Gallirea - Příspěvky uživatele

Klidný, mírumilovný se vám zdál tento les? Nejspíše to teď právě skončilo. Na jednom borůvkovém keři se začala jedna borůvečka třást. Třásla se třásla, až dopadla na zem. Její objem se zvětšil do velikosti vlka. Narostly jí tři hlavičky, šest nožiček a sedm ručiček. Jednala hlava měla jedno očíčko, druhá dvě a třetí tři. Uvažovaly nezávisle na sobě a to byl největší problém. Začaly se okamžitě hádat. Jedna chtěla k vodě, vždyť byl děsný pařák.. další chtěla více tepla, protože jí byla zima. A ta třetí? Ta třetí nechtěla nic jiného než jíst. Ovládla zbylé hlavičky a začala se v lese ládovat vším co našla. Šiška, listí, hlína, borůvky či klacíky. Prostě vším. Jenže... když tak hodně jíte, musí to jít i ven.
Zatím co Boruvčanda, Teplochňapka a Pažravnáda běhaly po lese a žraly a žraly... z jejich zadečku padaly malinkaté fialové hovínka. Né že by to zrovna vonělo... Ale co když v tom bylo něco ukryto?
"Mohla bys už přestat s tím žraním? Je to šílené!" Křičela Borůvčanda. "Já chci do tepla, mě je zima!" Hulákala Teplochňapka. Jak se tak hádaly a ty dvě se snažily odervat Pažravnádu od jídla... roztrhly se na tři části, které po sobě nechaly akorát tak obří fialový flek. Možná to trošku připomínalo kravinec.. na kterém pracovalo tak 20 krav.
Prohledá někdo jejich odpad a nalezne v něm poklad?

// Všichni vlci v této smečce obdrží 10 kytek, 10 drahokamů, 2 křišťály.

*Blop... BLOP....Bloooop*. Ozývalo se Maharem. Prvně potichoučku, následně hlasitěji a hlasitěji. *Bžoom*. Co už bylo tak hlasité, že tento zvuk musel probudit i spícího vlka ve skále. Co se to stalo? Co se to stvořilo? Neforemná, obří hrouda bažiny, se tyčila dva metry vysoko. Její tvar mohla těžko udržet. Chvíli z ní byla koule, hned na to čtverec apod. Jenže... takhle koule měla oči!
Jednou byly nahoře, jednou dole. Jednou vzadu, jednou vepředu. "Šňom mňom." Vydala ze sebe prazvláštním jazykem a začala se ta hromada čehosi valit. Nechávala za sebou stopu jako šnek. Jenže tato stopa, byla hrozně smrdutá, hlenovitého seskupení. Věřte mi. Žádný vlk, by zrovna do tohohle nechtěl stoupnout. "Šňomaňokmy, Šňimiňičenky." Mluvila ta věc. Co to znamená? To nikdo neví.
Hromada smrdutého hnusu se valila lesem. Směřovala k jeho hranicím, až se dostala za ně. Kam putuje? To taky nikdo nikdy nezjistí. Jediné co víme je, že v hlenu jsou ukryté drahokamy a květiny. Troufne si je někdo vytáhnout?

// Všichni vlci v této smečce obdrží 10 kytek, 10 drahokamů, 2 křišťály.

Život v Asgaarské smečce byl natolik poklidný, jak jen může být pod vládou přísného vůdce, nekompromisní matky a pěkně otravné a věcně naštvané partnerky Elisy. // Ehm, pardon, nechala jsem se unést pocity.
Abych se představila, jsem Víla Budiždarmožroutka. Jsem lehká jako pírko, šťíhlounká natolik, že se dokáží protáhnout malinkatou skulinkou ve skalách, kde nikdo nikdy neprojde. Přesto vlastně vůbec nic neumím a mé kouzla vždy stála za pr... na dvě věci. Neumím čarovat a nic jiného než se přiživovat na ostatních mi vlastně nejde.
Ale dnes mám speciální úkol! Mé sestry mě vyslaly, abych obdařila novopečeného tvora Sionna. A teď již k věci. Sledujte mé plnění mise. Mám totiž poslední možnost se svým sestrám zavděčit.
Budiždarmožoutka plula s lehkostí lesem. Dorazila až k Sionovi. Vlci si jí v podstatě ani nevšimli. Byla jako malinkatý kousek mlhy. Dotkla se Sionna na čumáčku. "Abraka dabrbaka!" Uslyšeli vlci. Jenže víla popletla kouzlo. Místo čumáčku měl teď Sionn ocásek. "Pardon znovu." Řekla víla. "Ababraka dabraka!" Jenže teď měl Sionn místo čumáčku králíčí ocásek.
Víla se začala pořádně soustředit. "Abraka, dabraka!" Ano, vílo Budiždarmožroutko. Tohle bylo konečně to kouzlo. Všichni ti tleskáme. *PUFF*.
Sionn měl čumáček nazpět a u tlapiček mu ležely drahokamy a nějaké ty kamínky. Během toho dorazily sestry od víly. Pajznihnáta, Smrdutátlama a Prdonožka. Ty obdařily i další vlky.

// Všichni vlci v této smečce obdrží 10 kytek, 10 drahokamů, 2 křišťály.

Oblohou se nese šedý, šedivoučký mráček se jménem KulmoMráček. Smutný, smutňouký to mráček. Osamocen bez přátel, bez rodiny zatoulal se do Ragarského pohoří. Sám neví kudy kam a tak se na okamžik zastaví na tomto zvláštním místě. "Už mě nebaví žít! Já ani vlastně žít nemohu! Už mě nebaví existovat! Nikdy nevím, kdy mě slunce rozpustí na prach!" Plakal mráček KulmoMráček. Plakal tak silně, že se na Ragarské pohoří snesl déšť.
Jenže on nebyl tak obyčejný mráček. Místo kapek deště se z něj snášely dolů k zemi kousíčky skla. A že to může pěkně bolet, pokud někdo z vlků na sklo stoupne! KulmoMráček byl nadutý, tlusťounký a do toho všeho ho začalo dost bolet bříško. "Božínku, kdy já už skonám!" Nesly se lesem jeho slova. Ale v tom to přišlo. Mráček KulmoMráček, uvolnil své bříško a ozvalo se pouhé "PPPPŠŠŠŠOOOOOOUUUUKKK". A bylo to. Bříško Mráčka se uvolnilo a tak i jeho nálada. Šedý mráček KulmoMráček odplouvá pryč. Spokojen, hledat štěstí jinde.
Zatím co si Mráček pšoukl, k zemi se nese spousta drahocenných věcí. Kameny a květinky. Najde je někdo?

// Všichni vlci v této smečce obdrží 10 kytek, 10 drahokamů, 2 křišťály.

//Omlouvám se za překlepy nebo krátkost, píšu z mobilu na hotelu v Krakově a nechci vás nechat čekat :D

Sesmarovy sympatie si Nox získal hned na začátku. Jak ale divadlo gradovalo, chechtal se fenek jeho výkonům víc a víc. "Joo, jo!" jásal při sledování výkonů. Když tmavý vlk vyprskl i na něho jakožto na diváka, nachvilku se s vážným výrazem zarazil, ale hned se zas dal do řehtání.
Mezitím ho ale stihlo zaujmout něco jiného - ta lesbická vlčice začala mluvit k němu - a to mimo scénář! Nejistě se zamračil. Než však stačil něco říct, začala svádět Noxe, pana otce. Zdálo se, že divadlo pokračuje, a tak zatleskal. Dokonce mu nabídla, že ho teď pobaví Matali a Severka. To si rozhodně nechal líbit. Spokojeně se na dotyčné usmál. Severka k němu hned začala mluvit. "Ano, ukaž mi to, šedá vlčice, to jsem vskutku zvědav! Už jsem ale viděl kde co, tak koukej, aby to za to stálo!" zvolal důležitě. Matali se mu líbila úplně stejně. Měl přítomnost vlčic rád. Dole v podzemí jí měl kolik chtěl - zejména pak nápadnice přebíral bratrovi. "Tak šup, holky, když se mi to bude líbit, vezmu si vás obě hezky do podsvětí," uchechtnul se slizce a narovnal se, aby si mohl představení lépe užít a dobře viděl. Ani si nestihl všímat toho, co mezitím vyvádějí pod vedením Lennie ostatní. K tomu se ještě přidal fakt, že zahlédl, jak má kousek opodál jeho bratr problém s ukočírováním vlastních vlčích loutek. Vypadalo to docela kriticky, ale Sesmar nad tím zatím ledabyle mávl packou. Jen své žezlo si přitáhl blíže k tělu... jeden nikdy neví.

// Omlouvám se, ale zastihli jste mě při 15 hodin dlouhym autobusovym přejezdu, osudový post asi až zítra večer:)
PS: kdyby někdo někam spěchal, dejte vědět, nechám ho spolknout pískem a pošlu ho pryč :D

SKUPINA B

Ramses poťapkával na písečku z nohy na nohu, tleskal a nekontrolovatelně vybuchoval smíchy. Když se začali Thaileo s Tadarem na oko rvát, jeho nadšení se ještě znásobilo. "Jo! Do něj, do něj!" předváděl bojové chvaty, přičemž nebylo vůbec jasné, komu vlastně fandí. Jen měl rád drama. Nutno říct, že však značně zpozorněl, když mu začalo připadat, že se vlci během souboje až v podezřelé míře baví mezi sebou. Našpicoval uši a zkusil jejich hovor zachytit, ale nepovedlo se. Ostražitě se ohlédl za svým žezlem, které se stále válelo položené hned pod jeho nohama. Pche, nic se mu přece nemůže stát! Navíc jeho paranoidní epizodu přerušila Maple, která se dala do pohybu, což ho přirozeně zaujalo. Byl do ní dočista zamilovaný! A když začala tancovat mezitím, co okolo ní lítaly jiskřičky, nejenže se mu rozzářily oči, ale brada mu spadla až k zemi. "Bravo! Bravo, konkubíno! Tebe mi bude v podsvětí každý závidět! Juch!" tleskal a poskakoval, když tancovala kousek před ním, což bylo patřičně komické, vzhledem k tomu, že byl nejméně dvakrát menší než vlčice.
S výkonem Awnay byl také velice spokojený, tedy alespoň do chvíle, než ho Awnay oslovila jménem jeho bratra. V tu chvilku zvážněl a celý se uraženě načupřil tak, že se mu z kožichu vysypal všechen písek. Naštěstí jí Fiér hned nato opravil. "Drahá vlčice, máš jediné štěstí, že je tvůj partner tak prozíravý a přemýšlivý! Koukej se ho držet a nepustit, protože bez jeho odborného dozoru bych tě musel také odtáhnout do podsvětí!" zasyčel k Awnay, zatímco na Fiéra odměřeně kývl. Celé se mu to nějak přestávalo líbit. Nějak ho přešla nálada. Do toho se ještě připojil Awarak s nešťastnou předpovědí budoucnosti. Ramses zrovna Awaraka z nějakého důvodu respektoval a věřil mu, asi díky řečnickým schopnostem, a proto se po jeho proslovu tvrdě posadil do písku a složil hlavu do předních pacek. "Jasně, kdykoliv si nějakou najdu, vždycky mi jí sebere bratr!" zašeptal docela nahlas, napůl vztekle a napůl posmutněle. A do toho tu vlastně byla ještě ta věc s tím, že zaúkoloval Zote... pomalu se na bílou vlčici podíval a našpicoval stále sedíc v písku uši, když vyprávěla hádanku. Chytil krátkou jiskru naděje, že aspoň to by ho dokázalo rozveselit. A hádanka ho nadchla! Hned začal intenzivně přemýšlet, kdo to ti bojovníci jsou. A kdo je ta vrána. Spokojený úsměv mu z tváře zmizel ve chvíli, kdy vlčice prozradila odpověď. "Heej!" osočil se na ní tónem dítěte, kterému někdo bere hračku. Než však stačil zamrkat, bílá vlčice už se vrhala po jeho skutečné a důležité hračce - žezlu.
Ramses sebou škubnul, couvnul a škobrtnul o něj, načež spadl na zadek a pohotově po svém zdroji moci hrábnul. Zote chyběl jen zlomek vteřiny, aby žezlo měla v zubech, ale fenek měl strach z výprasku bratra, a tak do toho dal vše. Vztekle žezlo namířil jejím směrem, a těsně než by se srazilo s její hlavou, začala se bílá vlčice propadat do písku, čumák jen pár milimetrů od žezla. Teď bylo na někom z jejích kolegů, aby jí nějakým způsobem vytáhl ven. Naneštěstí pro Ramsese tohle vypadalo jako začátek revoluce, ve které Zote zahrála roli prvního impulsu. Zacouval o pár kroků dál, ohlížejíc se na bratra, který se však o kus dál pořád normálně bavil s vlky formou divadla. Bylo mu jasné, že musí dostat situaci pod kontrolu.
"Chcete si hrát? Dobře!" zasyčel, vztekle zatočil žezlem a ze země se jako na povel začal šplhat obrovský písečný červ. Ramses měl vztek, a tak měl v plánu nechat červa klidně sežrat všechny přítomné vlky. Bylo by nejlepší ho teď společnými silami zneškodnit, ještě než stačí celý vylézt z písku. Poté už by mohlo být pozdě.

SKUPINA A

Sesmar si spokojeně nahrabal kopeček písku pod sebe a na něj se posadil jako na trůn. Žezlo měl, narozdíl od svého bratra, pevně v pacce, a byl zároveň připraven mu pomoci, kdyby se dostal do nějaké bryndy, jakože se to často stávalo.
Vlci se úkolu chopili velice pohotově a rozhodně splnili Sesmarova očekávání. Popadal se za břicho už při Noxových prvních slovech. Nox se začal osočovat na jeho nynější dceru Matali kvůli nějakému Falionovi, zatímco Lennie se přiznala, že Matali vždy milovala, a proto chce Faliona zabít. Sesmar se zamyslel, jaká by to asi byla legrace, kdyby byl Falion taky tady. To ale bohužel nebyl, a tak si musel vystačit s přítomnými.
"Otče, viděl bys tedy svou dceru raději s Falionem, nebo s touto vlčící?" přerušil Sesmar divadlo, směřujíc dotaz na Noxe a ukazujíc na Lennie. Nečekal od Noxe nějakou jasnou odpověď, spíš tajně doufal, že zůstane v roli a chytne z trapné situace nějaký záchvat vzteku, nebo tak něco. "Ty, vlčice, zkus si získat přízeň svého budoucího tchána!" nařídil Lennie, aby to všechno ještě zhoršil. Potom se otočil na Matali. "A ty zařiď, aby tatínek z toho všeho chudák nedostal infarkt. A rozhodni se, koho teda vlastně miluješ!" prohodil k ní. Doufal, že situaci odimprovizuje na základě toho, jak se budou chovat její otec a nápadnice.
Potom se otočil k Severce. Přišla mu náramně vtipná, ale protože se chechtala uprostřed vážných hereckých scén, ubíralo to divadlu na vážnosti. Rozhodl se jí tedy vystřihnout z této scény a přesunout jí do jiné. Také mu z nějakého důvodu přišla nebezpečná v kombinaci s Lennie, a tak je chtěl oddělit.
Calum a Ashe se mu zdáli herecky naprosto dokonalí. Asi proto, že netušil, že si navzájem vlastně říkají pravdu. Absolutně mu z toho spadla čelist. Skoro by je až nechtěl vyrušovat, ale při jejich posledních slovech už režisérsky zatleskal pomalu se slzami dojetí v očích, protože se mu zdálo, že tento herecký potenciál musí využít. "Dobře, máte tajnou svatbu!" prudce vyskočil ze svého písečného trůnu a popsal jim vizi nové scény. "A ty jsi oddávající!" udělil důležitý úkol Severce, načež se zase posadil zpátky do písku.

// Moc chválím za tempo, keep it up, takhle to máme do prázdnin sfouknuté :)

SKUPINA B

Jakmile se Thaileo a Tadaro začali hádat, Ramses našpicoval uši a zpozorněl tak intenzivně, až se mu zúžily zorničky. Herecké výkony se mu líbily. Po pár prvních slovech už seděl na zadku a řehtal se jako pomatený. Měl ostrý, chraplavý hlas. Žezlo si musel poloižit za sebe, aby se na něj nenapíchnul, ale zároveň ho pořád pozoroval po očku. Běda, jak by mu ho chtěl někdo sebrat!
Nejvíce ho zaujalo, když Thaileo prohlásil, že by se s Tadarem nepral, protože ví, že by vyhrál. V tu chvilku ho smích přešel. "Tak teda do toho, tmavej vlku. Chci souboj," párkrát zatleskal packama a znovu nahodil dychtivý úsměv, aby jasně naznačil, kdo je tady teď všemohoucí divadelní režisér.
Mezitím začaly okolo lítat ohnivé koule, které vytvořila Maple. Ramsesovi se rozzářila očíčka nejméně desetkrát více než doteď. Znovu se sípavě zasmál a zatleskal. "Jo, jo!" Jak jí tak pozoroval, připomínala mu jeho magickou milenku z podzemí, Fuego. Když se uklonila, natáhnul k ní přední packy. "Líbíš se mi, krasavice. Moc. Vezmu si tě zpátky do podzemí jako konkubínu. Nejdřív mi ale musíš ukázat, že umíš tancovat. Dělej!" nadchnul se tak moc, že ke konci věty už zněl dost agresivně. Teď měla velice sečtělá Maple další těžký úkol, protože to vypadalo, že má chudinka na výběr buď propad do písku, nebo propad do podzemí.
Výkon Fiéra a Awnay se mu také líbil. Uchechtával se celou dobu, co ho předváděli. Na druhou stranu mu ale přišlo, že Fiér jejich komplimentovací palbu s převahou vyhrává. Lehce se zamračil, když se k tomu tmavá vlčice příliš neměla. Nelíbilo se mu to vůči Fiérovi a odhadl, že je Awnay příliš ješitná na to, aby vlčkovi jeho komplimenty oplatila. "Tak dost - čas vyměnit role! Vyznej mu lásku, vlčice. Namluv si ho," přikázal burácivě Ramses. "A ty, vlku - nenech se, buď trochu nedostupnej. A pokud si tě nezíská, nechám písek, aby jí spolknul. Verdikt mi řekneš ty," dal instrukce také Fiérovi.
Awarnak Ramsese překvapil téměř nejvíce ze všech. Pověděl mu historku, která byla čirou náhodou jako vystřižená z jeho života! "Cože? Tohle se mi kdysi fakt stalo! Jak jsi to věděl?" zaskočeně zacouval o dva kroky zpět, chechtajíc se jako pomatený. "Ty musíš být věštec, vlku. Předpověz mi tedy budoucnost!" nakázal Awarnakovi. Vlk ho mimořádně bavil a děsil zároveň. Ramses totiž nemohl tušit, že jde o pouhou shodu náhod.
Zote se mu také líbila. Žíznil po informacích, a ona mu dala novou. Celou dobu, co vyprávěla, se tvářil napjatěji a napjatěji. Když přistoupila k němu a pošeptala mu konec toho tajemství, chytil se dramaticky za srdce a hluboko se nadechnul v úžasu. "Ooooooo!" pokýval uznale hlavou. "To tedy musíme zkusit! Nemám ale rád zimu. Pošlu na sever bratra, aby to ověřil. Pokud je to pravda, zasypu tě drahokamy ve váze všech vlků tady!" ujistil jí a packou jí naznačil, aby teď ale zacouvala a opustila jeho osobní prostor. Bylo mu to nepříjemné. Bál se o své žezlo, ale zároveň věděl, že by mu v případě nouze bratr kryl záda. Než však Zote stačila cokoliv udělat, ještě jednou se k ní naklonil a pošeptal jí: "Vymýšlíš příští úkol pro tyhle vlky. Pošeptej mi ho, hned jak tě napadne. Co takhle nějaká hodně těžká hádanka? Znáš nějakou?" netrpělivě na ní mrknul a spolehl se, že mu onen nápad předloží v příštích pár chvílích. Mezitím jí za odměnu nabídl, aby se postavila vedle něho, a sledovala divadlo.

// Ono by na sebe vlci měli navzájem mít možnost reagovat když bude divadlo pokračovat, pak by to mohlo být ABBA a jeden by psal dříve než by druhý zareagoval, jestli mi rozumíš :D
Kdo bude zdržovat, toho spolkne písek a vyplivne ho na druhý straně Galli!

// Upřímně doufám, že je toto poslední dlouhý příspěvek akce, a omlouvám se za délku :D

Vlci ze všech koutů Gallirei se seběhli do území Tekutého písku, aby se podívali, kde se tu světelný sloup vzal. Světlo doslova sršelo z malé pukliny v zemi a vystřelovalo vysoko k obloze. Po chvilce se země znovu otřásla, puklina se pootevřela a vysoko do vzduchu z ní vylětělo... cosi. Puklina se hned nato zavřela, země se přestala třást, písek se vrátil na své místo a na zem dopadl... klacek, nebo hůl. Vysoká křivá hůl. Jentak tam teď stála, uprostřed ničeho. Pár chvil na to se ozvaly hlasité veselé výkřiky a ladným dopadem přímo na vrch hole seskočilo něco, co vypadalo jako vlk, ale mnohem menší, s mnohem menšíma ušima a zlatým žezlem v tlapce. Žezlo se pyšnilo diamantem tak velkým, jako byla hlava tvora samotného. Stvoření to bylo vskutku zvláštní - sotva po vlčí nohy vysoké, celé žluté, se dvěma jasně červenýma očima. Usadilo se to v perfektním balancu na vrchol vysoké hole a pečlivě si to probhlédlo všechy přítomné s úsměvem, který odkrýval všechny tvorovy zuby.
"Zddddddrrrravíím vás, vlci!" vykřikla bytost a vesele se rozmáchla předníma packama, přičemž se z ní vysypalo asi pět kilo písku, což musela být přinejmenším půlka váhy. Kdykoliv se tvor pohnul, písek se z něj sypal jako déšť.
"Jsem to já - Sesmar, král všech pouští a bůh všech fenků!" představil se vesele s lehkou úklonou. Malou chvíli na to na holi přistál další jemu podobný. Tento byl celý černý a oči měl jasně modré. V přední pacce třímal stejné žezlo. Sesmar se zatvářil mírně zaskočeně, a od bytosti vedle něho se lehce odsunul.
"Eh... a tohle je... můj bratr Ramses," objasnil Sesmar.
"Tohle už je Gallirea?" zeptá se Ramses, zatímco se zvláštně šklebí a vyrýpává si ze zubů zbytek jídla. Po krátké odmlce se Sesmar opět pustí do řeči:
"Když nás s bratrem jednou za sto let přestane bavit život v podzemí, vyšplháme na povrch a necháme prosťáčky, aby nás pobavili. Řada padla na vás, moji milí!" rozmáchl se mocným žezlem směrem k vlkům a pečlivě si je přeměřil. Jakmile zmapoval, kde kdo stojí, zatočil žezlem a vytvořil kolem celé skupinky vlků kruh tekutého písku, takže zůstali na ostrůvku pevné země uprostřed.
"Tak! Čím víc nás budete nudit, tím víc z vás skončí pohřbeno v písku. Čím začneme? Divadlem? Máte rádi divadlo?"
Oba fenci seskočili na zem a vydali se na dvě opačné strany.

//Odteď hrajete ve dvou různých sestavách nezávisle na sobě - stačí vám číst jen svou vlastní a pamatovat si, kdo je před vámi. Začínají Nox a Tadaro. Osud dá post vždy po obtočení celé jedné skupiny, tudíž to může ta první mít klidně hotové rychleji než ta druhá.
Skupiny (pořadí = pořadí na psaní):
Skupina A (Sesmar): Nox, Lennie, Severka, Matali, Ashe a Calum
Skupina B (Ramses): Tadaro, Thaileo, Maple, Awnay, Fiér, Awarnak a Zote

SKUPINA A:
Sesmar se posunul k hloučku vlků, ve kterém stáli Nox, Lennie, Severka, Matali, Ashe a Calum. "Nuže, pusťme se do toho!" promnul si packy.
"Chci vidět divadelní hru!" rozmáchl se žezlem. "Improvizujte. A chci, aby v ní bylo vyznání lásky," ukáže žezlem na Ashe s Calumem, "také vztah otce a dcery," ukáže náhodně na Matali a Noxe, "a vy dvě si navzájem řekněte nějaká tajemství," mávne k Severce a Lennie.
Nyní je jen na vlcích, jak se k úkolu postaví a poradí si s ním. Sesmar však už nedočkavě tleská packama, tak šup! Běda tomu, kdo by se z toho snažil vykroutit.

SKUPINA B:
Ramses se posunul k hloučku vlků, ve kterém stáli Tadaro, Thaileo, Maple, Awnay, Fiér, Awarnak a Zote. "Nuže, pusťme se do toho!" promnul si packy.
"Chci vidět divadlo!" rozmáchl se žezlem. "Improvizujte. A chci v té hře vidět velkou hádku," ukáže žezlem na Tadara a Thailea, "také tam chci předpověď počasí," ukáže na Maple, "vy dva si dejte navzájem spouuustu komplimentů," ukáže na Fiéra s Awnay, "ty řekneš vtipnou historku," ukáže na Awarnaka, "a ty prozradíš nějaké tajemství." ukáže na Zote. "Tak šup šup!"
Nyní je jen na vlcích, jak se k úkolu postaví a poradí si s ním. Ramses však už nedočkavě tleská packama, tak šup! Běda tomu, kdo by se z toho snažil vykroutit.

// Taky jsem z toho vedle, zítra ani nemám čas postnout Osudový příspěvek a počítala jsem s tím, že tu dnes fakt všichni budu :D
TAKŽE KDO TADY NEBUDE DO PONDĚLKA DO 11:00 RÁNO, AŤ SE NEDOSTAVUJE VŮBEC.
DÁLE TAKÉ UPOZORŇUJI, ŽE KDO BUDE ZDRŽOVAT BĚHEM AKCE DÉLE NEŽ DVA DNY, TEN BUDE POTOPEN DO PÍSKU A VYHOZEN PORTÁLEM NA SNĚŽNÝCH HORÁCH BEZ ODMĚNY

//Noxovsuvka: Jako fakt lidi. 16 nahlášených a přijde 5? Jako fakt?
//Savior 10.6.:Chybaju mi dva pošty na presun, naozaj nemám šancu to stihnúť, kašlem na osudovku, ale ďakujem, že si s tým robíš prácu, ja naozaj nestíham.

// UPDATE: Bude se hrát v několika skupinkách - pokud má někdo speciální přání být nutně ve skupině s někým konkrétním, pište vzkaz (vlky, kteří spolu přijdou, dám dohromady automaticky)

// Ano, dopravte vlky tak do té soboty všichni:) Severka taky.

Měsíční svit se jako každý den odrazil od území Tekutého písku, jako kdyby už měsíc sám počítal s tím, že se zde kromě pár rostlinek a zvířat nenachází žádná živá duše, kterou by to nějak zvlášť vzrušovalo. Všichni byli zahrabaní v písku, od hadů po hlodavce, a jako vždy si na zdejším nedoceněném bodě mapy užívali svou pravidelnou siestu. Nerušeni a spokojení, stejně jako každý den.
Tento den byl ale jiný. Pár chvilek před rozbřeskem se zničehonic země zatřásla tak silně, že byli během malé chvilky odhaleni prakticky všichni hadi i ostatní zdejší obyvatelé, nad kterými se písek mohutně zdvihl. Duny v blízkém okolí se začaly sypat jako přesýpací hodiny, nebohá zvířátka začala utíkat a první sluneční paprsky se už už sápaly přes obzor.
Potom byl nachvilku klid, ticho. Je konec? Bylo to zemětřesení? Kdepak!
V zemi udělala velká puklina, ze které vyšlo svělo tak ostré a arašídově žluté, jako byl nynější rozbřesk, a ještě desetkrát tolik. Rychle si našlo svou cestu na zdánlivý vrchol oblohy, kde teď radiovalo v celé své kráse. Bylo vidět od Kraje světa až po Sněžné hory, a bystrému oku rozhodně neuniklo.
Teď je jen na všímavých vlcích ze všech koutů Gallirei, zda se přijdou podívat a zjistit víc. Něco takového totiž rozhodně nevypadá jako běžný přírodní jev, nebo práce samotného Života a Smrti. Příchozí si však musí dávat dobrý pozor na packy - nezapomeňte, že má zdejší písek zvláštní chování!

//Dámy a pánové, je tady menší tropická herní akcička na řádné přivítání léta jak v lidském světě, tak i u nás na Gallirei. Také jsem chtěla oslavit Tekutý písek, který je vedle pouště mým oblíbencem z mapy a přijde mi, že si zaslouží více aktivity!

- Hlaste se, prosím, pod tento příspěvek nejpozději do PÁTKU, a začnětě sem vlky dopravovat.
- Počet není omezen, v případě přelidnění (převlčení?) pojede více her najednou
- Hlaste se jen pokud můžete reagovat v příštích týdnech NEJDÉLE do dvou dnů, aby to trochu odsýpalo (můžeme přistoupit i na to, že kdo bude psát nejpohotověji, toho Osud herně zvýhodní 3:) )
- Žádné velké slohy prosím!

Těším se!