krásné. Pamatujete si ty víly? Slouží věži, kdysi do ní přišli stejně tak jako vy. Tak povídejte, proč si zasloužíte svobodu, když jste ji vyměnili za poklad?“
Úsměv jí z tváře zmizel. Čekala na to, co jí vlci budou povídat. Na většinu jejich slov měla protiargumenty. Byla přísná. Chtěla další do své věže.

// Neherní část: V tomto kole se loučíme s Kallejanem, Maple i Matali. Darkie a Awarak mají každý ještě jeden život. Během jednoho příspěvku každý zvlášť veďte diskuzi s dívkou. Proč si zasloužíte svobodu? Zkuste být opravdu přesvědčivý, klidně se rozepište. Zamyslete se nad věcí z více úhlů.

Bonusový úkol za odměnu pro všechny, i ty již „mrtvé“ – nakreslete obrázek. Digitálně či rukou a odešlete ho na osud s předmětem „Stepní plán – Věž“.
Obrázek by měl představovat nějaký váš oblíbený moment z celé akce. Můžete k němu přidat i popisek.

// A proč si myslíš, že zrovna on? :)

// Můžete pak až skončí Matali vs Awarak poslat někdo vzkaz na osud? Čtu to vždy vše najednou, tak ať mám přehled. Mnohokrát děkuji!

A opět - zkuste sem opětovně napsat vaše odhady, kdo se skrývá pod osudem + proč si to myslíte.

// Nevím.. Whiskey se přidává? A Allairé co..? Kdyžtak nechť hodí posta.

"Chřumpky, křampky. Chřumpky, křampky." Ustavičné prapodivné zvuky. Vlci se blížili k hranicím. Zvuky byly silnější a silnější. "Chřumpky, křampky." Ozvalo se poslední prapodivné zavrzání. POZOR VLCI, PADÁ STROM! "Umančáká! Umančáká!" Zazněl následně vítězný pokřik. To je již třetí padlý strom. Jestli to takhle půjde a dál a to zvíře nikdo nezastaví, les bude mít vážný problém. "Les je můj a můj je les!" Zakřičelo zvíře hlasitě. Později si však všimlo vlků. "Umančáká! Umančáká! Vypadněte z mého lesa!" Pohrozilo zvíře a prasklo velkým ocasem do země, až se celá otřásla. A kdo že je ten cizinec, co obtěžuje tenhle les? Přerostlý metr a půl vysoký zvláštně psychicky narušený bobr. A taky trošku vyžraný...
"Vypadněte, než to taky srovnám se zemí." Oznámil jsem naštvaný bobr, zaryl drápy do stromu a začal hlodat další strom. Co že to je za bobra? Vždyť má na hlavě korunu, jedno ucho psí a ustavičně drží v tlapě lízátko, jako by to bylo žezlo... Jedná se snad o bobřího krále? Nu kdo, ví. Je načase to zjistit.

Všichni si pošmákli na drakovi a dostali se až k poháru. Umírali a zase vstávali, bojovali. A na konci se společně setkali, aby se konečně po takové době mohli podělit o své zážitky.
Nyní je ale čekal úkol nejtěžší. Tedy, jak pro koho. Kolem nich najednou z ničeho nic vystřelili ze země tlusté dřevěné kolíky, nahoře seřezané do špičky. Skloněny tak, že se přes ně nedalo z kruhu utéct, ale určitě se na ně dalo lehce napíchnout.
„Ehm,“ ozvalo se najednou, jako by mluvil hlas z repráků. „Funguje to,“ někdo foukl a zaklepal na mikrofon.
„Hele, no. Jste v aréně, jo. A musíte se porazit navzájem, že jo. To tak v arénách bývá,“ hlas se odmlčel. „Na konci zůstane jen jeden. No, ten co všecky porazí, že jo. A ten teda jakože vyhraje,“ chvíle ticha. Na 4 pomyslných světových stranách kruhu se objevili symboly 4 živlů. Oheň, voda, země, vzduch. „To sů vaše zbraně, jo. A jednu si vyberete tak, že jí proběhnete. Během sůboje si jako můžete probíhat i těma dalšíma a měnit to, ale když to během souboje uděláte, tak jste na pár sekund bez schopností, no,“ zvuk škrábání se ve vousech.
„Jo a pokud bojovat nechcete, že sa máte rádi nebo tak něco, tak to máte smůlu, no,“ chvíli ticho. Pak zvuk tlačítka, zakašlání a ze stropu se snesl narůžovělý prach. Polechtal vlky v nose, ale spolu s ním dostali silnou chuť někoho zabít. Teda všechny. „Šak teď sa vám bude chcet bojovat, no. No ale jako šak kdo bude kaput, tak zas pak obživne, nebojte sa, jo? Enem teď prostě bojujte, ať vyhraje ten nejlepší, jo,“ nervózní odkašlání. „Tak asi začněte, ne,“ ozval se gong a hlas zmlkl.

// Neherní část: V tomto kole skončila Casipa. Darkie a Awarak přichází o jeden život.

Úkol je jasný, porazte se navzájem. Tohle toho bychom mohli odehrát během 2-3 příspěvků. S tím, že je předem určeno, jak to dopadne. (Aby jste všichni nebyli supermani.)

Awarak porazí Maple. Awarak porazí Darkie. Matali porazí Kallejana. Awarak a Matali zůstanou nakonec. Nechám na vás, jak to ukončíte.

Momentální životy: Darkie – 2, Awarak – 2, Maple – 1, Kallejano – 1, Matali – 1

Aseti – 0, Allairé – 0, Casipa – 0

Hurá, členové Asgaarské smečky se konečně dali do pohybu a zdálo se dokonce, že vymysleli plán! Medvědi se slepě hnali za jistými vlky, kteří pro ně nyní představovali návnadu. Viděli rudě, nevnímali téměř nic jiného.
Díky chytré oklice a taktizaci se Awnay povedlo medvědovi sundat krásný zelenkavý přívěšek. Řetěz, na němž visela smaragdová tlapa, nevydržel tíhu těla dcery alf a praskl. Medvěd rozzlobeně zabučel, zamáchal tlapou a padl zas na všechny čtyři. Calum pohotově přiskočil k Awnay, jenž si vyrazila dech, načež se jí pokusil zachránit. Vzápětí však uchopil cetku a rozběhl se do houštin. Medvěd zanadával a vydal se za zlodějem.
Arcanus chytře využil akce a zkusil oživit svůj magický um. Ejhle, obrovitánské kořeny se zpod země opravdu vynořily! Huňáč zařval. "Zrada, ségra!" čertil se a jal se hryzat do kořenů, jenž ho věznily. Medvědice zahučela a zamířila ke svému bratrovi. Samozřejmě mu chtěla pomoci. Calum tak zůstal nepronásledován. Copak asi s přívěskem udělá?
Medvědice se řítila jako neřízená střela. Chytře odhadla, kdo medvěda uvěznil. Vrhla se po Arcanovi. Co teď? Medvedi se shlukli k sobě, navzájem si mohli krýt záda. Alfa vlk se již nemohl soustředit na svou magii, kořeny se lehce povolily. Copak učiní Elisa? Kdo se ujme hlavní iniciativy? Jak nyní správně oddělit nepřekonatelné duo? A je to vůbec potřebné? Kdepak se vlastně toulal Calum s přívěskem?

Ticho, ticho, přeticho. Co se nese lesem za zvuk? "Umančáká! Umančáká!" Ozvalo se lesem. Kde nic tu nic, obloha čistá. "Chřumpky, křampky." Další zvuky? Kdo to narušuje poklidný stav této smečky. Zavrzaly stromy. Jeden k zemi pad! Hlasitý zvuk padajícího stromu se nese lesem, vrzot a kvílení dřeva se rozléhá všude do okolí. "Umančáká! Umančáká!" Opětovně zaznělo. Byl to snad pokřik netvora, který narušuje tento les? Hnědá malá koule s obrovskými zuby se chystala porazit další strom. Neměl by jí někdo zarazit, nebo alespoň zjistit co se z lese děje? "Chřumpky, křampky." Další zvuky! Zvuky, které přicházejí před padajícím stromem!
Kdo může nechť pomůže! Les je v ohrožení. Utíkejte směrem k severním hranicím, pokud nechete přijít o les.

// Kdo by měl zájem, nechť se účastní malé osudové akcičky. Pod post můžete napsat, kdo by se chtěl zúčasnit. Posty hoďte nejpozději do úterý.

// Ano, klidně. Tohle je takové "odpočinkové" kolo na vyblbnutí se, po psychologickém.

// Jestli se mrtvoli chtějí zúčastnit překážkové dráhy jen for fun, tak ať si najednou nějaký "portál" před věží a klidně se přidají. Ale s tím, že už se to nebude započítávat do výsledné odměny.

Maple v ohavné zemi zjistila, jakou nechce být. Podařilo se jí přemoci vlastní stínovou kopii. Získala velkou spoustu sebevědomí, snad jí to nepřeroste přes hlavu a nepraskne. Když se její klon rozplynul, Maple se objevila uprostřed klasické hranaté kamenité místnosti. Zde čekala, dokud i ostatní z vlků nepřemohli své dvojníky. Postupně se zde objevili všichni, ale nebylo moc času na mluvení.

Darkie byla jako jediná představena svému dokonalému já. Bohužel, s dokonalostí často přichází – s prominutím – kreténismus. A možná i díky tomu Darkie pochopila, že v dokonalosti není síla. Probouzí v nás něco, co sami nechceme. Bohužel, v tu chvíli si to nejspíše neuvědomujeme. Díky tomu ona porazila vlastního dvojníka a objevila se v místnosti za Maple.

Matalina polovička s ní ani nechtěla pořádně komunikovat, no o to víc možná její slova bolela. Když nakonec ta „zlá“ odešla, tak ze sebe ucítila nějaké ponaučení. Kdo ví, jestli to vydrží.

Awarak vlastně uviděl hromadu svých špatných vlastností a tak trochu si z toho nadělal do kožichu. Rozbrečel se a schoval se do tlapek. Buď to jeho polovičku dostatečně znechutilo a zmizela, nebo prostě vypršel časový limit. Kdo ví, jestli si z toho ale vzal nějaké ponaučení. Spíše si asi odnesl trauma a jeho sebevědomí utrpělo nějaký ten otřes.

Kallejanovo sebevědomí naopak zůstalo na naprosto stejné úrovni jako předtím a jeho dvojník ho nijak nerozházel. Nepochopil, že je sobecký pablb. (Osud tohle říká samozřejmě úplně nezaujatě.) A tak někomu není pomoci. Aspoň je šťastný.

Aseti se chovala jako typická ženská a se svou druhou polovičkou se pohádala. Vyčítali si vše možné, a snad někde pod tím našla kousek uvědomění toho, jak se nechce chovat. A nebo byla jen šťastná, že má někoho, na koho může chvíli křičet. Who knows.

V tomto kole každý z vlků porazil jedno své já. Mnoho se toho naučili, ale aby se mohli zbavit tohoto „hříchu“, tak každému zmizel jeden z životů. Kdo své já neporazil, si neodnesl žádné poučení, ale život mu byl sebrán stejně. (Casipa, Allairé.)

Aseti a Allairé byli najednou hozeny před věž a byly vypuštěny pryč. Poslední z životů totiž zmizel. Jediné co jim přibilo, tak bylo nějaké to drobné bohatství.

Pak svět na chvíli zčernal.

Vlci se najednou ocitli na začátku mapy. Před nimi vedla dlouhá perfektně rovná cesta, kolem které vedly vysoké kamenité zdi. Nedali se překonat a i kdyby někdo měl natahovací nohy, stejně nad nimi byla neviditelná bariéra. Obloha prozrazovala to, že je pravé poledne. Bohužel, jakkoliv dlouho zde vlci byli, obloha se nijak neměnila. Přímá zář slunce mohla být až nepříjemná, no oproti minulé části jej možná někdo viděl rád.
Neměli ale čas se opalovat, jelikož věž jim hned dala další úkol. Zeď za jejich zády se začala přibližovat a oni tedy museli jít kupředu. Ale to nebylo tak snadné, jelikož je tam čekala překážková dráha.

Co trať obsahuje? Zde vidíte (profesionální) plánek.

http://www.imagehosting.cz/images/mapaggg.jpg


Červená místa jsou smrtící, takže když se jich dotknete, vracíte se na začátek nebo do posledního kontrolního bodu. Tím je vlaječka na konci první lajny, která se protočí, pokud jí projdete a zahraje vám nějaký hezký zvuk. Máte neomezené množství pokusů, takže je na vás, jak si to užijete. Můžete to dát napoprvé, ale můžete svého vlka dlouho trápit.

První překážkou je přeskákat přes kamenné bloky, které tak příhodně prostě stojí ve vzduchu. Jsou pevné, nijak se neklepou. Je to poměrně jednoduchá rozehřívací zkouška a pokud ji zvládnete, máte možnost rozbit krabici s otazníkem. Co v ní je? To se vlci dozví, až se dostanou k poháru.

Další je provazový žebřík. Pod ním jsou vidět rudě zbarvené kůly, a… je tam to snad hlava? Jo a, žebříky se houpou. Sem tam.

Dalším stanovištěm je obrovská krásná muchomůrka, do které vlci musí vlézt, vyjít po schůdkách v jejím kmeni a pak přes lávku ve vzduchu projít na druhou stranu na strom, odkud vede krásná skluzavka, která vás doveze až k prvnímu kontrolnímu bodu. Pokud tedy zemřete v další části, objevíte se zde.

Další, poměrně složitou překážkou jsou visící houpačky nad rudou lávou. Musíte vyvažováním svého těla přeběhnout z jedné na druhou a pak na zem, kde čeká krásný tlustý drak bez nohou. Možná vypadá na první pohled děsivě, ale po pár pohledech uvidíte, že je z želé! Je ale z jedné strany na druhou a musíte se jím prokousat skrz na druhou stranu. Pozor ale na chrlící polevu!

Další překážkou jsou hroty, které se v pravidelném rytmu pohybují nahoru a dolů.

No a pak! Pohár a slavnostní fanfáry!

Jo a to překvapení. Kdo z vlků rozbil kouzelnou bednu, tak se kolem něj najednou rozletěli konfety ve tvaru otazníků. A taky vám přibilo pár kamínků navíc.

//Neherní část: V tomto kole nefungují žádné magie. Vlci se musí spoléhat jen a pouze na sebe.

V tomto kole skončila Aseti a Allairé, které se obě zúčastnili pouze jednoho z pater. Podmínky byly všem jasné, takže bohužel. Odměny budou rozděleny nakonec všem hromadně, by the way.

Momentální životy: Darkie – 3, Awarak – 3, Maple – 1, Casipa – 1, Kallejano – 1, Matali – 1, Aseti – 0, Allairé – 0

// Dobře, počkám než napíšeš.

// Čekáme do 20:00. Ten příspěvek co napíšete může být klidně krátký. Pořád lepší krátký, než žádný. <3

// Zbytek jestli můžete - hoďte sem prosím své časové možnosti. Kdy plánujete odepsat. Nechci projet kolo s 2 příspěvky, ale taky nechci čekat týden. Tak dejte vědět. Dík.