Odine momentálně prochází pubertou – anebo se jen už ukazuje její skutečná povaha. Kdo ví? Každopádně se z celkem roztomilé, malé vlčice stala protiva. Je znuděná, trochu agresivní (hlavně slovně) a nepřátelská.
Z celkem extrovertního vlčete je zádumčivá mladá slečna, která každého soudí. Zní asi jako každá teenagerka, ale otázka je, co je způsobené věkem a co složitým dětstvím a náročným dospíváním, které jí dává pořádně zabrat. Ale i když je zádumčivá a může se zdát, že se poddává jakémusi vnitřnímu smutku, umí to rozpálit – a najednou jsou z jejích slov kulky, kterými se nebojí zasáhnout cíl.
Odine se dávno nespoléhá na svou fyzičku. Nemá ráda lov, ale svede celkem obstojně rybařit, protože je trpělivá, i když občas prostě nemá náladu na nic. Je hodně nestálá a ač se snaží držet obrazu té hodné vlčice, kterou bývala, dávno taková není a ví to.
Je závislá na svých bratrech, ale protože je zároveň vrtošivá a má toulavé packy, netráví s nimi tolik chvil, kolik by měla, ale ví o nich. Vždy. Pořád. Má nad nimi jistou kontrolu, a to jí stačí – protože nikdy neměla kontrolu nad ničím ve svém životě. Zároveň tak trochu touží po někom, kdo jí povede a ač je sama celkem tvrdohlavá, hledá jakýsi otcovský vzor, někoho, kdo jí dá pocit jistoty ve světě, který sotva poznala.
Nerada se někomu podmiňuje, ví však, že fyzicky není a nikdy nebude nejsilnější. Je chytrá a přemýšlivá, někdy až příliš pro své vlastní dobro. Příliš dobře nerozpozná manipulaci, protože vyrůstala v prostředí, které bylo veskrze toxické.
Ze všeho nejvíce je však zranitelná. Je ztracená ve velkém světě a zničená dříve, než stihla pořádně dospět. Má svá tajemství, svůj bol a boj, který nikdo jiný nevidí a kterému by snad ani její bratři nemohli porozumět – Dante tedy určitě ne.
Nechce být slabá. Nechce se nikomu podvolit – a přesto svým způsobem netouží po ničem jiném. Ale co byste také čekali od vlčice, která netouží po ničem jiném než být tatínkova holčička?

Příběh Odine je zatím stále převelice krátký, už je však, pravda, o čem vyprávět.
Narodila se své matce Lacrimě uprostřed hluboké noci jako druhé, prostřední vlče a jako jediná vlčice v jeskyni s názvem Vallhala. Od začátku svého života byla slabší než její bratři, kteří velmi rychle začali objevovat svět, zatímco ona dlela u matčiných nohou a pomalu se snažila zesílit. Zatím jen pozorovala, jak se její bezejmenný bratr a vlče, kterému matka říkala Dante motají v jeskyni, a poslouchala Lacrimina slova, kterých však nebylo mnoho. Od narození to byli jen oni tři a matka, která jim neřekla jinak než „piccola“, její jméno bylo veskrze jen v její mysli a bylo italské.
Ať už byl jejich otec kdekoliv – a kdokoliv – Odine ho v prvních týdnech svého života nepoznala.
Vše se začalo měnit až když otec přišel. Přinesl s sebou chaos a život, který Odine do té doby nepoznala. Dal jim jména, která pro ně zněla cize. Starším bratr se už navždy stal Yggdrasilem a ona… byla odrazem svého otce. Odine.
Jméno nebylo vše nač si malá vlčice musela hodně rychle zvyknout, protože otec přišel s věcmi, které se sotva narozeným vlčatům nelíbila. Toužil je rozdělit, a to se klubíčkům, která na sobě byla závislá, ani trochu nelíbilo.
Dali si přísahu – nikdy se neopustí. A Odine by přísahala, že to také dodrží.
Jenže se to zvrtlo rychleji, než se mohlo zdát a ani jedno z vlčat tomu nemohlo zabránit. Jedinou vzpomínku na matku, kterou má je ze dne, kdy je vzala lovit, a pak? Zmizela. A Odine ji už nikdy neviděla.
Od té chvíle byla jen se svým otcem a Yggim se kterým hned zažila několik šílených dobrodružství – třeba, když je jakási gumová hmota odstřelila kamsi na louku a oni se octli úplně sami. Byla to příležitost k útěku od otce, která však netrvala věčně. Skoro sice skončili v Asgaarské smečce, otec je však našel a vzal domů. Zpátky do Vallhaly. Odine příliš netuší, kde se její rodná jeskyně nachází, ale otec jí řekl, že se sem vždy může vrátit. Byl to jediný domov, který kdy poznala, matka ani Dante tu už však nebyli.
S mladším bratrem se setkali znovu až v zimě, kdy se seznámili i s matčinou sestrou – Liou. Ta v Odine nezanechala ani trochu dobrý dojem, ač jí Dante bránil, zia Lia pro ni a pro Yggiho měla jen výhrůžky. A tak se oba rozhodli zůstat se zlem, které už poznali a které jim zlé už vlastně ani tolik nepřišlo. Odine se ve svém otci zhlédla a když jí vykládal o magiích, naprosto se do nich zamilovala. Už o nich něco slyšela, ale teprve otec jí řekl více. A Odine toužila po všech. Přála si to ostatně i od Vlčíška – aby byla silnější, protože oproti bratrům byla stále menší a drobnější a jí se nelíbilo být zranitelná.
V té době ještě plně nechápala to, že její zamotaný a veskrze chaotický život i absence domova není normální. To jí vysvětlila až Jasnava, která se děsila toho všeho, co jí Odine vyprávěla. Malá vlčice to však nevnímala. Přežívala, sledovala, učila se. A jediný vzor, který měla, byl její otec.
Na sklonku zimy se však Odine ocitla sama. Po návštěvě u Smrti, kam je otec vzal, se octla sama na neznámém místě. Možná tedy ne tak docela sama, rozhodně si však sama připadala. Byla hluboká zima a ona nevěděla, kde je a kde by měla otce s bratrem hledat. V té době, kdy už dospívala, se z ní stávala zádumčivá a drzá adolescentka se silným názorem a se vztekem, který si vybíjela na všem, co se hnulo.
Po krátkém setkání s bratry, kdy se zdálo, že vše bude v pořádku, se Odine octla ve Vrbové smečce. Ve smečce, kde nalezla rodinu své matky, o které sice něco málo tušila, sama by jí však nikdy nenašla. Přivítání se jí dostalo od zii Lii a ač se v tu chvíli toužila otočit a najít jakékoliv jiné místo, kde by mohla žít, nakonec zůstala, protože tohle byl jediný domov, který teď měla. Danteho tu však nenašla a po Yggim se jí k smrti stýskalo. A nakonec… jí chyběl i její otec.
Odine se zůstala ve Vrbě zůstat, alespoň prozatím, do však ví, kam jí Osud zavane dál a co jí přinese? Je jen otázka, zda to pro mladou vlčici může být ještě horší, nebo zda v domově své matky konečně nalezne klid, který zoufale potřebovala, aby uzdravila rány, které v ní nevýchova jejích rodičů zanechala, nebo zda to bude už jen horší.

Zajímavosti:
- Je drobnější a menší, než její bratři
- Má krátkou srst, která se občas zlatě leskne
- Má vysoký, sladce znějící hlas
- Do své řeči vkládá italská slova a fráze